Přestože najdeme zprávy o tom, že zisky Komerční banky představovaly v některých obdobích skutečně významnou část zisku skupiny Société Générale (třetí kvartál r. 2012 - Lidovky, či výsledky za rok 2012 - Ihned), publikované výsledky (.pdf) banky nezahrnují podrobné srovnání jednotlivých skupinou vlastněných bank a ani jinde jsme nenašli dostatek údajů pro ověření výroku.

Na základě informací z obchodního rejstříku hodnotíme výrok Jaromíra Drábka jako pravdivý, ačkoliv, jak jsme byli upozorněni, z veřejných zdrojů není možné zjistit bližší informace o možných interních postupech probíhajících ve společnostech zaintegrovaných do Vítkovice Holding.

Z obchodního rejstříku se můžeme dočíst následující informace: společnost iDTAX, o které je řeč, vznikla 26. května 2009 se sídlem v Ostravě. Sám bývalý ministr práce a sociálních věcí Drábek byl v této firmě společníkem do 2. listopadu 2009. Až do 27. července 2010 byl jejím jednatelem bývalý I. náměstek ministra Drábka Vladimír Šiška.

100% vlastníkem firmy iDTAX je k dnešnímu dni společnost Vítkovice a.s., které, mimo jiné, patří 100% podíl společnosti Vítkovice IT Solutions, na kterou se iDTAX měla právě " transformovat ". K celé věci se vyjádřily Vítkovice Machinery Group prostřednictvím tiskové zprávy, z níž vyplývá, že firma iDTAX a Vítkovice IT Solutions opravdu jsou dva odlišné subjekty.

Ze všech politických stran, které mají zastoupení v poslanecké sněmovně má pouze strana LIDEM plně transparentní účet s jasně dohledatelnými finančními transakcemi. Strana TOP 09 zpřístupňuje na svých webových stránkách měsíční výpisy z účtu a seznamy dárců, což však za transparentní účet považovat nelze. KSČM, ODS či ČSSD žádný podobný účet nemají, ani své účetnictví nezveřejňují.

V horní komoře parlamentu však zasedají senátoři Strany Zelených a České pirátské strany (Eliška Wagnerová a Libor Michálek), které obě transparentním účetnictvím disponují. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Karolíny Peake jako nepravdivý.

Podobný výrok jsme u Karolíny Peake hodnotili i nedávno, jako pravdivý. Z kontextu minulé debaty totiž bylo zřejmé, že Karolína Peake hovořila o stranách zastoupených v Poslanecké sněmovně. Tentokrát se však diskuze točila kolem politických stran obecně, a jelikož Parlament má dvě komory, zohlednili jsme v tomto výroku i strany, jejichž kandidáti byli zvoleni do Senátu.

Výrok ministra Hegera je odůvodněn jako neověřitelný, neboť sice správně popisuje českou legislativu i gestora evropské směrnice na úrovni české vlády, nicméně se nám již nepodařilo dohledat ministrem zmíněný boj o zisk gesce nad touto směrnicí.

Jak vyplývá z návrhu jednání (.pdf) o zmíněné směrnici z 16. ledna 2013 ve Výboru pro EU na vládní úrovni, je předkladatelem české pozice ministr zemědělství Bendl. Usnesení sněmovního výboru (.doc) pro evropské záležitosti z 24. ledna letošního roku pak zcela jasně uvádí (str. 6 - "Stanovisko vlády"), že gestorem návrhu směrnice na české straně je Ministerstvo zemědělství.

Zákon o potravinách, který Leoš Heger zmiňuje, skutečně řadí tabák k oblasti potravin. Toto legislativní opatření (zákon - .pdf), které bylo přijato v roce 1997 (přijetí 24. duben - účinnost 1. září), má celý název Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že před vstupem do EU byl tabák řazen k oblasti potravin asi 7 let.

Výrok hodnotíme na základě informací z životopisu Petra Nečase jako pravdivý. Petr Nečas skutečně působil jako ministr práce a sociálních věcí od 4. září 2006 do 1. května 2009, tedy během první a druhé Topolánkovy vlády.

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o cenách elektřiny v zemích EU jako pravdivý.

Server Ekolist.cz s odvoláním na data Evropského energetického portálu (statistika Electricity households) zveřejnil statistiku cen elektřiny v jednotlivých zemích. Z tohoto přehledu je patrné, že ceny v České republice jsou 9. nejnižší v EU, šlo by tedy mluvit o "relativně nízkých cenách".

Co se týká srovnání České republiky s Německem a Dánskem, je patrné, že v obou zemích jsou ceny elektrické energie pro domácnosti skutečně vyšší.

ZeměCena elektrické energie pro domácnosti (MWh/Euro)Česká republika 148,70 Německo 259,83 Dánsko 302,17

Ministr Kalousek správně uvádí, že v kontextu celé EU jsou ceny elektřiny pro domácnosti v České republice relativně nízké, v případě Dánska a Německa jsou ceny pro domácnosti skutečně velmi výrazně vyšší. Je ovšem otázkou, zda je zcela vhodné srovnání ČR se zmíněnými zeměmi v této oblasti, neboť mají výrazně odlišnou kupní sílu či příjmy domácností.

Od 1. ledna 2013 došlo k reorganizaci systému policejních škol v tom smyslu, že původně šest samostatných institucí (vyšší policejní školy v Praze, Brně, Jihlavě, Holešově a školské účelové zařízení v Praze - Ruzyni) bylo administrativně sloučeno na tři vyšší policejní školy (v Praze s odloučeným pracovištěm v Jihlavě, Opatovicích s odloučeným pracovištěm v Praze Ruzyni, Holešově s odloučeným pracovištěm v Brně).

Problematickou částí výroku je však odhad výše úspor. Konkrétní analýzu dopadů tohoto opatření se nepodařilo dohledat. Podle vyjádření tiskové mluvčí ministerstva vnitra z 24. července 2012 byl odhad úspor vyčíslen zhruba na 144 milionů korun. Nicméně v září 2012, tedy období přijetí nové koncepce vládou, byla ministerstvem vnitra výše úspor odhadována na 115 milionů korun ročně.

Jelikož poslední dostupné odhady finančního dopadu těchto úsporných opatření uvádějí znatelně nižší částku, hodnotíme výrok jako zavádějící.

Poslední šetření CVVM (.pdf) z dubna 2013 přisuzuje ČSSD 25,5 % v rámci stranických preferencí, přičemž pouze v případě aplikace volebního modelu hovoří až o 40 % hlasů. Totéž platí jak pro dubnový průzkum od SANEP (28,3 %), tak od agentury STEM. (27,7 %)

V čem se podle metodologie liší stranické, respektive volební preference a volební model?

• "Stranické preference představují aktuální rozložení sympatií k politickým stranám v celé společnosti a nelze je zaměňovat s předpovědí reálného volebního chování, resp. volební prognózou."

• "Volební model tedy nezahrnuje respondenty, kteří se voleb nechtějí zúčastnit nebo nevědí, zda se jich zúčastní."

Pro podrobnější vysvětlení viz Centrum pro výzkum veřejného mínění: Stranické preference a volební model v dubnu 2013 (.pdf)

Ministr hovoří o změnách, které jeho úřad plánuje: základní odborná příprava má být prodloužena na dobu dvanácti měsíců. Když tedy říká "v minulosti byla devět měsíců", popisuje současný stav.

Dnes přitom (dle webu Policie ČR) nově nastupující policisté, jsou-li poprvé zařazeni k některé ze služeb Policie ČR, absolvují teoretickou přípravu "v rozsahu cca 6 měsíců" a tři měsíce řízené praxe. Výjimkou je cizinecká policie, pro kterou je celková doba základní odborné přípravy delší, pravidlem však zůstává ministrem uvedených devět měsíců.

Od roku 1989 skutečně došlo změnami trestní legislativy k navýšení sazeb.

Ministr popisuje vývoj výše trestů po listopadu 1989. První polistopadová úprava (z. č. 175/1990 Sb., .pdf, str. 13) trestního zákona stanovila za trestný čin vraždy základní sazbu 10-15 let odnětí svobody. V současnosti je tato sazba 10-18 let. Odnětí svobody na "třicet let a podobně" může být uloženo jako výjimečný trest, a to dle okolností vraždy.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.