Posl. Horníková byla vykroužkována pouze dvakrát.

Zdeňka Horníková je v Poslanecké sněmovně od r. 1996, vždy volena za ODS v Královéhradeckém (v letech 1996 a 1998 Východočeském) kraji.

Poslanci jsou voleni v krajích. Kromě "vykroužkovaných" získají mandát vždy ti kandidáti, kteří jsou na předních místech kandidátky (dle pořadového čísla). Např.: je-li kandidát na 6. místě kandidátky, když jeho strana získá 5 mandátů, potřebuje ke zvolení preferenčních hlasy.

Dle seznamu zvolených poslanců za ODS v kraji tak můžeme snadno určit, zda pořadové číslo Zdeňky Horníkové na krajské kandidátce bylo v jednotlivých volbách takové, že by bez preferenčních hlasů mandát nezískala.

rok voleb

pořadové číslo

Z. Horníkové

mandátů pro ODS

v kraji (počet zvolených

poslanců za ODS)

1996 39 1998 19 2002532006 1

5

201063

Vidíme, že pouze v letech 2002 a 2006 byla posl. Horníková na "nevoleném" místě na kandidátce. Nikoli tedy třikrát, jak tvrdí Jiří Pospíšil.

Zároveň lze uznat, že 5. či 6. místo bylo "nevolitelné", neboť ODS v samostatném Královéhradeckém kraji získala 5 mandátů pouze při svém historicky nejlepším celostátním výsledku v roce 2006.

Ministrem dopravy se 12. prosince 2012 stal Zbyněk Stanjura, který je kandidátem strany ODS. Předchozím ministrem dopravy (do 3. prosince 2012) byl Pavel Dobeš za stranu LIDEM. Členy vlády za ODS jsou jmenovitě: Petr Nečas (premiér), Martin Kuba (ministr průmyslu a obchodu), Pavel Blažek (ministr spravedlnosti), Zbyněk Stanjura (ministr dopravy), Petr Bendl (ministr zemědělství) a Tomáš Chalupa (ministr životního prostředí). Celkový počet ministrů je 15 1 křeslo premiéra.

Bohužel se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat Tomášem Jirsou zmiňované vyjádření Lukáše Jelínka a Michala Uhla, proto nemůžeme daný výrok hodnotit jinak, než jako neověřitelný.

Místopředseda Rady ÚSTR Lukáš Jelínek pro iDnes.cz uvedl: "Pokud chceme, aby ústav byl institucí odideologizovanou a nepolitickou, tak se radní nemohou zabývat tím, jestli přicházejí nějaké tlaky zleva nebo zprava, například vyjádření od komunistů nebo od předsedy ODS." Dále odmítl, že by Radu k odvoláni Hermana někdo instruoval. Na základě tohoto tvrzení však nemůžeme přímo vyvodit, že Jelínek či Uhl nějaký politický tlak necítili.

K věci se vyjádřil i Petr Nečas, který za odvoláním Hermana vidí jasnou snahu o politizaci ústavu ze strany ČSSD. Bohuslav Sobotka to dementoval a zdůraznil, že: "odvolání šéfa ústavu je věcí jeho rady a že sociální demokracie se v tom nijak neangažovala."

Na svém blogu Tomio vážně odkazuje na myšlenku francouzských komun, které dle jeho slov: “ ...budovali takzvaní komunardi v revoluční Paříži v 19.století”. Dále zde píše, že: “Komunismus v jejich pojetí spočíval ve svobodném federálním sdružení obecních komun, společenství svobodných a rovnoprávných lidí, kde už tehdy měli hlasovací právo všichni. Komun, v nichž žijí dodnes američtí indiáni, kde společně hospodaří a dělí se skutečně podle potřeb. A to pěkných pár tisíc let bez ohledu na Marxe. ”

Projekt sKaret byl skutečně různými institucemi často kritizován. Do procesu výběrového řízení na vydávání sKaret nejprve zasáhl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten nejprve 27. září 2011 zakázal smlouvu na plnění veřejné zakázky uzavřít. Toto rozhodnutí nicméně 9. prosince 2011 zrušil (.pdf).

Patrně nejrozsáhlejší soubor kritických argumentů přinesl ve svém stanovisku (.pdf) ombudsman Pavel Varvařovský. Poukázal především na problematické aspekty nové právní úpravy, například v souvislosti se zpoplatněním některých úkonů, směšování funkcí výplaty sociálních dávek a identifikačního průkazu ZTP, případně nedostatečného právního ošetření ochrany osobních údajů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí bylo též kritizováno Úřadem pro ochranu osobních údajů. Podle něj projekt sKaret nebyl v ucelené podobě předložen k meziresortnímu připomínkovému řízení, a tedy všechna potenciální rizika nemohla být kvalifikovaně posouzena (viz tiskovou zprávu ÚOOÚ z 3. prosince 2012).

Mezi výrazné kritiky patří též Národní rada osob se zdravotním postižením, která ve svém vyjádření projekt sKaret principiálně odmítla. Na základě výše uvedeného přehledu lze tedy výrok hodnotit jako pravdivý.

Z kontextu výroku je zřejmé, že Milan Štěch hovoří o stylizaci zmíněného článku, která může vést k domněnce, že přes systém sKaret budou v budoucnosti vypláceny i pojistné dávky.

Podle smlouvy (pdf.) uzavřené s Českou spořitelnou, která je dostupná na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, se do budoucna počítalo s případným rozšířením sKarty o další služby veřejné správy, konkrétně „o možnost použití Karty jako průkazu zdravotního pojištění, pro výplatu důchodů apod“ (sekce 12, odst. 12.1.1 ).

Výplata důchodů spadá mezi pojistné sociální dávky, proto hodnotíme výrok předsedy senátu Milana Štěcha jako pravdivý.

Senátorka Miluše Horská byla zvolena do Senátu za odvod 43 – Pardubice v roce 2010. Podle tisku i podle oficiálního volebního seznamu ČSÚ kandidovala za hnutí Nestraníků jako bezpartijní. Podle vyjádření Romana Línka z KDU-ČSL měla od začátku podporu strany jako kvalitní kandidát.

Po svém zvolení se stala členkou Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a nezávislí, jehož členem je nyní například i Libor Michálek.

Výrok předsedy Bělobrádka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z webu europe.eu jako pravdivý. Evropská unie se definitivně přihlásila k boji proti klimatickým změnám v roce 2005 dokumentem "Jak zvítězit v boji proti celosvětové změně klimatu." (pdf.)

Klíčovým přístupem pro dosažení toho cíle je dlouhodobá strategie"Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050,“ (pdf.) v rámci které se EU podle europe.eu zavázala k:

"- snížení emisí skleníkových plynů, které EU vypouští, na úroveň alespoň o 20 % nižší, než jaká byla v 90. letech 20.století;

- navýšení podílu energie, která se vyrábí z obnovitelných zdrojů – mělo by to být 20 % veškeré spotřebované energie;

- snížení spotřeby o 20 % oproti předpokládaným hodnotám, a to prostřednictvím větší energetické účinnosti."
Je tedy pravdou, že EU prosazuje podporu OZE v rámci boje proti klimatickým změnám, zejména globálnímu oteplování.

Na konci roku 2010 prohrálo Ministerstvo financí (Česká republika) mezinárodní arbitráž s ČSOB a Miroslav Kalousek jako ministr financí byl nucen zaplatit pohledávku ČSOB ve výši 1,6 miliardy korun spolu s úroky. Výrok hodnotíme tedy jako nepravdivý.

Okolnosti arbitráže: Stát zažaloval ČSOB kvůli tomu, že podle něj bývalá banka IPB měla v době prodeje do rukou ČSOB podstatně větší hodnotu, než se dosud vědělo, a chtěl proto tuto sumu zpět. ČSOB zase požadovala po státu zaplatit 1,6 miliardy korun jako dluh firmy J.Ring Jaroslava Roušala vůči IPB, který ČSOB zdědila. Obě žaloby řešila jedna arbitráž.
zdroj: ČT24

Ministrova slova potvrzují údaje Eurostatu.

Podle údajů Eurostatu měla ČR v posledním čtvrtletí minulého roku nezaměstnanost ve výši 7,2 %. Ze 17 států eurozóny nižší míru nezaměstnanosti vykazovaly pouze 4 země, a to Lucembursko (5,1 %), Německo (5,4 %), Nizozemí (5,6 %) a Malta (6,9 %). Ze všech států evropské 27 pak byla nižší nezaměstnanost ještě v Rumunsku (6,7 %). Dá se tedy říci, že Česká republika skutečně patří mezi země s nižší mírou nezaměstnanosti.

Je ale třeba dodat, že pracujeme s daty, která jsou jednak neúplná a také již nemusí být zcela aktuální. V celkové statistice Eurostatu totiž chybí údaje za 4. kvartál 2012 u 3 zemí (Řecko, Rakousko a Spojené království).