Ačkoliv po výdajové stránce Margaret Thatcherová do britského zdravotnictví výrazněji nezasahovala, ke konci svého mandátu učinila některé reformní kroky, které proměnily jeho podobu.

Veřejné výdaje na zdravotnictví ve Spojeném království zůstávaly během dekády (rok 1979 není započítán) vládnutí Thatcherové (vzhledem k hospodářskému vývoji země) prakticky neměnné. Pohybovaly se v rozpětí 5,05 % HDP až 5,57 % HDP. V roce 1980 činily právě 5,05 % HDP (absolutně 11,8 miliard liber; celkově 11,3 % všech vládních výdajů), na konci politické kariéry Thatcherové pak 5,14 % domácího produktu (absolutně 29,3 miliard liber; celkově 14,6 % všech centrálních útrat).

Thatcherová se ovšem ke konci své premiérské éry do způsobu organizace a řízení britského národního zdravotnictví (NHS) několikrát pokoušela zasahovat. Její administrativa vydala dvě bílé knihy (white papers): Working for Patients (abstrakt zde) a Caring for people (abstrakt zde). Tyto pracovní materiály nastínily strukturu a organizaci zdravotnických služeb ve Velké Británii pro další desetiletí podle tzv. zásad "vnitřního trhu".

V roce 1990 byl na základě těchto dokumentů přijat tzv. National Health Service and Community Care Act, který de facto zaváděl do zdravotnického systému jisté tržní principy.

Nelze říci, co ministr Heger mínil souslovím "nedovážila sáhnout", nicméně Thatcherová, ač ke konci svého mandátu, určité reformy anglické zdravotní soustavy skutečně nastartovala. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Pavel Kouda, dlouholetý představitel ČSSD na komunální a krajské úrovni, původně v krajských volbách 2012 figuroval na druhém místě kandidátní listiny v Ústeckém kraji. Nicméně jeho politické působení bylo provázeno několika skandály (např. Fond hejtmanky nebo Krajská zdravotní). Především však byl náměstek Kouda spojován s manipulacemi v přidělování evropských dotací v ROP Severozápad. V reakci na množící se kauzy tykající se fungování zastupitelstev krajů - zejména případ hejtmana Davida Ratha - vedení ČSSD 17. června 2012 schválilo možnost v závažných případech možnost škrtat v krajských kandidátkách na popud centrální úrovně strany. Po Koudově zatčení 4. září 2012 byl již následujícího dne na základě výsledku jednání vedení strany z kandidátky vyškrtnut a říjnových voleb se nakonec nezúčastnil (konečnou podobu kandidátní listiny viz zde). Výrok je pravdivý. V době nominace kandidátů krajskou organizací ústřední orgány strany skutečně nástrojem pro ovlivnění složení kandidátní listiny nedisponovaly. Teprve po červnové razii v sídle ROP Severozápad a v době, kdy byl Pavel Kouda obviněn a vzat do vazby, tedy na počátku září, ČSSD přijala potřebná opatření a v daném případě je také využila.

GRECO (Group of States against Corruption), potažmo Rada Evropy ve své zprávě (str. 6, Aj.) publikované 4. dubna letošního roku doporučuje České republice zavedení nezávislého mechanismu pro kontrolu financování politických stran a volebních kampaní.

Finanční úřady, jak plyne ze zákona o finanční správě České republiky (předpis č. 456/2011Sb. - část první, Hlava I, § 1) jsou podřízeným orgánem Ministerstva financí. Nesplňují tudíž podmínku nezávislosti.

Zákon o NKÚ byl od svého přijetí v roce 1993 novelizován hned jedenadvacetkrát, přičemž v lednu 2013 senátoři skutečně "nepodpořiliústavní novelu, podle které měl mít NKÚ možnost prověřovat také obce, kraje a další instituce a rovněž některé firmy s majetkovou účastí státu, krajů a obcí." (ČT24)

Od roku 1993 bylo přijato celkem 7 ústavních zákonů (viz derogace pasivní), které novelizovaly Ústavu ČR, ale žádný z nich se netýkal postavení a působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu. Ke změně části Ústavy týkající se NKÚ tedy nedošlo již od roku 1993.

Zákon o NKÚ byl od svého přijetí v roce 1993 novelizován hned jedenadvacetkrát. Vojtěch Filip hovoří o událostech v lednu 2013, kdy senátoři skutečně "nepodpořiliústavní novelu, podle které měl mít NKÚ možnost prověřovat také obce, kraje a další instituce a rovněž některé firmy s majetkovou účastí státu, krajů a obcí." (ČT24)

Vzhledem k tomu, že nebyla scvhálena ustávní novela, která by umožnila rozšířit pravomoci NKÚ, nebylo možné změnit ani samotný Zákon o NKÚ. Výrok Vojtěch FIlipa tedy pravdivě popisuje nastálou situaci.

• Zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu č. 166/1993 Sb. (.pdf)
• Ústava České republiky (.pdf)

V Itálii jsou registrační pokladny povinné, zároveň se Itálie již několik let potýká s problémem rozsáhlých daňových úniků - z toho důvodu hodnotíme výrok Petra Nečase jako pravdivý.

O povinnosti zavedení registračních pokladen v Itálii se zmiňuje např. článek z roku 2004 Registrační pokladny boj se šedou ekonomikou nevyhrají nebo publikace z roku 2008 (.pdf, str. 3, anglicky).

Podle článku z prosince 2012 představovaly daňové úniky v roce 2010 (i v předchozích letech Berlusconiho vlády) každoročně minimálně 130 miliard eur. Podle portálu E15 " vyhýbání se řádnému placení daní patří mezi chronické problémy Itálie. A to již po generace ". Dle stejného zdroje daňové úniky v Itálii stojí ročně 162 miliard dolarů. (Více na serveru E15)

Zavedení plateb nemocnicím formou systému DRG (Diagnosis Related Group; klasifikační systém, který zařazuje případy hospitalizace na základě tzv. atributů případu do DRG skupin) ohlásilo ministerstvo již v květnu 2011. Počítalo se zaváděním úhrad formou DRG během 3 až 5 let. Do té doby byly mezi úhradami pro jednotlivé nemocnice značné rozdíly.

Na konferenci v prosinci 2012 ministerstvo potvrdilo, že i pro rok 2013 má v úmyslu pokračovat v dalším sbližování základních sazeb i přes odpor velkých nemocnic, ale zřejmě pomalejším tempem a v jiném poměru než v minulém roce.

Na konci roku 2010 prohrálo Ministerstvo financí (Česká republika) mezinárodní arbitráž s ČSOB a Miroslav Kalousek jako ministr financí byl nucen zaplatit pohledávku ČSOB ve výši 1,6 miliardy korun spolu s úroky. Výrok hodnotíme tedy jako nepravdivý.

Okolnosti arbitráže: Stát zažaloval ČSOB kvůli tomu, že podle něj bývalá banka IPB měla v době prodeje do rukou ČSOB podstatně větší hodnotu, než se dosud vědělo, a chtěl proto tuto sumu zpět. ČSOB zase požadovala po státu zaplatit 1,6 miliardy korun jako dluh firmy J.Ring Jaroslava Roušala vůči IPB, který ČSOB zdědila. Obě žaloby řešila jedna arbitráž.
zdroj: ČT24

Je mimo naši kompetenci kvalifikovaně označit prorůstové výdaje a provést srovnání let 2012 a 2013. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Dle informací na Euroskop.cz a zpravodajském serveru Evropského parlamentu nepodpořil 13. března Evropský parlament dlouhodobý rozpočet EU do roku 2020 (tzv. víceletý finanční rámec). Informace o půběhu jednání v Evropském parlamentu lze dohledat také zde (a.j.) a zde (a.j.).

Dle zprávy na serveru EurActiv a stránkách Evropského parlamentu je to poprvé, kdy poslanci o rozpočtu spolurozhodují (tato pravomoc je nově upravena v Lisabonské smlouvě).

V nové Státní energetické koncepci (.pdf) je zmíněno zavedení kompenzačního mechanismu vyrovnávacích plateb pro nové bezuhlíkaté zdroje (tedy i pro nové jaderné elektrárny), mělo by se jednat o novelu energetického zákona s tím, že by tento kompenzační mechanismus měl být implementován do tendrů pro nové kapacity pořádaných státem. Pouze však v případě, že by evropský či regionální energetický trh byl deformován a tím pádem by byl schopen vysílat korektní signály pro investice. (str. 90)