Nová verze (pdf.) občanského zákoníku z roku 2012 obsahuje přesně 3081 paragrafů, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Vít Bárta se již v listopadu roku 2012 nechal slyšet, že bude bojovat za to, aby se obchvat Plzně stavěl a má v plánu spolupracovat s občanským sdružením Plzeň-Roudná proti průtahu. V dané věci také interpeloval na půdě Poslanecké sněmovny ministra dopravy Dobeše.

Návrh zákona o "Výstavbě dálničního obchvatu Plzně a souvisejících přivaděčů" (bod č. 20) bude projednáván vládou ve středu 13. 3. 2013.

Výrok Víta Bárty tedy hodnotíme jako pravdivý.

Je pravdou, že Václav Klaus komentuje značnou část společenského dění včetně výběru ministrů. Ke konkrétním ministerským postům se vyjadřuje buď negativně (viz jmenování Karolíny Peake), či pozitivně (viz odstoupení Josefa Dobeše, Pavla Dobeše či Alexandra Vondry). Zaznamenali jsme i případ, kdy se zastával konkrétních lidí (viz kauza policejního prezidenta Petra Lessyho), či odmítl jmenovat vládu a ministry - příkladem může být kauza s (ne)jmenováním Davida Ratha a také odmítnutí menšinové vlády ČSSD (2005) a "přeběhlíkové" ODS (2006).

Výrok však hodnotíme jako pravdivý, protože Václav Klaus žádného ministra opravdu přímo nenavrhoval ani nedoporučoval.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Zuzana Roithová hovoří o nezávislých institucích, které shromažďují informace týkající zdravotní péče v zájmu orientace spotřebitelů a státních institucí při nastavování parametrů finanční spoluúčasti pacientů. Ačkoliv ve výroku přesně neodkazuje ke konkrétním institucím, ve zmiňovaných zemích skutečně fungují nezávislé organizace s podobnou náplní práce. Ve Švýcarsku je to Federální úřad pro veřejné zdraví (ang.) s působností v oblastech drogové prevence, bezpečnosti potravin, ale i zdravotního a úrazového pojištění. V Německu pak působí Institut zdravotnické dokumentace a informací (ang.)shromažďující statistická data o léčivech, zdravotních pomůckách a podobně. Dalším příkladem může být i Agentura pro zdraví a bezpečnost potravin (ang.) v Rakousku.

Data Eurostatu ukazují, že ani v ročních průměrech, ani v hodnotách za čtvrtletí se nezaměstnanost v ČR nedostala za 15. místo v EU.

Výrok Petra Nečase ověřujeme s pomocí údajů Eurostatu, který shrnuje sezónně očištěné hodnoty nezaměstanosti za čtvrtletí, stejně jako celoroční průměry pro všechny země EU, které pro ČR odpovídají údajům ČSÚ (.pdf). Srovnatelnost mezi zeměmi zajišťuje jednotná forma sběru dat (více na webu Eurostat, angl.).

Užíváme přitom data za období, kdy ČR byla v EU (dle premiérova "v rámci Evropské unie") a ve vládě byli zástupci ČSSD, tedy od vstupu do EU v květnu 2004 do nástupu Topolánkovy vlády v srpnu 2006.

Pro přehlednost neuvádíme všechny údaje v tomto hodnocení, najdete je však v souhrnné tabulce zde (.xls). Níže uvádíme pořadí ČR mezi tehdejší evropskou pětadvacítkou. V případě shody hodnot ČR s jinou zemí je zobrazeno nejhorší možné pořadí Česka.

Rok / kvartál

pořadí ČR v EU

2004Q2 15 2004Q3 14 2004Q4 14 2004

14 2005Q1 13 2005Q2 14 2005Q3 15 2005Q4 15 2005 14 2006Q1 15 2006Q2 13 2006Q3 15 2006 14

ČR tedy v uvedeném období nebyla níže než na 15. místě. V případě jednoho údaje - prvního čtvrtletí roku 2006 - nás od 17. místa dělí cca 0,3 %, zpravidla jsou však rozdíly podstatnější.

Zároveň vidíme, že Česko se s nezaměstnaností mezi 7 a 8,5 % pohybuje spíše ve středu "pole", nežli mezi zeměmi s nejvyšší nezaměstnaností. Premiérův výrok je proto v obou částech nepravdivý.

Výrok hodnotíme na základě informací z Sněmovního tisku 1017/0, část č. 1/8 jako pravdivý. Vládní návrh zákona o potravinách a tabákových výrobcích byl Poslanecké Sněmovně predložen 9. května 2013.

Posuzování kvality je často velmi subjektivní, skutečností ovšem je, že nově zvolení ústavní soudci, o nichž Milan Štech hovoří, konkrétně MiladaTomková, Vladimír Sládeček, Jan Filip a Jaroslav Fenyk, jsou mnohými kompetentními osobami považováni za uznávané odborníky. Jak uvádí zpravodajský server iDnes.cz, tři noví soudci jsou také dlouhou dobu profesory na českých vysokých školách:

Vladimír Sládeček je od roku 1991 profesorem na Katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jan Filip je také profesorem, od roku 1995 vedoucím Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jaroslav Fenyk ve svém životopise na stránkách vlastní advokátní kanceláře uvádí, že od roku 1997 působí jako vysokoškolský profesor, a to na Právnické fakultě Karlovy univerzity v Praze, Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, Fakultě práva Panevropské vysoké školy v Bratislavě a na maďarské Univerzitě Miskolc. Milada Tomková byla v letech 1998 až 2003 členkou Legislativní rady vlády České republiky.

Co se týče renomé jednotlivých nových soudců, pozitivně se o jejich kvalitách vyjadřuje například Eliška Wagnerová, česká senátorka, právnička, bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu. Na základě informací ze zpravodajského serveru Aktuálně.cz například hovoří o Miladě Tomkové a Jaroslavovi Fenykovi jako o " osobnostech mezi soudci ". O celkové vysoké kvalitě navržených kandidátů ucházejících se o post ústavních soudců se vyjadřuje také na své internetové stránce.

Stručné představení kvalit nově jmenovaných ústavních soudců přináší na svých stránkách Česká televize. Vedle jejich krátkých profesních životopisů se ke kandidátům i na těchto stránkách kladně vyjadřuje řada osobností – například ministr spravedlnosti Pavel Blažek označil Jana Filipa za jednoho z nejlepších expertů na ústavní právo v Česku, dle Jana Wintra z Právnické fakulty Univerzity Karlovy je zase například Vladimír Sládeček považován za " kapacitu v oblasti správního práva ".

Co se týká Milady Tomkové a její velké praxe z Legislativní rady vlády, o které Štěch mluví, je v jejím životopise uvedeno, že členkou Legislativní rady vlády byla v letech 1998-2003.

Na základě výše zmíněných informací o nových ústavních soudcích považujeme výrok Milana Štěcha za pravdivý.

Akce Čisté ruce byla součástí předvolební kampaně ČSSD před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 1998 a následná protikorupční akce vlády Miloše Zemana, kdy Zeman sliboval pozavírání "tunelářů" z období transformace.

Jejím cílem bylo podle ČSSD odhalování a trestání hospodářské kriminality a jejího propojení na politické kruhy. (Český rozhlas)

Hlavními dopady této akce bylo odsouzení Milana Šrejbra za zneužívání neveřejných informací v obchodním styku k pěti a půl letem trestu odnětí svobody a bývalého ministra Zemanovy vlády Iva Svobody za podvod a zvýhodňování věřitele v kauze vytunelování firmy Liberta.

Výrok hodnotíme jako pravdivý podle dohledaných informací z Informačního systému statistiky a reportingu.

O podílů průmyslu na HDP tyto stránky uvádějí, že se podíl průmyslu dlouhodobě pohybuje mezi 28-31%. Pro úplnost však uvádíme také údaj ze stránek CIA WorldFactbook (anglicky v sekci Economy, GDP - composition by sector), kde je pro změnu uveden podíl 39,6%. Do tohoto údaje je zahrnuta těžba, zpracovávání, produkce energie a stavebnictví. Nicméně vzhledem k tomu, že existuje dostupný zdroj potvrzující slova Milana Urbana, hodnotíme výrok jako pravdivý.