Nepodařilo se nám najít studie, které by jasně poukazovaly ekonomické přínosy zákazu kouření pro restauratéry.

Předkládáme tedy čtenářům malý přehled názorů na toto téma, které se v debatě na toto téma objevujů.

Při prohledávání dostupných studií se nedá nalezt dostatečná shoda na tom zda zákaz kouření restauraterům ekonomicky pomáhá, ale většina studií potvrzuje, že jim ekonomicky neškodí.

Ve shrnutí (pdf. str.1-2) evropské studie organizace Smoke free partnership se například dozvíme:

• Zkoumání bezmála stovky studií provedených před 31. srpnem 2002 v Kanadě, Spojeném království, USA, Austrálii, Novém Zélandu, Jižní Africe, Španělsku a Hong Kongu na základě objektivního a spolehlivého měření – jako je například kontrola daňových dokladů, porovnání údajů za několik let před a po zavedení nekuřácké politiky, sledování změn v ekonomických podmínkách a statistické hodnocení trendu a kolísání údajů – totiž nezjistilo žádný negativní dopad ani pozitivní vliv.

• Ještě aktuálnější informace o účinku zákazu kouření v New Yorku, Britské Kolumbii, Irsku, Norsku nebo na Novém Zélandu ukázaly, že negativní dopad na tržby v pohostinství nenastal.

K obdobným závěrům dospívá i tato americká studie z roku 2003..

http://en.wikipedia.org/wiki/Smoking_ban

To, že by zakaz kouření měl negativní dopady na tržby potvrzuje i tento článek.

Další text (pdf.str.2) k tomuto tématu ovšem upozrňuje na nutnost rozlišovaní mezi dopady na provozovatele barů oproti provozovatelům restaruací. Kouření je totiž výhradně spojené s pitím alkoholu, ale ne s jídlem - u obou zařízení tedy může mít zákaz opačný efekt.

Dvě nemocnice v Královéhradeckém kraji skutečně dlouhodobě hospodaří "dobře".

Nemůžeme s jistotou určit, které zařízení Heger myslí jako klíčové. Vzali jsme proto data z nemocnic ve všech bývalých okresních městech v kraji, tj. Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov a samotný Hradec Králové.

Následující tabulka uvádí výsledek hospodaření (v tis. Kč) tak, jak je uveden ve výročních a auditorských zprávách daných zařízení (data pro oblastní nemocnice pocházejí z obchodního rejstříku, data z královéhradecké fakultní nemocnice z webových stránek zařízení; údaje za rok 2012 nejsou k dispozici):

Rok

Jičín

Náchod

Rychnov n. Kněžnou

Trutnov

Hradec Králové

2011

-5097

-7310

-10495

-954

12633

2010

-4144

-25267

1225

6490

542

2009

124

19086

2932

423

17087

2008

-10568

-39185

-16104

312

55254

2007

-4839

-18235

-18061

2349

27955

2006

-11196

-21182

-14782

133

14648

2005

444

-2050

-7771

77

4926

2004

NA

3066

-207

63

38029

2003

-18

-10

NA

-12

7145

Jak tedy vidíme z tabulky, dlouhodobě v černých číslech hospodaří skutečně dvě nemocnice, a to Trutnov a Hradec Králové. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Současnými členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (dále ÚSTR) jsou Petruška Šustrová, Mgr. Lukáš Jelínek, MUDr. Naděžda Kavalírová, PhDr. Emilie Benešová, PhDr. Jan Bureš, Ph.D. a Mgr. Michal Uhl.

Petruška Šustrová byla Senátem zvolena 30.října 2008 na návrh Poslanecké sněmovny.

Mgr. Lukáš Jelínek, PhDr. Emilie Benešová a Mgr. Michal Uhl byli do Rady zvoleni 5. prosince 2012 na návrh občanských sdružení nebo jiných právnických osob. MUDr. Naděžda Kavalírová byla zvolena na návrh prezidenta Václava Klause.

PhDr. Jan Bureš Ph.D. byl zvolen dle 21.března 2013 na návrh občanských sdružení či jiných právnických osob.

PhDr. Jan Bureš kandidoval za ČSSD v roce 2010 v komunálních volbách a Mgr. Lukáš Jelínek je členem představenstva Masarykovy demokratické akademie, čili think-tanku české demokratické levice.

Dle paragrafu 9 odst. (1) písm. b) Zákona č. 181/2007 Sb. o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů do působnosti Rady náleží jmenovat a odvolávat ředitele a dohlížet na jeho činnost.

Dle jednacího řádu je Rada " schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. K platnosti usnesení Rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů " (čl.5, odst. 3). Hlasování o odvolání ředitele není v jednacím řádu nijak zvláštně upraveno.

Při odvolání ředitele Hermana 10. dubna 2013 měla Rada šest členů, k odvolání tedy stačily čtyři hlasy. Ředitel Herman byl odvolán většinou pěti hlasů.

Na základě dostupných informací o volbě členů Rady ÚSTR a podmínkách odvolání ředitele ÚSTR hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako zavádějící.

Dle serverů České noviny a Impuls počet odborářů vskutku klesá. V článku Českých novin z června 2012 je konstatováno, že "...z atímco v roce 2004 bylo evidováno 800.000 odborářů, tak v roce 2006 jich bylo 610.000 a nyní se jejich počet pohybuje pod hranicí půl milionu... " Pro rádio Impuls to v rozhovoru s Václavem Moravcem přiznal i šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil s tím, pokles je ročně průměrně o 7 %.. Je samozřejmě otázka, co je dramatický způsob poklesu. Výrok však hodnotíme jako pravdivý.

Úvodem nutno podotknout, že přirozeně nehodnotíme tvrzení o "nevolbě Václava Klause", nýbrž onu faktickou část ohledně propojení kandidátů se sociální demokracií.

V průběhu desetiletého funkčního období prezidenta Klause zamítl Senát 8 jeho nominantů na post ústavního soudce.

Jmenovitě se jednalo o JUDr. Aleše Pejchala (navržen dvakrát), JUDr. Vladimíra Balaše CSc. , prof. JUDr. Václava Pavlíčka CSc. , JUDr. Kláru Veselou-Samkovou, doc. JUDr. Milana Gavlase CSc. , JUDr. Jaroslavu Novotnou, JUDr. Jana Sváčka a doc. JUDr. Zdeňka Koudelku Ph.D.

(Podrobnosti kolem neschálení zmíněných kandidátů jsou přehledně shrnuty v práci Jany Richterové - "Jmenování soudců Ústavního soudu ČR - politika nebo právo?" , 5.3 - Jmenovací proces soudců Ústavního soudu ČR v období tzv. "personální krize".)

Z výše jmenovaných je se sociální demokracií "poměrně blízce spojen" pouze Zdeněk Koudelka, který byl mezi lety 1998 - 2006 poslancem (volební obovod Jihomoravský kraj) právě za ČSSD. Navržen prezidentem Klausem byl v době senátní většiny ČSSD.

Nepřesné vyjádření senátora Kubery proto hodnotíme jako zavádějící.

Výrok Bohuslava Svobody je hodnocen jako pravdivý, neboť korektně uvádí informace o novém předsedovi místního sdružení ODS na Praze 12, o kterém ve svém výroku mluví.

Primátor Svoboda ve svém výroku mluví o předsedovi ODS na Praze 12, jímž je František Ryba. O tom, že Ryba přišel do této buňky z Prahy 1, mluví v rozhovoru pro Českou pozici (ta se tématu věnuje obšírně a dlouhodobě) senátor Tomáš Grulich, který byl právě Rybou vystřídán:

"ČESKÁ POZICE: Kdo byl zvolen novým předsedou?
GRULICH: František Ryba, majitel zastavárny a herny, který byl v minulosti na Praze 1. Připomínám, že jeho volba se udála rok od mého zvolení. V ODS se přitom mění funkcionáři po dvou letech. Tento sněm neměl být volební. Před volebním sněmem mají zasedat místní sdružení, které dají návrhy na kandidáty, což se nestalo." Členství Ryby v ODS na Praze 1 dokládá dále jak samotný web tohoto místního sdružení, tak i mediální zprávy (Novinky.cz - ČTK) z minulosti.

Co se týká volební minulosti Františka Ryby, je poměrně komplikované tuto část zcela jistě analyzovat. V tomto hodnocení vycházíme z toho, že Ryba působil na Praze 1 a nově na Praze 12. Problémem je také absence profilu či životopisu tohoto "politika" na webu ODS, resp. na internetu celkově.

Test voleb v tomto hodnocení je nastaven následovně - komunální volby v městské části Praha 1 (od roku 1994), odkud Ryba na Prahu 12 přišel, pak také poslední komunální volby v Praze 12 a celopražské volby. Dále je záběr rozšířen o volby do Poslanecké sněmovny (od roku 96) v Praze. Předpokládáme, že politická kariéra Františka Ryby je spojena výhradně s ODS.

VolbyÚčast Františka Ryby?Komunální---------------------------------Praha 1 a zastupitelstvo hl. města Prahy 1994 NEPraha 1 a zastupitelstvo hl. města Prahy 1998 (.pozn) NEPraha 1 a zastupitelstvo hl. města Prahy 2002 NEPraha 1 a zastupitelstvo hl. města Prahy 2006 NEPraha 1, Praha 12 a zastupitelstvo hl. města Prahy 2010 NEVolby do Poslanecké sněmovny - Praha

1996NE1998NE2002NE2006NE2010NE

Poznámka - pro roky 1998, 2002 a 2010 není k dispozici souhrnná informace o volbách do zastupitelstva hl. města Prahy (volilo se ve více obvodech), nicméně ze sledování dat jednotlivých volebních obvodů vyplývá, že Ryba se ani těchto voleb nezúčastnil.

Posle údajů Českého statistického úřadu byla cena za kilogram rohlíku - v březnu 2011 27,73 Kč (.pdf) - v květnu 2011 32,49 Kč (.xls) Jednoduchou trojčlenkou dojdeme k závěru, že od března stoupla cena kilogramu rohlíku o 17,17%. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok ministra Hegera je odůvodněn jako neověřitelný, neboť sice správně popisuje českou legislativu i gestora evropské směrnice na úrovni české vlády, nicméně se nám již nepodařilo dohledat ministrem zmíněný boj o zisk gesce nad touto směrnicí.

Jak vyplývá z návrhu jednání (.pdf) o zmíněné směrnici z 16. ledna 2013 ve Výboru pro EU na vládní úrovni, předkladatelem české pozice je ministr zemědělství Bendl. Usnesení sněmovního výboru (.doc) pro evropské záležitosti z 24. ledna letošního roku pak zcela jasně uvádí (str. 6 - "Stanovisko vlády"), že gestorem návrhu směrnice na české straně je Ministerstvo zemědělství.

Zákon o potravinách, který Leoš Heger zmiňuje, skutečně řadí tabák k oblasti potravin. Toto legislativní opatření (zákon - .pdf), které bylo přijato v roce 1997 (přijetí 24. duben - účinnost 1. září), má celý název Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že před vstupem do EU byl tabák řazen k oblasti potravin asi 7 let.

Zákon, kterým se zavádí sKarta prošel Výborem pro sociální politiku Poslanecké sněmovny v srpnu 2011. Výbor vyslovil 30. 8. 2011 pozměňovací návrhy (.doc) a doporučil Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas. Členy výboru v době schvalování zákona skutečně byli poslanci ODS, VV i TOP 09.

Návrh zákona dále prošel ve sněmovně druhým a třetím čtením. Ve druhém čtení sice byly připojeny další pozměňovací návrhy (.doc; str. 18-20), ale nebylo jich mnoho a dá se tak říct, že finální podoba zůstala více méně tak, jak ji navrhli poslanci sociálního výboru. Výrok tedy i přes tuto drobnost hodnotíme jako pravdivý.

Vzor (.pdf) petičního archu pro prezidentskou volbu 2013 podle Ministerstva vnitra skutečně neobsahuje pokyn uvést místo trvalého pobytu. Na druhou stranu však ministerstvo ve svých pokynech ke zpracování petičního archu na tuto záležitost jasně upozorňuje.