Nejnovější dostupná statistická data eurostatu z let 2008-2010 ukazují, že situace ohledně míry ohrožení chudobou ve státech EU je odlišná. Z tabulky všech 27 zemí Evropské unie vyplývá, že ke zvyšování míry ohrožení chudobou došlo v roce 2010 ve 13 unijních státech a to pouze velmi mírnému, zbylé státy naopak zaznamenaly pokles. Dlouhodobě můžeme pozorovat její ustálení a stabilizaci. Průměrná hodnota ohrožení chudobou všech zemí unie se stabilně pohybuje okolo 16,4%.

Výrok poslance Jaromíra Drábka tedy hodnotíme jako nepravdivý.

.

Výrok předsedy Senátu Milana Štěch hodnotíme na základě stenozáznamu jako pravdivý. V zápisu z 28. schůze Senátu, která se uskutečnila 19. 7. 2012, nalezneme tato slova Milana Štecha: " Včera nebo předevčírem jsem četl v Mladé frontě informace o počínání pana náměstka Šišky. Podívejte se na jeho agendu, podívejte se mu na prsty. "

Na základě článku iDnes.cz „Albert přestává prodávat pečivo od velkých výrobců. Dá šanci lokálním.", hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Ke změně dodavatele pečiva pro společnost Ahold provozující obchodní řetězec Albert došlo 10. října 2012. Manažer prodejen Milan Mrázek se k tomu vyjádřil následovně: „Denně je potřeba dodat na každou prodejnu desítky přepravek. Zajistit lokální pekaře, kteří budou schopni dodávat v požadovaných časech dostatečné množství zboží, nebylo úplně jednoduché, nakonec jich máme téměř 30 pro všech našich 282 prodejen."

Andrej Babiš pak ještě v listopadu 2012 tvrdil: „Přestali jsme zásobovat 246 prodejen Aholdu, protože jsme se nedomluvili na ceně, i když cena obilí stoupla."

Z vyjádření Milana Mrázka je tedy patrné, že pečivo pro Albert nově začalo dodávat nikoliv 35, ale „téměř 30" regionálních pekařů. Andrej Babiš si pak v uváděném počtu prodejen protiřečí. Pro zjištění přesného počtu prodejen Albert, které Penam Andreje Babiše ztratil, bychom potřebovali ještě nějaké jiné vyjádření, než dvě různá tvrzení Andreje Babiše. Oslovili jsme tedy společnost AHOLD Czech Republic, a.s. podle jejich případného vyjádření upravíme hodnocení, které zatím necháváme jako neověřitelné.

Projekt sKaret byl skutečně různými institucemi často kritizován. Do procesu výběrového řízení na vydávání sKaret nejprve zasáhl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten nejprve 27. září 2011 zakázal smlouvu na plnění veřejné zakázky uzavřít. Toto rozhodnutí nicméně 9. prosince 2011 zrušil (.pdf).

Patrně nejrozsáhlejší soubor kritických argumentů přinesl ve svém stanovisku (.pdf) ombudsman Pavel Varvařovský. Poukázal především na problematické aspekty nové právní úpravy, například v souvislosti se zpoplatněním některých úkonů, směšování funkcí výplaty sociálních dávek a identifikačního průkazu ZTP, případně nedostatečného právního ošetření ochrany osobních údajů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí bylo též kritizováno Úřadem pro ochranu osobních údajů. Podle něj projekt sKaret nebyl v ucelené podobě předložen k meziresortnímu připomínkovému řízení, a tedy všechna potenciální rizika nemohla být kvalifikovaně posouzena (viz tiskovou zprávu ÚOOÚ z 3. prosince 2012).

Mezi výrazné kritiky patří též Národní rada osob se zdravotním postižením, která ve svém vyjádření projekt sKaret principiálně odmítla. Na základě výše uvedeného přehledu lze tedy výrok hodnotit jako pravdivý.

Výrok označujeme na základě údajů Eurostatu za pravdivý. Zveřejněná data statistického úřadu Evropské unie o nezaměstnanosti jsou pro všechny země sedmadvacítky kompletní od měsíce září 2012, kdy se skutečně Česká republika umísťuje na 7. místě. Nejaktuálnější data z prosince 2012 řadí ČR na 8. místo (scházejí ovšem údaje z Estonska, Lotyšska, Maďarska, Řecka a Velké Británie).

Pro doplnění kontextu je nutné zdůraznit, že Eurostat využívá pro vykazování nezaměstnanosti metodiku tzv. " harmonizované nezaměstnanosti ". Ta se ve zkratce značí těmito charakteristikami: nezaměstnaní jsou osoby od 15 do 74 let, které 1) jsou bez práce během referenčního týdne (tj. nepracují ani jednu a více hodin jako zaměstnanec či OSVČ); 2) jsou schopni nastoupit do práce během následujících dvou týdnů; 3) aktivně hledali práci v posledních čtyřech měsících nebo již práci našli a nastoupí do ní až za následující tři měsíce (více o tématu viz např. tento dokument (.pdf, ang.)).

Ministr Julínek byl ministrem zdravotnictví v první i druhé vládě premiéra Topolánka. Ministrem byl tedy od 4. září 2006 do 8. května 2009. Ministr Rath byl ministrem zdravotnictví ve vládě premiéra Paroubka. Ministrem byl od 4. listopadu 2005 do 16. srpna 2006. Dle pojistného plánu VZP(jakožto dominantní pojišťovny v ČR) na rok 2006 (.pdf - str.19) byl příjem VZP z pojistného za rok 2005 111648342 Kč a dle plánu na rok 2007 (.pdf - str. 21) byl příjem z pojistného za rok 2006 124414170 Kč. Inflace za rok 2006 byla 2,5%, tudíž po diskontaci tvoří rozdíl mezi těmito částkami cca 9,73mld Kč.

Výběr pojistného \ rok20052006rozdílbez diskontace111648342 12441417012765828po diskontaci1116483421213796789731336

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý

V říjnu 2012 podepsal český ministr průmyslu a obchodu s iráckým ministrem obchodu dohodu o spolupráci a Česká exportní banka přislíbila financování části výstavby paroplynové elektrárny.

Česká exportní banka 12. 10. 2012: "Největším projektem v Iráku, na kterém se ČEB podílí, je výstavba paroplynové elektrárny v Erbilu. Během červnové irácké návštěvy ministra průmyslu Martina Kuby byla kromě dohody o spolupráci s TBI podepsána také mandátní smlouva mezi Českou exportní bankou a iráckou společností Kar Group. ČEB se bude podílet na financování výstavby parní části o výkonu 300 MW v hodnotě 500 miliónů USD. Českým exportérem je firma PSG a český podíl se zde pohybuje kolem sedmdesáti procent."

• EGAP - specializovaná státní úvěrová pojišťovna
• Ministerstvo průmyslu a obchodu 11. 10. 2012 - dohoda o hospodářské spolupráci a podpoře obchodu mezi ČR a Irákem

Jak lze soudit z chronologie na webu Ústavu pro studium totalitních režimů, z medailonků jednotlivých bývalých a současných členů a z informací dostupných na internetu, v první Radě ÚSTR opravdu nebyl nikdo aktivním členem jakékoli politické strany. Ivan Dejmal byl členem Strany Zelených, kvůli nominaci do ÚSTR ale svoje členství pozastavil.

Sociální demokracie se skutečně vyjadřovala proti ÚSTR a označila jej za zpolitizovanou instituci. Pro ilustraci uvádíme slova Davida Ratha, pronesená ve sněmovně 2. května 2007: " Tedy je smutné, že Občanská demokratická strana se poučila z těch nejtemnějších stránek české historie a snaží se z historie udělat svoji služku a snaží se, aby historie byla vykládána tak, jak se to hodí ODS (..) My odmítáme vytvoření politického ústavu marxismu-leninismu pro pana Langera... "

O něco později, v roce 2010, dokonce Jiří Paroubek nařknul ÚSTR z podílení se na volební kampani ODS: " Ukazuje se stále více, že Ústav pro studium totalitních režimů řídí osobně pan (Ivan) Langer, šéf kampaně ODS. "

Miloš Zeman je čestným předsedou Strany práv občanu Zemanovi. Na základě informací z webu SPOZ tedy hodnotíme výrok Jiřího Paroubka jako pravdivý.

Vyjádření Michala Babáka označujeme na základě informací ze stránek veřejného ochránce práv a Listiny základních práv a svobod jako pravdivý. Výrok Michala Babáka byl vyřčen v souvislosti s kartou sociálních systémů a shromažďováním a zpracováváním osobních údajů Českou spořitelnou, tedy komerční akciovou společností. Ombudsman Pavel Varvařovský své výhrady ke kartě sociálních systémů skutečně vyjádřil již několikrát. Ve svém podrobném stanovisku (.pdf, str. 4) z 22. května 2012 se odkazuje v souvislosti s prací s těmito osobními údaji na rozpor s požadavky na ochranu práva na soukromí, konkrétně na právo na " informační sebeurčení ", vyjádřeného článkem č. 10, odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jež je součástí ústavního pořádku České republiky. Tento odstavec zní: " Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. " O svých výhradách informoval ombudsman rovněž Poslaneckou sněmovnu ve své zprávě (.pdf, str. 8) o činnosti a veřejnost tiskovou zprávou z 8. srpna 2012. Celkem má ombudsman Pavel Varvařovský sedm výhrad ke kartě sociálních systémů:

1. Omezení možnosti výplaty dávek prostřednictvím poštovní poukázky bude pro některé klienty znamenat obtíže při vybírání dávek a zhorší tak dostupnost přiznané sociální pomoci.
2. Poskytování sociální pomoci prostřednictvím sKarty je zpoplatněno.
3. Není vyřešen problém s možným uvalením exekucí na účty k sKartám.
4. Klienti budou nuceni souhlasit s tím, že Česká spořitelna bude předávat MPSV informace o všech jednotlivých platebních transakcích, které na účtu k sKartě provedou.
5. sKarta slouží k několika účelům (identifikační doklad, průkaz osoby se zdravotním postižením a platební karta), což vede k nepřiměřenému sdružování osobních údajů.
6. sKarta je veřejnou listinou, přesto jsou její náležitosti zakotveny pouze v prováděcím právním předpise.
7. Rozsah osobních údajů, které jsou zp racovány v souvislosti s vydáním a administrací sKarty, je stanoven prováděcím předpisem.

Michal Babák svým odkazem na ústavu s největší pravděpodobností myslí výše popsanou pasáž Listiny základních práv a svobod. Explicitně se zde ovšem o použití osobních údajů komerčními subjekty nehovoří, nicméně z logiky tohoto bodu vyplývá, že se týká případného zneužití osobních údajů i ze strany komerčních subjektů.