Jednou ze spolčených politik Evropské unie je i Politika týkající se kontrol na hranicích, azylu a přistěhovalectví. Jak uvádí Smlouva o fungování EU (.pdf) v Článku 79: "1. Unie vyvíjí společnou přistěhovaleckou politiku, jejímž cílem je ve všech etapách zajistit účinné řízení migračních toků, spravedlivé zacházení pro státní příslušníky třetích zemí oprávněně pobývající v členských státech, jakož i předcházení nedovolenému přistěhovalectví a obchodu s lidmi a posílení boje proti těmto činnostem. "

V souvislosti s přívalem uprchlíků především ze středomoří několik zemí skutečně navrhovalo pravomoc EU stanovit nezávazné kvóty pro přijímání uprchlíků členským zemím EU. Současná účinná legislativa v této oblasti však nic takového nestanovuje.

Rámci (právně nezávazného) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 17. června 2008 se např. konstatuje: " V zájmu solidarity je nutné najít společné řešení problémů vyplývajících ze značného počtu žadatelů o azyl, které některé země EU dostávají z důvodu své zeměpisné polohy či jiných příčin. Dříve uvedená opatření navržená v plánu politiky by měla již harmonizovat pravidla žádostí tak, aby byly omezeny sekundární pohyby žadatelů o azyl. V důsledku toho budou žádosti rozloženy spravedlivěji mezi země EU. "

Návrhy společné politiky v této oblasti mluví především o vyšší finanční spoluúčasti zemí, které nejsou cílem migračních vln (opět z dokumentu): " V zájmu sdílené odpovědnosti, jelikož třetí země a země prvního azylu dostávají daleko vyšší počet uprchlíků, bude EU těmto zemím poskytovat vyšší finanční podporu s cílem posílit jejich schopnost poskytovat ochranu. Bude pokračovat i integrace budování kapacit pro azyl do rozvojové spolupráce."

Na základě výše uvedeného označujeme výrok Tomáše Vandase jako nepravdivý, protože zmíněná opatření pro ČR znamenala pouze administrativní úpravu, resp. finanční spolupráci s jinými členským státy a ne přísun imigrantů podle kvót.

Po červnovém zatýkání v nejvyšších patrech politiky skutečně vystoupilo širší vedení ODS s prohlášením, že nadále stojí za svým tehdejším předsedou Petrem Nečasem. Místopředsedkyně Miroslava Němcová uvedla: “Znamenalo by to popření dosavadního fungování demokratického systému, který je na politických dohodách založen.”

Naopak místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek v rozhovorech popíral, že by se vůbec jednalo o trafiky, tvrdil, že takzvaní rebelové měli pro funkce dostatečnou kvalifikaci.

Jana Nagyová byla zatčena a obviněna ze sledování osob, zneužití pravomocí veřejného činitele a z podplácení.

Prostředky, ve kterých se vodí ti nejhorší vrazi, Jana Bobošíková zřejmě myslí pouta s poutacím opaskem, což je jeden z donucovacích prostředků uvedených v § 17 Donucovací prostředky v Zákoně o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky č. 555/1992 Sb. V odstavci 4 tohoto paragrafu se uvádí:

"(4) Při předvádění osoby ve výkonu zabezpečovací detence, výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody mimo objekt ústavu lze použít donucovací prostředky uvedené v předchozím odstavci pod písmeny b) , c) a e) (tedy i pouta s poutacím opaskem) i bez splnění podmínek uvedených v odstavci 1 (tzn. i proti osobám, které neohrožují život nebo zdraví, nepoškozují majetek nebo se násilím nesnaží mařit účel výkonu zabezpečovací detence , výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody) . Příslušník je oprávněn je použít, pokud to je ke splnění účelu úkonu nezbytné."

Dle fotografií, na kterých je Jana Nagyová zachycena při převozu z policejního oddělení k Okresnímu soudu, je zřejmé, že policisté skutečně použili pouta s poutacím opaskem. Dcera Jany Nagyové Nikola Nagyová si následně na postup policie při zatýkání a na okolnosti vazby své matky stěžovala v dopise Jiřímu Čunkovi, který je předsedou senátního podvýboru pro lidská práva. V bodě 9 tohoto dopisu zmiňuje, že její matka byla při převozu k vazebnímu soudu spoutána tzv. medvědem, tedy pouty s poutacím opaskem. Jiří Čunek poté slíbil prošetření tohoto případu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť proti Janě Nagyové pouta s poutacím opaskem skutečně byla využita.

Z posledních dostupných dat Eurostatu (.pdf) z roku 2011 vyplývá, že poměr veřejného dluhu k HDP je v Česku sedmý nejnižší z EU (Norsko není členem EU).

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Miloš Zeman oznámil nejprve, že nebude nic namítat proti kandidatuře svého kancléře v předčasných volbách. Vratislav Mynář pak sám potvrzoval, že bude čekat na vyjádření předsednictva SPOZ, zda ho jako lídra kandidátky podpoří. Dále také sdělil médiím, že pro něj zůstává prioritou servis pana prezidenta. Je tedy pravda, že výše uvedené věci Vratislav Mynář postupně deklaroval. Pro doplnění uvádíme, že jeho kandidatura byla schválena a on ji již oficiálně přijal.

Miloš Zeman v dnešním dopoledním projevu uvedl následující: “ První, nejjednodušší a také podle mého názoru nejméně správné, by bylo ponechat vládu Petra Nečase v demisi, protože ústava nestanoví žádnou lhůtu, po kterou vláda v demisi může vykonávat svoji funkci.” (viz. stenozáznam z jednání Poslanecké sněmovny)

Výrok lze s ohledem na znění zákona 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství hodnotit jako pravdivý. Dle § 15 tohoto zákona "o použití sledování osob a věcí a o jeho dokumentaci rozhoduje na žádost ředitele Vojenského zpravodajství ministr obrany." (.pdf, str. 8)

Radek John byl ministrem vnitra od července 2010 do dubna 2011. V té době se snažil obecně o snižování počtu policistů, které ovšem nespojoval s žádnou kritickou hranicí 40 tisíc, pod kterou se nemůže zajít. O snižování počtu policistů mluvil např. v České televizi nebo na interpelacích ve Sněmovně. Z interpelací ve Sněmovně jasně vyplývá, že v policejním sboru byl zaveden stop stav a spoléhalo se na přirozenou fluktuaci, která postupně sníží počet policistů, přičemž sám Radek John uvádí, že není možné přesně určit na jaké až číslo. Jako optimální stav označuje zhruba 40 000 policistů, nespojuje to však s krajní hranicí.

Až na podzim 2011 začal tehdejší policejní prezident Lessy hovořit o minimálním stavu policistů na čísle 40 389. V té době už ale Radek John nebyl ministrem vnitra.

Nepodařilo se nám dohledat, kolik přesně policistů bylo v době odchodu Radka Johna z vlády (duben 2011), na začátku roku 2011 evidovalo policejní prezidium 41 224 policistů, k 1. listopadu to bylo už jen 39 968. V současné době počítá organizační struktura ministerstva vnitra ČR celkem s 38 996 služebními místy.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, vzhledem k tomu, že Radek John sám neoznačoval hranici 40 000 policistů jako mezní, pod kterou nejde zajít. Nejde sice určit, kolik přesně policistů bylo v době jeho odchodu, nicméně jeho záměrem bylo dosáhnout počtu kolem 40 000 (kolem tohoto čísla se stav také pravděpodobně pohyboval), a od této hranice klesl počet policistů o zhruba 1 000 příslušníků, nikoli 2 000.

počet policistů 2010 43 100 leden 2011 41 224 listopad 2011 39 968 2013 38 996

Výrok Martina Peciny hodnotíme jako pravdivý na základě dokumentů Poslanecké sněmovny ČR.

Z kontextu diskuze vyplývá, že Martin Pecina má pravděpodobně na mysli vládní návrh zákona o státních úřednících neboli sněmovní tisk 1081, který měl být projednán na 57. schůzi Poslanecké sněmovny ve čtvrtek 8. srpna 2013. Těsně před projednáním tohoto návrhu zákona, který měl ve schváleném pořadu schůze Sněmovny č. 4, se skutečně přihlásil poslanec Marek Benda a navrhl prohodit projednávání bodu 4 s bodem 5. Po projednání bodu 5 pak čtvrteční jednání skončilo a schůze pokračovala 13. srpna.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Jan Hnízdil skutečně v minulosti regulační poplatky označil za nedůstojné, avšak spíše na straně lékařů než pacientů. Nepodařilo se nám dohledat, zda Hnízdil skutečně někdy použil přirovnání o „veřejných záchodcích".

Pro ilustraci přikládáme úryvek z Hnízdilova interview v Českém rozhlase:

Martin VESELOVSKÝ, moderátor: ...Když se ještě vrátím na krok k regulačním poplatkům, vy jste říkal jednu zajímavou věc, že ta částka je nedůstojná. A překvapilo mě, že je nedůstojná podle vašeho názoru pro lékaře, jak jsem pochopil.
Jan HNÍZDIL, lékař psychosomatik: Tak já jsem se skutečně nesetkal nikdy s jakoukoliv negativní reakcí pacienta. Ta částka je tak symbolická, nebo směšná, že nikdy neměl žádné námitky. Ale myslím si, že skutečně z toho psychologického hlediska manipulovat s mincemi je jako hodit někde na mostě flašinetáři pár mincí, aby zahrál.