Na základě informací z výročních zpráv Fakultní nemocnice Hradec Králové a tisku hodnotíme výrok jako pravdivý.

Leoš Heger působil v letech 1996 až 2009 na postu ředitele Fakultní nemocnice v Hradci Králové. V roce 1999 hospodařily se ziskem tři nemocnice, a to pražská FN Královské Vinohrady, brněnská FN U sv. Anny a FN Hradec Králové. Výroční zprávy nemocnice dostupné na webu www.fnhk.cz od roku 2004 nedokládají existenci dluhu nemocnice.

Program konsolidace zdravotnických zařízení se rozběhl v roce 1998. Jeho cílem bylo řešení zadlužení státních zdravotnických zařízení, které nebyly schopny své dluhy splácet. Web zdravi.e15.cz s odvoláním na rozbor Ministertsva zdravotnictví uvádí:

"Nemocnice peníze od státu sice použily na likvidaci starých dluhů, nicméně většinou jen zpomalily nebo snížily růst závazků po lhůtě splatnosti. Z rozboru Ministerstva zdravotnictví vyplývá, že z velkých nemocnic, které peníze získaly, dopadly dobře jen fakultní nemocnice v Plzni a Brně."

Z návrhu pražského rozpočtu na rok 2013 je zřejmé, že v jednotlivých kapitolách došlo ke vzniku rezerv. Pouze v kapitole Doprava (položka financování - doprava - MHMP-OMI) je úspora investičních prostředků 384 mil. Korun. Návrh přitom opravdu počítá s výdaji na další stavbu tunelu (položka výdaje - doprava - kapitálové výdaje - MHMP-OMI - MO Špejchar - Pelc/Tyrolka).

Nemůžeme však bohužel zjistit, jaké byly plánované výdaje na výstavbu tunelu v roce 2012. Původní návrh rozpočtu na loňský rok obsahuje namísto konkrétních výdajů na investice pouze obecnou rezervu (v návrhu je to položka výdaje - pokladní správa - kapitálové výdaje).

Nemůžeme proto ověřit, zda prostředky byly "v celém rozsahu převedené z loňského roku", nebo je město v roce 2012 využilo jinak než k tvorbě rezerv.

Výrok Jiřího Paroubka Hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. 25. dubna 2013 vydala ČSSD tiskovou zprávu s názvem Nová stínová vláda, podle které je součástí stínové vlády i Jan Mládek, a to za resort financí. O výroku Jana Mládka a reakcích na ně se můžete dočíst na zpravodajských serverech iDnes.cz či Novinky.cz.

Pokutu od úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) dostalo Ministerstvo financí.Podle webu ouuo.cz: " Úřad ukončil správní řízení s Ministerstvem financí ve věci zveřejněných osobních údajů jednatelů firmy PROMOPRO a uložil pokutu ve výši 80 000 Kč. Rozklad, který podalo MF po uplynutí zákonné lhůty, byl jako opožděný zamítnut a rozhodnutí nabylo dne 29. 7. 2011 právní moci."

Jak uvádi web idnes.cz: "Ministerstvo podle úřadu porušilo zákon, Když zveřejnilo jména, Bydliště a informace o pohybu na bankovních účtech majitelů firmy ProMoPro, aniž by k tomu melo jejich souhlas."

Výrok hodnotíme jako pravdivý protože ke zveřejnění daných informací došlo na pokyn ministra Kalouska, ten se také rozhodl zaplatit pokutu sám - daroval ministerstvu 80 tisíc Kč, což představuje výši uložené pokuty.

Tehdejší ministr Drábek spolu se svým náměstkem Šiškou skutečně slibovali úspory spojené s novým systémem výplaty sociálních dávek – informovala o tom například agentura Mediafax.

Na předpokládaných úsporách trvalo ministerstvo ještě v roszáhlém dokumentu z dubna 2012.

Zda k úsporám skutečně došlo není lehké ověřit. Rozklikávací rozpočet na webu MPSV ani aktuální pokladní plnění (závěrečný účet za rok 2012 ještě není k dispozici) nejsou tak detailní abychom z nich vyčetli přímo náklady na ICT. Úspory tak potvrzuje pouze argumentace MPSV, kterou z pochopitelných důvodů nemůžeme použít jako doklad ministrova tvrzení.

Naopak například čísla, která z ministerstva získal letos v dubnu portál aktuálně.cz ukazují, že k realizaci slibovaných úspor patrně v roce 2012 nedošlo.

Výrok lze označit jako pravdivý. Ministr hovoří o statistice nezaměstnanosti za leden 2013 (.zip; uvnitř tabulka 2. Nez 2011_2013.xlsx). Z dostupných dat skutečně vyplývá, že absolutní hodnota počtu nezaměstnaných, tedy 585 809 osob, je nejvyšší v rámci sledovaného období 1995 až 2013 (viz tabulky o vývoji nezaměstnanosti do června 2004 a od července 2004). Problémem však je procentuální vyjádření míry nezaměstnanosti. Patrně nejpodrobnější statistiku o míře nezaměstnanosti poskytuje ministerstvo práce a sociálních věcí ve formě měsíčních přehledů. Vzájemně porovnatelná data jsou pak dostupná (.xls) v rozsahu leden 2005 až leden 2013. Pro leden 2013 míra nezaměstnanosti udávaná MPSV činila 8 %, což je opět nejvíce od roku 2005. Potřebná data pro porovnání v rámci delšího časového období nejsou, v důsledku změny metodiky MPSV pro výpočet míry nezaměstnanosti, dostupná.

Na základě dohledaných informací ze stránek Vlády ČR a Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jiří Pospíšil vykonával funkci ministra spravedlnosti od 13. července 2010 do 27. června 2012. Podle stavu projednávání návrhu novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu byl návrh předložen vládou zastoupenou ministrem spravedlnosti 9. května 2011 sněmovně. V původní verzi dokumentu (.doc) z 27. dubna 2011 je společně s předsedou vlády podepsán i ministr spravedlnosti. Ve prospěch výroku hovoří i zmínka na str. 4., kde se návrh odkazuje také na Programové prohlášení vlády ze dne 4. srpna 2010. V této době byl Jiří Pospíšil již ministrem spravedlnosti.

Zda bude uděláno vše pro to, aby větší část senátorů za ODS návrh podpořila, je otázkou budoucnosti a není součástí hodnocení. Na 4. schůzi Senátu PČR dne 30. ledna 2013 však pro návrh ve znění pozdějších předpisů nehlasoval z ODS nikdo.

V nové Státní energetické koncepci (.pdf) je zmíněno zavedení kompenzačního mechanismu vyrovnávacích plateb pro nové bezuhlíkaté zdroje (tedy i pro nové jaderné elektrárny), mělo by se jednat o novelu energetického zákona s tím, že by tento kompenzační mechanismus měl být implementován do tendrů pro nové kapacity pořádaných státem. Pouze však v případě, že by evropský či regionální energetický trh byl deformován a tím pádem by byl schopen vysílat korektní signály pro investice. (str. 90)

Dle informací na Euroskop.cz a zpravodajském serveru Evropského parlamentu nepodpořil 13. března Evropský parlament dlouhodobý rozpočet EU do roku 2020 (tzv. víceletý finanční rámec). Informace o půběhu jednání v Evropském parlamentu lze dohledat také zde (a.j.) a zde (a.j.).

Dle zprávy na serveru EurActiv a stránkách Evropského parlamentu je to poprvé, kdy poslanci o rozpočtu spolurozhodují (tato pravomoc je nově upravena v Lisabonské smlouvě).

Podle portálu finance.cz má Česká republika "jako malá otevřená ekonomika jeden z nejvyšších podílů exportu na HDP z celé EU, v loňském roce dosahoval téměř 80 procent."

Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.