Vyhlášení amnestie patří k rozhodnutím, u kterých prezident, dle Ústavy ČR (čl.63), potřebuje spolupodpis premiéra - za takové rozhodnutí tímto aktem přebírá odpovědnost celá vláda. Je dále pravdou, že se vládní TOP 09 distancovala od tohoto rozhodnutí.

V pořadu HYDE PARK 2.1 (stopáž: 31:30 - 31:45) řekl 1. náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák (ODS), že: "... Kontrasignace premiérem je formální nutnou podmínkou (pro provedení amnestie)".

Postupimská konference probíhala od července do srpna roku 1945. Miloš Zeman ovšem ve svém projevu ve Federálním shromáždění říká následující: “Tento systém má svoje genetické kořeny minimálně v porušování demokracie po roce 1945, ať už jde o transfér německého obyvatelstva přesně v duchu stalinských migračních přesunů (...).”

Ověřujeme tedy, jestli ve videu mluvil o době PŘED Postupimskou dohodou. V tomto bodě musíme tvrzení Miloše Zemana označit za nepravdivé. Ve videu odkazuje na dobu PO roce 1945, tedy až po uzavření Postupimské dohody.

Dle článku 40 Ústavy České republiky musí být zákon o volbách schválen oběma komorami Parlamentu České republiky. Na rozdíl od běžných zákonů zde tedy Poslanecká sněmovna nemůže Senát přehlasovat.

Naplnění tzv. opoziční smlouvy (Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v ČR) by rozdělilo centrální politickou moc v ČR mezi ODS a ČSSD. Smlouva přiznávala právo největší opoziční strany zastávat pozice předsedů obou komor parlamentu (čl. III) i předsedů klíčových kontrolních orgánů sněmovny (čl. V). Smlouva zakazovala oběma stranám vstoupit do koalice s třetím subjektem (čl. IX), ať by šlo o koalici vládní, či pouze parlamentní dohodu o společném hlasování. Menší strany tak byly vyloučeny z vlády a vedoucích pozic Parlamentu a čl. VIII, zavazující ODS a ČSSD předjednávat politické otázky před zasedáními Parlamentu, měl vést k omezení významu třetích stran i jak hlasovacích bloků.

Změna volebního zákona (dle pozdější dohody, .pdf, str. 3-4) pak mohla menší strany oslabit již ve volební soutěži: body 4b a 4c dohody, tedy rozšíření počtu volebních obvodů a užití vyrovnávací d’Hondtovy metody pro přepočet hlasů na mandáty by významně zvýšilo hranici pro zisk poslaneckého mandátu. Volební geograf Tomáš Kostelecký již v roce 2000 na základě výsledků předchozích voleb odhadl (.pdf, str. 4), že ani strana se ziskem okolo 12 % hlasů (více než VV a KSČM v r. 2010) by v novém systému nemusela získat parlamentní zastoupení. 12 % přitom ve volbách do ČNR a PSPČR s výjimkou ODS (OF), ČSSD a KSČM do roku 2002 (1990, 1992, 1996, 1998) žádná strana nedosáhla. V roce 1996 a 1998 jej dosáhly pouze dvě nejsilnější strany. “Rozdělení republiky na dva pašalíky” tedy považujeme za v zásadě pravdivý popis důsledků aplikace opoziční smlouvy..

Státní dluh lze za jednotlivé roky (posledním dostupným údajem je rok 2011) zjistit díky makroekonomickým údajům (.xls) ze stránek Českého statistického úřadu. Podle výpočtu, kdy nárůst státního dluhu za jednotlivé roky (1998-2002) sečtený dohromady vydělíme celkovým počtem dní za jednotlivé roky, se dostaneme na částku přibližně 138 mil. Kč za den. Stejný postup jsme zvolili i pro roky 2010 a 2011 s výsledkem přibližně 425 mil. Kč za den. Vzhledem k nedostupnosti zdrojů za rok 2012 tuto nepřesnost tolerujeme a označujeme výrok Miloše Zemana za pravdivý.

Níže uvádíme tabulku posledních sedmi ministrů dopravy ČR s časem jejich působení. Aleš Řebíček4. 9. 2006 - 23. 1. 2009Petr Bendl23. 1. 2009 - 8. 5. 2009Gustav Slamečka8. 5. 2009 - 13. 7. 2010Vít Bárta13. 7. 2010 - 21. 4. 2011Radek Šmerda21. 4. 2011 - 1. 4. 2011Pavel Dobeš1. 7. 2011 - 3. 12. 2012Zbyněk Stanjura12. 12. 2012 - současnost

Přestože lze nalézt konkrétní sazby daně, které došly snížení, celkové daňové zatížení ve srovnání s dobou vlád ČSSD není "mnohem" nižší.

Příklady sazeb daní, které po roce 2006 poklesly, najdeme v dani z příjmů právnických osob (PO - přehledně shrnují např. portály účetní kavárna a euroekonom) či nejvyšší sazbě daně z příjmů fyzických osob (FO - fullcom.cz). Narostla naopak zejm. snížená sazba DPH (berne.cz). K posouzení celkové daňové zátěže ale nestačí porovnávat jednotlivé sazby: vhodná je zejm. složená daňová kvóta (dále jen kvóta, podíl daní a odvodů na sociální zabezpečení ku HDP). I ministrův kolega, Miroslav Kalousek, se na její výši často odvolává (např. pro LN). Níže proto kromě sazeb zmíněných daní uvádíme také kvótu dle údajů OECD (dále zde, .xls) a pro srovnání také Eurostatu v letech nástupu a odchodu ČSSD z vlády v roce 2004, kdy kvóta v ČR dosáhla maxima, a v r. 2011, pro který jako poslední máme data.

(vše v %)

1998200420062011daň z příjmu PO

35

28

24

19

nejv. sazba DPFO

40

32

32

15

DPH (zákl./sníž.)

22/5

19/5

19/9

20/10

kvóta (OECD)

33,8

36,3

35,6

35,3

kvóta (EUROSTAT)

33,5

35,9

35,4

34,5

Kvóta v roce 2011 byla proti roku 2004 nižší o 1 % (OECD), resp. 1,4 % (Eurostat). To ovšem hovoříme pouze o maximu z doby vlád ČSSD, v jiných letech bylo celkové zatížení dokonce nižší, než je nyní.

Je tedy zjevné, že daně, vyjádřené jako celkové daňové zatížení, za vlád ČSSD obecně "mnohem vyšší" nebyly. Některé daňové sazby (zejm. přímých daní) však výrazně poklesly a výrok ministra Schwarzenberga je tak alespoň zčásti pravdivý.

Evropská unie může vydávat celkem pět druhů právních aktů. Státu jako celku se závazně a přímo dotýkají dvě - směrnice a nařízení.

Směrnice je právní akt, který stanovuje závazný výsledek, kterého má být státy dosaženo. Směrnice je do národních právních řádu implementována skrze národní legislativní postupy - každý stát může mít vlastní úpravu, která ovšem musí dosahovat stejného stanoveného cíle.

Nařízení je právní akt, který je přímo a v celém svém znění závazný pro všechny členské státy. Po schválení evropským legislativním procesem a nabytí účinnosti je na celém území EU platný a závazný, má přednost před případně odlišnou národní úpravou.

Přemysl Sobotka tedy sice nepřesně uvádí terminologii jednotlivých právních aktů, co se však týče jejich různých účinků, má pravdu.

Podmínky pro přijetí eura tvoří tzv. konvergenční kritéria (maastrichtská kritéria) a jedním z těchto kritérií je i požadavek na maximální výši deficitu státního rozpočtu, který nesmí přesáhnout 3% HDP.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož veřejné části zpráv od roku 1996 skutečně obsahují zmínky o korupci, přičemž tyto informace jsou ve většině případů vázány na organizovaný zločin v ČR.

Ve výroční zprávě za rok 2011 je celá jedna kapitola věnována tématu korupce a střetu zájmů na regionální úrovni:

"Potvrzuje se, že provázanost podnikatelské a komunální sféry je příčinou korupčních jevů při transakcích s veřejným majetkem a že klientelistické a korupční praktiky zasahují jak velká (statutární) města, tak malé obce. ..."