V původním návrhu (.pdf) zákona o volbě prezidenta republiky v roce 2013 se opravdu zmiňované věci (tedy finanční limit na volební kampaň, volební účet, vedení účetnictví a sankce za překročení) nenachází. Ty byly předmětem až pozměňovacích návrhů (.pdf) dodaných po jednání (.doc) ústavně právního výboru ke druhému čtení. Ve třetím čtení byl pak zákon schválen 171 poslanci. V platné verzi zákona (.pdf) můžeme nalézt v paragrafech:

• volební účet - §24
• vedení účetnictví - §36
• finanční limit na volební kampaň - §37
• sankce za překročení limitu - §90a (vložen za §90, v dokumentu str. 30)

O informaci, že tento zákon byl schválen jako kompromis mezi vládními stranami i ČSSD informovaly média, o roli ČSSD informoval např. i Bohuslav Sobotka nebo Novinky.cz. Podle ČTK se návrhům sociální demokracie např. vládní ODS nebránila, návrh finančních stropů zmiňovala již v únoru také např. strana Věci veřejné.

Že se výše zmíněné podobné návrhy snažila prosadit sociální demokracie můžeme odvodit také například ze slov poslance Jana Chvojky, který v prvním čtení tohoto zákona jménem sociální demokracie označil za nejzásadnější výhradu otázku řešení financování a limitů. Také zmínil svou představu tohoto stropu ve výši 20 mil. Kč, podle zpravodajství pak ČSSD uvažovala o 15 mil. Kč (v platném znění je to však jak uvádí Lubomír Zaorálek 40 mil. Kč v případě účasti v prvním kole, 50 mil. Kč v případě účasti v obou kolech volby).

Data vycházejí ze souhrné studie Mezinárodního centra pro vězeňské studie (ICPS)

Statistika České republiky

rok věznů celkem počet věznů na 100 000 obyvatel

2004 18,343 (179)
2007 18,901 (182)
2010 21,900 (208)
2012 22,992 (219)

Statistika Německa

rok věznů celkem počet věznů na 100 000 obyvatel

2004 81,166 (98)
2007 75,719 (92)
2010 72,052 (88)
2012 65,722 (80)

Statistika Rakouska (chybí data z roku 2012)

rok věznů celkem počet věznů na 100 000 obyvatel

2004 8,449 (103)
2007 8,957 (108)
2010 8,658 (103)
2011 8,694 (104)

Česká republika tak ve srovnání s těmito zeměmi dopadá stabilně nejhůř. Počet věznů na počet obyvatel je vždy minimálně dvakrát a v posledním porovnání s Německem skoro třikrát větší.

Povinnost zavést euro platí pro všechny členské země na základě Maastrichtské smlouvy. Výjimku z této smlouvy si vyjednala Velká Británie a Dánsko, ty tedy nejsou vázány povinností přijmout euro.

Jak dále upřesňuje ČNB, Česká republika a Švédsko jsou ve zvláštním postavení, protože není specifikováno, kdy k rozhodnutí o přistoupení k euro má dojít.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Pokud počítáme poměr exportu k celkovému HDP České republiky, tak jde o 74% z celkového součtu, což by se dalo pokládat za téměř 80% jak tvrdí Petr Nečas a jak informují i například Finance.cz.

Na základě dat Českého statistického úřadu o exportu z České republiky a jejího celkového HDP jsme došli (počítáno poměrem exportu na HDP) k číslu 74% za rok 2011. Za rok 2012 ještě nebyly zveřejněny ani celkové hodnoty českého exportu, ani celkového HDP.

Na základě informací z médií a stránek ministerstva vnitra hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ze všech kandidátů byli poslanci nebo senátory nominování pouze tři - Jiří Dienstbier, Karel Schwarzenberg a Přemysl Sobotka. Z těchto tří opravdu jako jediný sbíral rovněž podpisy občanů Jiří Dienstbier (informace o jeho nasbíraných podpisech například na serveru iDnes.cz a Rozhlas.cz). Jak ale vyplývá z již výše uvedeného odkazu na stránky ministerstva vnitra, a jeho informace o kandidátech, Jiří Dienstbier byl nominován senátory a podpisy občanů tak pro svou nominaci nevyužil.

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme na základě nalezených informací jako zavádějící. ODS i TOP 09 se před volbami vyslovily proti zvyšování daní, nicméně jej zcela neodmítly (vyjádřily podporu nízkým daním, či nechuť daně zvyšovat, TOP09 dokonce připustila možnost zvýšení nepřímých daní).

Na blogu Viktora Vereše naleznete dvě videa, která tento výrok podporují. V případě prvního videa se jedná o premiéra Petra Nečase, který na obrazovce ČT1 prohlašuje: " Vědomě, vědomě říkáme, že nechceme zvyšovat daně. " Ve druhém videu pak Miroslav Kalousek na obrazovce ČT24 prohlašuje: " V době krize pokládáme zvyšování daní za škodlivé pro ekonomiku. " Ve volebním programu TOP 09 pro volby 2010 v sekci Reforma důchodového systému dočtete, že: " Výpadek příjmů stávajícího průběžného systému financování důchodů pokryje vláda z aktiv společnosti ČEZ a v případě nutnosti z nepřímých daní."Volební program ODS (.pdf) pro stejné volby pak na straně 16 obsahuje toto prohlášení: " ODS je přesvědčena o správnosti nízkých daní. Lidem tak zůstane více peněz pro využití podle vlastního uvážení, pro investice, o jejichž správnosti jsou sami přesvědčeni. Nízké daně umožňují podnikům vytvářet vlastní kapitál a rozvíjet se. Nízké daně jsou trvalou ekonomickou pobídkou pro zahraniční firmy, aby zde umístily svoje výrobní kapacity."

Poslední zvýšení daní proběhlo 1. ledna 2013, kdy se DPH zvedla o 1 %, jak se můžete dočíst na zpravodajských portálech idnes.cz a ihned.cz.

Predseda vlády R. Fico sa viackrát pozitívne vyjadril k projektu spolupráce pri zabezpečovaní vzdušného priestoru medzi ČR a Slovenskom. R. Fico taktiež podporil ministra ministra obrany v tomto procese. Napriek tomu, že sa vždy hovorí o vzdušnej obrane ako takej, a pojem "radarová obrana" sme pri týchto správach nezaregistrovali, považujeme výrok za pravdivý, nakoľko sa jedná v princípe o prepojené procesy.

Agentúra SITA informovala 29.10.2012:

"Robert Fico je pripravený politicky vplývať na ministra obrany, aby sa hľadali podstatne hlbšie formy spolupráce ako len výmena dôstojníkov, informácií, či memorandá medzi obrannými priemyslami. „Ak aj budú existovať prekážky, bude mať minister obrany – prinajmenšom na Slovensku – politicky krytý chrbát, že môže prijímať rozhodnutia napriek možno odporu profesionálnej časti armády voči niektorým rozhodnutiam,“ povedal Fico."

Podobne sa vyjadril predseda vlády aj na tlačovej konferencii pri príležitosti návštevného dňa na ministerstve obrany, kedy ministerstvo obrany informovalo, že:

"Predseda vlády na dnešnom stretnutí povzbudil ministra Glváča aj k spolupráci s Českou republikou. „Hovorili sme predovšetkým o spoločnej ochrane vzdušného priestoru.Tento projekt je mimoriadne zaujímavý,“ uviedol premiér Robert Fico."

Trend k spolupráci s ČR pri téme ochrany vzdušného priestoru podľa tajomníka ministra obrany M. Koterca rezonuje vo vzťahoch s ČR a záujem o ňu je na oboch stranách.

"Téma spolupráce pri ochrane vzdušného priestoru však podľa neho skutočne rezonuje a záujem o ňu je z oboch strán. "Je treba prekonať viacero problémov, a to prvý - jednoznačne sa politicky dohodnúť ako to chceme a čo s tým chceme robiť; druhý - legislatívne tieto veci ošetriť na slovenskej aj českej strane; a tretie - vyriešiť technické záležitosti, to znamená koordinovaný výcvik, či zabezpečenie rádiolokátormi," priblížil štátny tajomník rezortu obrany Miloš Koterec"

V Evropě nevolí přímou cestou prezidenta osm zemí: Švýcarsko, Itálie, Řecko, Německo, Maďarsko, Malta, Bosna a Hercegovina, Lotyšsko a Estonsko. Ostatní země jsou buď monarchiemi (Velké Británie, Španělsko, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Lichtenštejnsko, Švédsko, Dánsko a Norsko) a nebo právě jako Karlem Schwarzenbergem zmiňované Rakousko, Polsko a Slovensko volí prezidenta v přímé volbě. Srovnání jednotlivých systému volby v těchto zemí je k dohledání zde (.pdf).

Předsedkyně strany LIDEM Karolína Peake v prosinci minulého roku oznámila, že ke dni 10. ledna 2013 podají všichni ministři za tuto stranu demisi a strana odejde z vládní koalice. Dle Hospodářských novin 3. ledna řekla, že plánované demise stále platí, ale že uvítá jednání s ostatními vládními stranami. Na tiskové konferenci 8. ledna již demise členů své strany stáhla.

Ministerstvo financí uvádí v dokumentu Investiční pobídky v ČR, že: “ (...)Poskytování investičních pobídek investorům bylo zahájeno na základě usnesení vlády č. 298 ze dne 29. dubna 1998, a to cestou pilotních projektů do zpracovatelského průmyslu.” Zmíněné vládní usnesení skutečně potvrzuje, že toto opatření bylo přijato vládou Josefa Tošovského na jednání 29. dubna 1998.

Ministerstvo financí také uvádí přehled dalších legislativních opatření, která byla přijata i v době vlády Miloše Zemana. “ Vyvrcholením celé snahy o ucelený systém investičních pobídek bylo schválení zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, který nabyl účinnosti dne 1.května 2000 a jeho následné aktualizace ve znění zákona č. 453/2001 Sb. (...)”.