Vláda Jana Fishera předložila sněmovně návrh novely zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů 18. listopadu 2009. Zákon byl schválen sněmovnou 17. března 2010 a postoupen ke schválení v Senátu a podpisu prezidenta. Účinnost nabyl až 20. května 2010, přičemž se podle něho začalo řídit až 1. ledna 2011. Racionalitu nebo efekt zákona nehodnotíme.

Výrok ministra financí v demisi hodnotíme proto jako pravdivý.

Na základě Nařízení vlády o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev jsme vypočítali platy uvolněných členů rady hlavního města Prahy, ty se skutečně mohou blížit až ke 100 tisícům korun hrubého (konkrétně necelých 92 tisíc Kč pro náměstka primátora, 85 tisíc Kč pro člena rady).

Tématu vysokých absencí pražských zastupitelů se již věnovala značná část pozornosti, například server Aktuálně.cz sestavil 8. srpna 2012 žebříček 10 největších „lajdáků“ (pět bylo členů ODS, dalších pět bylo z ČSSD) a „vzorňáků“ (také bylo 5 členů ODS, dalších pět bylo z TOP 09). Na základě informací z portálu Hlavního města Prahy (v sekci Záznamy z jednání Zastupitelstva HMP), na kterém jsou uvedeny údaje o tom, jak zastupitelé hlasovali či kdy byli přítomni, od 26. ledna 2012 do dnešního dne chyběli na zasedání Zastupitelstva hlavního města Prahy v průměru pět zastupitelů ODS.

datum zasedání 26. 1. 201223. 2. 201229. 3. 2012 26. 4. 201224. 5. 201221. 6. 201220. 9. 2012 25. 10. 201229. 11. 201213. 12. 201224. 1. 201328.2. 201321. 3. 201325. 4. 2013počet chybějících členů ODS na začátku zasedání233553115535563

Není nám jasné, jaký časový úsek myslel Tomáš Hudeček výrazem „na konci“, vycházíme však ze zatím posledních dostupných přehledů hlasování na dubnové schůzi zastupitelstva. Jak se ale dá vyčíst z těchto přehledů, finanční odměna uvolněné radní nezavazuje k povinnosti hlasovat.

Například Ivan Kabický, bývalý uvolněný radní za ODS, se zdržel či nehlasoval hned v několika případech. Stejně tak se několikrát zdržel například Petr Hána, místopředseda klubu ODS. Konkrétně však hlasoval ve většině hlasování i přesto, že nebyl uvolněným radním. Podobně je tomu například v případě Andrei Vlásenkové, další místopředsedkyni klubu, nebo u Dalibora Mlejnského, řadového zastupitele.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, nezdá se totiž, že by výše odměny měla vliv na účast při hlasování.

Česká pirátská strana byla zapsána do seznamu Ministerstva vnitra 17. června 2009. Transparentní účet strany byl založen 7. července 2009.

Nepodařilo se nám dohledat žádné informace, které by nasvědčovaly úmyslu zákonodárců přijmout pouze provizorní úpravu daně z převodu nemovistosti. Důvodová zpráva zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, o provizornosti zákonné úpravy nehovoří. Doklady pro (či proti) tvrzení Jana Fishera se nám nepodařilo dohledat ani v důvodových zprávách pozměňovacích návrhů či v diplomových pracech. To ovšem nemusí znamenat, že to tak nebylo soudobě prezentováno.

Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Marie Benešová byla nejvyšší státní zástupkyní v letech 1999 - 2005, zatímco protikorupční policie odložila vyšetřování kauzy MUS v roce 2008, kdy již na nejvyšším státním zastupitelství působila Renáta Vesecká.

V této době se do případu také vložili švýcarští vyšetřovatelé.

V současné době v web Poslanecké sněmovny eviduje 198 návrhů zákonů, které jsou v různém stádiu projednávání.

Patrně nejstarší je novela trestního zákoníku, která byla Poslanecké sněmovně předložena dne 12. července 2011. V současné době probíhá obecná rozprava druhého čtení.

Ve sněmovně se nacházejí také návrhy zákonů, které zatím projednával pouze organizační výbor - nejstarším z nich je návrh poslance Victora Paggia - Novela zákona o
toleranci poskytování sexuálních služeb, který byl poslancům doručen dne 4. července 2013. V Poslanecké sněmovně se nacházejí také návrhy, které nebyly projednány vůbec - nejstarším z nich je Novela zákona o pozemních komunikacích. Tento návrh pochází ze dne 12. července 2013.

Ve sněmovně skutečně můžeme nalézt návrhy zákonů, které zde leží již více než dva roky.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Deník aktualne.cz informoval 8. června 2012 o podání trestního oznámení na regionální radu Ústeckého a Karlovarského kraje z důvodu „poškozování finančních zájmů Evropského společenství". Trestní oznámení podali senátoři Alena Dernerová a Jaroslav Doubrava společně s kandidátem Severočechů.cz na hejtmana Jiřím Zelenkou.

Dle svých oficiálních stránek byl Jiří Paroubek v jím uvedených letech členem Československé strany socialistické. Historie této strany sahá až do roku 1897, kdy byla založena pod názvem Česká strana národně sociální. V roce 1923 vstoupil do strany také Edvard Beneš a nadále v ní působil.

Na základě těchto veřejně dostupných informací hodnotíme výrok Jiřího Paroubka jako pravdivý.

Na základě článku iDnes.cz „Albert přestává prodávat pečivo od velkých výrobců. Dá šanci lokálním.", hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Ke změně dodavatele pečiva pro společnost Ahold provozující obchodní řetězec Albert došlo 10. října 2012. Manažer prodejen Milan Mrázek se k tomu vyjádřil následovně: „Denně je potřeba dodat na každou prodejnu desítky přepravek. Zajistit lokální pekaře, kteří budou schopni dodávat v požadovaných časech dostatečné množství zboží, nebylo úplně jednoduché, nakonec jich máme téměř 30 pro všech našich 282 prodejen."

Andrej Babiš pak ještě v listopadu 2012 tvrdil: „Přestali jsme zásobovat 246 prodejen Aholdu, protože jsme se nedomluvili na ceně, i když cena obilí stoupla."

Z vyjádření Milana Mrázka je tedy patrné, že pečivo pro Albert nově začalo dodávat nikoliv 35, ale „téměř 30" regionálních pekařů. Andrej Babiš si pak v uváděném počtu prodejen protiřečí. Pro zjištění přesného počtu prodejen Albert, které Penam Andreje Babiše ztratil, bychom potřebovali ještě nějaké jiné vyjádření, než dvě různá tvrzení Andreje Babiše. Oslovili jsme tedy společnost AHOLD Czech Republic, a.s. podle jejich případného vyjádření upravíme hodnocení, které zatím necháváme jako neověřitelné.

Podle serveru volby.cz byla celková volební účast do zastupitelstev krajů 36,89 %. K volbám tedy nepřišlo zaokrouhleně 63 % oprávněných voličů. Tento údaj zhruba odpovídá Okamurově vyjádření, hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.