Pokud se podíváme na relativní postavení České republiky, zjistíme, že dle absolutní velikosti hospodářství (HDP, parita kupní síly) je na 45. místě na světě, při přepočtu HDP na obyvatele je pak 51. nejbohatší zemí. Podle poměru zadlužení vzhledem k HDP (41,2 %) jsou méně zadlužené země z EU pouze Estonsko, Bulharsko, Litva a Rumunsko. Výše inflace ČR posunuje na 25. zemi na světě, ale z hlediska hospodářského růstu, deficitu rozpočtů a nezaměstnanosti se Česká republika pohybuje (spolu s většinou EU) spíše ve skupině zemí s horšími výsledky.

Od 1. januára 2013 je v platnosti zákon o obmedzení platieb v hotovosti, ktorý obmedzuje hotovostné transakcie pre právnické osoby a živnostníkov na 5 000 €.

§ 41) Zakazuje sa platba v hotovosti, ktorej hodnota prevyšuje 5 000 eur, ak odsek 2 neustanovuje inak.

2) Zakazuje sa platba v hotovosti, ktorej hodnota prevyšuje 15 000 eur, medzi fyzickými osobami nepodnikateľmi.

Opoziční smlouva (neboli tzv. “Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená mezi ČSSD a ODS”), která byla uzavřena po parlamentních volbách 1998 (výsledky voleb), skutečně představovala politickou dohodu mezi dvěma tehdy nejsilnějšími stranami, a to vítězem voleb - Českou stranou sociálně demokratickou a v pořadí druhou Občanskou demokratickou stranou (více např. na stránkách internetového politologického časopisu e-polis).

Porovnaním štvrťrokov za sebou alebo medziročného vývoja, je zrejmé, že sa jedná sa o postupný pokles HDP v celej EÚ ako aj v eurozóne. Je preto pravdou, že EÚ ako aj eurozóna je v recesii.

Hoci neexistuje jednotný ukazovateľ toho kedy nastáva recesia a kedy konjunktúra, ekonómovia väčšinou vyhlasujú recesiu ak za sebou v dvoch nasledujúcich kvartáloch nastáva pokles rastu HDP prípadne negatívny rast. Ďalším ukazovateľom je aj vzrastajúca nezamestnanosť, prípadne kombinácia ďalších ukazovateľov (viac viď tu).

Odhad výkonu ekonomík (Eurostat) EU 27 a eurozóny hovorí poklese HDP za rok 2012.

V prípade EU 27 sa jedná o pokles z ekonomického rastu v roku 2011 vo výške 1,5% HDP na - 0,3% HDP v roku 2012. V prípade eurozóny je to pokles z ekonomického rastu v roku 2011 vo výške 1,4% HDP na -0,4% HDP v roku 2012.

Ak sa pozrieme bližšie na štvrťroky, vývoj HDP (Eurostat) potvrdzuje z tohto hľadiska, že sa jedná o recesiu. Eurostat vychádzajúc zo štvrťročných údajoch vývoja HDP v novembri 2012 vyhlásil, že eurozóna je späť v recesii, pretože dosiahla negatívny ekonomický rast v druhom štvrťroku po sebe.

KDU-ČSL poprvé kandidovala do České národní rady v roce 1992. V prvních polistopadových volbách do ČNR v roce 1990 kandidovala pouze Křesťanská a demokratická unie (KDU). V roce 2002 kandidovala KDU-ČSL v koalici s US-DEU (tzv. Koalice). Do Poslanecké sněmovny PČR se KDU, resp. KDU-ČSL dostala v každých volbách od roku 1989 kromě těch posledních v roce 2010.

Přehled volebních zisků KDU-ČSL ve volbách do ČNR, resp. PS PČR:

RokZisk hlasů (v %)19908,4219926,2819968,0819989,00200214,2720067,2220104,39 Zdroj: Volby.cz

Jelikož strana KDU-ČSL překročila pětiprocentní uzavírací klauzuli a získala tak parlamentní zastoupení ve všech volbách vyjma voleb v roce 2010, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Zákonník práce sa počas Radičovej vlády menil v júli 2011, platiť začal v septembri 2011.

Podľa údajov Úradu práce, sociálnych vecí a rodiny je pravda, že v čase po septembri 2011 rástla nezamestnanosť na Slovensku. Nárast nezamestnanosti v danom období uvádza aj Štatistický úrad SR. Výrok je teda pravdivý.

Výrok Miloše Zemana označujeme za zavádějící na základě údajů z oficiálních stránek prezidentských kandidátů a souvisejících zpravodajských článků.

Na oficiálních stránkách Karla Schwarzenberga pro prezidentské volby 2013 v sekci Volební program zmínka o amnestiích není. V sekci Otázky a odpovědi je pak zmínka o individuálních prezidentských milostech, což je odlišný nástroj od amnestie s hromadným dopadem. Sám Karel Schwarzenberg svůj kladný vztah k amnestii nicméně vyjádřil již dne 16. února 2012 pro Lidové noviny a mj. fakt, že je příznivec amnestie zopakoval (38. minuta pořadu) i několik vteřin po tomto výroku Miloše Zemana. Ve svém oficiálním programu ovšem amnestii uvedenu nemá, a proto musíme výrok označit za zavádějící.

Pro doplnění dodáváme, že explicitně zmíněný institut amnestie byl mezi názory Vladimíra Franze, nebyl zde ovšem uveden žádný slib v případě zvolení za prezidenta ČR. O milostech (nikoliv o amnestii) se pak zmiňuje například program Jiřího Dienstbiera.

O zrušení Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality SKPV (též finanční policie, zkráceně FIPO) se skutečně hovořilo již v září 2006 po nástupu Ivana Langera na post ministra vnitra v první Topolánkově vládě. Přesné parametry reorganizace však byly podle serveru novinky.cz potvrzeny až v listopadu 2006, k samotnému rozpuštění útvaru došlo k 1.1. 2007.

Pro úplnost dodejme, že ČSSD se již tehdy stavěla proti tomuto rozhodnutí.

Na základě uvedených informací hodnotíme výrok jako zavádějící, ke zrušení útvaru sice došlo, nikoliv však „týden po nástupu ministra Langera do funkce“.

Miloš Zeman v pořadu (čas 12:04) ČT24 o kuponové privatizaci potvrzuje, že ji označoval jako podvod století a vymezil se v tomto ohledu proti Václavu Klausovi. Je pravda, že Miloš Zeman se profiluje jako proevropský politik - naproti tomu je Václav Klaus známým kritikem Evropské unie. Ve volebním programu ČSSD (které tehdy předsedal Miloš Zeman) schváleném v roce 1997 pak můžeme najít (str. 3-4) kritiku přehnané důvěry v neviditelnou ruku trhu a nerozlišování čistých a špinavých peněz. V tomto programu najdeme dále na straně 14 rovněž kritiku spekulantů a zbohatlíků na kuponové privatizaci, což dokazuje odmítavý postoj k lidem jako byl Viktor Kožený.

Výrok je pravdivý, protože Přemysl Sobotka skutečně v Senátu hlasoval pro církevní restituce.

Návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), jak se celým názvem tento návrh jmenoval, byl výborem senátu 15.8.2012 doporučen k zamítnutí a nakonec byl skutečně i zamítnut. Přemysl Sobotka, stejně jako většina členů ODS, ale hlasoval proti zamítavému stanovisku a tedy vlastně pro tento návrh.