Nalezené výsledky
Karolína Peake
Otázky Václava Moravce, 14. dubna 2013Já sama jsem podepsala návrh pana poslance Farského na zavedení toho registru smluv. Považuji to skutečně za průlom, kde je přímo tam zaveden i ten vnitřní sankční mechanismus, kde v případě, že smlouva není zveřejněna, je sice platná, ale není účinná, to znamená, nemůže být podle ní plněno.
Vzhledem k informacím získaným na serveru Poslanecké sněmovny ČR a ze samotného návrhu poslance Farského hodnotíme výrok jako pravdivý.
Skupina poslanců v zastoupení J. Farského předložila dne 28. 6. 2012 sněmovně návrh zákona (.pdf, strana 4) týkající se zavedení registru smluv, přičemž jedním z navrhovatelů byla i Karolína Peake.
Co se týče platnosti a účinnosti smlouvy, návrh zákona (.pdf, strana 13) se vyjadřuje k tomuto tématu následujícím způsobem:
"Zveřejnění smlouvy je podmínkou účinnosti smlouvy." Smlouva tedy nabývá účinnosti až ve chvíli jejího zveřejnění. Tato podmínka zároveň zajišťuje vnitřní sankční mechanismus:
"...nevytváří potřebu vnějšího kontrolního mechanismu, ale kontrolním mechanismem je sám sobě, neboť při nezveřejnění smlouvy vytváří sankci její "neplnitelnosti". ..."
Ludmila Müllerová
Otázky Václava Moravce, 7. dubna 2013Koneckonců je to (Petr Nečas, pozn.) několikaletý šéf Ministerstva práce a sociálních věcí.
Výrok hodnotíme na základě informací z životopisu Petra Nečase jako pravdivý. Petr Nečas skutečně působil jako ministr práce a sociálních věcí od 4. září 2006 do 1. května 2009, tedy během první a druhé Topolánkovy vlády.
Jan Kubice
Otázky Václava Moravce, 21. dubna 2013Tak ten zákon (nová podoba zákona o úřednících, pozn.) už je v současné době je návrh zákona schválen vládou, to znamená jde do sněmovny.
Na základě dostupných informací na webových stránkách vlády ČR hodnotíme výrok jako nepravdivý, jelikož se na tomto serveru nepodařilo nalézt žádné informace o schválení tohoto návrhu vládou ČR.
Stejně tak se nepodařilo nalézt tento návrh zákona v seznamu návrhů, které budou do budoucna projednávány Poslaneckou sněmovnou ČR.
Václav Klaus
První exekutivní funkcí Václava Klause byl post ministra financí, který vykonával od prosince 1989 do července 1992. V říjnu roku 1991 byl jmenován navíc místopředsedou vlády ČSFR. Po volbách v roce 1992 se ujal role předsedy vlády a svou pozici obhájil i po volbách v roce 1996. Demisi na post ministerského předsedy podal v listopadu 1997 a z funkce odstoupil k 2. lednu roku 1998. Poté již žádnou exekutivní funkci s aktivním vlivem na chod státu nezastával.
Z výše uvedeného vyplývá, že Václav Klaus stojí mimo exekutivu 15 let a 2 měsíce. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
V letech 1998 - 2002 byl předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V únoru roku 2003 byl zvolen prezidentem ČR. Podrobný životopis Václava Klause je k dispozici na jeho webových stránkách.
Legislativní rada vlády (LRV) návrh zákona, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, projednala na svém jednání 4. dubna 2013, jehož výsledkem bylo přijetí upraveného znění návrhu a následné doporučení vládě ke schválení. Kompletní znění stanoviska LRV však není v současnosti zveřejněno (viz záložku Přílohy).
Dále se nepodařilo dohledat ani stanovisko Nejvyššího správního soudu (tiskové zprávy jsou k nahlédnutí zde, který nefiguroval ani na seznamu (.doc) připomínkových míst v rámci zmíněného návrhu.
S žádostí o vyjádření jsme kontaktovali NSS, hodnocení výroku případně následně upravíme.
Aktualizace: Na základě vyjádření NSS pro demagog.cz je patrné, že NSS skutečně vznesl závažné argumenty proti jeho nově definovaným pravomocem při dohledu nad financováním politických stran. Podle NSS zmiňovaná agenda institucím zajišťujícím funkci státního soudnictví vůbec nepřísluší. Tuto část výroku je tedy možno hodnotit jako pravdivou. Bohužel stanovisko LRV stále není veřejně dostupné. Výrok proto zůstává neověřitelný.
Demagog.cz touto cestou děkuje NSS za poskytnuté podklady.
Andrej Babiš
Ačkoliv společnost Agrofert Holding, a.s. měla zájem o odkoupení společnosti United Bakeries a.s., největší pekárenské skupiny v regionu střední Evropy, European United Bakeries S.A, (mateřská společnost United Bakeries a.s.) se rozhodla od smlouvy odstoupit a k obchodu tedy opravdu nedošlo.
Jak uvádí stránky United Bakeries ve svém tiskovém prohlášení z 9. července 2012: " Společnost Euro Bakeries Holding odstoupila od smlouvy se společností Agrofert Holding, a.s. o prodeji pekárenské skupiny United Bakeries. Protože slovenský antimonopolní úřad k předem stanovenému datu nevydal rozhodnutí, nemohla být transakce dokončena." K 7. listopadu 2012 se dále také společnost European United Bakeries vyjádřila, že "s konečnou platností ukončila jednání o prodeji pekáren ve skupině United Bakeries se společností Agrofert Holding, a.s. Dne 31. října 2012 bez výsledku uplynula další lhůta, dohodnutá k vypořádání transakce, což akcionáře European United Bakeries S.A. vedlo k rozhodnutí jednání definitivně ukončit."
Fúze United Bakeries a.s. a Penam, a.s., dceřiné společnosti Agrofert Holding, a.s. by znamenala sloučení dvou největších pekárenských firem na českém a slovenském území, a tak z důvodu potenciálního narušení hospodářské soutěže musela společnost Agrofert počkat před sjednáním obchodu na povolení od českého i slovenského antimonopolního úřadu. 23. dubna 2012 česká strana spojení pekáren s určitými podmínkami povolila (jak uvedla ČTK prostřednictvím serveru Týden.cz), slovenský Protimonopolný úrad ale fúzi svým rozhodnutím ze dne 11. července 2012 zakázal. Stránky České televize dále uvádí, že Andrej Babiš s tímto výsledkem nesouhlasil a podal žádost o rozklad, majitelé United Bakeries ale mezitím odstoupili od smlouvy a tento krok odůvodnili právě chybějícím dokumentem slovenského antimonopolního úřadu.
23. listopadu řekl Tomio Okamura pro server IHNED: “ Pokud by se potvrdilo, že šlo o falešné podpisy neexistujících lidí, pak se nedá nic dělat, skládám zbraně a je po boji”.
Výrok označujeme, jako neověřitelný, a to i přesto, že ve standardních demokraciích západního typu neexistuje instituce stojící mimo soudní moc, která by měla právo "přehodnocovat" (tedy měnit) soudní rozsudky. K charakteristikám jednotlivých systémů soudní moci v zemích EU viz např.
zde.
Takováto instituce by v českém případě byla v rozporu s článkem 90 Ústavy ČR, kde je uvedeno "Soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům.
Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy."
Z kontextu debaty je však zřejmé, že senátor Okamura má pravděpodobně na mysli spíše instituci sloužící ke kritické reflexi soudní moci a jednotlivých nespravedlivých rozsudků známou jako tzv.
court of the last resort– soud
posledního odvolání.
Původně to byla organizace založená na konci 40. let duchovním otcem
Perryho Masona, známým americkým právníkem a spisovatelem Erle Stanley
Gardnerem. Zabývala se případy nespravedlivých procesů v USA. V
roce 1968 k tomu i u nás vyšel překlad jeho stejnojmenné knihy. Po
jeho vzoru takové tribunály vznikají čas od času i v jiných státech
(nedávno např. v Indii). Jejich členy jsou kromě právníků (zejména
bývalých soudců
) i významné osobnosti, které se chtějí v této oblasti
angažovat, a cestou obvykle nezávislých novinářů upozorňovat na soudní
přehmaty apod.
V případě České republiky se této formě činnosti
blíží např. spolek Šalomoun.
Miroslav Kalousek
Poddimenzovanost úřadů práce přiznala v interpelacích i ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová. Nepodařilo se nám však najít vyjádření nebo studii potvrzující počet pracovníků, kteří na úřadech chybí a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
Alena Dernerová
Dle článku 59, odst. 1 bodu c) uvedeného Nařízení (.pdf) Rady Evropského společenství o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 členský stát pro každý operační program určí "auditní orgán: celostátní, regionální nebo místní orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt funkčně nezávislý na řídícím orgánu a certifikačním orgánu, určený členským státem pro každý operační program a odpovědný za ověřování účinného fungování řídicího a kontrolního systému".
Takovým auditním orgánem je v současné době odbor Ministerstva financí.
V článku 62, který vymezuje činnost auditního orgánu, odst. 3, se dále praví:
" Provádí-li audity a kontroly uvedené v odst. 1 písm. a) a b) jiný subjekt než auditní orgán, zajistí auditní orgán, aby takové subjekty měly nezbytnou funkční nezávislost ".
Pokud tedy auditní orgán Ministerstva financí pověří prováděním auditu jiný subjekt, musí zaručit, aby byl tento subjekt funkčně nezávislý. Na základě dokumentu Rady Evropského společenství tedy hodnotíme výrok Aleny Dernerové jako pravdivý.







