Na základě vyjádření Zuzany Roithové přehodnocujeme výrok na neověřitelný, ukázalo se, že není jednotný pohled na to, co představuje "kuřáctví".

Zuzana Roithová měla podle svého vyjádření na mysli spotřebu cigaret na jednoho obyvatele - podrobněji v jejím vyjádření (.doc).

Naše původní hodnocení pravuje s počtem kůřáků:

Podíl kuřáků v ČR se dlouhodobě pohybuje kolem třetiny dospělé populace a nezdá se, že by se na tom něco v posledních letech změnilo. To potvrzuje i zpráva Státního zdravotního ústavu.

Vývoj prevalence kuřáctví - zpráva 2011 (. pdf - str. 43): "...v období let 1997 - 2011 nedochází k výraznějším změnám a mírné snížení podílu pravidelných kuřáků v roce 2011 se pohybuje v rozmezí statistické chyby a nelze je ještě považovat za pozitivní trend. V posledních letech se podíl kuřáků (včetně příležitostných) pohybuje v populaci 15 - 64 let v rozmezí 28 - 32 %..." Navíc platí, že více kouří mladší lidé než starší (nejvíce věková skupina 15 - 24 let, str. 18) a muži více než ženy - 26,9 % ku 21,3 % za rok 2011 (str. 16).

Na základě informací o výdajích ze státního rozpočtu pro rok 2013 směrem k ÚSTR hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.

Státní rozpočet na rok 2013 (Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol) uvádí částku, která je určena pro Ústav pro studium totalitních režimů, ve výši (.pdf) zhruba 152 milionů. V loňském roce dosáhl rozpočet (.pdf) ÚSTR zhruba výše 153,5 milionů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože poslanci KSČM při různých příležitostech opakovaně upozorňovali na absenci seznamu restituovaného církevního majetku a požadovali jej.

Požadavek na předložení seznamu restituovaného majetku se objevuje například v projevu Miroslava Grebeníčka, poslance za KSČM, před Poslaneckou sněmovnou PČR 6. června 2012, jak je patrné ze stenoprotokolu jednání PS PČR.

O seznam žádal také sněmovní petiční výbor, resp. jeho opoziční členové na návrh předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, o čemž referoval např. Deník.cz 2. října 2012 nebo Parlamentní listy 31. října 2012.

Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný, jelikož se podařilo dohledat pouze projednávání zákona v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a Senátu ČR.

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, na jejímž základě především byla sKarta zavedena, byla v PSP ČR v prvním a druhém čtení řádně prodiskutována. V rámci prvního čtení se jí zabýval i Výbor pro sociální politiku. Ve třetím čtení byl pak návrh schválen a postoupen Senátu.

V Senátu byl tento návrh posouzen Ústavně-právním výborem a Výborem pro zdravotnictví a sociální politiku a po dalším projednání byl návrh Senátem zamítnut.Celý legislativní proces trval od 25. 5. 2011 do 6. 12. 2011, tedy skutečně několik měsíců.

Lze tedy konstatovat, že návrh zákona byl v obou komorách parlamentu řádně prodiskutován, avšak o přípravě legislativního vymezení sKaret se nepodařilo nalézt žádné informace.

Poslední data k vývoji HDP zveřejněná ČSÚ pro třetí čtvrtletí hovoří o poklesu -1,3%. Předběžný odhad ČSÚ pro 4. čtvrtletí uvádí pokles ve srovnání s předchozím čtvrtletím o -0.2%. Tvrdá data k aktuálnímu růstu HDP nejsou k dispozici.

Česká národní banka predikuje pro rok 2013 meziroční růst reálného HDP ve výši -0.3%.

Ministerstvo financí ve své predikci (.pdf) z ledna 2013 uvádí růst HDP pro letošní rok o 0.1%.

Evropská komise ve své zprávě (Aj.) z 1. února 2013 přisuzuje České republice stagnaci, tedy 0.0% pro rok 2013, leč v podrobném dokumentu (.pdf, Aj.), zaměřeném na hospodářství České republiky hovoří o oživení zahraniční poptávky v druhé polovině roku 2013.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Posuzování kvality je často velmi subjektivní, skutečností ovšem je, že nově zvolení ústavní soudci, o nichž Milan Štech hovoří, konkrétně MiladaTomková, Vladimír Sládeček, Jan Filip a Jaroslav Fenyk, jsou mnohými kompetentními osobami považováni za uznávané odborníky. Jak uvádí zpravodajský server iDnes.cz, tři noví soudci jsou také dlouhou dobu profesory na českých vysokých školách:

Vladimír Sládeček je od roku 1991 profesorem na Katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jan Filip je také profesorem, od roku 1995 vedoucím Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jaroslav Fenyk ve svém životopise na stránkách vlastní advokátní kanceláře uvádí, že od roku 1997 působí jako vysokoškolský profesor, a to na Právnické fakultě Karlovy univerzity v Praze, Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, Fakultě práva Panevropské vysoké školy v Bratislavě a na maďarské Univerzitě Miskolc. Milada Tomková byla v letech 1998 až 2003 členkou Legislativní rady vlády České republiky.

Co se týče renomé jednotlivých nových soudců, pozitivně se o jejich kvalitách vyjadřuje například Eliška Wagnerová, česká senátorka, právnička, bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu. Na základě informací ze zpravodajského serveru Aktuálně.cz například hovoří o Miladě Tomkové a Jaroslavovi Fenykovi jako o " osobnostech mezi soudci ". O celkové vysoké kvalitě navržených kandidátů ucházejících se o post ústavních soudců se vyjadřuje také na své internetové stránce.

Stručné představení kvalit nově jmenovaných ústavních soudců přináší na svých stránkách Česká televize. Vedle jejich krátkých profesních životopisů se ke kandidátům i na těchto stránkách kladně vyjadřuje řada osobností – například ministr spravedlnosti Pavel Blažek označil Jana Filipa za jednoho z nejlepších expertů na ústavní právo v Česku, dle Jana Wintra z Právnické fakulty Univerzity Karlovy je zase například Vladimír Sládeček považován za " kapacitu v oblasti správního práva ".

Co se týká Milady Tomkové a její velké praxe z Legislativní rady vlády, o které Štěch mluví, je v jejím životopise uvedeno, že členkou Legislativní rady vlády byla v letech 1998-2003.

Na základě výše zmíněných informací o nových ústavních soudcích považujeme výrok Milana Štěcha za pravdivý.

Při volbě v Senátu, která proběhla v prosinci minulého roku, byla do Rady ÚSTR zvolena i Emilie Benešová, archivářka Národního archivu. Potud by bylo možné označit Jirsův výrok jako pravdivý. Jelikož se nepodařilo dohledat žádné vyjádření Emilie Benešové, které by vypovídalo o jejím vztahu k ÚSTR, výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Emilie Benešová je členkou Rady ÚSTR, podle oficiálních stránek ÚSTR pracuje jako archivářka v Národním archivu.

Hlasování v Senátu proběhlo 5. prosince 2012. V prvním kole hlasování (které proběhlo tajnou volbou) získala Emilie Benešová 36 hlasů. Zvolena byla ve druhém kole společně s Lukášem Jelínkem a Michalem Uhlem.

Z veřejně dostupného zdroje se nám nepodařilo dohledat informace ohledně množství peněz, které MPSV zaplatilo v roce 2012 společnosti OKsystem s.r.o. Proto jsme tázali přímo firmu OKsystem, od které jsme obdrželi následující číslo: 171,8 mil. Kč bez DPH (tj. 206,1 mil. Kč včetně DPH) Viz. screenshot mailu.

Výrok hodnotíme s ohledem na informace poskytnuté firmou OKsystem s.r.o. jako nepravdivý, neboť čísla se naprosto neshodují.

Jelikož se nám nepodařilo dohledat žádné informace o zmíněné cestě senátora Okamury za jeho kolegy z ČSSD s cílem lobbovat za jeho návrhy, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Ze seznamů oficiálních stránek projektu Czech POINTU vyplývá, že počet těchto poboček se dostal na číslo 6925. Převyšuje tedy počet obcí, který je podle oficiálních informací Českého statistického úřadu 6 250 (tuto informaci nalezneme v odkazované publikaci na straně 136).