Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě statistiky Eurostatu (v liště označené "AGGREG95" je potřeba nastavit kategorii "Food", případně jinou požadovanou kategorii, a v liště označené "INDIC_NA" je potřeba zvolit Prices levels indices (EU27=100). Podotýkáme však, že při srovnání cen potravin v rámci členských zemí EU se za Českou republikou nachází také Maďarsko, které Andrej Babiš neuvedl a které je dle statistiky na pátém místě, Česká republika je tím pádem šestá. Pořadí jednotlivých zemí se může mírně proměňovat v závislosti na tom, jaké položky jsou do statistiky započítávány(např. nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje etc.). V odkazu na statistiku, která je uvedena výše, si můžete zvolit konkrétní skupinu spotřebitelských produktů a porovnat jejich cenové hladiny napříč členskými zeměmi EU. Níže uvádíme výňatek ze statistiky, kde je index cenové hladiny potravin jednotlivých členských zemí definován vůči průměru cenové hladiny potravin v rámci celé EU, který je roven 100. V tabulce je uvedeno pouze posledních šest zemích s nejnižším indexem, odkaz na celkový přehled všech zemí naleznete zde.

Polsko63,2Bulharsko68,8Rumunsko70,1Litva77,7Maďarsko85,0Česká republika85,9 ("index Comparative price level indices 2009, EU27=100")

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle dohledaných reakcí rybníkáři vyjadřovali, že kampaň má smysl, ale zároveň nechtěli posuzovat efektivitu vynaložených prostředků. Trend zvýšené spotřeby domácích sladkovodních ryb je přisuzován zmíněné kampani ze strany šéfkuchařů. Pomoc kampaně je viděna v medializaci výlovů rybníků a též v pořadech o vaření. Stížnosti rybníkářů dle časopisu Media & Marketing směřovali spíše na preferenci ryb z dovozu ze strany některých řetězců.

Podle aktuálních dat Eurostatu (tj. leden 2013) je nezaměstnanost v Polsku 10,6% a na Slovensku dokonce 14,9%, zatímco v České republice je pouze 7,0%.

Navíc z grafu vývoje nezaměstnanosti (za posledních 12 měsíců) lze vyčíst, že zatímco v ČR je úroveň nezaměstnanosti konstantní - lehce fluktuje kolem 7%, tak jak v Polsku, tak i na Slovensku má sice slabě, ale zcela evidentně rostoucí tendenci.

Metodika výpočtu nezaměstnanosti od Eurostatu (dle norem ILO)

Z veřejně dostupného zdroje se nám nepodařilo dohledat informace ohledně množství peněz, které MPSV zaplatilo v roce 2012 společnosti OKsystem s.r.o. Proto jsme tázali přímo firmu OKsystem, od které jsme obdrželi následující číslo: 171,8 mil. Kč bez DPH (tj. 206,1 mil. Kč včetně DPH) Viz. screenshot mailu.

Výrok hodnotíme s ohledem na informace poskytnuté firmou OKsystem s.r.o. jako nepravdivý, neboť čísla se naprosto neshodují.

Nejprve je nutné zmínit fakt, že pro výpočet nezaměstnanosti ve vybrané zemi používají jednotlivé (tamější i mezinárodní) instituce zaměřující se na sledovaná data různé metodiky (pro jejich celkový základní přehled viz zde). Níže uvedená data pracují s pojmy "registrované" a "harmonizované" nezaměstnanosti (k jejich charakteristice viz tento dokument (.pdf, ang.)). Výrok místopředsedy ČSSD však potvrzují obě série dostupných údajů (bez ohledu na užitou metodiku).

Nejzásadnější jsou údaje Statistisches Bundesamt (Spolkového statistického úřadu) shrnuté v následující tabulce. Pro výpočet je v tomto případě užita tzv. "registrovaná nezaměstnanost". Její přesná definice v německém případě zní: "Registered unemployed are persons who are temporarily without a job or who perform a job of less than 15 hours per week and who, at the same time, seek a job subject to social insurance contributions and comprising at least 15 hours a week and who are available for placement activities of an employment agency or of a municipal institution responsible for basic security benefits for job-seekers and who have registered as unemployed with such an agency or institution.").

Rok Celkový počet nezaměstnaných Míra nezaměstnanosti

(v %) 2012 2,896,985 6.8 2011 2,975,823 7.1 2010 3,238,421 7.7 2009 3,414,531 8.1 2008 3,258,453 7.8 2007 3,760,076 9.0 2006 4,487,305 10.8 2005 4,860,909 11.7 2004 4,381,281 10.5 2003 4,376,795 10.5 2002 4,061,345 9.8 2001 3,852,564 9.4 2000 3,889,695 9.6 1999 4,100,499 10.5 1998 4,280,630 11.1 1997 4,384,456 11.4 1996 3,965,064 10.4 1995 3,611,921 9.4 1994 3,698,057 9.6 1993 3,419,141 8.9 1992 2,978,570 7.7 1991 2,602,203 -

V další tabulce uvádíme údaje Eurostatu. Ten využívá pro vykazování nezaměstnanosti metodiku tzv. "harmonizované nezaměstnanosti". Ta se ve zkratce značí těmito charakteristikami: nezaměstnaní jsou osoby od 15 do 74 let, které: 1) jsou bez práce během referenčního týdne (tj. nepracují ani jednu a více hodin jako zaměstnanec či OSVČ); 2) jsou schopni nastoupit do práce během následujících dvou týdnů; 3) aktivně hledali práci v posledních čtyřech měsících nebo již práci našli a nastoupí do ní až za následující tři měsíce (viz dokument výše).

Rok Míra nezaměstnanosti (v %) 2012 5,5 2011 5,9 2010 7,1 2009 7,8 2008 7,5 2007 8,7 2006 10,3 2005 11,3 2004 10,5 2003 9,8 2002 8,7 2001 7,9 2000 8 1999 8,6 1998 9,4 1997 9,7 1996 8,9 1995 8,3 1994 8,5

Ústava ČR v čl. 50 umožňuje prezidentovi vrátit zákon, který je mu předložen podpisu, zpátky Parlamentu. Pokud prezident zákon vrátí, je třeba aby byl znovu schválen Poslaneckou sněmovnou.

Souhrn projednávání zákona o církevních restitucích pak ukazuje, že prezident sice zákon nepodepsal, ale zároveň jej nevrátil sněmovně. Ve svém stanovisku (.pdf) se Klaus "distancuje se od zpracování tohoto zákona" mj pro "reálná potenciální rizika závažného prolomení naší dosavadní restituční legislativy". Protože však zákon nevrátil, sněmovna jej nemusela znovu projednávat a dva týdny po vyjádření prezidenta došlo k vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Nejprve je nutné zdůraznit, že v kontextu diskuze (viz předchozí premiérovo vyjádření: "Já chci připomenout, že pořád, v rámci celé Evropské unie se pohybujeme zhruba okolo 7. místa nejnižší nezaměstnanosti.") bude část výroku "v celé Evropě" chápán jako "ve všech státech EU".

Cílem našeho ověřování bude snaha zmapovat vývoj nezaměstnanosti ve sledovaných zemích na základě dále stanovených kritérií. Jako problematické se jeví především slovo "prakticky", které automaticky zařazuje sledovaný výrok do kategorie neověřitelných. Každé takové hodnocení totiž sklouzává do kategorie subjektivity.

Nejprve srovnáme celková průměrná data za poslední dva roky. Z údajů vyplývá, že pro sedm zemí EU (Estonsko, Řecko, Itálie, Lotyšsko, Maďarsko, Rakousko a Velkou Británii) úplné údaje za rok 2012 nejsou k dispozici. Celkem tedy sledujeme 20 zemí, z nichž patnáctka vykazuje nárůst celkové průměrné nezaměstnanosti vzhledem k předchozímu roku. Ve čtyřech dalších případech pak nezaměstnanost klesala a u jednoho státu stagnovala.

Dále je možné porovnat tzv. očištěná data (zbavená sezónních vlivů) nezaměstnanosti v jednotlivých kvartálech minulého roku. Abychom se, stejně jako v předchozím případe, vyhnuli opětovnému vyřazení zemí, u kterých údaje za 4. čtvrtletí nejsou kompletní, porovnáme údaje za 1. a 3. kvartál roku 2012. Z nich vyplývá, že 18 z 27 sledovaných zemí ve třetím kvartálu vzhledem k začátku roku vykazuje nárůst, 8 z 27 pokles a jedna země stagnaci.

Vidíme tedy, že trend růstu či poklesu nezaměstnanosti není v jednotlivých zemích EU zcela jednoznačný a díky často chybějícím údajům i obtížně určitelný. Obecně však počty Evropanů bez práce rostou. Posouzení, zda je tomu tak "prakticky v celé Evropě", je vzhledem k nejasnému významu tohoto slovního spojení nutné (v kontextu předložených dat) nechat na čtenáři (více o tomto výroku na našem blogu).

Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat relevantní informace. V rámci skupiny Agrofert Holding, a.s. působí v pekařském segmentu na Slovensku firma Penam Slovakia, a.s., o jejímž finančním působení a investicích Agrofert Holding ve svých výročních zprávách neinformuje.

V Rozhodnutí o registraci kandidátní listiny nebo o odmítnutí kandidátní listiny (.pdf, 1,9 MB) zveřejněném Ministerstvem vnitra ČR se na straně 49 píše “ V seznamu relevantních záznamů mohl operátor označit záznam za ztotožněný. Pokud byla nalezena tatáž osoba, avšak prokazatelně s jinými údaji, např. jiná adresa nebo adresa v současné době již neaktuální, operátor označil záznam za neztotožněný.” Z toho vyplývá, že pokud byla na archu uvedená jiná adresa, než adresa trvalého bydliště, která je uvedena v Základním registru obyvatel, nemohl být záznam ztotožněn a tedy byl vyřazen. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý

Podle oficiálních údajů Českého statistického úřadu bylo v roce 2012 ohroženo příjmovou chudobou 9,72% všech obyvatel České republiky. Oproti roku 2011, kdy činila míra ohrožení chudobou 9,8%, tedy došlo k mírnému zlepšení.

Výrok poslance Jaromíra Drábka hodnotíme jako pravdivý.