Nalezené výsledky
Zákon, kterým se zavádí sKarta prošel Výborem pro sociální politiku Poslanecké sněmovny v srpnu 2011. Výbor vyslovil 30. 8. 2011 pozměňovací návrhy (.doc) a doporučil Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas. Členy výboru v době schvalování zákona skutečně byli poslanci ODS, VV i TOP 09.
Návrh zákona dále prošel ve sněmovně druhým a třetím čtením. Ve druhém čtení sice byly připojeny další pozměňovací návrhy (.doc; str. 18-20), ale nebylo jich mnoho a dá se tak říct, že finální podoba zůstala více méně tak, jak ji navrhli poslanci sociálního výboru. Výrok tedy i přes tuto drobnost hodnotíme jako pravdivý.
Jiří Pospíšil
Posl. Horníková byla vykroužkována pouze dvakrát.
Zdeňka Horníková je v Poslanecké sněmovně od r. 1996, vždy volena za ODS v Královéhradeckém (v letech 1996 a 1998 Východočeském) kraji.
Poslanci jsou voleni v krajích. Kromě "vykroužkovaných" získají mandát vždy ti kandidáti, kteří jsou na předních místech kandidátky (dle pořadového čísla). Např.: je-li kandidát na 6. místě kandidátky, když jeho strana získá 5 mandátů, potřebuje ke zvolení preferenčních hlasy.
Dle seznamu zvolených poslanců za ODS v kraji tak můžeme snadno určit, zda pořadové číslo Zdeňky Horníkové na krajské kandidátce bylo v jednotlivých volbách takové, že by bez preferenčních hlasů mandát nezískala.
rok voleb
pořadové číslo
Z. Horníkové
mandátů pro ODS
v kraji (počet zvolených
poslanců za ODS)
5
201063
Vidíme, že pouze v letech 2002 a 2006 byla posl. Horníková na "nevoleném" místě na kandidátce. Nikoli tedy třikrát, jak tvrdí Jiří Pospíšil.
Zároveň lze uznat, že 5. či 6. místo bylo "nevolitelné", neboť ODS v samostatném Královéhradeckém kraji získala 5 mandátů pouze při svém historicky nejlepším celostátním výsledku v roce 2006.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož přesná struktura ruských vkladů u kyperských bank není známa. V médiích se sice objevilo několik odhadů uvádějící přibližný objem těchto prostředků, nicméně z nich nelze určit, jakou část tvoří zisky ruských miliardářů. Podle webu Českého rozhlasu se vklady ruských společností a občanů na Kypru mohou pohybovat mezi 20 a 40 miliardami eur. Česká televize ve svém článku uvádí dva údaje. Podle jednoho mají mít Rusové v kyperských bankách uloženo 30 miliard eur, v závěrečné shrnující tabulce se pak objevuje částka odhadující vklady ruských firem a ruských občanů na 20 miliard eur. Pokud jde o korporátní sféru, podrobnější analýzu dané problematiky přináší agentura Moody´s, která odhaduje výši vkladů ruských bank a společností na Kypru na 31 mld. amerických dolarů (přibližně 24,1 mld. eur), tato suma však nezahrnuje vklady soukromých střadatelů.
Podobný výrok jsme ověřovali již dříve, a znovu musíme konstatovat, že policejní statistiky pojem bagatelní trestní činnost činnost neznají a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný - nemůžeme mít jistotu, co přesně měl Jan Kubice na mysli.
Dřívější emailové vyjádření Dagmar Bednarčíkové, vrchní komisařky, Policejní prezidium České republiky: " Naše statistiky pojem bagatelní trestná činnost neznají. Přesná definice termínu bagatelní trestná činnost neexistuje. Hovoří-li se o snižování administrativy u policie, ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti tak označují trestné činy s horní trestní sazbou tři roky. "
Pro lepší představu uvádíme alespoň nejbližší aproximaci tohoto termínu, kategorii tzv. krádeží prostých (kapesní, mezi zaměstnanci na pracovišti, věcí z automobilů, jízdních kol, domácího zvířectva atd.). Za rok 2012 bylo takovýchto krádeží dle statistiky (.xls) Policie ČR zjištěno 119 367.
Václav Klaus
Na tiskové konferenci z 1. ledna 2013 se ministr spravedlnosti Pavel Blažek vyjádřil takto: "O amnestii jsem věděl, protože se mnou byla předběžně konzultována jak ze strany prezidenta republiky, tak ze strany předsedy vlády. Podle příslušných zákonů i podle přání pana prezidenta jsem o tom nemohl nikoho informovat, takže pro orgány činné v trestním řízení je to informace nová." Z tohoto tvrzení tedy vyplývá, že byl o amnestii informován.
Nicméně nepodařilo se nám dohledat nic o tom, že probíhaly konzultace i s nějakou další osobou doporučenou ministrem spravedlnosti a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
Je doložitelné, že se Miloš Zeman se všemi vyjmenovanými setkal. A to jak s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským, tak s předsedou Nejvyššího správního soudu Josefem Baxou, s předsedkyní Nejvyššího soudu Ivou Brožovou a nejvyšším státním Pavlem Zemanem. Že se jmenovanými jednal Miloš Zeman i o doplněné Ústavního soudu považujeme za logické.
Jan Bureš v rozhovoru pro Český rozhlas (audio v textu - čas 05:30) z 21. 3. 2013 (kdy byl zvolen do Rady ÚSTR) prohlásil, že se musí se situací v Ústavu pro studium totalitních režimů nejprve více seznámit, než se rozhodne, zda-li bude pro, či proti odvolání Daniela Hermana z pozice ředitele ÚSTR.
Jiný zdroj, který by potvrzoval tvrzení senátora Jirsy, se nám nepodařilo dohledat.
Jan Kubice
Pro rok 2013 je skutečně schváleno pro Policii České republiky 38996 pracovních míst. Nepodařilo se nám však zjistit jaký je aktuální faktický počet zaměstnanců. V této věci jsme Policii ČR kontaktovali a výrok tedy případně později doplníme.
V poslední době pak skutečně na Ministerstvu vnitra došlo k úspoře asi 200 milionů Kč díky zlevnění systému datových schránek.
Co se pak týče záměru přidělit policii 205 milionů korun, tak k němu se nám nepodařilo dohledat informace, je také možné, že tento záměr byl Janem Kubicem poprvé veřejně prezentován právě v této politické debatě.
Zuzana Roithová
Otázky Václava Moravce, 24. března 2013Tak já bych chtěla jenom říct, že pokud právě to, co je třeba na těch krabičkách, tak to není něco nového. My už máme dávno zakázáno, aby tam byly reklamy, které vzbuzují zvláštní emoce a přitahují de facto zejména mladé lidi. Takže takoví ti jezdci na koních a podobně, to už je dávno zakázáno.
Milan Štěch
Výrok Milana Štěcha hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo nalézt dokument s daným bodem 9), který by potvrdil toto tvrzení.
V rámci ověřování tohoto výroku jsme důkladně prošli webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí, informační stránky sociální reformy, stránky České spořitelny či informační stránky sKarty. Zmíněný text se "všeobecnými informacemi" nepředstavovala ani důvodová zpráva k Návrhu zákona ve vztahu ke kartě sociálních systému (.doc) či Podmínky České spořitelny, a. s., pro vydání a používání sKarty (.pdf).
Jelikož námi tento dokument s daným bodem 9) nebyl nalezen, nemůžeme tvrzení Milana Štěcha označit jako nepravdivé, avšak zároveň nemůžeme potvrdit ani jeho pravdivost.