Stanovisko senátorského klubu ODS k volbě ústavních soudců ze 23. dubna 2013 je k dispozici zde jako videozáznam a mj. se v něm říká: "Ústavní soud by měl být názorově pestrým seskupením odborníků na ústavní právo, nikoli sborem přitakávačů politickému názoru senátorů." (čas 0:35)

Vývoj přípravy nového občanského zákoníku (legislativní proces) je zachycen na stránkách obcanskyzakonik.justice.cz spravovaných Ministerstvem spravedlnosti. V souvislosti s tématem je zde uvedeno následující: "Od devadesátých let působila při Ministerstvu spravedlnosti ČR komise pro rekodifikaci občanského práva, tvořená zástupci široké právnické veřejnosti (advokáti, notáři, soudci i akademičtí pracovníci). V roce 2000 pověřil tehdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl dva z jejích členů, profesora Karla Eliáše a docentku Michaelu Zuklínovou, přípravou věcného záměru nového občanského zákoníku. Věcný záměr určil koncepci budoucího zákoníku a základní obrysy řešení klíčových institutů." Pro úplnost můžeme např. dále dodat přímý odkaz uvádějící zahrnutí přípravy nového občanského zákoníku do Legislativního plánu vlády na rok 2000 (s výhledem na roky 2001 a 2002).

Nebylo možné dohledat žádné zmínky o podání žaloby na společnost United Bakeries krom tohoto výroku v Otázkách Václava Moravce, který poté přejali novináři.

Současným italským ministrem obrany je admirál Giampaolo Di Paola. Vzhledem k tomu, že v rámci ozbrojených sil Itálie působil v námořnictvu, neuplatní se zde armádní systém hodností, nýbrž námořnický. Jedná se nicméně o ekvivalentně vysokou hodnost. Admirál Di Paola se stal 10. března 2004 náčelníkem Generálního štábu ("Chief of Defence"), kdy nesl zodpovědnost za celkovou politiku a plánování italských ozbrojených sil. Jelikož je hodnost admirála a generála na stejně vysoké úrovni, pouze v jiných složkách ozbrojených sil, a protože admirál Di Paola vykonával funkci náčelníka Generálního štábu, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Václav Klaus označil v roce 2009 knihu Petra Hájka, ve které prezentuje své radikální názory na 11. září, za podnětnou a vedoucí k zamyšlení. "Hájek primárně říká, že nános mediální manipulace nad 11. zářím, nad Usámou bin Ládinem i nad bombardováním Srbska je obrovský, to nutí každého k zamyšlení," uvedl Klaus.

Nedá se ovšem říct, že by s Petrem Hájkem v jeho postojích souhlasil. Například v roce 2011 podle dostupných informací zakázal Hájkovi se k této události do médií vyjadřovat.

V květnu 2011 se pak Václav Klaus distancoval od názoru svého mluvčího takto: "Jeho vyjádření považuji za nešťastné. Potenciální důsledky – včetně možných férových i neférových interpretací tohoto vyjádření – nebyly zřejmě autorem domyšleny."

Podle serveru Motejlek.com Jozef Janov, bývalý vrcholný funkcionář skupiny Penta, opravdu spolu s Andrejem Babišem zakládá investiční fond.

Zmíněná směrnice (.pdf - str. 32 - anglicky) skutečně obsahuje tato europoslancem Pocem zmíněná nařízení.

V článku 9, bodě 1c) se uvádí, že každá krabička bude muset mít zdravotní varování, které bude pokrývat 75 % obalu z obou stran a také vnější obal.

Bod 1b) pak obsahuje povinnost informovat o možnostech odvykání kouření, kdy uvádí, že krabičky na sobě mají mít informaci pro kuřáky jako jsou telefonní čísla, emailové adresy a/nebo internetové stránky, které slouží k informování konzumentů o odvykacích programech.

Výrok Pavla Poce je tudíž pravdivý.

Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako zavádějící, a to na základě informací ze stránek vlády, Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR, stránek Ministerstva práce a sociálních věcí, oficiálních stránek ODS a zpravodajských článků.

Problematika, týkající se karty sociálních systémů, tzv. sKarty, je poněkud složitější, než uvádí Jiří Pospíšil. Tato karta byla zaváděna v souvislosti se sociální reformou vlády již v roce 2011 za bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka.

Karta sociálních systémů byla zmíněna již v návrhu (.doc, str. 21) novely zákona o pomoci v hmotné nouzi předloženého 25. května 2011. Uvádí mj., že " příspěvek se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů, " a to využitím platební funkce karty, převodem na účet nebo v hotovosti. V legislativním procesu lze vidět, že tento návrh byl přijat Poslaneckou sněmovnou (žádný poslanec z ODS nehlasoval proti), odmítnut Senátem a následně opět přijat v původní verzi PS (za ODS tři nepřihlášení poslanci a 50 hlasujících pro). Bývalý předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura uvedl, že strana měla hlasovat pro sKarty na základě podmínky dobrovolnosti jejího využití při vyplácení dávek s výjimkou lidí zneužívajících sociální dávky.

Problém nastal následně v souvislosti s dodatkem (resp. přílepkem) k zákonu o sociálně-právní ochraně dětí, kde se mění také vyplácení dávek podpory v nezaměstnanosti, což premiér Petr Nečas označil, za " podfuk " na vládu a koalici. Také on označil dobrovolnost za dohodnutou podmínku. Projekt sKaret se dostal pod kritiku opozice, odborů, ombudsmana i koaličních poslanců.

Již 25. října 2012 byl v Senátu předložen návrh na zrušení těchto karet. Schválen byl usnesením až 31. ledna 2013 a předán 8. února 2013 k projednání do Poslanecké sněmovny. Pro tento návrh hlasovala i část senátorů za ODS.

ODS tedy v podstatě odmítá formu vyplácení dávek pouze prostřednictvím této sKarty (prosazuje dobrovolnost), neodmítá však kartu sociálních systémů jako celek, ačkoliv pro její zrušení hlasovala část senátorů ODS. Že s těmito kartami ODS počítá, ukazuje i tisková zpráva, ve které uvádí 10 priorit pro revizi koaliční smlouvy. Na základě těchto zmíněných důvodů hodnotíme výrok jako zavádějící.

Jelikož se nám nepodařilo dohledat žádné informace o zmíněné cestě senátora Okamury za jeho kolegy z ČSSD s cílem lobbovat za jeho návrhy, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Posl. Horníková byla vykroužkována pouze dvakrát.

Zdeňka Horníková je v Poslanecké sněmovně od r. 1996, vždy volena za ODS v Královéhradeckém (v letech 1996 a 1998 Východočeském) kraji.

Poslanci jsou voleni v krajích. Kromě "vykroužkovaných" získají mandát vždy ti kandidáti, kteří jsou na předních místech kandidátky (dle pořadového čísla). Např.: je-li kandidát na 6. místě kandidátky, když jeho strana získá 5 mandátů, potřebuje ke zvolení preferenčních hlasy.

Dle seznamu zvolených poslanců za ODS v kraji tak můžeme snadno určit, zda pořadové číslo Zdeňky Horníkové na krajské kandidátce bylo v jednotlivých volbách takové, že by bez preferenčních hlasů mandát nezískala.

rok voleb

pořadové číslo

Z. Horníkové

mandátů pro ODS

v kraji (počet zvolených

poslanců za ODS)

1996 39 1998 19 2002532006 1

5

201063

Vidíme, že pouze v letech 2002 a 2006 byla posl. Horníková na "nevoleném" místě na kandidátce. Nikoli tedy třikrát, jak tvrdí Jiří Pospíšil.

Zároveň lze uznat, že 5. či 6. místo bylo "nevolitelné", neboť ODS v samostatném Královéhradeckém kraji získala 5 mandátů pouze při svém historicky nejlepším celostátním výsledku v roce 2006.