Výrok Petra Fialy hodnotíme jako neověřitelný, jelikož data o počtu školských zařízení za určitý školní rok jsou Českým statistickým úřadem zveřejňována až po jeho skončení, během prázdnin, nelze tedy zjistit, kolik školek "máme dnes". Poslední dostupná data (.pdf) za školní rok 2011/2012 udávají počet 4931 mateřských škol.

S žádostí o poskytnutí podkladů, ze kterých Petr Fiala vycházel jsme se obrátili na ministerstvo.

Jediné mediálně zdůrazňované tvrzení Pavla Kysilky, který je předsedou představenstva a generálním ředitelem České spořitelně, je jeho vyčíslení dosavadní nákladů, které má zatím Česká spořitelna s Skartami spojeny.

Pavel Kysilka ale v žádném médiu nezdůraznil, jak tvrdí Michal Babák, že bude tyto náklady vymáhat. Představitelé České spořitelny se k projektu Skaret snaží dokonce obecně spíše nevyjadřovat.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, mnoho zemí má skutečně podobný počet místopředsedů, či funkcí analogických.

Národná rada Slovenskej republiky má momentálně 4 místopředsedy. Podle sekce who is who na stránkách Národního shromáždění má Slovinsko aktuálně 3 místopředsedy, německý Bundestag má nyní 5 místopředsedů a litevský Seimas má aktuálně dokonce 7 místopředsedů.

V některých zemích se pak systém vedení dolních komor parlamentu odlišuje, Národní rada Rakouska má např. 3 předsedy.

Záleží tedy, s jakými zeměmi srovnáváme, avšak počet tří až čtyř místopředsedů, či funkcí podobných skutečně není neobvyklý.

Výrok premiéra potvrzují údaje Energetického regulačního úřadu.

Výkon jaderné elektrárny Dukovany je celkem 1 760 MW, elektrárna Temelín pak disponuje výkonem 2 000 MW. Podle Energetického regulačního úřadu(.pdf) byl k 1.1. 2013 souhrnný instalovaný výkon českých fotovoltaických elektráren 2 072 MW. Výrok premiéra Nečase je tedy pravdivý.

Pro úplnost ovšem dodáváme, že v minulosti byl ERÚ obviněn (.pdf) podnikately a investory v obnovitelných zdrojích z toho, že výkon solárních eletráren nadhodnocuje. Navíc, ačkoliv sluneční zdroje svým instalovaným výkonem skutečně převyšují ty jaderné, jejich reálný výkon je ve skutečnosti mnohonásobně nižší (ovlivňuje je jej např. míra sluneční intenzity a další klimatické vlivy během dne a roku).

Nepodařilo se nám najít studie, které by jasně poukazovaly ekonomické přínosy zákazu kouření pro restauratéry.

Předkládáme tedy čtenářům malý přehled názorů na toto téma, které se v debatě na toto téma objevujů.

Při prohledávání dostupných studií se nedá nalezt dostatečná shoda na tom zda zákaz kouření restauraterům ekonomicky pomáhá, ale většina studií potvrzuje, že jim ekonomicky neškodí.

Ve shrnutí (pdf. str.1-2) evropské studie organizace Smoke free partnership se například dozvíme:

• Zkoumání bezmála stovky studií provedených před 31. srpnem 2002 v Kanadě, Spojeném království, USA, Austrálii, Novém Zélandu, Jižní Africe, Španělsku a Hong Kongu na základě objektivního a spolehlivého měření – jako je například kontrola daňových dokladů, porovnání údajů za několik let před a po zavedení nekuřácké politiky, sledování změn v ekonomických podmínkách a statistické hodnocení trendu a kolísání údajů – totiž nezjistilo žádný negativní dopad ani pozitivní vliv.

• Ještě aktuálnější informace o účinku zákazu kouření v New Yorku, Britské Kolumbii, Irsku, Norsku nebo na Novém Zélandu ukázaly, že negativní dopad na tržby v pohostinství nenastal.

K obdobným závěrům dospívá i tato americká studie z roku 2003..

http://en.wikipedia.org/wiki/Smoking_ban

To, že by zakaz kouření měl negativní dopady na tržby potvrzuje i tento článek.

Další text (pdf.str.2) k tomuto tématu ovšem upozrňuje na nutnost rozlišovaní mezi dopady na provozovatele barů oproti provozovatelům restaruací. Kouření je totiž výhradně spojené s pitím alkoholu, ale ne s jídlem - u obou zařízení tedy může mít zákaz opačný efekt.

Nebylo možné dohledat žádné zmínky o podání žaloby na společnost United Bakeries krom tohoto výroku v Otázkách Václava Moravce, který poté přejali novináři.

Ústava ČR ve svém čl. 65 jasně stanovuje, že "prezident republiky může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu." Pro úplnost dodáváme, že s účinností od 8. března se toto ústavní ustanovení mění (.pdf), Senát bude nově potřebovat k podání ústavní žaloby souhlas Poslanecké sněmovny.

Politický rozměr výroku o "smysluplnosti" takového práva podle zásad naší metodologie nehodnotíme, zbytek výroku označujeme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože platná energetická koncepce existuje a od roku 2004 prošla několika aktualizacemi.

Aktuálně platná je Státní energetická koncepce ČR 2004. Od té doby MPO ČR připravilo několik aktualizací, konkrétně v říjnu 2009 (.pdf) a v únoru 2010 (ke stažení dole) podle platné legislativy.

Revize koncepce je zákonem stanovena v § 3 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, kde najdeme, že "naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo (průmyslu - pozn.) nejméně jedenkrát za 5 let a o výsledcích vyhodnocení informuje vládu." Není tedy třeba koncepci měnit, zákon zadává jen vyhodnocení a informování vlády.

V současnosti je projednávána nová Státní energetická koncepce do roku 2040. Dosud zveřejněné aktuální znění lze najít v souboru Státní energetická koncepce ČR srpen 2012.

Dle dohledaných reakcí rybníkáři vyjadřovali, že kampaň má smysl, ale zároveň nechtěli posuzovat efektivitu vynaložených prostředků. Trend zvýšené spotřeby domácích sladkovodních ryb je přisuzován zmíněné kampani ze strany šéfkuchařů. Pomoc kampaně je viděna v medializaci výlovů rybníků a též v pořadech o vaření. Stížnosti rybníkářů dle časopisu Media & Marketing směřovali spíše na preferenci ryb z dovozu ze strany některých řetězců.

Vláda Jiřího Paroubka trvala od 25. dubna 2005 do 16. srpna 2006. Jejím prvním místopředsedou a ministrem financí po tuto dobu byl Bohuslav Sobotka.

Pro léta 2007 až 2013 (pdf., s.24-25) rozděluje Evropská unie ze svého dotačního programu částku 347 miliard eur. Tento program má splnit tři základní cíle, na které směřují tyto prostředky. Je to cíl konvergence, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a evropská územní spolupráce. Z celkové výše této částky byla České republice přidělena k čerpání celková suma 26 692 milionů eur (788 miliard Kč).

V tabulce níže uvádíme poměr přidělených částek k počtu obyvatel v jednotlivých zemích. Počet obyvatel čerpáme z dat Eurostatu pro rok 2006, tedy k období, ve kterém byly částky dojednány.

Vyjednáná částka (mil. Euro) Částka na osobu (stav obyvatelstva 2006) (Euro) Česká republika

26692

2599 Estonsko 3456

2572 Madarsko 25307 2513 Slovensko

11588

2149 Malta

855

2103

Slovinsko

4205

2095 Litva

6885

2029 Portugalsko

21511

2032

Lotyšsko

4620

2019 Řecko 20420

1832 Polsko 67284 1764 Rumunsko 19668 912 Bulharsko 6853 890

Kypr 640 828

Španělsko 35217 798

Itálie 28812 488 Finsko 1716

326 Německo

26340

320 Francie 14319 226 Belgie 2258 214 Irsko 901

211 Švédsko 1891

208 Rakousko 1461 177 Spojené království 10613 175 Lucembursko 65 138

Nizozemsko 1907 117 Dánsko 613 112

Na základě relativního srovnání výše přidělených prostředků jednotlivým státům hodnotíme výrok Lubomíra Zaorálka jako pravdivý.