Výrok Jaromíra Drábka hodnotíme jako nepravdivý, neboť udává chybnou definici výpočtu míry ohrožení chudobou.

Dle evropského statistického úřadu Eurostat je míra ohrožení chudobou (angl. at-risk-poverty-rate) definována jako podíl osob s ekvivalizovaným příjmem nižším než 60 procent mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu. Dle této definice se řídí i Český statistický úřad.

Ze statistického hlediska medián představuje odlišnou veličinu než aritmetický průměr, který zmiňuje Jaromír Drábek. Zatímco aritmetický průměr vypočítává součet všech hodnot vydělený jejich počtem, medián udává hodnotu, která se naléza uprostřed seznamu hodnot seřazeného podle velikosti.

Výrok hodnotíme jako pravdivý podle dohledaných informací z Informačního systému statistiky a reportingu.

O podílů průmyslu na HDP tyto stránky uvádějí, že se podíl průmyslu dlouhodobě pohybuje mezi 28-31%. Pro úplnost však uvádíme také údaj ze stránek CIA WorldFactbook (anglicky v sekci Economy, GDP - composition by sector), kde je pro změnu uveden podíl 39,6%. Do tohoto údaje je zahrnuta těžba, zpracovávání, produkce energie a stavebnictví. Nicméně vzhledem k tomu, že existuje dostupný zdroj potvrzující slova Milana Urbana, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Je pravdou, že Václav Klaus komentuje značnou část společenského dění včetně výběru ministrů. Ke konkrétním ministerským postům se vyjadřuje buď negativně (viz jmenování Karolíny Peake), či pozitivně (viz odstoupení Josefa Dobeše, Pavla Dobeše či Alexandra Vondry). Zaznamenali jsme i případ, kdy se zastával konkrétních lidí (viz kauza policejního prezidenta Petra Lessyho), či odmítl jmenovat vládu a ministry - příkladem může být kauza s (ne)jmenováním Davida Ratha a také odmítnutí menšinové vlády ČSSD (2005) a "přeběhlíkové" ODS (2006).

Výrok však hodnotíme jako pravdivý, protože Václav Klaus žádného ministra opravdu přímo nenavrhoval ani nedoporučoval.

Výrok Bohuslava Svobody hodnotíme na základě nalezených informací jako nepravdivý.

Tento výrok byl vyřčen v souvislosti s obnovením smlouvy o provozu Opencard na jaře roku 2012. Město Praha se dostalo do situace, kdy převzalo správu kartového centra, licence ke kartám ovšem zůstaly ve vlastnictví společnosti Haguess.

Výměna nebo prodloužení platnosti se nicméně z celkového počtu držitelů (viz předchozí výrok) týkala v roce 2012 pouze okolo 330 000 majitelů (podle DPP), kterým měla platnost karty vypršet v rozmezí 1. srpna 2012 - 31. července 2013.

Podle posledních dostupných údajů Eurostatu (.pdf) za třetí čtvtletí 2012 činí podíl částečných úvazků v České republice dokonce jen 5,8% na celkové zaměstnanosti, zatímco průměr EU je 19,8%. Česká republika tak má po Bulharsku a Slovensku třetí nejnižší podíl částečných úvazků v EU.

Výrok premiéra tedy hodnotíme jako nepravdivý, protože mírně nadhodnocuje jak čísla pro Česko, tak pro EU.

Pro zajímavost uvádíme další podrobnosti. Mírně lepší situace je u částečných úvazků pro ženy (strana 3), kdy 9,4% zaměstnaných žen pracuje na částečný úvazek. V celé EU však na částečný úvazek pracuje téměř jedna třetina žen a napříkad v Německu či Rakousku se tento podíl blíží k téměř polovině pracujících žen.

Podíly částečných úvazků u mužů jsou celkově podstatně nižší (strana 2), ale i tady Česká republika dosahuje sotva třetiny průměru EU.

Ve Švýcarsku, byť omezeně, existuje možnost zahájit pomocí petice voličů proces odvolání politika. Nikoli na celostátní úrovni, nýbrž v šesti z celkem 26 švýcarských kantonů. Proces popisuje např. krátký briefing pro britskou dolní sněmovnu (zde, .pdf, angl., str. 5). Web (něm.) lichtenštejnského parlamentu uvádí, že v zemi funguje dosud nevyužitá zákonná možnost referenda o rozpuštění parlamentu. U obou zemí tedy Okamura pravdivě hovoří o odvolatelnosti volených politiků.

Miloš Zeman je čestným předsedou Strany práv občanu Zemanovi. Na základě informací z webu SPOZ tedy hodnotíme výrok Jiřího Paroubka jako pravdivý.

Zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (.pdf - HLAVA III, str. 17/18) umožňuje kandidovat nezávislým kandidátům také do obecních zastupitelstev po sesbírání dostatečného počtu podpisů občanů s trvalým bydlištěm v obci. Hranice podpisů se určuje podle výše počtu obyvatel obce.

Výrok označujeme na základě údajů Eurostatu za pravdivý. Zveřejněná data statistického úřadu Evropské unie o nezaměstnanosti jsou pro všechny země sedmadvacítky kompletní od měsíce září 2012, kdy se skutečně Česká republika umísťuje na 7. místě. Nejaktuálnější data z prosince 2012 řadí ČR na 8. místo (scházejí ovšem údaje z Estonska, Lotyšska, Maďarska, Řecka a Velké Británie).

Pro doplnění kontextu je nutné zdůraznit, že Eurostat využívá pro vykazování nezaměstnanosti metodiku tzv. " harmonizované nezaměstnanosti ". Ta se ve zkratce značí těmito charakteristikami: nezaměstnaní jsou osoby od 15 do 74 let, které 1) jsou bez práce během referenčního týdne (tj. nepracují ani jednu a více hodin jako zaměstnanec či OSVČ); 2) jsou schopni nastoupit do práce během následujících dvou týdnů; 3) aktivně hledali práci v posledních čtyřech měsících nebo již práci našli a nastoupí do ní až za následující tři měsíce (více o tématu viz např. tento dokument (.pdf, ang.)).

Výrok Petra Bendla hodnotíme na základě informací z Ministerstva zemědělství, Informačního centra bezpečnosti potravin a dokumentu Strategie bezpečnosti potravin a výživy na období let 2010-2013.

Petr Bendl tyto pracovní skupiny a zástupce Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) zmiňuje v souvislosti s problémem tzv. traceability, tedy „dohledatelnosti“ původu potravin. Určitou platformou, kde působí také zástupce SOCR tvoří například Koordinační skupina bezpečnosti potravin. Zde je za SOCR přítomen (.pdf) právě Zdeněk Juračka.

Petr Bendl však hovoří přímo o pracovních skupinách. Ty jsou vytvářeny (.pdf, str. 5) pro podporu činnosti Koordinační skupiny v jednotlivých tématických oblastech. Na vzniku pracovní skupiny zabývající se mj. prezentaci činnosti a kontrol prodeje potravin ze strany státních dozorových orgánů se dohodli zástupci Ministerstva zemědělství a SOCR dne 28. května roku 2012. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.