Úspora 200 milionů v roce 2012 v důsledku zavedení nového způsobu administrace vyplácení sociálních dávek skutečně patří k jednomu z argumentů strany TOP 09. Argument byl též použit samotným Jaromírem Drábkem například v rozhovoru pro časopis Euro z 8. října 2012, který je citován na internetových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Stejně pak vyznívá také další rozhovor s bývalým ministrem Drábkem uveřejněný na jeho osobních internetových stránkách z února 2013.

Zákon o registračních pokladnách č. 215/2005 Sb. (. pdf) byl 3. 5. 2005 přijat poslanci ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a z části US-DEU. Poslanecká sněmovna však 24. 10. 2006 na návrh (6. schůze, 1. návrh) celé řady poslanců, včetně Jiřího Paroubka (tehdy ČSSD), schválila odložení jejich zavedení.

Ve volebním období 2006-2010 pak ČSSD deklarovala, že od povinného zavedení registračních pokladen ustupuje. V dubnu 2008 Paroubek (ČTK) oznámil, že zavádění registračních pokladen již nebude strana navrhovat. Text konkrétně uvádí: "V případě registračních pokladen a minimální daně, které zrušila vláda Mirka Topolánka, šlo prý o správná ekonomická opatření, která ale symbolizovala útisk a odvedla ČSSD voliče. "Nebude se to opakovat," podotkl předseda sociálních demokratů." O záměru strany neusilovat o zavedení reg. pokladen informují také např. Idnes.

Zmínka o jejich zavedení není přítomna ani v programu strany (.pdf) pro volby do PSP 2010. Lze tedy pozorovat, že prvotní cíl zavést registrační pokladny byl ze strany ČSSD postupně utlumen a následně také zrušen. Lze také dohledat výroky tehdejšího předsedy ČSSD k této věci, které odpovídají Nečasově tvrzení.

Při volbě v Senátu, která proběhla v prosinci minulého roku, byla do Rady ÚSTR zvolena i Emilie Benešová, archivářka Národního archivu. Potud by bylo možné označit Jirsův výrok jako pravdivý. Jelikož se nepodařilo dohledat žádné vyjádření Emilie Benešové, které by vypovídalo o jejím vztahu k ÚSTR, výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Emilie Benešová je členkou Rady ÚSTR, podle oficiálních stránek ÚSTR pracuje jako archivářka v Národním archivu.

Hlasování v Senátu proběhlo 5. prosince 2012. V prvním kole hlasování (které proběhlo tajnou volbou) získala Emilie Benešová 36 hlasů. Zvolena byla ve druhém kole společně s Lukášem Jelínkem a Michalem Uhlem.

V důvodové zprávě zákona (.doc) o podpoře regionálního rozvoje skutečně na str. 19 najdeme větu "Evropská unie vyžaduje, aby odpovědnost za využívání prostředků z předvstupních fondů i ze strukturálních fondů nesl stát."

Výrok hodnotíme na základě informací z Sněmovního tisku 1017/0, část č. 1/8 jako pravdivý. Vládní návrh zákona o potravinách a tabákových výrobcích byl Poslanecké Sněmovně predložen 9. května 2013.

Vít Bárta se dle svých slov (viz přepis diskuse) ve svém výroku opírá o informace společnosti Incoma GfK. Jedná se o soukromou společnost. Přístup k analýzám je zpoplatněn, a proto nejsou bohužel uvedená data veřejně dostupná.

Ani na stránkách samotného Plzeňského Prazdroje, a.s. nelze bohužel tato data dohledat.

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Český statistický úřad nabízí vývoj nezaměstnanosti v České republice až od roku jejího vzniku, tedy od roku 1993. Mezi lety 1993 až 2010 byla nejvyšší absolutní nezaměstnanost v roce 2000, kdy počet nezaměstnaných dosáhl 455 tisíc osob. Další z ledna 2013 (spodní tabulka - pro zobrazení další dat je nutné tabulku posunout) potvrzují slova Bohuslav Sobotky o tom, že v roce 2013 dosáhl absolutní počet nezaměstnaných rekordní hodnoty.

Pro upřesnění upozorňujeme, že v tomto výroku jde o absolutní hodnoty nezaměstnanosti, ne její procentuální výši.

Výrok hodnotíme na základě veřejně dostupných informací z webu Eurostat jako pravdivý. Stránka nabízí přehledně zpracovanou tabulku nezaměstnanosti pro evropskou sedmadvacítku od roku 2003 po rok 2012. Z ní pro Vás Demagog.cz vytáhl data pro Polsko, Českou a Slovenskou republiku.

Nezaměstnanost v %

2003

20042005

2006

20072008

2009

2010

2011

2012

Polsko19.7

19

17.8

13.9

9.6

7.1

8.2

9.6

9.9

10.6

Slovensko

17.6

18.2

16.3

13.4

11.1

9.5

12

14.4

13.9

14.7

Česká republika

7.8

8.3

7.9

7.2

5.3

4.4

6.7

7.3

6.7

7.8

Ve sledovaném období měly obě země vyšší procento nezaměstnanosti než ČR, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Karolíny Peake hodnotíme jako pravdivý, jelikož ČSSD a ODS mají dohromady velmi výraznou většinu a tak vždy záleží právě na jejich hlasech, jestli návrh Senátem projde nebo nikoli.

Rozšíření pravomocí NKÚ bylo 9. května 2011 navrženo vládou prostřednictvím dvou právních norem. Jde o 1) ústavní novelu a 2) o novelu zákona č. 166/1993 o NKÚ. Oba návrhy sněmovna schválila 7. prosince 2012 (viz. popis legislativního procesu příslušné novely zákona a ústavní novely).

Ústavní novelu Senát dle výše uvedeného záznamu na stránkách Poslanecké sněmovny na své schůzi 30. ledna 2013 neprojednal nebo k němu nepřijal usnesení. Na stránkách Senátu je pak uvedeno, že Senát tisk 30. ledna 2013 projednal, ale nepřijal k němu usnesení. Návrh na schválení novely Ústavy byl zamítnut čtyřmi hlasy senátorů ČSSD, pěti hlasy ODS, čtyřmi hlasy z Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a Nezávislí a jedním hlasem z Klubu Starostové a Ostravak). Zbylí senátoři ČSSD buď hlasovali pro nebo se zdrželi hlasování.

Novelu zákona o NKÚ Senát také projednával. Informace o hlasování o novele zákona uvádíme níže:

Záznam ze senátního hlasování je dostupný zde. Pro schválení návrhu bylo potřeba 38 hlasů. Pro návrh hlasovalo celkem 19 senátorů (15 z ČSSD, 4 ze Senátorského klubu SPOZ+Severočech+KSČM), proti bylo celkem 15 (4 z ČSSD, 7 z ODS, 3 z Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a Nezávislí a 1 ze Senátorského klubu SPOZ+Severočech+KSČM). Vysoký byl počet senátorů, kteří se zdrželi. Z celkem čtyřiceti senátorů se zdrželo 23 z ČSSD, 7 z ODS, 4 z Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a Nezávislí, 4 z Klubu Starostové a Ostravak a 2 nezařazení senátoři.

Dá se tedy sice říct, že spíš než že návrh neprošel hlasy ČSSD a ODS v Senátu, tak spíše neprošel jejich nehlasováním. Nicméně vzhledem k jejich výrazné většině hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný vzhledem k nedostupnosti dat o reálných výdajích MPSV za rok 2012.

Rozpočet Ministerstva práce a sociálních věcí pro rok 2012 (.pdf) přiznával na dávky pomoci v hmotné nouzi 5,56 mld. Kč (viz Specifické ukazatele - výdaje). Nicméně závěrečný účet, případně výroční zpráva nebo jiný dokument, který by uváděl prostředky reálně poskytnuté na dávky pomoci v hmotné nouzi v roce 2012, .

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.