V loňském roce deník aktualne.cz oslovil několik poslanců s dotazem na připravovanou novelu zákona o kouření a ilustroval rozcházející se názory jednotlivých respondentů. Rozdílné názory ilustruje i článek serveru Novinky.cz. Ani z jednoho z článků však nedokážeme rozlišit mezi nározem kuřáků a nekuřáků - takové informace články neuvádí a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný. Pro zajímavost doplňujeme odkaz na starou anketu, která zjišťovala zda poslanci kouří nebo ne a byla realizována v roce 2007 . "MF DNES oslovila prostřednictvím ankety všech 200 poslanců se stejnými otázkami: zda kouří a zda vykážou kuřáky v restauracích do oddělených místností." Z 200 poslancú odpovědělo len 141.S tohoto počtu bylo 107 nekuřákú a 34 kuřákú. Zpřísnění zákona tehdy říkalo ne 31% dotázaných poslanců, 43 procent poslanců bylo za. Aktuálnější obdobnou anketu se nám bohužel dohledat nepodařilo.

Výrok ověřujeme jako tvrzení o produktivitě práce. Ta se zpravidla měří jako poměr HDP dle kupní síly k celkovému počtu hodin práce v ekonomice. Eurostat sbírá údaje o produktivitě práce v jednotlivých evropských zemích. Zatím jsou k dispozici do r. 2011, i tak ovšem jednoznačně podporují tvrzení ministra Kalouska:

(hodnoty představují podíl z průměru EU v %)

2001 2003 2005 2007 2009 2011 Průměr EU 100 100 100 100 100 100 Česko 67,9 71,2 73,1 76,3 75,9 74,1 Německo 106,2 107,9 108,6 108,4 104,3 106,6

Přestože se česká ekonomika co do produktivity postupně spíše přibližuje evropskému průměru, na německé úrovni skutečně zatím není.

Podstatným rozdílem, mezi systémem zdravotního pojištění v Německu a v ČR je, že v Německu je tzn. dvojí - zákonného a soukromého. Od určité výše příjmů je možno si v Německu vybrat, zda-li člověk bude přispívat odvodem ze mzdy do zákonného systému, či se mu více vyplatí soukromé. Podstatným rysem soukromého pojištění je, že zde je legální zohledňovat rizikovost pojištěnce, tudíž už rovnou může pojištěnec dostat slevu, je-li například nekuřák. Nicméně většina lidí je ve státním pojištění. Odvod do něj činí 15,5% z příjmu pojištěnce, přičemž 7,3% platí zaměstnavatel a 8,2% zaměstnanec. Tyto peníze putují do centrálního fondu - "GKV" - ze kterého jsou potom vypláceny pojišťovnám. Klíčovým faktem je, že pojišťovny ve státním systému nesmí odmítnout pojištěnce kvůli jeho větší rizikovosti. Tudíž na centrální úrovni není tvořena motivace pro lidi, aby se chovali ohleduplněji ke svému zdraví. Tento úkol spočívá na pojišťovnách, které mají možnost své pojištěnce motivovat různými bonusy či slevami. Odvody to stáního systému GKV (ze kterého jsou placeny příspěvky pojišťovnám) jsou tedy dány procentuálním odvodem ze mzdy (stejně jako v ČR) avšak rozdíl spočívá v tom, že pojišťovny mají možnost motivovat své pojištěnce k zodpovědnějšímu chování. A jelikož je v Německu na trhu opravdu hodně pojišťoven a lidé mají možnost si mezi nimi vybírat podle toho, co která nabízí - některé nabízejí slevy (dostanete nějaké peníze zpět), dotace na pobyty, proplácení nadstandardu atd.

Chováte-li se tedy zodpovědně, tak si můžete na trhu najít takovou pojišťovnu, která Vás za to odmění, tudíž výrok hodnotíme jako pravdivý.

Zdroje:

• Bundesministerium für Gesundheit - reforma 2011 - aktualizace popisů systému (německy)
• Bundesministerium für Gesundheit - způsob financování zákonného systému (německy)
• krankenkassen direkt - porovnávání nabídek pojišťoven (německy)
• Česká správa sociálního zabezpečení - popis systému v Německu (česky)
• Alliance for health reform (.pdf) - podrobnější popis systému v Německu (anglicky)

Ústavní soud zrušil veřejnou službu (veřejně prospěšné práce) v listopadu 2012. Pokud tedy porovnáme listopadový počet nezaměstnaných s čísly z prosince 2012 pak se skutečně jedná o nárůst v řádu desetitisíců.

počet nezaměstnaných míra nezaměstnanosti v %

prosince 2012 545 311 9.4 %
listopad 2012 508 498 8.7 %

Nedá se ovšem jednoznačně určit souvislost mezi rozhodnutím Ústavního soudu a zvýšením počtu nezaměstnaných, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Data podle Analýzy ÚIV (Ústav pro informace ve vzdělávání) za rok 2010 (. pdf) potvrzující výrok ministra Petra Fialy.

do 25 let26 - 3536 - 4546 - 5556 - 6566 a více let3,2 %19,1 %26,9 %33,8 %15,5 %1,5 %

tzn.

do 35 letnad 46 let22,350,8

• Další data: Statistická ročenka školství 2010 (.pdf)

23. listopadu řekl Tomio Okamura pro server IHNED: “ Pokud by se potvrdilo, že šlo o falešné podpisy neexistujících lidí, pak se nedá nic dělat, skládám zbraně a je po boji”.

Zákon stanovuje, že převody věcí ze státu na církevní subjekty musí povinné osoby každoročně nahlašovat Ministerstvu kultury, které bude tyto údaje dále předávat Českému statistickému úřadu a Ministerstvu financí – stát tedy bude mít přesnou evidenci. Žádná z těchto institucí v tuto chvíli neuvádí, že by došlo ke kladnému vyřízení některé ze žádostí.

Zákonné lhůty pro přezkoumání a rozhodnutí o jednotlivých žádostech jsou poměrně dlouhé, vydávání majetku na základě tohoto zákona bude poměrně zdlouhavý proces.

Podle aktuality z pondělního rána na webu Státního pozemkového úřadu bylo v danou chvíli celkem evidováno 237 výzev v souhrnu za všechny povinné osoby. Přímo SPÚ bylo adresováno 125 výzev, Lesy ČR uvádí 105 výzev (k 10.5.2013). Další výzvy jsou adresovány například na Diplomatický servis ministerstva zahraničních věcí, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo Povodí Moravy.

Počet přijatých žádostí byl tedy ministrem Bendlem evidentně nadhodnocen a proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Na základě informací ze švýcarské Banky pro mezinárodní platby (BIS) je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Ačkoliv Francie představuje největšího věřitele Itálie, francouzské banky (především banky PNB Paribas, Credit Agricole a Societe Generale) drží ale státní obligace Itálie v menší hodnotě než 420 miliard euro - např. na konci roku 2010 držely francouzské banky 392,6 miliardy USD italského dluhu (dle informací ze zpravodajského serveru aktualne.cz) a na konci roku 2011 332,345 miliard USD (dle interaktivní grafiky (.swf) Reuters). Dle serveru Financial Times představuje k 26. březnu 2013 výše dluhu 334 miliard USD, což, při kurzu Evropské centrální banky ke dni 3. dubna 2013 (1 EUR = USD 1.2828), představuje cca 260 miliard euro.

Na základě dohledaných dat hodnotíme tedy tento výrok jako nepravdivý.

Banka pro mezinárodní platbu, mající ústřední sídlo ve švýcarské Basileji, je považována za metodické, teoretické a informační centrum pro centrální banky. Vedle snahy vytvářet příznivé podmínky pro mezinárodní finanční operace se také snaží nad touto spoluprací vykonávat dohled. Pomocí interaktivní mapy na stránkách Financial Times, využívající nejnovější data právě z této banky, lze zjistit, jak velký podíl mají banky určitých evropských zemí vůči sobě navzájem.

Pravomoci kontrolovat samosprávné celky jako jsou obce atd., mají například kontrolní instituce v sousedním Polsku, Slovensku a Německu.

Nejvyšší kontrolní úřad Slovenské republiky

Úřad kontroluje hospodaření s prostředky rozpočtů, které dle zákona schvaluje NR SR nebo vláda[1]; majetkem, majetkovými právy, finančními prostředky, závazky a pohledávkami státu, veřejnoprávních institucí, Fondu národního majetku SR, obcí, vyšších územních celků, právnických osob s majetkovou účastí veřejnoprávních institucí...

Dále pak Spolkový účetní dvůr(.pdf - str. 177 - působnost a pravomoci) v Německu kontroluje účetní správnost, hospodárnost a řádnost hospodaření. Dvůr kontroluje veškeré hospodaření spolku včetně podniků a hospodaření se zvláštními prostředky. Kontrolováno je i hospodaření veřejnoprávních subjektů založených spolkem. Kontrola je zaměřena na příjmy, výdaje, závazky, aktiva a pasiva, záměry mající za následek příjmy či výdaje, prozatímní účetní položky příjmů a výdajů a použití prostředků v samostatné správě.

Nejvyšší kontrolní komora v Polsku

Komora v prvé řadě kontroluje (.doc - str.40 - 41) hospodaření orgánů státní správy, Polské národní banky, právnických osob zřízených státem a jiných organizačních jednotek státu...
Komora může kontrolovat též hospodaření orgánů územní samosprávy, právnických osob zřízených územní samosprávou a organizačních jednotek územní samosprávy...

Výrok Jiřího Paroubka nejsme schopni ověřit. Jak je patrné z jeho poslaneckého profilu, hlasování, jichž se předseda strany LEV 21 účastnil, je nepřeberné množství a není v našich silách je všechny konfrontovat s předvolebním programem (malý a velký - oboje .pdf) ČSSD pro sněmovní volby 2010.