Na základě dohledaných informací o pozici ODS v Liberci, potažmo v Libereckém kraji, hodnotíme výrok jako pravdivý.

V současné době ODS skutečně není na radnici v Liberci (tedy v radě města) zastoupena.

Co se týká krajské úrovně, ODS v Libereckém kraji v minulém volebním období nevládla, kraj spravovala vítězná ČSSD spolu se stranou SOS.

Výrok na základě Ústavy České republiky hodnotíme jako pravdivý.

Článek 63 Ústavy ČR se v bodech (1) a (2) zabývá pravomocemi, které podle bodu (3) vyžadují kontrasignaci ke své platnosti. Doslova bod (3) uvádí:

" Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. "

Poslední bod článku 63, bod (4), pak hovoří o odpovědnosti vlády:

" Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda. "

Ve prospěch výroku Jiřího Dienstbiera hovoří také argumenty předsedy Ústavního soudu ČR Pavla Rychetského, který v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl mimo jiné: " A tady musím říci, že není nejmenších pochyb, že u amnestie není institut kontrasignace formální akt. Není možné o něm hovořit tak, že když to chtěl prezident, tak to musí premiér podepsat. "

Jak informoval server Aktuálně.cz, několik dní před prezidentskou volbou v roce 2008 se sešel Jiří Weigl, kancléř tehdejšího prezidenta Václava Klause, usilujícího o znovuzvolení, s Miroslavem Šloufem, blízkým spolupracovníkem Miloše Zemana. Údajně došlo minimálně ke dvěma krátkým schůzkám v salonku hotelu Savoy nedaleko Pražského hradu. Oba muži setkání potvrdili, kancléř Weigl později přiznal, že skutečně hovořili o volbě prezidenta. Salonek hotelu však není zcela veřejné místo, výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Z Ústavy ČR vyvodíme toto:

Nejprve by musela Poslanecká sněmovna vyslovit nedůvěru vládě. Až poté nastupuje pravomoc prezidenta, který ji Poslaneckou sněmovnu může rozpustit a poté se do 60 dnů od toho rozhodnutí konají předčasné volby.

Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže

a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny,
b) Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry,
c) zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné,
d) Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi.
(2) Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.
(3) Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.

Výrok predsedu vlády Róberta Fica hodnotíme ako pravdivý, pretože krajská štátna správa bola skutočne k 1. januáru 2013 zrušená a úspora reformy ESO je plánovaná do roku 2016.

Predseda vlády hovorí o vládnom programe ESO (Efektívna, Spoľahlivá a Otvorená štátna správa). Členovia vlády už v minulosti proklamovali zámer ušetriť vďaka tomuto programu do roku 2016 až 700 miliónov eur. Prvým krokom k naplneniu cieľov tohto programu je zákon č. 345/2012 Z.z. (.pdf) o niektorých opatreniach v miestnej štátnej správe, ktorý nadobudol účinnosť práve 1. januárom roku 2013. Týmto dátumom bolo zrušených 64 úradov krajskej štátnej správy. Kompetencie zrušených úradov krajskej štátnej správy prešli na existujúce obvodné úrady v sídlach krajov.

Podle informací médií dokonce Nečasova vláda střídala ministry častěji než tři sociálně demokratičtí premiéři před ní dohromady. Souhrn některých vládních krizí a korupčních kauz nabízí server Aktuálně.cz - jmenujme například kauzy náměstka ministra práce Šišky, PromoPro a kauzu Drobil.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Podle výroční zprávy (pdf. str.132) ČD a.s za rok 2011 představovaly úvěry a půjčky zaokrouhleně až 21 miliard Kč. Výroční zpráva za rok 2012 bude k dispozici až 20. dubna 2013. Podle idnes.cz z 28. dubna 2012 však : " Státní dopravce počítá s tím, že si letos půjčí v součtu až jedenáct miliard korun".

Výši úvěrů a půjček ČD a.s. jsme zpřesnili na základě podnětu kanceláře Milana Chovance.

Velmi podobné vyjádření jsme pro vás ověřovali v rámci předvolebního vysílání pořadu Hyde Park s Milošem Zemanem. V něm původně Zeman tvrdil, že společnost Lukoil vydala oficiální prohlášení o tom, že Lukoil jeho kampaň ani jeho osobu nefinancuje, což jsme hodnotili jako nepravdivé tvrzení. Pokud jde ale o vyjádření Lukoilu v MF Dnes 29.11. 2012, tak v něm Bulat Subajev, ředitel středoevropské a východoevropské divize společnosti, skutečně financování Zemana popírá. Konkrétně uvedl: “Nesponzorujeme žádné politické strany a nehrajeme žádné politické hry. (...) Jako firma jsme zcela apolitičtí.” Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.

Stránky Ministerstva financí ČR ke zmíněné studii nic bližšího neuvádí a ani z jiných zdrojů jsme nezískali potřebné informace.

Česko i Slovensko jsou skutečně silně proexportně orientovány

Česká republika je otevřenou ekonomikou, která skutečně je značně proexportně orientovaná, export tvoří zhruba 80% hrubého domácího produktu a je to také jednou z priorit zahraniční poltiky. Stejně tak i Slovensko je zaměřeno na export a tento poměr na celkovém HDP je zde dokonce ještě vyšší, podle stránek ministerstva vnitra SR dokonce na úrovni 85%.