Nalezené výsledky
Jiří Dienstbier
Svoji legitimitu čerpá (KSČM, pozn.) z toho, že získává podporu až 20 procent občanů.Hyde Park ČT24, 10. prosince 2012
Je pravda, že KSČM v některých volbách získala dokonce více než 20 % hlasů, ale ve volbách do sněmovny jich nikdy nedosáhla. Nejvyšší výsledek 18,5 % zaznamenala v roce 2002.
Výsledky KSČM ve všech druzích voleb v letech 1992 - 2012:
Sněmovna% hlasů 1992 - koalice Levý Blok14,05 1996 10,33 1998 11,03 2002 18,51 2006 12,81 2010 11,27
Senátmandáty 1996 2 1998 2 2000 0 2002 1 2004 1 2006 0 2007 1 2008 1 2010 0 2012 1
Komunální volby% hlasů 1994 13,59 1998 13,65 2002 14,49 2006 10,79 2010 9,56
Krajské volby% hlasů 2000 21,14 2004 19,68 2008 15,03 2012 20,43
My jsme několikrát říkali, že by možná bylo vhodné, když se kontrolovaly ty podpisy, kdyby každý z našich prezidentských týmů tam mohl vyslat nějakého člověka, který by se díval těm najatým brigádníkům takzvaně pod prsty, to myslím v dobrém, ale to je opravdu dotaz na zákonodárce.Hyde Park ČT24, 18. prosince 2012
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť lze dohledat vyjádření Jany Bobošíkové v této věci.
Podařilo se nám dohledat tvrzení Jany Bobošíkové z rozhovoru pro Český rozhlas 23. 11. 2012, kde říká: „My jsme vždy říkali, že od chvíle, kdy jsme odevzdali ty archy, tak jsme se stali rukojmím ministerstva vnitra bez jakékoliv veřejné kontroly. Ona možná by se nám teď všem mluvilo lehčeji, kdyby z každého týmu, každého kandidáta tam u toho mohli být lidé a jenom se dívat, jenom se dívat, co se tam děje, ale žádná taková veřejná kontrola nebyla a my jsme se stali rukojmími ministerstva, které bez výběrového řízení vybralo nějakou firmu technologickou a poté najalo šedesát brigádníků."
Ve stejný den pak poskytl České televizi rozhovor ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václav Henych. V rozhovoru tvrdil, že metoda přepočtu hlasů byla známa dlouho dopředu a žádná kritika k ní vznesena nebyla.
„My toto stanovisko říkáme dva měsíce, takže kdyby vznikla nějaká pochybnost, samozřejmě bychom o ní okamžitě diskutovali," řekl Henych.
V mediálních zprávách z doby, kdy byla vytvářena předloha zákona o volbě prezidenta, jsme zmínky o její změně nenalezli. Veřejně dostupný je pouze návrh (.doc) Ministerstva vnitra, který sněmovna projednávala a schválila.
Výrok hodnotíme na základě dohledaných vyjádření Jana Fischera z června 2009 jako pravdivý,
Vláda Jana Fischera skutečně vznikla během českého předsednictví Evropské unii během 1. pololetí roku 2009, když v tomto čase byla vyslovena nedůvěra vládě Mirka Topolánka.
Důvěra byla vládě Jana Fischera vyslovena 7. června 2009. Co se týče summitů, Jan Fischer v Poslanecké sněmovně již při hlasování o důvěře uvedl: " Za jednu z hlavních priorit si vláda vytkla důstojné a profesionální dokončení českého předsednictví Radě Evropské unie. Blížící se vrcholný summit Evropské unie dne 18. a 19. června tohoto roku předznamenává závěr našeho půlročního předsednictví a já vás ujišťuji, že vláda i já sám osobně učiníme prostřednictvím řady jednání na vrcholné úrovni před samotným summitem vše, co je v našich silách, abychom zajistili úspěšné zakončení jedné z nejvýznamnějších misí našeho porevolučního vývoje. "
Zastoupení na tomto summitu se řešilo na politické scéně následně, prezident Klaus vyjádřil názor, že by měl ČR reprezentovat právě premiér Fischer. Ten to prostřednictvím svého mluvčího komentoval následovně: "Postoj prezidenta republiky k otázce řízení červnové rady vítám. Je konzistentní s mým otevřeně deklarovaným přístupem." Z tohoto vyjádření vyplývá, že Fischer se svou účastí na tomto summitu víceméně počítal.
Na samotném summitu ČR reprezentoval skutečně premiér Jan Fischer.
Pavel Blažek
Ale to podstatné, co chci říci, je to, že on v roce, a teď prosím, ať mě nechytá za slovo, jestli se budu mýlit v nějakých datech, mně to říkal dnes po telefonu. V roce 2008 dostal na Nejvyšším státním zastupitelství úkol připravit text amnestie jako tehdejší náměstek.Otázky Václava Moravce, 20. ledna 2013
Bohužel se nám nepodařilo zjistit žádné informace, které by tuto věc potvrzovaly či vyvracely. Hodnotíme proto výrok jako neověřitelný.
Podali jsme žádost o tuto informaci na Nejvyšší státní zastupitelství. Jejich odpověď citujeme níže, výrok však zůstává neověřitelný.
Vážený pane,
na základě Vaší žádosti byl prozkoumán spisový přehled Nejvyššího státního zastupitelství za rok 2008, ze kterého nevyplývá, že by takový spis byl na NSZ veden. Tím však nelze vyloučit, zda v této záležitosti nevyvíjel JUDr. Koudelka mimopracovní aktivitu.
S pozdravem
PhDr. Helena Markusová
tisková tajemnice nejvyššího státního zástupce
a tisková mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství
Karel Schwarzenberg
Dle životopisu Ivana Fuksy (ODS), který je uveden na jeho oficiálních stránkách, působil tento bývalý poslanec v letech 2007 - 2010 na pozici prvního náměstka na Ministerstvu financí ČR. V roce 1992 byl Ivan Fuksa zvolen do zastupitelstva města Příbrami. Do jeho kompetence spadaly odbory ekonomický, investiční, dopravy, územního plánování, Technické služby a Městské lesy. V letech 2010-2011 zastával funkci ministra zemědělství ČR.
Jiří Dienstbier
Petr Nečas
Slovensko je náš druhý nejvýznamnější zahraničně-obchodní partner.Otázky Václava Moravce, 1. ledna 2013
Slovensko je skutečně na druhém místě, co se týče významu pro český obchod.
Podle analýzy (pdf. str.62) české agentury zahraničního obchodu je také patrné že Slovensko je po Německu, co se týče obratu druhý nejvýznamější obchodní partner.
Jiří Dienstbier
Škoda v této kauze byla znalci při policejním vyšetřování vyčíslena na 388 356 677,57 korun. Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Karel Schwarzenberg
Informace o historickém vývoji jaderné elektrárny Zwentendorf, včetně referenda, o kterém se zmiňuje Karel Schwarzenberg, lze nalézt na oficiálních stránkách (a.j.) elektrárny. Dle těchto informací se referendum uskutečnilo 5. listopadu 1978. 50,47% voličů tehdy volilo proti spuštění jaderné elektrárny. Článek také pojednává o tom, že referendum tehdy povolil kancléř Bruno Kreisky, který se, dle tohoto zdroje, spoléhal na podporu průmyslu a odborů a nepředpokládal, že by se rakouští občané mohli vyslovit proti jaderné elektrárně. V prosinci roku 1978 v návaznosti na výsledek tohoto referenda uzákonila Rakouská národní sněmovna zákaz používání jaderné energie v Rakousku (tzv. Atomsperrgesetz).