Podle zákona 166/1993, o Nejvyšším kontrolním úřadu (a v souvislosti s kontextem, ve kterém výrok zazněl) hodnotíme výrok poslankyně Peake jako pravdivý.

Podle § 25, odst. 1 se o kontrole, kterou NKÚ provedl, pořizuje kontrolní protokol, ve kterém jsou popsány zjištěné skutečnosti, nedostatky a/nebo právní předpisy, které byly porušeny.

Na základě kontrolních protokolů (a dalších dokumentů) jsou výsledky shrnuty a zhodnoceny jako tzv. kontrolní závěry. Ty jsou pak zveřejněny ve Věstníku Úřadu a zaslány Poslanecké sněmovně, Senátu, vládě a na případné požádání ministerstvům. Pokud je kontrolovanou osobou Česká národní banka, je kontrolní závěr posílán i jí. (§ 30, odst. 1)

Takto jsou shrnuty kontrolní pravomoci NKÚ, který tedy skutečně nevede správní řízení, ani nevydává sankce. Jedinou výjimku, kdy může udělit pokutu tvoří § 28:

" Fyzické osobě, která zaviněně způsobila, že kontrolovaná osoba nesplnila povinnost podle § 24 tohoto zákona, může Úřad uložit pokutu až do výše 50 000 Kč." (§ 28, odst. 1)

Karolína Peake však mluvila o možnosti udělovat sankce na základě výsledků kontroly. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Senátor Okamura hovoří o případu série přepadení poštovních doručovatelek, které policie na Znojemsku vyšetřovala v letech 2003 a 2004.

Policie zadržela a soud následně shledal vinnými dvojici mladíku, Tomáše Čepuru a Jaroslava Schindlera. Otázka pádnosti důkazů není součástí hodnocení, neboť není možné dohledat konkrétní spis, který by potvrzoval nebo vyvracel tuto věc.

Tomáš Čepura byl odsouzen za více trestných činů k odnětí svobody v délce šesti let. Soud mu posléze udělený trest o rok zkrátil.

Jaroslav Schindler strávil půl roku ve vazbě a od soudu odešel s tříletou podmínkou.

V únoru roku 2010 podal Jaroslav Schindler žádost o obnovení procesu. Tato jeho žádost byla ovšem zamítnuta.

Senátor Okamura ve svém vyjádření situaci mírně zjednodušuje. I přes to však hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Nejaktuálnější dohledatelné informace o počtu akciových společností v České republice nabízí analýza agentury ČEKIA , která se zabývá poskytováním ekonomických informací (překvapivě tyto údaje nejsou k dispozici ze statistik veřejných institucí typu ministerstva spravedlnosti - spravuje obchodní rejstřík, Ministerstva průmyslu a obchodu či ČSÚ).

Podle údajů ČEKIA, vztažených k prosinci roku 2012, je v České republice celkem 25 081 akciových společností, z nichž 24 151 má své akcie v listinné podobě (zahrnuty jsou firmy, které mají své akcie jak na jméno, tak na majitele - popř. doručitele, tak i ty, které mají akcie obojího druhu). Z těchto společností s akciemi v listinné podobě pak celkem 13 411 subjektů má akcie na doručitele (tzv. anonymní akcie).

I přes mírné odlišnosti (je nutné říci, že Pavel Bém hovoří v termínech "zhruba" či "téměř") a v kontextu debaty (zjištěnými čísly by síle svého argumentu spíše přidal), výrok hodnotíme jako pravdivý.

Dle nalezených novinových článků k odchodu poslanců Pohanky, Melčáka a Snítilého, můžeme dojít k závěru, že se jednalo o nečekané události, kdy například v případě odchodu poslance Melčáka o jeho odchodu nevěděla ani manželka, která byla zastižena reportéry v místě svého bydliště ve Zlíně.

Je mimo naši kompetenci kvalifikovaně označit prorůstové výdaje a provést srovnání let 2012 a 2013. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok Petra Bendla hodnotíme na základě informací z Ministerstva zemědělství, Informačního centra bezpečnosti potravin a dokumentu Strategie bezpečnosti potravin a výživy na období let 2010-2013.

Petr Bendl tyto pracovní skupiny a zástupce Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) zmiňuje v souvislosti s problémem tzv. traceability, tedy „dohledatelnosti“ původu potravin. Určitou platformou, kde působí také zástupce SOCR tvoří například Koordinační skupina bezpečnosti potravin. Zde je za SOCR přítomen (.pdf) právě Zdeněk Juračka.

Petr Bendl však hovoří přímo o pracovních skupinách. Ty jsou vytvářeny (.pdf, str. 5) pro podporu činnosti Koordinační skupiny v jednotlivých tématických oblastech. Na vzniku pracovní skupiny zabývající se mj. prezentaci činnosti a kontrol prodeje potravin ze strany státních dozorových orgánů se dohodli zástupci Ministerstva zemědělství a SOCR dne 28. května roku 2012. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle serveru Finanční noviny nebo podle Českého rozhlasu je míra nezaměstnanosti v ČR skutečně nejvyšší od roku 1993 a přesahuje 10 %. Je ale třeba upozornit, že Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) používá od ledna tohoto roku novou metodiku pro její výpočet. Podle této metodiky byla k 31.1. 2013 na základě údajů ČSÚ míra nezaměstnanosti v ČR pouhých 8 %.

MPSV uvádí, že tento nový ukazatel "má kvůli odlišné definici jinou úroveň a je tudíž s původním ukazatelem nesrovnatelný." Údaje za leden 2013 tedy nelze srovnávat s údaji za předchozí měsíce nebo jiná časová období. MPSV ovšem nabízí časovou řadu (.xls) podílu nezaměstnaných osob od roku 2005 vypočtenou podle nového vzorce. Rovněž podle těchto dat je údaj za leden 2013 nejvyšší, nelze však již určit, zda je skutečně nejvyšší v historii samostatné ČR, jelikož MPSV starší data vypočtená touto metodikou nenabízí.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, podle staré metodiky je nezaměstnanost skutečně v současnosti nejvyšší a je rovněž nejvyšší i podle nové metodiky od roku 2005.

Dle sdělení ředitele odboru komunikace České pošty, Iva Mravinace, pro server Parlamentni listy z 23. března 2013 se mzda zaměstnanců pošty skutečně dělí na tarifní a výkonovou v poměru 80 ku 20%:

"Mzda našeho zaměstnance se dělí na tarifní a výkonovou. Tarifní mzdu dostane zaměstnanec vždy, výkonovou část mzdy, která tvoří 20 procent z celkové mzdy, ovlivňuje řada motivačních kriterií – mezi nimi i prodej produktů a zboží. Prodej těch produktů aliančních partnerů (finančních služeb) tak v důsledku představuje jen ale pouhou pětinu z oněch 20 procent. Podstatné je i to, že částka výkonnostní mzdy se nevyplatí jen v případě, kdy zaměstnanec neplní kriteria opakovaně. Na druhou musím uvést také to, že za každý produkt dostává zaměstnanec odměnu, která jde nad rámec jeho platu. A ta se pohybuje od 100 do 1000 korun podle druhu produktu“.

Na základě této citace tedy hodnotíme výrok jako prvadivý.

Dle stránek OECD či přímo životopisu umístěného na stránkách poslance Drábka, je pravdivá informace ohledně jeho působení jako předsedy Národního výboru Mezinárodní obchodní komory v ČR během let 2008 až 2010. Dle informacích o firmě na serveru justice.cz - oficiálního serveru českého soudnictví, je firma iDTAX založena roku 2009 a vedená u Krajského soudu v Ostravě. Jaromír Drábek je zde veden jako společník od 26. května 2009 do 2. listopadu 2009.

Jelikož se doba jeho působení jako předseda v Národním výboru Mezinárodní obchodní komory v ČR kryje s dobou působení jako společník ve firmě iDTAX, tak výrok hodnotíme jako pravdivý.

Podle výhledu z roku 2011 (.pdf, strana 4) mělo Ministerstvo školství v roce 2013 disponovat s rozpočtem ve výši 108 308 489 000 Kč. Podle zákona o státním rozpočtu na rok 2013 (.pdf, strana 24) je rozpočet Ministerstva školství 140 411 693 000 Kč. Rozdíl tedy nečiní zhruba 20 miliard, ale 32 miliard.

Celkový rozpočet 2013

140 411 693 000 Kč

Předpokládaný rozpočet 2013 v roce 2011

108 308 489 000 Kč

Rozdíl

32 103 204 000 Kč

Považujeme za možné, že Petr Fiala má na mysli objem financí plynoucí pouze ze státní pokladny (bez peněz z evropského rozpočtu a dalších fondů). Jak v jednom z výroků níže podrobněji rozebíráme, tato částka dosahuje 122 659 880 000 Kč.

Prostředky pouze ze státní pokladny122 659 880 000 KčPředpokládaný rozpočet 2013 v roce 2011108 308 489 000 KčRozdíl 14 351 391 000 Kč

Ani v jednom z případů nedosahuje rozdíl "zhruba 20 miliard" a výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako nepravdivý. Skutečný rozpočet je opravdu vyšší než bylo plánováno v roce 2011, rozdíl je ovšem jiný, než Petr Fiala říká.