Zákon, kterým se zavádí sKarta prošel Výborem pro sociální politiku Poslanecké sněmovny v srpnu 2011. Výbor vyslovil 30. 8. 2011 pozměňovací návrhy (.doc) a doporučil Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas. Členy výboru v době schvalování zákona skutečně byli poslanci ODS, VV i TOP 09.

Návrh zákona dále prošel ve sněmovně druhým a třetím čtením. Ve druhém čtení sice byly připojeny další pozměňovací návrhy (.doc; str. 18-20), ale nebylo jich mnoho a dá se tak říct, že finální podoba zůstala více méně tak, jak ji navrhli poslanci sociálního výboru. Výrok tedy i přes tuto drobnost hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme podle dohledaných informací ze zpravodajských článků jako pravdivý.

Strana Věci veřejné se na svých oficiálních stránkách, v sekci Co VV prosadily ve vládě, hlásí k úspěšnému prosazení dobrovolného druhého důchodového pilíře, významnou roli Věcí veřejných v této věci ale také potvrzují zprávy ze serveru Hospodářských novin, České televize nebo serveru Česká pozice.

Od začátku roku 2013 se tedy lidé mohou rozhodnout, zda místo 28 % budou na sociální pojištění odvádět o 3 % méně, nebo místo toho posílat tuto částku společně s dalšími 2 % do soukromých fondů. Tato varianta byla, dle informací idnes.cz, vedle strany Věci veřejné, také preferována levicovou opozicí, odbory a premiérem vlády, Petrem Nečasem.

Dle informací na serverech Aktuálně.cz, nebo České televize podmiňuje v současnosti TOP09 podpis nové koaliční smlouvy přistoupením ČR k fiskálnímu paktu EU. Fiskální pakt, resp. pozice ČR ke koncipování textu této mezinárodní smlouvy, byl projednáván na vládě 14. prosince 2011. Vláda k tomuto bodu vydala usnesení (.pdf), ze kterého však není patrný postoj TOP09. Dle informací v médiích (např. na serveru Parlamentní listy či Novinky.cz) došlo však na začátku února loňského roku k neshodě mezi Petrem Nečasem a Karlem Schwarzenbergem právě kvůli odmítavému postoji ODS k rozpočtovému paktu. Názor TOP09 na přistoupení ČR k rozpočtovému paktu je tedy v tomto smyslu konzistentní a výrok Karolíny Peake proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok europoslance Ransdorfa hodnotíme jako neověřitelný, neboť i když jsou dohledatelná data o růstu španělského HDP za poměrně dlouhé období, nelze přesně určit, co míní Ransdorf "poměrně širokým růstem", resp. dlouhou dobou. Pro informaci přikládáme vývoj HDP ve Španělsku od roku 1995.

Podle dat Eurostatu od roku 1995 ve Španělsku HDP oproti předchozímu roku klesal v letech 1996, 2001, 2002, 2007, 2008, 2009 a 2012. Naopak rostl v letech 1997, 1998, 1999, 2003, 2004, 2005, 2006, 2010 a 2011.

HDP na osobu o roku 1995

19954,8

19962,3

19973,6

19984,1

19994,2

20004,2

20012,5

20021,22003

1,420041,620051,920062,5

20071,62008-0,72009-4,4

2010-0,6

20110,3

2012-1,5f

2013-1,2f

20141,0f

(f za číslem znamená předpověď)

Podle posledních dostupných údajů Eurostatu (.pdf) za třetí čtvtletí 2012 činí podíl částečných úvazků v České republice dokonce jen 5,8% na celkové zaměstnanosti, zatímco průměr EU je 19,8%. Česká republika tak má po Bulharsku a Slovensku třetí nejnižší podíl částečných úvazků v EU.

Výrok premiéra tedy hodnotíme jako nepravdivý, protože mírně nadhodnocuje jak čísla pro Česko, tak pro EU.

Pro zajímavost uvádíme další podrobnosti. Mírně lepší situace je u částečných úvazků pro ženy (strana 3), kdy 9,4% zaměstnaných žen pracuje na částečný úvazek. V celé EU však na částečný úvazek pracuje téměř jedna třetina žen a napříkad v Německu či Rakousku se tento podíl blíží k téměř polovině pracujících žen.

Podíly částečných úvazků u mužů jsou celkově podstatně nižší (strana 2), ale i tady Česká republika dosahuje sotva třetiny průměru EU.

V říjnu 2012 podepsal český ministr průmyslu a obchodu s iráckým ministrem obchodu dohodu o spolupráci a Česká exportní banka přislíbila financování části výstavby paroplynové elektrárny.

Česká exportní banka 12. 10. 2012: "Největším projektem v Iráku, na kterém se ČEB podílí, je výstavba paroplynové elektrárny v Erbilu. Během červnové irácké návštěvy ministra průmyslu Martina Kuby byla kromě dohody o spolupráci s TBI podepsána také mandátní smlouva mezi Českou exportní bankou a iráckou společností Kar Group. ČEB se bude podílet na financování výstavby parní části o výkonu 300 MW v hodnotě 500 miliónů USD. Českým exportérem je firma PSG a český podíl se zde pohybuje kolem sedmdesáti procent."

• EGAP - specializovaná státní úvěrová pojišťovna
• Ministerstvo průmyslu a obchodu 11. 10. 2012 - dohoda o hospodářské spolupráci a podpoře obchodu mezi ČR a Irákem

Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako pravdivý. Podle webu novazelenausporam.cz: "Program Nová zelená úsporám je zaměřen na investice do energetických úspor při rekonstrukcích i v novostavbách. V programu bude podporováno například komplexní zateplování rodinných a bytových domů a veřejných budov (školy, školky, domovy seniorů apod.), a také nová výstavba v pasivním energetickém standardu". Program navazuje na starší dotační program Zelená úsporám. Projekt byl ohlášen koncem listopadu 2012. Podle webu lidovky.cz projekt do roku 2020 počítá až s 38 miliardami Kč.

Poslanec Vít Bárta se již v listopadu roku 2012 nechal slyšet, že bude bojovat za to, aby se obchvat Plzně stavěl a má v plánu spolupracovat s občanským sdružením Plzeň-Roudná proti průtahu. V dané věci také interpeloval na půdě Poslanecké sněmovny ministra dopravy Dobeše.

Návrh zákona o "Výstavbě dálničního obchvatu Plzně a souvisejících přivaděčů" (bod č. 20) bude projednáván vládou ve středu 13. 3. 2013.

Výrok Víta Bárty tedy hodnotíme jako pravdivý.

Akce Čisté ruce byla součástí předvolební kampaně ČSSD před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 1998 a následná protikorupční akce vlády Miloše Zemana, kdy Zeman sliboval pozavírání "tunelářů" z období transformace.

Jejím cílem bylo podle ČSSD odhalování a trestání hospodářské kriminality a jejího propojení na politické kruhy. (Český rozhlas)

Hlavními dopady této akce bylo odsouzení Milana Šrejbra za zneužívání neveřejných informací v obchodním styku k pěti a půl letem trestu odnětí svobody a bývalého ministra Zemanovy vlády Iva Svobody za podvod a zvýhodňování věřitele v kauze vytunelování firmy Liberta.

K žádnému sporu o pravomoci mezi stávajícím a nově zvoleným prezidentem ani dojít nemohlo, neboť podle Ústavy ČR (Hlava třetí, Čl. 55): "Prezident republiky se ujímá úřadu složením slibu. Volební období prezidenta republiky trvá pět let a začíná dnem složení slibu."

To znamená, že v období mezi konečným sečtením hlasů a složení slibu (v tomto případě mezi 26. lednem a 8. březnem 2013) zvolený prezident nedisponuje žádnými výkonnými pravomocemi, které stále náleží stávajícímu prezidentovi, dokud nevyprší jeho volební období.

Jedinou a spíše ústavněprávní perličkou je otázka, co s "hluchým" místem prezidentského mandátu. Václavu Klausovi mandát vyprší 7. března 2013 o půlnoci, Miloš Zeman však svůj slib složí až dopoledne 8. března 2013. Několik hodin tak bude Česká republika bez hlavy státu, což by se však pochopitelně nemělo nijak projevit na výkonu moci ve státě.

Ústava ČR pamatuje i na situaci, kdy by republika byla bez hlavy státu celé měsíce, ba i roky (viz Čl. 66).