Výrok je příliš obecný, navíc k jeho ověření chybí aktuální údaje.

Financování škol zřizovaných krajem se odvíjí od výše tzv. "krajského normativu". Jednotlivé kraje pomocí vlastní normy stanovují výši prostředků, které přidělí školám na žáka v daném oboru. Ministerstvo školství pak tyto údaje sbírá a (tak tomu bylo do r. 2011) publikuje v souhrnné podobě. Např. financování ministrem zmíněných malotřídek pak můžeme srovnat pro počet žáků 10:

(zaokr. hodnoty, v Kč/žáka) 2008 (.pdf, s.12) 2011 (.pdf, s.3)

Středočeský kraj46 00047 500Pardubický kraj45 00046 000

Při takto zvoleném počtu žáků pak vidíme určité "rozevírání nůžek", ovšem nikoli s hodnotami, které uvádí ministr Fiala. Jím uváděné hodnoty bohužel ověřit nemůžeme, neboť jednak zatím nedošlo ke zveřejnění přehledu z minulého roku, jednak nevíme, jaký počet žáků má ministr na mysli. V roce 2011 (.pdf, s.3) by se jím uváděnému poměru blížilo financování pro školy o 22 žácích (39 000 pro Středočeský, 31 000 pro Pardubický kraj).

S žádostí o poskytnutí podkladů, ze kterých Petr Fiala vycházel jsme se obrátili na ministerstvo.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Zatímco nová evropská směrnice (.pdf, en) se zabývá převážně regulací v oblasti označení tabákových výrobků a jejich uvádění na trh, prodej a zahraniční distribuci, aktuální návrh ministerstva zdravotnictví, který byl představen v lednu 2013 upravuje především zákaz kouření v restauracích, omezení prodeje tabákových výrobků, ale také alkoholu.

Během koaličního jednání o výši daní v listopadu 2011 se VV postavili proti vyšší daní z příjmu než byla jednotná 17,5 % (která měla platit od ledna 2013).

Šlo o spor s koaliční ODS, která chtěla jednotou sazbu zvyšovat až do výše 20%. "Dlouhodobě říkáme, že by bylo lepší mít jednu sazbu DPH ne ve výši 17,5 procenta, ale 19 nebo 20 procent. To by bylo pro rozpočet a stabilitu důchodového systému mnohem lepší,"uvedl tehdy předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Ministr financí Miroslav Kalousek se tehdy vyjádřil takto: "Vždy jsem si přál jednotnou 19procentní daň s nižší sazbou na noviny, knihy a léky. Co vím, stejný názor má i premiér Nečas. Věci veřejné si vyvzdorovaly jiný výsledek. Pokud by svůj postoj chtěly kdykoliv přehodnotit, samozřejmě se rád vrátím ke své původní myšlence."

Možnost zvýšení jednotné daně až na 20% byla pouze argumentem v koaliční diskuzi, který byl použit proti možnosti vyššího zdanění "bohatých". Nešlo tedy o jasně prosazovaný koncept. Nelze ovšem doložit roli Václava Klause v "nabourání" konceptu, ani případnou "spolupráci" s VV. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme na základě meziročního srovnání nezaměstnanosti ke konci roku 2012 v zemích EU podle Eurostatu.

Z 27 členských zemí v 7 zemích meziročně nezaměstnanost klesla (vyjádřeno v procentních bodech): Dánsko-0,1Německo-0,4Estonsko-2,3Lotyšsko-1,2Litva-2,0Rumunsko-0,4Finsko-0,1

V Maďarsku a na Maltě zůstala míra nezaměstnanosti meziročně stejná.

Pro úplnost dodáváme, že data Eurostatu nejsou úplná o údaje 3 zemí, a to Řecka, Rakouska a Spojeného království.

Celkově se tedy v 1/3 zemí Evropské unie nezaměstnanost nezvyšuje (tj. meziročně se snížila nebo zůstala konstatní), o třech zemích nejsou dostupné aktuální údaje. Na základě těchto údajů tedy nelze tvrdit, že by se "nezaměstnanost zvyšovala všude", a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Na základě informací z obchodního rejstříku hodnotíme výrok Jaromíra Drábka jako pravdivý, ačkoliv, jak jsme byli upozorněni, z veřejných zdrojů není možné zjistit bližší informace o možných interních postupech probíhajících ve společnostech zaintegrovaných do Vítkovice Holding.

Z obchodního rejstříku se můžeme dočíst následující informace: společnost iDTAX, o které je řeč, vznikla 26. května 2009 se sídlem v Ostravě. Sám bývalý ministr práce a sociálních věcí Drábek byl v této firmě společníkem do 2. listopadu 2009. Až do 27. července 2010 byl jejím jednatelem bývalý I. náměstek ministra Drábka Vladimír Šiška.

100% vlastníkem firmy iDTAX je k dnešnímu dni společnost Vítkovice a.s., které, mimo jiné, patří 100% podíl společnosti Vítkovice IT Solutions, na kterou se iDTAX měla právě " transformovat ". K celé věci se vyjádřily Vítkovice Machinery Group prostřednictvím tiskové zprávy, z níž vyplývá, že firma iDTAX a Vítkovice IT Solutions opravdu jsou dva odlišné subjekty.

Výrok Jiřího Paroubka Hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. 25. dubna 2013 vydala ČSSD tiskovou zprávu s názvem Nová stínová vláda, podle které je součástí stínové vlády i Jan Mládek, a to za resort financí. O výroku Jana Mládka a reakcích na ně se můžete dočíst na zpravodajských serverech iDnes.cz či Novinky.cz.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě statistiky Eurostatu (v liště označené "AGGREG95" je potřeba nastavit kategorii "Food", případně jinou požadovanou kategorii, a v liště označené "INDIC_NA" je potřeba zvolit Prices levels indices (EU27=100). Upozorňujeme na skutečnost, že tato statistika zachycuje data z roku 2011, nicméně tiskové oddělení Eurostatu nám ji zaslalo jako nejaktuálnější verzi reflektující vývoj cenových hladin potravin, na základě toho ji tedy považujeme za relevantní.Index cenové hladiny potravin jednotlivých členských zemí je definován vůči průměru cenové hladiny potravin v rámci celé EU, který je roven 100. Statistika uvádí, že index cenové hladiny potravin v Německu je roven 106, 8 , zatímco index cenové hladiny potravin v České republiky je roven 86,9, je tedy nižší o necelých 20 procentuálních bodů, což v praxi znamená, že potraviny v České republice jsou levnější. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Obecné shrnutí vývoje (rekodifikace, novelizace atd.) v oblasti trestního práva hmotného v období let 1948-1989 nabízí např. text Tomáše Gřivny Trestní právo hmotné (.pdf), který je součástí sborníku Komunistické právo v Československu.

Jedním ze základních pramenů trestního práva ve sledovaném období je "nový" Trestní zákon z roku 1950 (.pdf), který ve své zvláštní části v jednotlivých hlavách vymezuje ve výroku uvedené skutkové podstaty a sankce (uvedeny vždy ty "základní") následovně: "Vražda § 216. (1) ... patnáct až pětadvacet let, Zkrácení a ohrožení daně § 148. (1) ... dvě léta a trestem peněžitým a Rozkrádání a poškozováni majetku národního a majetku lidových družstev § 245. (1) ... až pět let."

Následné novelizace tohoto předpisu dle textu Tomáše Gřivny nepřináší změnu ve sledovaných oblastech.

Po přijetí Ústavy v roce 1960 byl přijat i nový Trestní zákon z roku 1961 (.pdf). Ten ve výroku uvedené skutkové podstaty a sankce (opět uvedeny vždy ty "základní") mění následovně: "Vražda § 216. (1) .. deset až patnáct let nebo trestem smrti., Zkrácení daně § 148 (1) .. až na tři léta nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem a Rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví § 132 (1) ... na šest měsíců až pět let nebo nápravným opatřením nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem."

Následné novelizace tohoto předpisu (do roku 1989), a to konkrétně Zákon č. 45/1973 Sb., dle textu Tomáše Gřivny přináší změnu v jedné ze sledovaných skutkových podstat. Tento zákon totiž umožnil ukládat místo trestu smrti trest odnětí svobody od patnáct do dvaceti pěti let věku (zákon je účinný ještě v roce 1973).

Obecně lze konstatovat, že výrok ministra Blažka je zavádějící.

Uvedená sankce maximálně "do patnácti let" za trestný čin vraždy byla v "minulém režimu" (1948-89) specifická pouze pro období 1961-1973 (nezapomínejme však také na možnost udělení trestu smrti). Sankce za "daňové záležitosti" (viz výše) se místo v moderátorově dotazu uváděných pěti let pohybují v intencích do dvou a tří let. Za pravdu ministrovi dávají jím uvedené "majetkové činy vůči státu", kde se sazba pohybovala skutečně do maximální výše diskutovaných pěti let (avšak moderátor upozorňoval na praxi udělování nižší trestní sazby za jiný trestný čin, a to úplatkářství, konkrétně § 331 (Přijetí úplatku) odst. 4 písm. a) a b) trestního zákona, kde se sankce pohybují od pěti do dvanácti let).

Tento výrok je fakticky podobný předchozímu výroku Jaromíra Drábka, nicméně s opačným hodnocením. Na základě údajů v obchodním rejstříku a vyjádření Vítkovice Machinery Group hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Společnost iDTAX, o které je řeč, vznikla 26. května 2009 se sídlem v Ostravě. Až do 27. července 2010 byl jejím jednatelem bývalý I. náměstek ministra Drábka, Vladimír Šiška. Sám bývalý ministr práce a sociálních věcí Drábek byl v této firmě společníkem do 2. listopadu 2009.

100% vlastníkem firmy iDTAX je k dnešnímu dni společnost Vítkovice a.s. , které, mimo jiné, patří 100% podíl společnosti Vítkovice IT Solutions. Že ale nejde o jeden, ale dva odlišné subjekty dokládá například tisková zpráva Vítkovice Machinery Group. Kromě toho by to bylo patrné i z údaju v obchodním rejstříku, kde by se pochopitelně musel změnit název firmy.

Program a vládní politika ČSSD zahrnovala i takové vojenské zásahy. Působení Čechů v Mali většina poslanců ČSSD nepodpořila.

Nejprve ověřujeme, jak se ČSSD v minulosti stavěla k vojenským zásahům k zajištění globální bezpečnosti - tedy i v zemích "do kterých nám nic není".

Zahraniční politice se věnuje především dlouhodobý program strany. Aktuální dlouhodobý program ČSSD (.pdf, z roku 2005) uvádí pouze, že "řešení bezpečnostních problémů světa musí být multilaterální" (str. 19). Jeho předchůdce (.pdf, r. 2003) však vypovídá jednoznačně: přestože klade důraz na mírové řešení a prevenci konfliktů, ČSSD podle něj "podpoří i použití síly v nezbytně nutné míře na základě mandátu Rady bezpečnosti OSN" (str. 22). Pro konflikt v Mali přitom bylo kromě podpory dosavadního působení mezinárodních jednotek (např. Idnes) Radou bezpečnosti schváleno již i vyslání mírových sil OSN (web OSN).

Nejde však jen o obecná prohlášení v programu. Před invazí do Iráku např. Miloš Zeman otevřeně podporoval vojenský zásah a českou účast na něm (připomíná Český rozhlas), byť se stranický sjezd později (r. 2003, uvádí Idnes) vyjádřil jinak. I Paroubkova vláda později působení českých vojáků v zemi podporovala (vizte Český rozhlas).

Dále jsme ověřili, kolik poslanců ČSSD hlasovalo pro působení českých vojáků v Mali. Předně je třeba zmínit, že působení ozbrojených sil v zahraničí si dle Čl. 39 odst. 3 Ústavy ČR vyžaduje nadpoloviční většinu všech poslanců. Neúčast na hlasování má proto stejný efekt jako hlasování proti takovému zásahu.

Při hlasování pak pro příslušné usnesení "zvedlo ruku" pouze 27 z celkem 54 poslanců klubu ČSSD, nikoli tedy nadpoloviční většina. Samotný Paroubek přitom opravdu hlasoval proti.

Výrok poslance Paroubka je tedy v obou částech nepravdivý.