Server pivnimagazin.cz se dané problematice nijak nevěnuje.

O problému však informuje jiný internetový magazín zde. Ani v tomto článku se však neuvádí konkrétní data z nichž by bylo možno odvodit přesnější srovnání. Omezuje se pouze na tvrzení, že konkrétní druhy českého piva jsou v Německu skutečně levnější, než v zemi původu, což potvrzuje i oslovený tiskový mluvčí pivovaru.

Výrok je tedy pravděpodobně založen na cenovém srovnání nákupních košů uskutečněném prostřednictvím nákupu předem definovaných položek v totožném maloobchodním řetězci v České republice a Německu, které vzniká z iniciativy VV (viz první tabulka zde, přičemž původně tabulka obsahovala data za měsíc únor, později však došlo k jejich nahrazení daty za březen). Je proto otázkou, do jaké míry jsou data reprezentativní.

Z únorového srovnání vyplývá, že procentuální rozdíl cen při odečtení DPH a spotřební daně činí po zaokrouhlení 15,7 %, nikoliv 18 %. Podle údajů z března činí rozdíl přibližně 25,4 % (pro bližší postup výpočtu viz článek). Vývoj cen piva monitoruje i Český statistický úřad (.pdf strana 2), nicméně porovnatelná data nejsou v případě Německa k dispozici. Výrok je proto hodnocen jako nepravdivý.

Vycházíme-li z aktuálních dat OECD, kde nejnovější dostupné údaje jsou za rok 2011, vypadá poměr mezi minimální a průměrnou (mean) mzdou skutečně jako jeden z nejhorších na světě. Podle těchto údajů dosahuje minimální mzda 29 % průměrné mzdy. Hůře jsou na tom jen v Mexiku (18 %) a v USA (28 %), kde však platí pro každý stát jiná minimální mzda.

Lépe jsou na tom jak naši sousedé (Slovensko – 36 %, Polsko 36 %), tak i výše zmíněné Turecko (38 %) nebo Řecko (35 %).

Porovnání s mediánem (tzv. střední hodnota, vyjadřuje statisticky nejběžnější příjem, kdy přesně polovina populace má nižší příjem a polovina vyšší; je přesnější než průměr, protože ji tolik neovlivňují extrémní hodnoty) vyznívá ještě hůře, zde minimální mzda v ČR dosahuje 35 % mediánu, zatímco na Slovensku 46 %, v Polsku 45 % a například v Turecku dokonce 71 %.

ZeměMM vs průměrMM vs mediánČR29 %35 %Slovensko36 %46 %Polsko36 %45 %Turecko38 %71 %Řecko35 %51 %Rumunsko33 %48 %Litva36 %48 %Lotyšsko43 %57 %

Z výše uvedeného je patrné, že minimální mzda v ČR rozhodně nedosahuje ani 40 % průměrné mzdy, tento poměr je však v celosvětovém měřítku velmi špatný a skutečně zaostáváme i za méně rozvinutými zeměmi, rozhodli jsme se tedy výrok hodnotit jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Lubomír Voleník skutečně zastával funkci prezidenta NKÚ a to v letech 1993 - 2003. Současně lze také potvrdit fakt, že Lubomír Voleník byl členem ODS, do které vstoupil po rozpadu Občanského fóra, v němž se angažoval.

Na stránkách vlády ČR je na programu jednání z 2. května 2013 usnesení číslo 306 (.pdf), které v bodě II podbodě 2 ukládá: "provést sjednocení Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy do jednoho dozorového orgánu, spadajícího do kompetence Ministerstva zemědělství".

Vzhledem k danému usnesení vlády, které bylo 2. května, a datu vysílání debaty, které bylo 12. května, hodnotíme výrok ministra Bendla jako pravdivý.

Pomineme-li fakt, že zmiňovaná debata se konala 28. listopadu 2010 (což sice není prosinec, avšak není to klíčovým bodem sdělení poslance Bárty), je pravdou, že poslanec Bárta proklamoval v OVM (26:40 a dále) záměr Věcí veřejných nezvyšovat spodní sazbu DPH, či v případě jejího zvýšení toto zvýšení kompenzovat jinými opatřeními. Další možností, kterou připustil, bylo vyškrtnutí některých položek ze snížené sazby, avšak v žádném případě základních potraviny.

Z těchto důvodů hodnotíme výrok Víta Bárty jako pravdivý.

Výrok Jaromíra Drábka hodnotíme jako nepravdivý, neboť udává chybnou definici výpočtu míry ohrožení chudobou.

Dle evropského statistického úřadu Eurostat je míra ohrožení chudobou (angl. at-risk-poverty-rate) definována jako podíl osob s ekvivalizovaným příjmem nižším než 60 procent mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu. Dle této definice se řídí i Český statistický úřad.

Ze statistického hlediska medián představuje odlišnou veličinu než aritmetický průměr, který zmiňuje Jaromír Drábek. Zatímco aritmetický průměr vypočítává součet všech hodnot vydělený jejich počtem, medián udává hodnotu, která se naléza uprostřed seznamu hodnot seřazeného podle velikosti.

Nynější sazby DPH (v angličtině) v České republice jsou 21 % , 15 % je sazba snížená. V Německu jsou tyto sazby ve výši 19 % a 7 % (ve snížené sazbě můžeme v obou zemích najít obdobné kategorie zboží a služeb).

Výrok hodnotíme jako pravdivý podle dohledaných informací z Informačního systému statistiky a reportingu.

O podílů průmyslu na HDP tyto stránky uvádějí, že se podíl průmyslu dlouhodobě pohybuje mezi 28-31%. Pro úplnost však uvádíme také údaj ze stránek CIA WorldFactbook (anglicky v sekci Economy, GDP - composition by sector), kde je pro změnu uveden podíl 39,6%. Do tohoto údaje je zahrnuta těžba, zpracovávání, produkce energie a stavebnictví. Nicméně vzhledem k tomu, že existuje dostupný zdroj potvrzující slova Milana Urbana, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených v médiích a na webu společnosti IZIP. 10.05.2012 server ceskenoviny.cz uvedl, že se Leoš Heger rozhodl projekt IZIP ukončit. " Terčem kritiky se v minulosti stala hlavně cena projektu a jeho financování. Podle kritiků je projekt nefunkční, protože lékaři EZK nevyužívají. Systém elektronických zdravotních knížek (EZK) společnosti IZIP měl umožnit sdílení informací o léčení pacientů mezi lékaři a usnadnit komunikaci pacienta s lékařem. Projekt podporuje VZP a knížku si mohou zřídit zdarma jen její pojištěnci. ", uvádí dále server. Na webových stránkách společnosti IZIP se potom dočteme následující: " Společnost IZIP je jedním ze zakládajících členů celoevropského projektu epSOS, který umožňuje výměnu zdravotních dat mezi jednotlivými evropskými zeměmi(...) Každá země EU používá více či méně odlišný standard systému ukládání elektronických dat, proto byl vytvořen projekt epSOS. Tento projekt Evropské komise je zaměřen na vytvoření interoperability jednotlivých systémů elektronických zdravotních záznamů v Evropě pro přeshraniční výměnu a zajištění bezpečnější zdravotní péče pacientům i mimo jejich domovský stát. "

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Skupina Agrofert Holding podnikatele Anreje Babiše měla v roce 2012 nekonsolidované tržbyve výši 202 miliard korun. Nepodařilo se nám ovšem nalézt konkrétní rozdělení této částky podle divizí ve firmě (skupina podniká zejména v zemědělství, chemickém průmyslu a potravinářství, předloni vstoupila také do lesnictví a dřevařství).

Andrej Babiš sám k hospodaření v potravinářství uvedl, že výkonnost této části jeho skupiny je horší, než plánovali. Babiš v prosinci minulého roku také odhadoval, že marže v potravinářství nepřekročí jedno procento.