V Rozhodnutí o registraci kandidátní listiny nebo o odmítnutí kandidátní listiny (.pdf, 1,9 MB) zveřejněném Ministerstvem vnitra ČR se na straně 49 píše “ V seznamu relevantních záznamů mohl operátor označit záznam za ztotožněný. Pokud byla nalezena tatáž osoba, avšak prokazatelně s jinými údaji, např. jiná adresa nebo adresa v současné době již neaktuální, operátor označil záznam za neztotožněný.” Z toho vyplývá, že pokud byla na archu uvedená jiná adresa, než adresa trvalého bydliště, která je uvedena v Základním registru obyvatel, nemohl být záznam ztotožněn a tedy byl vyřazen. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý

Informace o nárůstu cen pekárenských výrobků jsou k dispozici na webových stránkách českého statistického úřadu. Ze zde zveřejněných statistik (tab. 8-9.) vyplývá, že k největšímu nárůstu cen v oddělení pekárenských výrobků došlo v roce 2008 a to o 21.3 procentního bodu.

Podotýkáme, že v roce 2008 se na cenách potravin mimo jiné podepsala změna dolní sazby DPH z 5% na 9%.

V roce 2011 (tab. 8-9.) , o kterém hovoří Vít Bárta, došlo k nárůstu cen pekárenských výrobků o 16.7 procentního bodu.

Následující tabulka uvádí indexy spotřebitelských cen pekárenských výrobků v průběhu let 2004 - 2011. (V procentech, 2005=100%)

20042005200620072008200920102011102100107117.9139.2125.1119.3136

Na základě těchto informací hodnotíme výrok Víta Bárty jako nepravdivý.

Na základě informací z číselníku zdravotních výkonů hodnotíme tvrzení Leoše Hegera jako pravdivé.

Na stránkách Všeobecné zdravotní pojišťovny lze najít aktualizované číselníky se seznamy veškerých zdravotních výkonů hrazených pojišťovnami včetně stanovených úhrad za jednotlivé zákroky. Z číselníku (.pdf), který platí od 1. února 2013 vyplývá, že cenové sazby týkající se ošetření zubního kazu (konkrétně na straně 17 a 18) jsou na základě věku pacientů a použitých materiálů následující:

ošetření stálého zubu u pacienta mladšího 18 let za použití fotokompozitní výplně (tzv. „bílá plomba“) - 315 Kč,

ošetření stálého zubu při použití standardního materiálu (nedózovaný amalgám) jako výplň – 220 Kč,

ošetření dočasného zubu za pomoci definitivní náplně – 126 Kč.

Z výše uvedených údajů vyplývá, že zdravotní pojišťovny skutečně platí za „plomby“ částky menší než 400 Kč.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě statistiky Eurostatu (v liště označené "AGGREG95" je potřeba nastavit kategorii "Food", případně jinou požadovanou kategorii, a v liště označené "INDIC_NA" je potřeba zvolit Prices levels indices (EU27=100). Podotýkáme však, že při srovnání cen potravin v rámci členských zemí EU se za Českou republikou nachází také Maďarsko, které Andrej Babiš neuvedl a které je dle statistiky na pátém místě, Česká republika je tím pádem šestá. Pořadí jednotlivých zemí se může mírně proměňovat v závislosti na tom, jaké položky jsou do statistiky započítávány(např. nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje etc.). V odkazu na statistiku, která je uvedena výše, si můžete zvolit konkrétní skupinu spotřebitelských produktů a porovnat jejich cenové hladiny napříč členskými zeměmi EU. Níže uvádíme výňatek ze statistiky, kde je index cenové hladiny potravin jednotlivých členských zemí definován vůči průměru cenové hladiny potravin v rámci celé EU, který je roven 100. V tabulce je uvedeno pouze posledních šest zemích s nejnižším indexem, odkaz na celkový přehled všech zemí naleznete zde.

Polsko63,2Bulharsko68,8Rumunsko70,1Litva77,7Maďarsko85,0Česká republika85,9 ("index Comparative price level indices 2009, EU27=100")

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

V důvodové zprávě (.pdf) k navrhované revizi evropské směrnice o tabákových výrobcích jsou detailněji popsány souvislosti a důvody vedoucí k vytvoření daného právního předpisu. Součástí důvodové zprávy je také dokument (.pdf) hodnotící vliv navrhovaných změn a právě v této části se nachází i informace, kterou uvedl ministr Heger. Dokument předpokládá, že konzumace tabákových výrobků se sníží o 2 % během prvních 5 let, po kterých bude nová směrnice v platnosti. Tyto informace jsou uvedeny na straně 59 v odstavci s názvem Indirect Impact.

Na základě těchto údajů hodnotíme tvrzení ministra zdravotnictví jako pravdivé.

Pro bližší uvedení situace uvádíme, že současná směrnice o tabákových výrobcích (2001/37/ES) je z roku 2001. Jak uvádí tisková zpráva Evropské komise, navrhovaná revize spočívá v uložení nových a přísnějších pravidel na výrobu, obchodní úpravu a prodej tabákových výrobků.

Pomineme-li jistou expresivnost ve výroku Lubomíra Zaorálka, lze pozorovat, že vládní návrh zmíněného zákona a poslanecká iniciativa Pavla Suchánka jsou velmi rozdílné a do jisté míry míří v základní filozofii návrhu zákona i proti sobě. Výrok tak lze pokládat za pravdivý.

Lubomír Zaorálek mluví o návrhu zákona o opatření ke zvýšení transparentnosti akciových společností, který je aktuálně projednáván Sněmovnou jako tisk 715. Vládní návrh zákona (.pdf) řeší např. změnu formy tzv. anonymních akcií a v roce 2014 by již měly být tyto akcie převedeny na konkrétní jméno majitele. Vládní návrh požaduje změnu směrem k prokázání majetkové struktury akcií k 30. červnu 2014.

Pozměňovací návrh (.doc - kompletní znění) poslance Suchánka /ODS/ však obsahuje opatření, že by stávající anonymní akcie nemusely být převedeny směrem k jasnému majiteli, ale vztahovalo by se to až na akcie nové, vydané po nabytí platnosti zákona.

Konkrétní návrh poslance Suchánka zní: "§ 2Vydané listinné akcie na majitele
Listinné akcie na majitele platně vydané před účinností zákona nadále platně existují."

Jak vyplývá z porovnání základních ustanovení ve vládním návrhu zákona a v pozměňovacím návrhu poslance Suchánka, vládní návrh je přísnější, poslanecká iniciativa v tomto případě spíše konzervuje současný platný stav. Pro doplnění uvádíme, že argumenty poslance Suchánka ohledně jeho návrhu se týkají především negativních administrativních dopadů, pokud bude přijat vládní návrh, který naopak je postaven na snaze o větší transparentnost.

Vláda sice v současné době připravuje návrh novely zákona 110/1997 sb. o potravinách a tabákových výrobcích. Tato novela zpřesňuje některá ustanovení §12 zmíněného zákona v tom smyslu, že mimo tabáku lze do cigaret přidávat pouze látky explicitně povolené zvláštní vyhláškou (viz přílohu č. 2).

Podle obálky (.doc) byl návrh zákona odeslán vládě 28. února 2013, nicméně od tohoto data nedošlo k jeho projednání (podrobné záznamy z jednání vlády jsou k dispozici zde), a tedy ani k přijetí vládního usnesení, v němž by vláda postoupila návrh do legislativního procesu. Výrok je tedy nepravdivý.

Okamurova slova neodpovídají přesně tomu, co tvrdí ekonom Kohout. Pavel Kohout v tomto rozhovoru pro Hospodářské noviny konkrétně říká, že “ pokud by se zakázky lépe vypisovaly a organizovaly, ušetřené peníze by smazaly většinu schodku státního rozpočtu.”

Na otázku redaktora, zda je tento výrok podložen určitými výpočty nebo zda se jedná pouze o odhady Kohout odpovídá, že “je to podloženo zkušenostmi z aukcí na dodávky pro veřejný i soukromý sektor.”

Pokud se tedy Okamura odkazuje k tomuto rozhovoru, musíme jeho výrok hodnotit jako zavádějící. Kohout jednak nic takového doopravdy nespočítal, dále nemluví o všech neúčelně vynaložených prostředcích, ale pouze o plýtvání v oblasti veřejných zakázek a do třetice a hovoří o umazání většiny, nikoliv celého schodku.

Podle informací České televize vlastnila Babišova společnost Penam, která je součástí holdingu Agrofert, ke konci minulého roku 12 pekárenských výrobních jednotek, 4 mlýny a síť více než čtyřicítky prodejen pečiva, což ji řadí na 2. místo největších pekárenských skupin v Česku.

Jedničkou na českém trhu je společnost United Bakeries. Plánovaná fúze s Penamem, která by pro Babiše znamenala ovládnutí přibližně třetiny trhu v této oblasti, se ovšem nakonec neuskutečnila.

Přesto můžeme označit skutečně podílu Penamu na trhu pekárenských skupin jako "značný". Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Velikost a množství skladovacích prostor obilí se nám dohledat nepodařilo.

Dle aplikace Data presentation system na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, která umožňuje vytváření vlastních tabulek, se tržby lékáren od roku 2007 od zdravotních pojišťoven za léčiva (tedy za léčiva na recept; indikátor 4911) pohybovaly (s výjimkou roku 2009, kdy tržby překročily zmiňovaných 35 miliard o 185,429 milionů korun) pod hranicí 35 miliard Kč (viz. níže uvedená tabulka).

Tržby od ZP za léčiva (v tis. Kč)

rok ČR

2007 32 219 244 2008

31 231 356 2009

35 185 429

2010

33 752 703

2011

33 987 000

Tržby lékáren za volně prodejná léčiva (tedy léky "mimo recept"; indikátor 4914) v letech 2007-2009 rostly (viz. následující tabulka).

Tržby za volný prodej (v tis. Kč)
rok ČR

2007

6 637 591

2008

7 392 259

2009

7 764 682

2010

7 482 923

2011

7 663 780

S ohledem na skutečnost, že tržby lékáren za léky na recept v roce 2010 překročily hranici 35 miliard, kterou zmiňuje Zuzana Roithová a skutečnost, že tržby za volný prodej v letech 2007-2009 rostly, hodnotíme její výrok jako zavádějící.

Doplňujeme dokument ÚZIS, který nám Zuzana Roithová zaslala jako podklady pro své argumenty. Ukazuje, že výdaje na léky na recept skutečně dlouhodobě spíše stagnují. Nezmiňuje se však o lécích "mimo recept".