Jak je uvedeno na stránkách ČNB, Česká republika má v současnosti podle hodnocení hlavních ratingových agentur rating AA- (Standard&Poors), případně A1 (Moody’s) / A+ (Fitch).

Společně s Estonskem je ČR nejlépe hodnocenou zemí mezi státy východní Evropy.

Dle obchodního rejstříku (jelikož nelze odkázat přímo na konkrétní zápis, zadejte do vyhledávání "Víno Marcinčák", a poté přejděte na "úplný výpis") spolu Pavel Blažek a Zdeněk Koudelka v roce 2001 založili společnost Vysoké učení Brno, a.s. Předsedou představenstva byl v době založení firmy Pavel Blažek, členy představenstva pak Zdeněk Koudelka a Radovan Novotný. Pavel Blažek ostatně společné působení ve společnosti se Zdeňkem Koudelkou přiznal i ve studiu OVM: " (...) my (myšlen Pavel Blažek a Zdeněk Koudelka, pozn.) jsme před asi 12 lety, nebo kolik to je, jsme s dalšími osobami založili akciovou společnost".

Výrok Jiřího Dienstbiera na základě těchto informací hodnotíme jako pravdivý.

Souhrnný údaj o počtu členů družstev za První republiky se nám nepodařilo dohledat. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Jana Bobošíková se na zmíněnou ústavu odvolává v jednom z online rozhovorů, nicméně samotný materiál není dohledatelný, výrok je tak hodnocen jako neověřitelný.

Na internetových stránkách strany Suverenita v části Politický program není návrh ústavy, který by měl řešit odvolatelnost politiků, k dohledání. Nicméně na to tomto webu lze najít online rozhovor Jany Bobošíkové z 31. března 2010, kde předsedkyně strany doslova uvádí: "Pokud politik změní po volbách politický program a hlasuje za jinou politickou vizi, měl by být odvolatelný. V návrhu ústavy, který máme připravený, odvolatelnost politiků je."

Zmíněný návrh ústavy je dohledatelný pouze na starších webových stránkách strany Suverenita. Jde konkrétně o tento web. Návrh ústavy strany (který převzala od Politiky 21, jíž byla Bobošíková také předsedkyní) ovšem nelze dohledat ani přes přiložený odkaz v části V. Návrh nové Ústavy České republiky. Jelikož nelze dohledat jiný zdroj (ani aktuální webové stránky politické strany Suverenita tyto informace nenabízejí) než je vyjádření Jany Bobošíkové, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Jana Bobošíková oficiálně oznámila svou kandidaturu v únoru 2012. V květnu se pak v anketě pro MF Dnes o amnestii vyjádřila následovně: "Spojování tak zásadního kroku jako je amnestie s problémem přeplněných věznic, je zcela chybné. Lidé, kteří spáchali trestný čin, se sami vyloučili ze společnosti slušných lidí. Proto o amnestii spojenou s mým zvolením neuvažuji."

Zmiňovanou knihu bohužel nemáme v době hodnocení výroku k dispozici, musíme tedy výrok hodnotit jako neověřitelný. Uvítáme, pokud citací knihy Pavla Rychetského disponujete a mohli byste nám ji poskytnout.

Součástí daňové reformy účinné od roku 2008 bylo mimo jiné zavedení tzv. superhrubé mzdy a zastropování odvodů na sociální a zdravotní pojištění.

Koncept superhrubé mzdy je založený na tom, že daň z příjmů se vypočítává z hrubé mzdy zvýšené o odvody na zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem. Protože byl zároveň stanoven strop pro tyto odvody, dochází u vysokopříjmových skupin k mírné degresi, kdy je tzv. efektivní sazba daně (poměr hrubé mzdy a skutečně odvedené daně) nižší než u nízkopříjmových skupin.

Superhrubá mzda byla zrušena v rámci daňové reformy, novela počítá s účinností od roku 2015.

Na základě výše uvedeného výrok hodnotíme jako pravdivý, i když degrese je způsobena spíše zastropováním odvodů na pojistné, než superhrubou mzdou.

Prezident Klaus skutečné řeckému prezidentovi dopis zaslal, jeho znění můžete nalézt zde. O dopisu informovala např. Česká televize již 21. listopadu minulého roku, podle jejích informací byl pak dopis doručen do kanceláře prezidenta "v ranních hodinách" o den později. Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.

Slovensko vstoupilo do eurozóny k 1. 1. 2009 (Oficiální stránky o zavedení eura na Slovensku). Podle průzkumu agentury Focus, který si nechala zpracovat Evropská komise v období cca rok po zavedení eura, jsou tři čtvrtiny Slováků s eurem spokojeno (Český rozhlas), jiný zdroj uvádí 80% obyvatel (iHNed.cz).

Výrok Miloše Zemana hodnotíme na základě článků Ústavy ČR týkajících se parlamentních voleb jako pravdivý.

Článek 20 Ústavy ČR stanovuje, že: “Další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu stanoví zákon.” Článek 40 Ústavy ČR pak stanovuje: “K přijetí volebního zákona a zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou jakož i navenek a zákona o jednacím řádu Senátu je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem.” Volební zákon je změně Ústavy skutečně podobný, rozdílem je však například to, že jeho schválení nevyžaduje kvalifikovanou (tzn. třípětinovou) většinu. Odstavec 4 článku 39 Ústavy: “K přijetí ústavního zákona (…) je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.”