Podle vyjádření mluvčího ministerstva zahraničních věcí úřad skutečně podal ve věci předražených IT zakázek, na které upozornil Klouzal, čtyři trestní oznámení. Ty pak měly být skutečně policií odloženy. MZV si rovněž najalo externí firmu na posouzení těchto zakázek. Ta měla odhalit některé nepravosti a mělo dojít k propuštění všech zapletených do případu, podle Klouzalových slov to ale není pravda. “Lidé kteří za zakázkami na MZV stáli, stále na ministerstvu pracují,” řekl Klouzal. Klouzal také tvrdí, že inspekce si nevyzvedla veškeré podklady, které měl k případu k dispozici, nicméně se Schwarzenbergem se dvakrát sešel a ten přislíbil prošetření celé věci. Na popud MZV se tedy policie korupcí skutečně zabývala a případ byl odložen.

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Tuto spolupráci zaručuje Generální dohoda o vzájemné spolupráci mezi Českým statistickým úřadem a Českou národní bankou, podepsaná 21. května 2007 někdejším guvernérem ČNB Zdeňkem Tůmou a bývalým předsedou ČSÚ, Janem Fischerem. Předmětem dohody je sdílení statistických dat Evropského systému centrálních bank, která ČNB (jakožto člen tohoto systému) pomáhá vytvářet.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Na základě dostupných informací se nám nepodařilo výrok ověřit. Část výroku, že vláda M. Zemana se dohodla na rozšiřování obchodních zastúpení v zahraničí již v programovém prohlášení vlády (pdf. str.10) je pravdou.Zda došlo v posledních letech k omezení obchodních zastoupení na úkor kariérních diplomatů se nám ověřit nepodařilo. Agendu ekonomického zastoupení v zahraničí pokrývá hlavně ministerstvo zahraničí a státní agentury CzechInvest a CzechTrade pod Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a CzechTourism pod Ministerstvem pro místní rozvoj ČR.

Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako pravdivý. Evropský stabilizační mechanismus ESM, známý jako tzv. Euroval a s ním související smlouvy skutečně podepsaly všechny členské země EU kromě České republiky. Také je pravdou, že Španělsku byla schválena finanční pomoc právě pomocí Eurovalu. O odmítnutí podepsat tyhle smlouvy prezidentem Klausem informuje web České televize.

Poslanec Pekárek byl odvolacím soudem odsouzen za přijetí úplatku a zneužití pravomoci, informoval o tom např. iDnes.cz nebo Novinky.cz. Jeho mandát tímto ovšem nezaniká (k zániku mandátu viz § 6 Jednacího řádu sněmovny). Článek 26 Ústavy ČR totiž explicitně říká, že “poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.”

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Elišky Wágnerové hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací nalezených v českých internetových denících.

O tom, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman uvedl počet kauz, kterých se amnestie týká, informovali například novinky.cz, denik.cz či lidovky.cz. Stalo se tak ve středu 9. ledna, tedy více než týden po vyhlášení amnestie.

První odhad počtu kauz však zveřejnila vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová již 2. ledna. Informoval o tom deník novinky.cz.

Za dobu existence samostatné České republiky nebyla KDU-ČSL přítomna v následujících vládách:

Miloš Zeman (17. července 1998 - 15. července 2002) - vláda menšinového kabinetu ČSSD, jejíž vznik byl umožněn tzv. Opoziční smlouvou s ODS.

Mirek Topolánek I (16. srpna 2006 - 11. října 2006) - vláda ODS a nestraníků, která však nezískala důvěru v Poslanecké sněmovně.

Jan Fischer (8. května 2009 - 13. července 2010) - úřednický kabinet, do kterého byli vybráni zástupci ODS, ČSSD a Strany zelených. V hlasování o důvěře jej podpořilo několik poslanců KDU-ČSL, byli to ti, kteří posléze ze strany odešli do nově vznikající TOP 09.

Petr Nečas (13. července 2010 až doposud) - koaliční vláda současného premiéra se neopírá o poslance KDU-ČSL, jelikož nejsou přítomni v Poslanecké sněmovně.

V čase existence ČSFR je nutné rozlišovat dvě úrovně vlád - federální a národní. Události těsně předcházející volbám v roce 1990 (obvinění předsedy ČSL Bartončíka Janem Rumlem (Občanské fórum) z vazeb na StB, známé též jako "aféra Bartončík") a následný neúspěch strany v těchto volbách, vedly k nedelegování žádných svých zástupců do vlády na federální úrovni jako protestu proti postupu zástupců Občanského fóra. V případě národní vlády však strana aktivní byla a jejími zástupci ve vládě Petra Pitharta byli Antonín Baudyš (místopředseda) a Ludvík Motyčka (ministr stavebnictví až do zrušení tohoto úřadu).

Výrok na základě informací ze stránek vlády ČR a volby.cz hodnotíme jako pravdivý.

Zuzana Roithová v roce 1998 zastávala funkci ministryně zdravotnictví v úřednické vládě Josefa Tošovského. Ta vykonávala funkci od ledna do července roku 1998. Ze členů KDU-ČSL v této vládě působili např. Josef Lux, Cyril Svoboda nebo Miloslav Výborný. V této vládě působila Zuzana Roithová jako nestraník (členkou KDU-ČSL je až od r. 1999). V listopadu téhož roku pak Zuzana Roithová skutečně kandidovala na post senátorky za čtyřkoalici. Volební období jí skončilo v roce 2004.

Výrok Jeronýma Tejce hodnotíme na základě údajů ze stránek Poslanecké sněmovny ČR jako pravdivý.

Sociální demokraté skutečně navrhovali změnu Ústavy v souvislosti s přímou volbou prezidenta České republiky. Konkrétně se jedná o návrhy ze dne 10. června 2003 (předložen vládou pod vedením sociální demokracie), ze dne 16. října 2007 (předložen skupinou poslanců za ČSSD) a ze dne 11. června 2010 (předložen skupinou poslanců za ČSSD).

Naopak žádné návrhy na změnu pravomoci prezidentské amnestie se nám dohledat nepodařilo, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

V Kosovu proběhly již dvoje parlamentní volby (.eng), premiérem je Hashim Thaçi.

Dlouhodobě působí v zemi jednotky KFOR (celkem 30 zemí – 23 zemí NATO), které zprvu dbaly především na bezpečnost, což v letech po proběhnuvším válečném konfliktu často zcela nezvládaly, v současné době se pak spíše snaží agendu bezpečnosti postupně předávat k zodpovědnosti místním policejním sborům, které jsou již kosovské. Již první volby proběhly podle demokratických standardů.

Karel Schwarzenberg má tak pravdu jak s vládou premiéra Thaciho, tak i v tom, že se k moci dostala na základě demokratických voleb. Centrální vláda pak skutečně kontroluje své území, od vzniku země však také díky mezinárodním vojenským silám.