Výstavba tunelového komplexu Blanka započala již v roce 2007 a cena měla být dle tehdejšího pražského primátora Béma 26 miliard korun. Suma 22 miliard korun, kterou zde uvádí pražský zastupitel Hudeček měla pokrýt pouze samotnou stavební část.

Šéf odboru městského investora Jan Beránek řekl 1. srpna loňského roku Hospodářským novinám následující:

"Už na začátku bylo jasné, že Blanka bude stát nejméně 32 miliard." (iHned.cz)

Konečná cena celého komplexu se dnes odhaduje na zhruba 37 miliard korun. Tuto částku potvrzuje Tereza Králová z tiskového odboru magistrátu. Pro server iDnes.cz uvedla:

"Konečná cena je 36 miliard 980 miliónu korun s tím, že v této ceně je započítána i rezerva ve výši 825 miliónů." Podrobný seznam (.pdf, str 22) cen stavebních prací i s jejich navýšením je k dispozici ve zprávě advokátní kanceláře White&Case, zveřejněné na webových stránkách pražského magistrátu.

Takové navýšení ceny celé stavby by mohlo být v rozporu se Zákonem o veřejných zakázkách, který říká:

"v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 20 % ceny původní veřejné zakázky" (Předpis č.137/2006Sb. - §23, odstavec (7), bod a-3.).

Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok Tomáše Hudečka jako pravdivý.

Podle informací z webu Hlavu vzhůru! hodnotíme výrok jako pravdivý.

Olga Charvátová-Křížová, první československá držitelka olympijské medaile v alpském lyžování, kandiduje z 2. místa kandidátky v Královéhradeckém kraji.

V Ústeckém kraji je Robert Kysela, člen týmu mistrů světa v ledním hokeji z 1996 ve Vídni, dokonce lídrem kandidátky.

Vláda České republiky ve středu 5. 6. 2013 schválila zvýšení výdajů ministerstva dopravy pro letošní rok o 2 miliardy korun na povodní poškozenou dopravní infrastrukturu ve vlastnictví státu a velkou vodou zasažené silnice II. a III. tříd. Dále také přidělila formou dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury k dispozici dalších 1,3 miliardy korun, a to a opravy následků přírodní katastrofy na místních komunikacích a dalším poškozeném majetku obcí. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Martina Peciny je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat informace potvrzující "rozprášení nejagresivnějších neonacistických buněk" za doby jeho působení ve funkci ministra vnitra ve vládě Jana Fischera.

V tomto výroku předpokládáme, že Andrej Babiš hovoří o veřejných zakázkách. Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož jsme nedohledali přehled veřejných zakázek bez výběrového řízení.

Podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o veřejných zakázkách") má zadavatel veřejné zakázky povinnost tuto zakázku zadat v zadávacím řízení podle tohoto zákona, avšak z této zásady existují mnohé výjimky. Za nejpodstatnější z nich je považována výjimka stanovená ustanovením § 18 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách, která vyjímá z působnosti zákona zakázky malého rozsahu, přičemž takovou zakázkou "se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty." (§ 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách). Zákon však v § 18 a 19 stanoví mnohé další výjimky.

Podle statistiky veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj (přehledné tabulky dostupné v Deníku veřejné správy) byly v roce 2012 zahájeny veřejné zakázky (v režimu zákona o veřejných zakázkách, tj. bez veřejných zakázek malého rozsahu) v celkové předběžné ceně 294 074 mil. Kč a v roce 2011 v celkové předběžné ceně 269 420 mil. Kč.

Po volbách 2010 jmenoval prezident Klaus předsedou vlády Petra Nečase, předsedu ODS, jehož strana skončila až na 2. místě.

Po volbách bylo skutečně jasné, že se formuje vláda ODS - TOP 09 - VV, vítězná ČSSD neměla koaliční potenciál k tvorbě vládní koalice. Nicméně je třeba uvést, že Jiří Paroubek na post předsedy ČSSD rezignoval již v den voleb.

Podle webu Evropské komise se na úrovni EU přijímají „právní předpisy, které stanoví minimální požadavky na úrovni unie v oblastech pracovních podmínek a informování pracovníků a konzultace s nimi“. Byla přijata například směrnice upravující pracovní dobu, stanovuje mimo jiné minimálně čtyři týdny placené dovolené, nárok na přestávku či maximální pracovní dobu 48 hodin týdně.

Tedy i přesto, že ke schvalování některých základních principů na úrovni EP dochází, mají stále členské státy poměrně velký prostor pro vlastní politiku zaměstnanosti a role EU je na tomto poli opravdu především koordinační.

Dle posledních údajů (pdf.) České správy sociálního zabezpečení za 2. čtvrtletí roku 2013 je počet OSVČ skutečně 995 tisíc. Činného obyvatelstva (dle kontextu diskuze má Rostislav Senjuk na mysli obyvatelstvo zaměstnané, nikoliv obyvatelstvo ekonomicky aktivní tj. pracovní sílu, které zahrnuje zaměstnané i nezaměstnané ve věku od 20-64 let), je dle posledních dat Českého statistického úřadu na 4 953 000 osob.

Výrok Rostislva Senjuka hodnotíme proto jako pravdivý.

Při hodnocení tohoto výroku se zaměřujeme na srovnání makroekonomických ukazatelů let bezprostředně před vstupem do Evropské unie a bezprostředně po něm, tj. časové období 2000 - 2008. U let následujících, které byly významně ovlivněny světovou ekonomickou krizí, je problematické hodnotit, nakolik se zde pozitivně či negativně podepsalo členství v EU.

Vycházeli jsme z textu Dana Marka Česká republika v Evropské unii: ekonomické dopady vstupu.

Podle statistických dat zahraniční obchod České republiky po vstupu do EU pokračoval v příznivém trendu předchozích let. Celkový vývoz vzrostl o 25 % a nízká úroveň schodku zahraničního obchodu v roce 2004 demonstrovala nejlepší výsledky za posledních 11 let. Vývoz pokračoval v růstu i v následujících letech, kdy v letech 2005 až 2007 průměrně rostl o 14 %. K jeho snížení došlo až v roce 2008, kdy se vlivem světové ekonomické krize zvýšil o necelých sedm procent. V roce 2005 dosáhla ČR poprvé v historii přebytku v obchodu s EU a v roce 2007 již tento přebytek dosáhl téměř 88 miliard korun.

Česká republika po vstupu také zaznamenávala pokračující růst přímých zahraničních investic (PZI). Na konci roku 2007 představovaly PZI kumulativně více než 76 miliard eur, kdy téměř 90 % představovaly investice zemí EU (zejména německé, holandské a rakouské).

Mimo jiné právě díky zvýšenému vývozu a zahraničním investicím se zrychlil růst ekonomiky.

Růst HDP v České republice (v %)

200020012002200320042005200620072008ČR3,62,51,93,64,56,46,46,53,1

Navzdory některým predikcím, jež předpovídaly značný nárůst nezaměstnanosti po vstupu, zůstala tato bez dramatických změn, a dokonce došlo k jejímu poklesu. Před vstupem do EU se pohybovala okolo 7-8 %, v roce 2004 se zvýšila na 8,3 % a během následujících let se postupně snižovala. V roce 2008 klesla na pouhých 4,4, nejnižší hodnotu od roku 1996.

Míra nezaměstnanosti v ČR v %

200020012002200320042005200620072008ČR8,88,17,37,88,37,97,15,34,4

V neposlední řadě je také Česká republika od svého vstupu čistým příjemcem peněz z rozpočtu EU. Za rok 2012 dosáhl tento příjem výše 73,8 mld. korun.

Z důvodů vzrůstu exportu, přímých zahraničních investic, zrychlení růstu ekonomiky a snížení nezaměstnanosti v v letech po roce 2004 (vstupu do EU) hodnotíme vstup České republiky do Evropské unie jako hospodářsky prospěšný.

Územní plány a konkrétní vytyčení katastru obcí jsou skutečně v rukou samosprávných orgánů. Vysvětlení postupu při tvorbě územního plánu najdete v příručce Ekologického právního servisu (.pdf).

Ústava České republiky (1/1993 Sb.) čl. 99: "Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky."

Pouze a jedině zastupitelstvu obce je vyhrazeno (mimo jiné):

• navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic obce a o slučování obcí
• plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem (např. zadávat a vydávat územní a regulační plány)

(viz str. 69-70 in BALÍK, Stanislav. Komunální politika: obce, aktéři a cíle místní politiky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 250 s. ISBN 9788024729084.)

Zákony, které souvisí s územním plánováním:

• Zákon č. 183/2006 Sb o územním plánování a stavebním řádu (.pdf)
• Zákon č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony (.pdf)