Nalezené výsledky
Jiří Dolejš
Otázky Václava Moravce, 11. srpna 2013...problém, (...) že bysme ztráceli poslance, že by přestupovali do jiných klubů, nemáme (myšleno dlouhodobě - pozn. Demagog.cz).
Výrok hodnotíme na základě článkuKSČM a koalice Levý blok: Formování české levice a otázka transformace komunistické strany v Politologickém časopise a našeho komentáře k jinému výroku jako pravdivý.
Od rozpadu koalice Levýblok (.pdf, s.196-197 ), který se odehrál ve volebním období 1993-1996, již v dalších volebních obdobích, dle naší analýzy u jiného výroku, skutečně žádný poslanec KSČM do jiného klubu či strany nepřestoupil.
Miroslav Kalousek
Výrok hodnotíme jako pravdivý. V životopise Miroslava Kalouska na webu TOP 09, kde se mimo jiné dočteme: „V červnu 2009 Miroslav Kalousek spolu s Karlem Schwarzenbergem založil stranu TOP 09. Na Celostátním ustavujícím sněmu strany, konaném 27. a 28. listopadu 2009, byl zvolen 1. místopředsedou TOP 09.“
Stejnou informaci najdeme například i na webu nasipoitici.cz.
Vratislav Mynář
Otázky Václava Moravce, 1. září 2013Já jsem nikdy v žádné straně nebyl, jediná moje strana jsou Zemanovci.
Vratislav Mynář je členem SPOZ od roku 2010. V roce 2006 se stal zastupitelem v Osvětimanech jako nezávislý kandidát. O čtyři roky později svůj mandát obhájil již jako člen Zemanovců.
Andrej Babiš
Na základě přehledu (.pdf) o přijatých darech TOP 09 za rok 2013 (k 1. říjnu) skutečně Simona Benešová z Prahy 1 (nikoliv 6) darovala straně dva miliony korun, což ji řadí na druhé místo za STAN s darem převyšujícím 4 miliony.
Interview Daniely Drtinové, 30. září 2013V současné době spotřební daně jdou u nafty a benzínu tak, aniž bychom se dostali do konfliktu se směrnicemi, se směrnicemi Evropské unie, snížit zhruba o korunu.
Ve skutečnosti by je bylo možné snížit o více než dvě koruny.
Minimální sazby spotřební daně jsou stanoveny směrnicí Evropské rady v eurech, zatímco konkrétní výše daně je stanovena zákonem (web Celní správy ČR) v korunách. Rozdíl mezi oběma hodnotami je tedy proměnlivý. Dle referenčních kurzů (.pdf) ze srpna 2013 (25,735 korun/euro) nicméně získáme následující hodnoty:
benzín nafta minimální daň v EUR/1000 litrů 421 330 převod min. sazby na Kč/litr dle ref. kurzu 10.83444 8.49255 aktuální sazba v ČR
12.84 10.95
Pro naftu, zdaňovanou (jako "střední olej", dle webu finance.cz) poněkud méně, získáme rozdíl 2,46 Kč, pro benzín pak 2,01 Kč. Aktuální sazby spotřební daně v ČR by tak bylo možné snížit o více než dvě koruny, nikoli pouze o jednu, jak tvrdí Jana Bobošíková.
Vliv směnného kurzu eura a koruny zde není tak velký, aby mohl být výrok Bobošíkové hodnocen jako pravdivý, pokud jde o benzín, musela by koruna klesnout na 28,12 Kč/euro, a pro naftu až na 30,15 Kč/euro. Výrok tedy můžeme bezpečně hodnotit jako nepravdivý.
Vladimír Stehlík
Interview Daniely Drtinové, 25. září 2013Ti lidé, kteří skončili na dlažbě a na Kladně jich bylo 7 tisíc ...
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože k počtu lidí, kteří přišli o práci, jsme našli pouze vyjádření samotného Vladimíra Stehlíka.
V jeho dopise Václavu Klausovi píše: " O zaměstnání přišlo tehdy zbytečně nejméně 6 000 osob a došlo k dlouhodobému poškození mnoha kladenských rodin,..."
Martin Kuba
Otázky Václava Moravce, 30. června 2013...nebo Španělé, kde je 50 % nezaměstnaných pětadvacetiletých lidí...
Výrok hodnotíme na základě dat Eurostatu jako pravdivý.
Míra nezaměstnanosti do věku 25 let ve Španělsku dosáhla v roce 2012 výšky až 53,2 %. To je mírně sice o tři procentní body více, ale Martin Kuba svému výroku nepřidává a vůči celkové míře nezaměstnanosti téhle věkové skupiny je to odchylka velmi mírná.
Daniel Herman
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož KDU-ČSL je členem Evropské lidové strany (EPP) (.pdf), která vznikla v roce 1976 (anglicky) jako výsledek evropských integračních proudů a dnes je nejsilnější stranou Evropského parlamentu.
V tomto klubu KDU-ČSL zastupuje europoslankyně Zuzana Roithová.
Andrej Babiš
Interview Daniely Drtinové, 10. října 2013Podívejte se na Rusnokovu vládu. Za 2 měsíce vyměnila 100 úředníků.
Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako neověřitelný, neboť není v našich silách dohledat všechna data, resp. každou konkrétní výměnu na úřednickém postu. Podle iHNed.cz došlo k 92 změnám na ministerstvech a ve státních podnicích.
Zpravodajský server iHNed.cz zpracoval změny na nejvyšších pozicích ministerstev (včetně Úřadu vlády) po pádu vlády Petra Nečase 10. července 2013. V tak zvané " Mapě moci " jsou zaznamenány také změny ve vedení ministerstev. Odečteme-li těchto 14 nově jmenovaných ministrů, dostaneme se na číslo 57.
Důležitý je fakt, že tabulka obsahuje veškeré změny na vedoucích pozicích a to nejen personální. Například v čele Legislativní rady vlády stojí předseda, který je členem vlády. Zpravidla tuto funkci vykonává ministr bez portfeje nebo ministr spravedlnosti. Marie Benešová se proto bezprostředně po jmenování ministryní stala také předsedkyní LRV.
Navíc se v tabulce objevují také nové pozice, které v předchozí vládě neexistovaly. Typicky se jedná o náměstky, protože nikde není stanoven jejich přesný počet a odborná působnost.
Otázkou zůstává zda se dá považovat člen představenstva nebo zaměstnanec státního podniku za úředníka. I v případě, že bychom započítali státní podniky zobrazené v Mapě moci, pak bychom se dostali k číslu 92.
Petr Cibulka
Interview Daniely Drtinové, 8. října 2013Záleží na tom, aby účast byla (...) tak pokud účast není přes 50 procent, tak referendum je ze zákona neplatné. To je prostě zločin na občanech vedle zločinu.
V České republice je možné vypsat místní a krajské referendum.
Krajské referendum je platné, pokud se jej zúčastní alespoň 35 % oprávněných voličů a rozhodnutí přijaté v referendu je závazné pouze pokud pro rozhodnutí hlasovala nadpoloviční většina zúčastněných občanů a zároveň alespoň 25 % všech oprávněných občanů.
Totéž platí pro referendum místní.
Je pravda, že v období od roku 2004 do roku 2009 byla skutečně pro platnost místního referenda nutná účast alespoň 50 % oprávněných občanů. Od roku 2009 je však nastavené stejně jako výše zmíněné krajské referendum. Výjimkou jsou jen podmínky které se týkají např. dělení obce. Pokud se v místním referendu rozhodovalo o oddělení části obce nebo o sloučení obcí apod., je pro přijetí rozhodnutí nutné aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina oprávněných občanů.
Výrok Petra Cibulky je tedy hodnocen jako nepravdivý, neboť reálně je k platnosti referend v České republice (krajského i místního) potřeba účasti "pouze" 35 % voličů.








