Dle webových stránek Senátu ČR byli proti schválení zákona 4 sociální demokraté ze 45 členů senátorského klubu ČSSD, 7 jich bylo pro a hned 28 senátorů za ČSSD se zdrželo. Z 15 senátorů za klub Občanské demokratické strany hlasovalo jen 5 senátorů proti, 1 pro a 8 se jich zdrželo (1 nepřítomen). Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Podle aktuálních dat Eurostatu (tj. leden 2013) je nezaměstnanost v Polsku 10,6% a na Slovensku dokonce 14,9%, zatímco v České republice je pouze 7,0%.

Navíc z grafu vývoje nezaměstnanosti (za posledních 12 měsíců) lze vyčíst, že zatímco v ČR je úroveň nezaměstnanosti konstantní - lehce fluktuje kolem 7%, tak jak v Polsku, tak i na Slovensku má sice slabě, ale zcela evidentně rostoucí tendenci.

Metodika výpočtu nezaměstnanosti od Eurostatu (dle norem ILO)

Na základě dohledaných údajů například ze stránek Vlády ČR, Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a stránek Strany Zelených označujeme tento výrok za pravdivý.

Bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek vykonával svou funkci za vlád Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, tedy v období od 15. července 2002 do 16. srpna 2006. Na stránkách Strany Zelených se pak uvádí o Martinovi Bursíkovi, že působil v letech 2002 - 2005 jako externí poradce ministra životního prostředí. Stránka nasipolitici.cz dodává, že byl poradcem v oblasti energetiky a životního prostředí.

Co se týče návrhu zákona, premiér Petr Nečas myslí pravděpodobně Zákon č. 180/2005 o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie. Tento zákon byl předložen již v roce 2003 vládou zastoupenou jednak ministrem životního prostředí (byl jím v tuto dobu Libor Ambrozek), ale také ministrem průmyslu a obchodu. Vyhlášen byl pak skutečně 5. května 2005. O své roli v přípravě zákona hovoří Martin Bursík také v rozhovoru pro iHNed z února tohoto roku.

V hodnocení vycházíme z loňské publikace (.pdf, str. 106) Evropské asociace fotovoltaického průmyslu, která shrnuje instalovaný výkon (jeho odhad) pro jednotlivé evropské země v r. 2012. Jde přitom o výkon fotovoltaických i solárně termálních elektráren. Údaje o HDP pak poskytuje Eurostat.

stát HDP

(mld. Euro) výkon

(MW) MW/mld. Euro Česko152,5195912,848 Německo 2643,9 24678 9,334 Itálie 1565,8 12754 8,146 Slovensko 72,9 468 6,421 Belgie 377,1 2018 5,352 Španělsko 1050,2 4400 4,190 Bulharsko 39,2 135 3,447 Řecko 195,0 631 3,236 Slovinsko 35,7 81 2,267 Malta 6,8 12 1,766 Francie 2033,7 2659 1,307 Portugalsko 166,5 183 1,099 Lucembursko 43,6 30 0,688 Rakousko 309,3 176 0,569 Kypr 17,8 9 0,504 Británie 1914,3 875 0,457 Nizozemsko 601,1 103 0,171 Dánsko 245,1 16 0,065 Maďarsko 99,6 4 0,040 Švédsko 410,7 15 0,037 Rumunsko 131,3 3 0,023 Irsko 162,3 3 0,018 Estonsko 16,9 0,2 0,012 Litva 32,5 0,3 0,009 Lotyšsko 21,9 0,2 0,009 Polsko 381,0 3 0,008 Finsko 194,8 1 0,005

Z tabulky je vidět, že premiérů výrok je pravdivý: v poměru k HDP má Česko opravdu nejvyšší výkon v EU, a to s podstatným náskokem.

Vzhledem ke skutečnosti, že agentura SANEP na svých webových stránkách zveřejňuje pouze výsledky svých nejnovějších průzkumů, nelze zatím ověřit, zda se preference strany LEV 21, o nichž Jiří Paroubek hovoří, pohybovaly v druhé polovině minulého roku mezi zmíněnými hodnotami. O výsledky průzkumů z tohoto období jsme proto prostřednictvím kontaktního formuláře agentury dne 29. dubna požádaly, a hodnocení tak na základě získaných informací zaktualizujeme.

Z dosud dostupných grafů vyplývají pro určité měsíce tyto hodnoty: červenec 2012 - strana LEV 21 má 3.3% hlasů; (výsledky tohoto průzkumu jsou dostupné na oficiálních stránkách strany ČSSD) listopad 2012 - strana LEV 21 má 3.8% hlasů prosinec 2012 - strana LEV 21 není na grafu znázorněna

Co se týče zmíněné druhé hodnoty, strana LEV 21 by dle průzkumu agentury SANEP opravdu získala 2.9% hlasů. Výsledky tohoto průzkumu, prováděného ve dnech 4.-8. dubna 2013, byly na internetových stránkách agentury publikované 11. dubna 2013, pro pozdější doložení pravdivosti tak raději připojujeme i agenturou SANEP vytvořený graf.

Strana AKEL byla součástí dvou volebních období mezi lety 2003-2007 a 2008-2012.

Výrok hodnotíme na základě údajů databáze Parties and Party Elections in Europe, která mapuje volební výsledky parlamentních voleb a podává další informace o politických stranách od roku 1945. Podle této databáze byla strana AKEL (Pokroková strana pracujícího lidu) součástí vládní koalice v letech 2003 - 2007 a v letech 2008 - 2012 (pomineme-li její účast ve vládách v letech 1978-1983 a 1983-1988). Hodnotíme proto výrok jako nepravdivý.

Nebyla nalezena žádná studie či analýza, která by potvrzovala nebo vyvracela tento výrok. Požádali jsme o vyjádření profesora Fialu a níže citujme jeho odpověď: "... výrok je založen na podkladech poskytnutých Českou školní inspekcí, která podle ustanovení školského zákona mj. pravidelně zjišťuje a hodnotí průběh, podmínky a výsledky vzdělávání. Na základě analýzy inspekčních výstupů a příslušných datových záznamů sledovaných škol z období 18. 10. 2012 - 17. 12. 2012 nabízí podle tvrzení České školní inspekce 82% škol výuku druhého jazyka. Toto číslo potvrzuje trend zjištěný Českou školní inspekcí v roce 2011/2012, kdy výuku druhého cizího jazyka nabízelo 79% subjektů poskytujících základní vzdělání...." I přes toto ujištění se nám nepovedlo dohledat příslušnou analýzu a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Přidáváme odkaz na nejaktuálnější výroční zprávu (.pdf) České školní inspekce, ve které se nám na tohle téma podařilo najít pouze tuto informaci: " K navýšení minimální časové dotace výuky cizích jazyků využilo disponibilních hodin 77,5 % škol, 22,5 % škol této možnosti nevyužilo a disponibilní hodiny využilo pro posílení výuky jiných předmětů. " Z této formulace ovšem nevyplývá, jestli školy posilují výuku o další cizí jazyk, nebo rozšiřují výuku prvního cizího jazyka.

Výrok hodnotíme na základě meziročního srovnání nezaměstnanosti ke konci roku 2012 v zemích EU podle Eurostatu.

Z 27 členských zemí v 7 zemích meziročně nezaměstnanost klesla (vyjádřeno v procentních bodech): Dánsko-0,1Německo-0,4Estonsko-2,3Lotyšsko-1,2Litva-2,0Rumunsko-0,4Finsko-0,1

V Maďarsku a na Maltě zůstala míra nezaměstnanosti meziročně stejná.

Pro úplnost dodáváme, že data Eurostatu nejsou úplná o údaje 3 zemí, a to Řecka, Rakouska a Spojeného království.

Celkově se tedy v 1/3 zemí Evropské unie nezaměstnanost nezvyšuje (tj. meziročně se snížila nebo zůstala konstatní), o třech zemích nejsou dostupné aktuální údaje. Na základě těchto údajů tedy nelze tvrdit, že by se "nezaměstnanost zvyšovala všude", a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož pekárenské firmy Penam, a.s. ani Penam Slovakia, a.s., které jsou součástí společnosti Agrofert, nejsou činné na německém trhu a není tedy jasné, ceny kterých produktů by měly být porovnávány.

Společnost Agrofert se totiž teprve chystá zakoupit německý řetězec pekáren Lieken, a proto není zatím možné srovnávat ceny produktů této společnosti a Penamu.

Na základě dohledaných informací o projednávání zákona, který by uzákonil povinnost nosit helmy při lyžování, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Skupina poslanců (napříč politickým spektrem) předložila 27. března 2012 do Poslanecké sněmovny návrh zákona (.pdf - celý návrh) o bezpečném pohybu při lyžování, snowboardingu a jízdě na jízdním kole. 26. března 2013 proběhlo ve sněmovně 1. čtení, kdy byla poslanci diskutována i otázka regulací obecně. Tento přístup hájil poslanec ODS Boris Šťastný, když doslova uvedl: "Je svobodným rozhodnutím člověka, pokud je způsobilý k právním úkonům, zletilý, zda se rozhodne, jestli bude lyžovat, nebo nebude lyžovat. K tomu doufám tady žádný zákon nebudeme přijímat. Stejně tak jako je jeho svobodným rozhodnutím, jestli se rozhodne hrát třeba squash nebo tenis nebo běhat. Každý sport s sebou nese rizika. A je zodpovědností každého člověka, který se rozhodne takový sport provozovat, aby si rizika uvědomil a podle toho se zařídil.Jestli chce tato sněmovna u každého sportu nařizovat ochranné pomůcky, dámy a pánové, tak to už zavání naprostou šíleností levicového typu. Jinak řečeno, můžeme se zítra rozhodnout, že budeme regulovat život občanů této země levicovým způsobem tím, že v rámci hry zvané squash nařídíme povinné ochranné brýle. Já třeba hraju squash a vím, že když si nevezmu brýle, můžu dostati míčkem obrovskou rychlostí do oka. A znám spoustu případů, kdy ti lidé o oko přišli. Stejně tak hrozí obrovské riziko na tenisu, že vás někdo nastřelí na síti, způsobí vám nějaký úraz. Čili tato věc přeci je zcela logická. Naopak ten levicový přístup je regulovat člověka, co vlastně při tom sportu ještě musí používat, a nařídit mu to. A já si uvědomuju, že v tomhle případě to nařizujeme dětem.

Já bych se nerad dočkal toho, abychom v této sněmovně rozhodovali, že například při sexuálním aktu musíme dodržovat určitou polohu, či dokonce nějakou hodnotu krevního tepu, aby nedošlo k nějakým zdravotním újmám (upozornění na čas), které by následně mohly zvýšit výdaje na zdravotní systém. Děkuji za pochopení této věci." Poslanec Šťastný ve stejné debatě ještě tuto svou úvahu dále rozvinul, když pronesl:

" ...co uděláme zítra? Zítra tedy budeme přikazovat, aby všichni fotbalisté - to je, pane kolego (pohled na ministra Kalouska) prostřednictvím předsedajícího, také sport, kde nejsou jenom dva, abychom nezůstali tedy u toho squashe, na fotbalovém hřišti je mnoho sportovců - nosili suspenzor. (Potlesk poslanců ODS.) Tam je hrozné nebezpečí, tam je hrozné nebezpečí, že vás někdo napálí prostě ze dvou metrů míčem mezi nohy, a já si myslím, že tahle Poslanecká sněmovna v zájmu zachování varlat (smích a potlesk poslanců ODS) by měla udělat všechno pro to, aby zregulovala povinnost nosit suspenzor všem fotbalistům, a teď nevím, jestli mladším 18 nebo 21 let, to už je jedno, to musíme udělat nějakou statistiku." Z přiložených stenozáznamů je zřejmé, že poslanec Šťastný skutečně kritizoval tento návrh zákona z toho pohledu, že stát nemá vůbec tuto oblast lidského chování regulovat. Nicméně pro úplnost uvádíme, že byl v tomto svém postoji v rámci této konkrétní diskuze osamocen, což vyplývá i z přiložených stenozáznamů, a to i v rámci své politické strany. Návrh zákona byl nakonec postoupen výborům.