Ministerstvem zadaná Analýza možnosti pozastavení činnosti KSČM (.pdf, str. 12–13, 16, 27) dokládá pravdivost tohoto výroku.

Za spornou Analýza pokládá následující pasáž programu strany:

„Programovým cílem KSČM je socialismus, demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní, postavená na maximální občanské samosprávě, prosperující a sociálně spravedlivá, pečující o zachování a zlepšování životního prostředí, zabezpečující lidem důstojnou životní úroveň a prosazující bezpečnost a mír.

Program KSČM vychází z marxistické teorie otevřené dialogu s mezinárodním komunistickým a levicovým hnutím, novým myšlenkám a poznatkům. KSČM usiluje o to, aby byla stranou masovou, která pracuje na základě kolektivnosti jednání a rozhodování, samosprávných principů a široké vnitrostranické demokracie.“

Analýza však tuto pasáž komentuje:„v případě výše citovaného programu KSČM chybí odkazy na leninismus, osobnosti typu Stalina a zejména pak k diktatuře proletariátu a vlády jedné strany. Přestože je v programu zmiňován marxismus, jsou zároveň zdůrazněny demokratické principy (vnitrostranická demokracie, občanská samospráva, pluralita atd.). Není tedy možné dovodit, že by marxismem tak, jak je obsažen v programu KSČM, byl marxismus stalinského typu.“

Marta Semelová se skutečně projevuje radikálně, pro Hospodářské noviny uvedla, že Klement Gottwald „udělal mnoho dobrého pro lidi. Dějiny se falšují, souzeni byli jen ti, co se opravdu provinili.“

Analýza možnosti pozastavení činnosti KSČM se rovněž vyjadřuje k výrokům Marty Semelové: „projevy poslankyně Semelové tedy mohou vzbuzovat obavy z porušování zákona, zejména pak z trestného činu schvalování komunistického genocidia (§ 405 trestního zákoníku). Za takové výroky je však primárně odpovědná poslankyně Semelová v rámci své trestněprávní odpovědnosti. Nutno podotknout, že na poslankyni bylo právě v souvislosti s jejími výroky podáno trestní oznámení, které však bylo shledáno jako neopodstatněné.“

Nejvyšší správní soud stanovil, že „důvod k rozpuštění politické strany tedy vyplývá z kumulativního splnění několika podmínek:
1) zjištěné chování politické strany je protiprávní,
2) je této straně přičitatelné,
3) představuje dostatečně bezprostřední hrozbu pro demokratický právní stát a
4) zamýšlený zásah je přiměřený sledovanému cíli, tzn. není narušena proporcionalita mezi omezením práva sdružovat se v politických stranách a zájmem společnosti na ochraně jiných hodnot.“

Soukromé výroky Marty Semelové ani jiných radikálnějších členů KSČM tudíž skutečně nelze přičítat na vrub strany jako takové a nelze za to stranu zrušit.

Výrok Martina Peciny je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat informace potvrzující "rozprášení nejagresivnějších neonacistických buněk" za doby jeho působení ve funkci ministra vnitra ve vládě Jana Fischera.

V litevském Vilniusu se skutečně ve dnech 13. a 14. září konalo neformální setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí EU (neformální ECOFIN), kterého se zúčastnil i ministr financí Jan Fischer.

Nepodařilo se nám však dohledat žádné výstupy, které by zmiňovaly předpokládané oživení Eurozóny či Evropy. Ve svém projevu (en) sice hovořil komisař Olli Rehn o tom, že čísla za druhé čtvrtletí, která hlásila v EU27 meziroční nárůst HDP o 0,4 %, byla poněkud nad očekávání, a že se v nadcházejících měsících očekává další růst, konkrétní číslo však nezmínil.

Zatím poslední jarní predikce počítala s růstem o pouhé 0,1 %, upravená podzimní predikce je očekávaná v listopadu.

Na základě dostupných zdrojů tedy nedokážeme posoudit, zda je výrok pravdivý a hodnotíme jej jako neověřitelný.

Vzhledem k nejasnosti dat hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Podle studie v odborném měsíčníku Statistika & My byla na úrovni minimální mzdy v roce 2011 odměňována necelá tři procenta zaměstnanců. Jako “na úrovni minimální mzdy” je ale označena platová skupina 8 000 - 8 800 Kč, tj. i mírně přesahující minimální mzdu.

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR za rok 2012 Ministerstva práce a sociálních věcí zase ve své tabulkové části (.xlsx) v tabulce CR M6P uvádí podíl zaměstnanců v platovém pásmu do 8 000 Kč - 0,44 %. Tuto informaci lze nalézt i v textové části (.pdf, str. 25).

MUDr. Milan Bajgar je skutečně v materiálech Beskydského rehabilitačního centra uváděn jako ředitel, v obchodním rejstříku je také veden jako jednatel a tříčtvrteční vlastník.

Ve všech těchto dokumentech je však, stejně jako na webových stránkách společnosti ČEZ, uveden pouze Bajgarův titul MUDr., nikoliv zmiňovaný MBA. Titul není zmíněn ani ve smlouvě o výkonu funkce, kterou Bajgar s ČEZ uzavřel, přestože tento titul je uveden u jmen Daniela Beneše či Martina Nováka.

Uvádění akademického titulu však není povinné (například do občanského průkazu tuto informaci lze zapsat na žádost, ale není to povinný údaj).

Požádali jsme MUDr. Bajgara o potvrzení této informace, do této chvíle jsme bohužel nedostali odpověď, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Nepodařilo se nám dohledat žádné informace, které by nasvědčovaly úmyslu zákonodárců přijmout pouze provizorní úpravu daně z převodu nemovistosti. Důvodová zpráva zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, o provizornosti zákonné úpravy nehovoří. Doklady pro (či proti) tvrzení Jana Fishera se nám nepodařilo dohledat ani v důvodových zprávách pozměňovacích návrhů či v diplomových pracech. To ovšem nemusí znamenat, že to tak nebylo soudobě prezentováno.

Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok pochází z online chatu serveru iDnes s Ondřejem Liškou, který proběhl 30.9. 2013.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat relevantní nezávislé zdroje.

Karel Schwarzenberg skutečně hlasoval pro radar, přinejmenším dne 27. 11. 2008 z pozice senátora. K hlasování v Poslanecké sněmovně ale nikdy nedošlo, zde tedy Martin Bursík ani Ondřej Liška neměli možnost nikterak hlasovat.

Bývalý poslanec Liška měl nejspíš na mysli vládní hlasování, kterého se všichni tři jmenovaní zúčastnili. Detailní výsledky takového hlasování ovšem nejsou veřejná, je jen známo, že návrh byl schválen, k čemuž stačí nadpoloviční většina všech ministrů (viz Ústava ČR, čl. 76 odst. 2.) Kromě Liškova výroku neexistuje nestranný zdroj, který by sdělil podrobnosti. Lze předpokládat, že Karel Schwarzenberg hlasoval pro. Ondřej Liška naproti tomu avizoval, že bude proti. K tématu se váže článek Aktuálně.cz, který ovšem tvrzení Lišky spolehlivě nepotvrzuje a výrok tedy zůstává neověřitelným.

V září 2009 pak prezident Obama oficiálně upustil od záměru základnu stavět.

Z výroční zprávy (.pdf - str.20) Kongresového centra Praha a.s. je patrné, že firma v roce 2011 skončila ve ztrátě cca 97 miliónů korun, avšak v roce 2012 skončila již se ziskem cca 61 miliónů korun. Tato část výroku tedy pravdivá je.

Problematičtější je to s Obecním domem - na jeho stránkách je výroční zpráva pouze z roku 2011 (.pdf str.27), kde je však patrné, že skončil ve ztrátě cca 27 miliónů korun. Zpráva za rok 2012 na stránkách ještě k nahlédnutí není. Proto se lze odkazovat pouze na zprávy z tisku, které ovšem hovoří pouze o tom, že Obecní dům "míří k zisku"

Stejný problém je u Kolektory Praha a.s., kde je stránkách také pouze výroční zpráva za rok 2011 (.pdf - str. 21), nicméně firma byla i v roce 2011 v zisku, a to necelých 6 miliónů korun.

Všechny částky jsou před zdaněním.

Celkově výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože výroční zprávy Obecního domu a Kolektorů Praha ještě k dispozici nejsou. Po jejich uveřejnění výrok přehodnotíme.

Tzv. "emisní disážio" znamená např. dle slovníku na serveru businesscenter.cz " rozdíl mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou cenného papíru, pokud je emisní kurz nižší než jmenovitá hodnota cenného papíru ". Pokud prodáme cenný papír s emisním disážiem, znamená to, že tržní hodnota emitovaného cenného papíru (měnící se v závislosti na nabídce a poptávce po tomto cenném papíru) je nižší než jeho nominální hodnota. Pro prodávajícího je tedy výhodné prodat cenný papír s emisním ážiem, nikoliv s disážiem.

Bohužel se nám v dostupných zdrojích nepodařilo dohledat, zda bývalý ministr Kalousek prodal či neprodal pohledávky s disážiem, a proto musíme jeho výrok hodnotit jako neověřitelný.

Výrok Miroslavy Němcové je hodnocen jako neověřitelný, neboť není možné dohledat informace ze zmíněné výkonné rady ODS.

Usnesení výkonné rady ODS z pátku 9. srpna 2013 se mimo jiné zabývalo skutečně sestavováním kandidátních listin.

"Výkonná rada ODS konstatuje, že je nutné urychleně sestavit kandidátky ODS pro předčasné volby v roce 2013 a pověřuje grémium ODS přípravou pravidel, které povedou k jejich efektivnímu sestavení." Nicméně není možné dohledat postoje jednotlivých členů grémia ODS a není také jasné, jaké postoje hájili jednotliví vrcholní představitelé strany na grémiu ODS směrem ke kongresu. Toto nezaznělo ani v přijatém usnesení, ani na tiskové konferenci po skončeném jednání.