Jana Bobošíková má patrně na mysli bývalou předsedkyni Národní strany Petru Edelmannovou. Ta se v médiích vyjádřila, že se s ní v roce 2005 sešel tehdejší předseda ODS Mirek Topolánek a jednal s ní o možné povolební spolupráci, tuto tezi zopakovala pak i v rozhovoru pro server Atlas.cz.

Ke schůzce však došlo v srpnu 2005, za vlády Jiřího Paroubka, ODS tedy byla v opozici a Mirek Topolánek nemohl mít žádné schůzky "u sebe na vládě", výrok tedy považujeme za zavádějící.

Např. dle zpravodajských serverů Novinky.cz či wikiIdnes.cz, byl Ivo Rittig jak v době policejního zásahu, tak v době vysílání pořadu OVM 23.6. 2013, skutečně v zahraničí. Na základě těchto zdrojů hodnotíme výrok ministra Blažka jako pravdivý.

Nemůžeme samozřejmě ověřit, jestli Jiří Rusnok plánuje stát se členem SPOZ v budoucnu, podle dostupných informací jím však není v tuto chvíli. Uvádí to například současný předseda SPOZ Zdeněk Šteng. Je však zřejmé, že v minulých letech měl k této straně blízko.

Se stranou spolupracuje minimálně od roku 2010, kdy vystoupil z ČSSD a stal se „ekonomický expert strany“, objevil se jako zástupce SPOZ například v televizním pořadu Politické spektrum. Ve volbách v roce 2010 také vedl kandidátku SPOZ v Praze-Vinoři jako nestraník.

Kvůli výše uvedeným vazbám na stranu hodnotíme výrok jako zavádějící, přestože formálně skutečně členem strany není.

Po volbách 2010 jmenoval prezident Klaus předsedou vlády Petra Nečase, předsedu ODS, jehož strana skončila až na 2. místě.

Po volbách bylo skutečně jasné, že se formuje vláda ODS - TOP 09 - VV, vítězná ČSSD neměla koaliční potenciál k tvorbě vládní koalice. Nicméně je třeba uvést, že Jiří Paroubek na post předsedy ČSSD rezignoval již v den voleb.

Výrok Martina Kuby je na základě dohledaných informací hodnocen jako pravdivý. Na úvod je třeba uvést, že ač Kuba využívá tuto konkrétní situaci ke kritice ČSSD, sám byl jedním z architektů tohoto stavu, neboť byl jedním z lidí, kteří za ODS dojednávali koalici se sociálními demokraty (.pdf) a měl tak vliv i na obsazení pozice předsedy kontrolního výboru.

Luboš Dvořák, o němž Martin Kuba hovoří, skutečně kandidoval ve volbách do zastupitelstev krajů v roce 2008 za KSČM jako „nezaměstnaný“ právník (kandidátní listina ze serveru volby.cz zde) a po sestavení vlády v jihočeském kraji stranami ODS a ČSSD, o níž přinesl informace například server iDnes.cz, je z usnesení Zastupitelstva Jihočeského kraje (.pdf) také zřejmé, že byl zvolen 1. předsedou kontrolního výboru. Bližší informace o Luboši Dvořákovi jsou dostupné například na stránkách nasipolitici.cz nebo na stránkách kscm.cz.

Co se týče zmiňované výše platu, na základě údajů z nařízení vlády č. 37/2003 o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev a údajů ze serveru mesec.cz, Luboš Dvořák, jako uvolněný zastupitel zvolený za kraj s více než 600 000 obyvateli, měl plat pohybující se kolem 50 000 Kč.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z webu mojeods.cz a volby.cz jako zavádějící, neboť Pospíšil značně nadhodnocuje počet členů ODS.

Aktuální počet členů ODS je v tuto chvíli (16. září 2013) 21 493, což je údaj značně nižší, než který popisuje místopředseda ODS.

Počet komunálních politiků zvolených za ODS v posledních komunálních volbách v roce 2010 byl 5 112 zvolených zastupitelů. I když toto číslo nemusí a zřejmě není k dnešnímu dni zcela totožné, je nepochybné, že ODS zastupují na komunální úrovni skutečně stovky zastupitelů.

Evropská komise vydala takzvanou Bílou knihu (.pdf), s podtitulem „Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody“. Ta obsahuje opatření, která by jednotlivým členským zemím měla pomoci především s reformou důchodového systému, k zajištění přiměřeného zabezpečení pro budoucí penzisty. Jedná se však pouze o návrhy a doporučení, není tedy pro jednotlivé členské země závazná.

Evropa vydala také nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, sloužící převážně k zabezpečení pracovní mobility občanů jednotlivých členských států v rámci unie.

Jmenované oblasti však skutečně spadají převážně do kompetence národních vlád, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Registr smluv na celostátní úrovni prosazoval zejména poslanec TOP 09 Jan Farský. Konkrétně šlo (.doc) o komplexní pozměňovací návrh k poslaneckému tisku 740. Navrhovaný registr měl být nastaven tak, že zveřejňovat smlouvy měly následující subjekty:

“ a) Česká republika,
b) územní samosprávní celek,
c) právnická osoba zřízená zákonem,
d) právnická osoba, kterou stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky ovládá, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.”

Paragraf 7 zákona pak přesně uvádí, že jednotlivé smlouvy musí být zveřejněny, aby vstoupily v platnost:

“ § 7
Zrušení smlouvy
Nebyla-li smlouva, která nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění, uveřejněna ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku.“

To, že tento návrh nebyl nakonec prosazen, dokládá přehled legislativního procesu k tomuto návrhu. Návrh zákona neprošel přes výbory.

Na základě dohledaných informací o neúspěšné snaze prosadit registr smluv je výrok hodnocen jako pravdivý.

Výrok Jany Bobošíkové hodnotíme jako pravdivý.

Rozpočet, který vládě navrhl ministr v demisi Jan Fischer, opravdu počítá se schodkem ve výši 112 miliard Kč. Bude přitom dodržena tříprocentní hranice schodku. Původně měl deficit na příští rok činit 110 miliard.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, kvůli nepřesnosti Hegerova výroku.

Leoš Heger má zřejmě na mysli předpis č. 117/2006 Sb., který iniciovala v r. 2005 ministryně zdravotnictví Milada Emmerová a který nabyl platnosti od 1. 4. 2006. Dle vyjádření tehdejšího náměstka ministra zdravotnictví Marka Šnajdra mělo toto opatření přinést zvýšení příspěvku státu na státní pojištěnce o 12 miliard.

David Rath nastoupil do funkce ministra zdravotnictví od listopadu 2005 a nebyl tedy iniciátorem tohoto návrhu zákona. V Senátu návrh zákona prošel Výborem pro zdravotnictví a sociální politiku, jeho tehdejší člen Tomáš Julínek byl jmenován zpravodajem a návrh zákona byl následně s pozměňovacími návrhy vrácen ke schválení Poslanecké sněmovně.