Investice do protipovodňových opatření jsou k dispozici v zákonu o státním rozpočtu z příslušného roku. (ukazatele kapitoly 397 - Operace státních finančních aktiv.)

Rok

Investovaná částka (v mil. kč)

2009

790

2010

940

2011

530

2012

1390

Pro rok 2013 je ve státním rozpočtu uvedena pouze částka určená na odstraňování důsledků povodní a následnou obnovu ve výši 139 mil. korun.

Od roku 2002 existuje také program s názvem "Prevence před povodněmi", jehož průběh je rozdělen do tří etap. První etapa probíhala v letech 2002-2007 a bylo při ní na ochranu před povodněmi vynaloženo 4,043 mld. korun.

V současné době probíhá druhá etapa (2007-2013), na kterou bylo vyčleněno 11,55 mld. korun.

Během třetí etapy, naplánované na roky 2014-2020 se má utratit mezi 10-12 mld. korun, což znamená zhruba 1,7 mld. korun ročně.

Částka uvedená v rozpočtu pro rok 2010 určená na protipovodňová opatření byla schválena ještě "úřednickou" vládou Jana Fischera. (V prosinci 2009). Rok poté, za vlády Petra Nečase, je patrné signifikantní snížení výdajů. Není ovšem zřejmé, v jakých letech konkrétně byla proinvestována ona částka 11,55mld. korun z druhé etapy programu "Prevence před povodněmi".

Z toho důvodu hodnotíme výrok premiera Nečase jako neověřitelný.

V roce 1999 sice byla předložena novela Ústavy ČR, která měla mj. zavést povinnost (.doc, čl. I, b. 13) pověřit sestavením vlády vítěze voleb: "Prezident republiky po vyhlášení výsledků voleb do Poslanecké sněmovny požádá představitele politické strany, která získala nejvíce mandátů, aby mu do třiceti dnů navrhl složení vlády." Tento návrh byl schválen Poslaneckou sněmovnou, zamítl jej však Senát, který nemůže být při projednávání ústavních zákonů přehlasován.

Předkladatelem byla skupina poslanců - Ivan Langer, Petra Buzková, Eva Dundáčková, Zdeněk Jičínský, Jitka Kupčová a Jan Zahradil, nikoli přímo Miloš Zeman a Václav Klaus. Ani v záznamech z jednání sněmovny, ani v dobových textech médií jsme nenašli vyjádření Miloše Zemana či Václava Klause, které by ilustrovalo jejich pozici k tomuto návrhu. Ani text opoziční smlouvy a jejích dodatků, přestože je zdůrazněno " právo té z těchto stran [ODS či ČSSD] , která zvítězila ve volbách, sestavit vládu", nezmiňují změnu pravomocí prezidenta.

Lze jen těžko předpokládat, že by o návrhu špičky největších stran nevěděly, ale vzhledem k absenci vyjádření, na kterém by se jejich postoj dal doložit, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok Tomia Okamury hodnotíme jako neověřitelný. Států, ve kterých funguje princip odvolatelnosti, je více a v každém z nich existuje specifická varianta. Je to tedy spíše téma na analýzu v rámci komparativní politologie.

Odvolatelnost (.pdf) volených zástupců skutečně existuje např. v kanadské provincii Britská Kolumbie, Spojených státech, ve Švýcarsku na Filipínách, ve Venezuele a několika dalších.

Například ve Švýcarsku je možnost odvolání zavedena v šesti z dvaceti šesti kantonů a na federální úrovni tato možnost chybí. V každém kantonu pak jsou podmínky odvolání nastaveny jinak. Počet podpisů (.pdf; s. 5) na petici pro odstarování odvolávací procedury se pak v každém kantonu různí. V kantonu Schaffhauses činí hranice např. 1000 podpisů, kdežto v Ticinu 15000 tisíc podpisů.

V USA existuje možnost odvolatelnosti v devatenácti státech a podmínky opět variují. Například v r. 2003 došlo v Kalifornii k aplikaci této procedury, v případě pozice guvernéra. Žadatelé museli na petici za „odvolací volby" shromáždit počet podpisů ve výši minimálně 12% z volební účasti v minulých volbách. Po dosažení této hranice pak byly vypsány nové volby, kterých se mohlo účastnit více kandidátů. Kritéria odvolatelnosti tedy v tomto případě nebyla stanovena tak, že by muselo být dosaženo většího počtu hlasů, než kolika dosáhl v minulých volbách odvolaný guvernér.

O tom, zda je omezena možnost odvolat voleného zástupce jednou za rok se nám bohužel nepodařilo dohledat informace.

Na oficiálních stránkách ODS zatím není volební program pro předčasné volby zveřejněn. V rozhovoru pro iHNed.cz Martin Kuba řekl, že program bude v jednotlivých krajích představována postupně. I Jiří Pospíšil v tomto pořadu na otázku moderátorky, zda může prozradit ještě něco z volebního programu, řekl, že ostatní věci budou prozrazení na tiskové konferenci, která bude příští týden.

Z tohoto důvodu je momentálně výrok neověřitelný.

Strana Aktiv nezávislých občanů byla dle údajů Ministerstva vnitra registrována dne 4.1.2001.

Počet členů strany, jak v období jejího založení, tak v dnešních dnech se nám bohužel nepodařilo zjistit. Kontaktovali jsme však samotnou sledovanou stranu a nyní čekáme na odpověď. Výrok tedy prozatím označujeme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se z veřejně dostupných materiálů nepodařilo zjistit, že by jakýkoliv majetek ocelárny Poldi Kladno měl přejít ve vlastnictví Kruppových závodů v Essenu.

Spotřeba slazených nápojů byla v Česku v roce 2010 ČSÚ vyčíslena na 189 litrů na osobu. Bohužel se nám nepodařilo dohledat srovnatelné údaje z jiných zemí. Například v USA se spotřeba udává v kaloriích. Online magazín Slate zveřejnil srovnání spotřeby sycených nápojů za rok 2011 v 80 zemích včetně České republiky. Z tohoto srovnání vyplývá, že největším konzumentem jsou USA se 170 litry, česká spotřeba byla zhruba čtvrtinová, 58 litrů na osobu a rok.

Kvůli nedostatku relevantních dat však hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Důchodová reforma se v Poslanecké sněmovně projednávala celkem třikrát: 13. července 2011, 30. srpna 2011 a 9. září 2011. Po 1. čtení se opozice domluvila s vládou na vytvoření expertní skupiny, která se měla zabývat spornými částmi navrhovaných změn nebo také např. třetím pilířem důchodového spoření. Členy osmičlenné expertní skupiny měli být čtyři zástupci vládní koalice a čtyři zástupci ČSSD.

S opozicí tedy vláda o důchodové reformě jednala. Není nicméně možné dohledat, zda někdo konkrétně oslovil Karla Schwarzenberga a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Kompletní informace o všech sponzorech ČSSD se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Strana na svých internetových stránkách žádný takový seznam neuvádí.

Na serveru PirateLeaks.cz lze dohledat dokumenty, které uvádějí seznam sponzorů strany za roky 2009 a 2010 - v těchto dokumentech jméno Zdeňka Bakaly skutečně nefiguruje.

Vzhledem k nedostatečnému množství veřejně dostupných dat o sponzorech ČSSD hodnotíme výrok jako neověřitelný. Hodnocení toho, zda bude Zdeněk Bakala sociální demokracii sponzorovat v budoucnosti ponecháváme zcela stranou.

Je pravdou, že všichni 3 zmínění aktéři v Mafře pracovali. Jan Macháček již dříve v týdeníku Respekt vyjádřil přesvědčení, že byl z deníku MF Dnes pod vedením šéfredaktora Pavla Šafra "odejit" kvůli svým článkům směřovaných proti Václavu Klausovi. Ve svém článku pro respekt.iHNed.cz se vyjádřil takto: „Z MF Dnes jsem byl po roce Šafrem vyhozen, předtím jeho podřízenými několikrát varován, „abych nepsal proti Klausovi, že to Šafra hrozně s….“

Sabina Slonková, dnes šéfreportérka serveru Aktuálně.cz, Demagogu.CZ potvrdila přímou souvislost svého odchodu z MF Dnes s cenzurovanými články o účasti tehdejších ministrů Vladimíru Mlynářovi a Liboru Ambrozkovi na MFF v Karlových Varech. Pobyt celé jejich rodiny jim tehdy financovaly státní firmy, které spadaly do jejich agendy, přesto vedení MFD jako sponzor festivalu články dovolilo vydat až po skončení celé akce. Potvrdila tak článek o celé kauza na blogu Filipa Rožánka, v té době vedoucího internetové redakce ČRo.

Pavel Šafr se k celé věci přes naši elektronickou výzvu nevyjádřil. Proto i přes výše uvedené informace hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Hodnocení výroku bylo změněno po přijetí odpovědi Sabiny Slonkové.