Na základě informací z obchodního rejstříku a webu Pražských služeb, a.s. hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle výpisu z obchodního rejstříku je firma Pražské služby akciovou společností, jejíž základní kapitál je 2 631 166 600,- Kč. Dále se společnost, dle obchodního rejstříku, zabývá mj. podnikáním v oblasti nakládání s nebezpečným odpadem. Podle svých webových stránek společnost vykonává funkci operátora celopražského systému nakládání s komunálním odpadem v Hlavním městě Praze.

Přestože seznam akcionářů není dohledatelný, z mediálních výstupů je zřejmé, že Hlavní město Praha není výlučným vlastníkem této akciové společnosti (srov. např. ceskapozice.cz, 13. 6. 2012, iHNed.cz, 5. 2. 2013), uvedená média pracují s údajem 77% podílu.

Podle údajů z webových stránek PSP ČR je k 8. červenci 2013 v dolní komoře evidováno 17 nezařazených poslanců. Tři z nich byli zvoleni původně na kandidátce ODS, další tři na kandidátce ČSSD a zbylých jedenáct bylo zvoleno za VV.

Výrok Miroslavy Němcové hodnotíme jako pravdivý.

Podle slov Tomáše Vandase jsou rozpuštěná Dělnická strana a nynější Dělnická strana sociální spravedlnosti rozdílné politické subjekty. Obě strany skutečně odlišuje různý znak (viz znak DS a znak DSSS), stejně tak rozdílné IČO (IČO DS a IČO DSSS). Nicméně sami představitelé na oficiálních stránkách DS uvádějí toto: „20. února 2010 oznámili představitelé DS svou volební kandidaturu a pokračování v politice pod hlavičkou Dělnické strany sociální spravedlnosti“. Nové logo DSSS je komentováno na oficiálních stránkách vyjádřením Tomáše Vandase před Nejvyšším správním soudem: „značku nám vzít můžete, ale naše myšlenky nikoliv“.

Při bližším porovnání programového prohlášení obou stran (DS zde a DSSS zde) vidíme jasně patrné společné prvky, přičemž některé programové body jsou přímo totožné slovo od slova. Prvním společným bodem je požadavek vystoupení z NATO a také z EU, jež je v případě DSSS mírněn konáním referenda o vystoupení v případě federalizace Unie. Shodné jsou pak požadavky na zavedení přímé volby prezidenta, tzv. imperativního mandátu (tj. mandát, který náleží straně nikoliv poslanci a ta ho může mandátu kdykoliv zbavit), požadavek na zrušení senátu a dále např. znovuobnovení trestu smrti, absolutní zákaz všech drog, či návrh na omezení přílivu cizího kapitálu. V programech nechybí ani společný požadavek na potravinovou soběstačnost, jistou formu kolektivního vlastnictví či posílení opatření proti imigrantům. Nicméně DS ve svých prohlášeních šla dále, neboť například chtěla úplné zrušení dotací pro politické strany, homosexualitu označuje za pohlavní deviaci a silněji akcentuje nacionalistický osten. DSSS naproti tomu přidává do programu i jistý enviromentální apel.

Dle výše zmíněných faktů je jasně zřejmé, že programy obou stran jsou z velké části totožné a ve zbytku jsou si velmi podobné. Určité odlišnosti se v nich však skutečně nachází avšak pouze v malých detailech. Navíc DSSS přímo navazuje na zrušenou DS i personálně a podle samotného předsedy i "myšlenkově. Vandas má pravdu v tom, že oba subjekty formálně a právně jsou odlišné. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Výrok Miloše Zemana hodnotíme jako neověřitelný, neboť životopis Jana Fencla, ani jiná informace, která by popisovala jeho úspěšné zemědělské podnikání, není veřejně dostupná.

Ministrem zemědělství ve vládě Miloše Zemana byl Jan Fencl a ministrem průmyslu a obchodu Miroslav Grégr.

Miroslav Grégr má ve svém životopise na webu Vlády ČR skutečně uvedeny značné zkušenosti ze sektoru průmyslu. Konkrétně: "Miroslav Grégr vystudoval strojní inženýrství na Českém vysokém učení v Praze a poté pracoval na různých technických a hospodářských pozicích ve strojírenském průmyslu. V roce 1962 byl jmenován generálním ředitelem podniku na výrobu vysokozdvižných vozíků Desta Děčín. V 60. letech se aktivně podílel na reformních aktivitách v hospodářské oblasti, za což byl po okupaci Československa krátce vězněn a až do pádu komunistického režimu různě perzekvován. V roce 1996 byl zvolen poslancem za sociálnědemokratickou stranu. V roce 1991 byl po obhájení habilitační práce jmenován docentem — obor strojírenská technologie. Miroslav Grégr byl také zakladatelem a prvním prezidentem Svazu průmyslu České republiky."Jan Fencl na webu Vlády ČR nemá svůj životopis vystaven. Jeho profil je dostupný pouze na české Wikipedii, kde se k jeho zemědělské zkušenosti uvádí: " V roce 1964 vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Poté působil na různých funkcích v Agropodniku. V letech 1990 a 1991 byl prvním prezidentem Českomoravské agrární unie."

Veřejně byl Fencl také ve své době nařknut, že z funkce ministra zemědělství získává výhody pro svůj vlastní statek.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě mediálních zdrojů.

Oscar Lafontain skutečně byl německým ministrem financí, a to mezi lety 1998 až 1999, tedy v době, kdy bylo zavedena společná evropská měna (k 1. 1. 1999).

V květnu tohoto roku Lafontaine na adresu eura uvedl to, o čem hovoří Velebný. Upozornil na to, že problémoví členové eurozóny nemají možnost devalvovat své měny, což by jim mohlo pomoci vyrovnat se s ekonomickou krizí. Kvůli nemožnosti praktikovat takovou monetární politiku v zemích eurozóny rovněž navrhuje navrácení se k systému domácích měn. Informoval o tom např. server Aktuálně nebo Britské listy.

Výrok hodnotíme na základě dat z webu Eurostat jako pravdivý.

2009

20102011

2012

2013

% HDP

-4.5

2.5

1.9

-1.3

-0.4

Tabulka uvádí procentní změnu růstu HDP vůči procházejícímu roku. Největším propadem z hlediska tohoto ukazatele prošla česká ekonomika v roce 2009,

následně ekonomika mírně rostla. Rok 2012 přinesl pokles ve výši 1,3 %. Data pro rok 2013 jsou zatím odhadem.

Přikládáme interaktivní graf z webu Idnes, který mapuje růst HDP po kvartálech.

Důkazem, že euroskeptické nálady v Německu pozvolna sílí, je volební výsledek (něm.) euroskeptické strany Alternative für Deutschland (AfD) v nynějších parlamentních volbách. AfD byla založena teprve na začátku roku 2013 (něm.) a ve volbách získala 4,7 % hlasů. Jedná se o úspěch, neboť strana v těchto volbách získala skoro stejný počet hlasů jako zavedená strana Freie Demokratische Partei, která byla v poslední vládě dokonce koaličním partnerem. AfD není proti vystoupení Německa z Evropské unie, ale požaduje (něm.) vytvoření menší a stabilnější měnové unie nebo návrat k národním měnám.

Na základě volebního výsledku této strany můžeme říci, že v německé společnosti jsou euroskeptické nálady zastoupeny.

Euroskeptické nálady začaly v Nizozemsku sílit s propuknutím (ang.) ekonomické krize. Euroskepticismus v Nizozemsku zastupuje především Strana pro svobodu (ang.) Geerta Wilderse. Tato strana zaznamenala volební úspěch (ang.) v roce 2010, kdy získala 15,4 % hlasů, o 9,5 % hlasů více než v předešlých parlamentních volbách. V posledních parlamentních volbách, které se konaly v roce 2012, však tato strana získala jen 10,1 %. Nicméně, podle průzkumu veřejného mínění Gallupu (ang.) z června 2013, by 39 % Holanďanů hlasovalo pro vystoupení z EU.

I v případě Nizozemska tedy můžeme říct, že v zemi jsou euroskeptické nálady přítomny.

Ivan Bartoš hovoří o zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Povinnost zveřejňovat informace se podle tohoto zákona vztahuje na státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Podle § 2 odst. 1 mají tyto subjekty povinnost poskytnout informace, které se vztahují k jejich působnosti.

Podle § 3 odst. 1 tohoto zákona si může o informaci zažádat každá fyzická i právnická osoba.

Podle § 3 odst. 3 se informací rozumí „jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“ Povinné subjekty poskytují informace na základě žádosti nebo zveřejněním.

Výrok předsedy KSČM je hodnocen jako pravdivý, a to na základě dohledaného vyjádření Miloše Zemana z listopadu 2012.

Miloš Zeman se v duchu Filipova výroku skutečně vyjádřil již před prvním kolem prezidentské volby. Mluvil o tom např. v pořadu Partie 4. listopadu 2012, kdy se konkrétně vyjádřil:

"Moderátor: je dost možné, že příští prezident bude jmenovat vládu, která by se nějak opírala o komunistickou stranu, ať už přímou účastí nebo tichou podporou, je to věc, která je pro vás i při tom, co jste říkal, co jste vzpomínal o své vlastní předlistopadové minulosti, je to pro vás představitelné?
Miloš ZEMAN, kandidát na prezidenta České republiky /SPOZ/:
Samozřejmě, je to pro mě naprosto představitelné, protože každý rozumný politik musí respektovat vůli voličů."

Informuje o tom také článek serveru iDnes ze stejného dne.

Ondřej Liška byl skutečně organizátorem demonstrace proti rozhodnutí Miloše Zemana nejmenovat Martina Putnu profesorem. Prezident sice později ustoupit a slíbil jmenovací dekret Putnovi podepsat, demonstrace se však přesto konala.

Jejím organizátorům totiž stále vadilo, že „zatímco ostatní docenti dostanou dekrety na ceremonii, Putna zůstane na ‚hanbě‘ a dekret dostane pouze od ministra někde v ústraní. Dále prý Zeman potvrdil, že se řídí osobními antipatiemi při svém rozhodování a zpochybnil autonomii vysokých škol.“

Na demonstraci dorazilo 23. května jen asi 200 lidí místo plánovaných 2000.

Tento protest tak byl skutečně naplánován jako první větší demonstrace proti prezidentovi. Demonstrace měla navazovat na několik dřívějších menších protestů (například 20. května a 21. května). Výrok tudíž hodnotíme jako pravdivý.