K zatím poslednímu mírnému zvýšení minimální mzdy došlo na základě Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. ze dne 6. prosince 2006, které vstoupilo v platnost od 1. ledna 2007. Dle Ministerstva práce a sociálních věcí tedy již sedmým rokem minimální mzda činí 8 000 Kč.

Designovaný premiér se tedy v tomto svém výroku značně odchyluje od reálného stavu věci, jeho výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Svůj plán spojit volby do PSP ČR a volby do Evropského parlamentu prezident Zeman skutečně deklaroval (a také potvrdil). Na základě zákona (.pdf) o volbách do Evropského parlamentu prezident skutečně vyhlašuje termín voleb. Uvádí to paragraf 3, odstavec 2 tohoto zákona. Stejně tak volby do Poslanecké sněmovny vyhlašuje prezident na základě zákona.

Náklady na organizaci voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2010 (nikoliv na Úhradu volebních nákladů politickým stranám) byly ministerstvem financí vyčísleny na 486 253 000 Kč.

Bohužel se nám však nepodařilo nalézt náklady na organizaci voleb do Evropského parlamentu (roky 2004 či 2009).

O snížení "provozních" nákladů v souvislosti se spojením voleb referoval např. také ČSÚ. Vzhledem k nedostatku dat však nelze částku uvedenou ve výroku ani vyvrátit, ani potvrdit.

Kromě provozních nákladů je ovšem možné upozornit na faktor možného "prodražení" evropských voleb právě kvůli zvýšené účasti. Ze zákona o volbách do Evropského parlamentu vyplývá následující: " Český statistický úřad po ověření volby poslanců do Evropského parlamentu sdělí Ministerstvu financí údaje o počtu platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé politické strany, politická hnutí nebo koalice. Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1 % z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 30 Kč."

Jelikož při spojení voleb do Poslanecké sněmovny a do Evropského parlamentu je logické očekávat značný nárůst účasti, je tedy možné, že ze státního rozpočtu bude nakonec prostřednictvím příspěvků za hlasy pro strany vyplacen značně větší objem finančních prostředků.

Celkově lze však pouze spekulovat, nakolik spojení voleb bude finančně úsporné, resp. nákladné, výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Hlavním zdrojem investicí v souvislosti s ochranou před povodněmi je od roku 2002 program s názvem Podpora prevence před povodněmi (129 120). Jeho průběh je rozdělen do tří etap (viz např. prezentace (.pdf) Naděždy Kozlové, vedoucí oddělení protipovodňových opatření). První etapa probíhala mezi lety 2002-2007 s celkovými náklady 4,043 mld. Kč. Druhé etapě, probíhající v současnosti (roky 2007-2013), byl přidělen celkový objem financí ve výši 11,55 mld. Kč.

Dle zprávy s názvem Informace o realizaci protipovodňových opatření v České republice za rok 2012 v gesci Ministerstva zemědělství (.pdf, str. 3) bylo do konce roku 2012 skutečně vyčerpáno celkem 8,1 mld. Kč, s tím že předpoklad čerpání na rok 2013 činí dalších 2,2 mld. Kč. Celkem tedy Ministerstvo zemědělství počítá s tím, že celkové investice do protipovodňových opatření do konce roku 2013 dosáhnou částky 10,3 mld. Kč (str. 3). Tyto prostředky směřovaly zejména do: podpory protipovodňových opatření s retencí, podpory protipovodňových opatření podél vodních toků, podpory zvyšování bezpečnosti vodních děl, podpory vymezování záplavových území a studií odtokových poměrů a podpory zadržování vody v suchých nádržích na drobných vodních tocích (str. 2).

Tab. 1: Program 129 120: Přehled skutečného čerpání v letech 2007-2012 a předpoklad čerpání v roce 2013 (v mil. Kč) Rok2007200820092010201120122013CelkemInvestovaná částka297,8883,51 985,91 677,81 252,12 006,32 199,910 303,3

Druhým zásadním investičním plánem je program s názvem Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží (129 130). Na tento program bylo na období 2007-2013 vyčleněny dotační prostředky ve výši 4,2 mld. Kč (str. 6). Celková částka, která byla do konce roku 2012 skutečně vyčerpána činí 3,1 mld. Kč, s tím že předpoklad čerpání na rok 2013 činí dalších 323 mil. Kč. Celkem tedy Ministerstvo zemědělství počítá s tím, že celkové investice do protipovodňových opatření do konce roku 2013 dosáhnou částky 3,4 mld. Kč (str. 7). Tyto prostředky směřovaly zejména do: Oprav a rekonstrukcí rybničních hrází, vybudování a rekonstrukcí bezpečnostních zařízení, vybudování či obnovy výpustných zařízení, vytvoření zásobních prostorů a odbahnění a výstavby nových vodních nádrží (str. 7).

Tab. 2: Program 129 130: Přehled skutečného čerpání v letech 2007-2012 a předpoklad čerpání v roce 2013 (v mil. Kč) Rok2007200820092010201120122013CelkemInvestovaná částka8,2518,1761,5673,0656,0481,9322,83 421,5

Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok Petra Nečase jako pravdivý.

Výrok ministra spravedlnosti hodnotíme na základě dohledaných informací ohledně amnestie a problematiky vězeňství v České republice jako zavádějící.

Pavel Blažek předložil na jednání vlády 10. dubna 2013 " Měsíční zpráva o provádění amnestie ke dni 27.3.2013", což dokládá záznam (bod 11 v rámci bloku informace) z tohoto jednání.

Tento konkrétní materiál, který Blažek na vládě prezentoval, není dohledatelný, nicméně lze veřejně získat informace, které jsou aktuální k 31. březnu, tedy měly by v podstatě odpovídat tomu, co bylo prezentováno ministrem na zmíněném jednání vlády.

Podle informací ze statistik Vězeňské služby ČR bylo k 31. březnu 2013 (.pdf, strana 2) vězněno 16 226 osob, což odpovídá počtu cca 160 vězňů na 100 tisíc obyvatel.

Před amnestií odpovídal počet vězňů cca 230 na 100 tisíc obyvatel (prosinec 2012 (.pdf, strana 2) - 22 644, listopad 2012 (.pdf, strana 2) - 22 992, říjen 2012 (.pdf, strana 2) - 23 015).

Co se týče srovnání počtu vězňů na 100 tisíc obyvatel, tak podle aktuálních dat z International centre for prison studies má ČR v tomto ohledu 154 osob na 100 tisíc obyvatel ve věznicích, což odpovídá přibližně údaji, který uvádí Blažek.

Maďarsko má pak na 81. místě v žebříčku 173 osob, Slovensko na 68. místě 205 lidí a Velká Británie zhruba 150 (ta však je v rámci tohoto žebříčku dělena na Anglii, Wales, Skotsko, S. Irsko). Není tedy pravdou, že by počty vězňů na 100 obyvatel byly zcela srovnatelné, např. Slovensko se od ČR odchyluje poměrně výrazně.

Je pravda, že Vratislav Mynář kandidoval v krajských volbách v roce 2012 ve Zlínském kraji na kandidátce SPOZ z druhého místa. Před ním se však na prvním místě nacházel člen Zemanovců Lubomír Nečas a na třetím místě další straník Josef Novák. Čtvrtý v pořadí Dalibor Maniš, starosta Valašských Klobouk, skutečně kandidoval jako bezpartijní.

Předsedou vlády byl Jiří Rusnok prezidentem jmenován 25. června 2013. Následně 1. července přijal Ústřední výkonný výbor ČSSD usnesení, v němž „(...)navrhuje jako demokratické a odpovědné řešení současné situace rozpuštění Poslanecké sněmovny na základě usnesení alespoň 120 poslanců a rychlé volby“.

ČSSD poté skutečně iniciovala mimořádnou schůzi sněmovny, na níž 17. července došlo k hlasování o jejím rozpuštění. Návrh ČSSD však přijat nebyl, přičemž ze záznamu o hlasování jednotlivých poslanců vyplývá, že pro návrh se vyslovili poslanci ČSSD, KSČM, VV a část nezařazených, zatímco proti návrhu se postavily strany ODS, TOP 09 a LIDEM.

Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy proběhly 15. a 16. října roku 2010. Praha byla rozdělena do sedmi devítimandátových obvodů, celkem se tedy volilo 63 zastupitelů.

Dle zákona o volbách do zastupitelstev obcí musí být na kandidátkách jednotlivých politických stran tolik kandidátů, kolik je v daném obvodu mandátů. V tomto případě je náhradníkem každý kandidát, který nezískal mandát svojí strany. Situace, kterou zastupitel Hudeček popisuje, může za určitých okolností nastat pouze v malých obcích, nikoliv však v Praze.

Vítězem (ČSÚ) voleb se stala strana TOP 09 s 26 zastupiteli. Následovala ODS s 20, ČSSD se 14 a KSČM se 3 mandáty.

(Přehlednou grafiku výsledků voleb nabízí např. server iDnes.cz).

Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok Tomáše Hudečka jako nepravdivý.

Na stránkách města Frýdek-Místek se lze dočíst, že v rámci projektu "MHD zdarma" je osobám, které uhradily své dluhy vůči městu, umožněno zakoupit si kartu v hodnotě 299 korun a kupón s roční platností za 1 korunu, které dohromady umožňují jízdu zdarma v rámci městské hromadné dopravy.

Projekt byl spuštěn v roce 2011, tedy před přibližně dvěma a půl, nikoliv čtyřmi lety. Jedná se však takřka o celé komunální volební období volební, volby do městského zastupitelstva proběhly na podzim roku 2010.

V rozpočtu pro rok 2010 (Závazné ukazatele rozpočtu města pro rok 210, řádek 187), tedy těsně před zavedením MHD zdarma, bylo v rozpočtu pro MHD vyhrazeno 32 milionů korunu. V roce 2011 (Závazné ukazatele rozpočtu pro rok 2013, řádek 193) to pak bylo 65 milionů korun, což je zdůvodňováno mimo jiné nákupem 4 nových autobusů. V roce 2012 (Rozpis rozpočtu roku 2012, str. 17) již výše městských výdajů na provoz MHD dosahovala 60 milionů korun, v roce 2013 (Rozpis rozpočtu roku 2013, str. 14) 62 milionů.

201032 mil.201165 mil.201260 mil.201362 mil.

Ačkoliv Martin Pecina říká, že nezná čísla přesně, rozdíl mezi původní výši dotace a výší po zavedení MHD zdarma rozhodně není minimální, naopak se toto číslo přibližně zdvojnásobilo. V samotném hodnocení není důležité, že Pecina neuvádí přesná čísla, ale jeho tvrzení, že zavedení bezplatné MHD stálo město pouze minimální výdaje. Ministr vnitra se mýlí také v obě fungování celého projektu. Proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Tereza Bernardová odkazuje zřejmě na pardubickou nemocnici, která v roce 2010 dosáhla téměř stamilionové ztráty. Za důvody tohoto výsledku bylo považováno špatné hospodaření, nárůst mezd a právě nákup magnetické rezonance a počítačového tomografu. Obě tato zařízení už přitom byla ve dvacet kilometrů vzdálené nemocnici v Hradci Králové.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, a to s ohledem na účinný Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. Miroslav Kalousek bude kandidovat jako jednička TOP 09 ve Středočeském kraji. V případě volebního úspěchu získá TOP 09 takový počet mandátů, který odpovídá poměru získaných hlasů v tomto kraji (celkový počet přidělovaných mandátů pro Středočeský kraj je odvozen z mandátového čísla pro celou ČR).

Zákon však umožňuje voliči ovlivnit i pořadí kandidátky volební strany a to udělováním tzv. přednostních (preferenčních) hlasů - jedná se o 4 hlasy. Zákon doslova uvádí: "Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, politické hnutí nebo koalici v rámci volebního kraje, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi."

Miroslav Kalousek tedy v případě volebního úspěchu TOP 09 nemusí získat mandát a může být "vykroužkován a přeskočen" svými spolustraníky či "spolukandidáty". Jeho "nezvolení" však mohou umožnit pouze voliči TOP 09 použitím preferenčních hlasů.