Podle seznamu, dostupném na webu volby.cz, má strana Volte pravý blok v tomto kraji opravdu plnou kandidátku, čítá tedy rovných 36 kandidátů na post poslance.

Stejně jako Občané 2011, tak i strana Volte Pravý blok kandiduje pouze v Praze. Informaci potvrzuje jednak již zmiňovaný web, jednak i zářijové prohlášení Poslanecké sněmovny o kandidujících stranách.

K založení Strany Práv Občanů došlo v prosinci 2009, kdy se strana i oficiálně registrovala na Ministerstvu vnitra.

V únoru 2010 pak přidala ke svému názvu přídomek “ Zemanovci ”, zároveň proběhla i změna stanov. SPOZ v plném názvu tedy opravdu vznikla v únoru 2010.

Ještě před jmenováním Fischerovy vlády, 7. dubna 2009, předložila skupina poslanců sněmovně návrh ústavního zákona o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny, tedy o jejím předčasném rozpuštění. Vláda Jana Fischera byla jmenovaná o měsíc později, 8. května.

Ústavní zákon sice byl schválen a vyhlášen ve Sbírce zákonů, avšak 10. září 2009 jej – spolu s říjnovým termínem voleb – zrušil Ústavní soud. Soud tedy řekl své „ne“ až v září, nikoliv „někdy v srpnu“, a výrok je tudíž zavádějící.

Na základě dat statického úřadu Evropské komise Eurostat hodnotíme výrok jako pravdivý.

Při hodnocení vycházíme z dat Eurostatu o nezaměstnanosti mladých ve věku 15 - 24 let z června 2013 (u některých států jsou už dostupná i data z července, ale ne u všech, proto volíme druhý nejnovější set dat).

V České republice je nezaměstnanost mladých lidí do 25 let na úrovni 18,2%. Průměrná hodnota zemí EU28 je 23,5%. Již to zcela jasně ukazuje, že skutečně je ve většině evropských zemí situace na trhu práce pro mladé lidi horší než v Česku. Česká republika je v žebříčku 28 států Evropské unie na 7. místě. Celkovou seřazenou tabulku jsme pro vás vložili na Dropbox (.xls).

Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací o fungujících spalovnách v ČR jako pravdivý.

Web Odpad je energie uvádí, že: "v České republice jsou v současnosti v provozu tři spalovny komunálního odpadu. Ve všech se odpad využívá pro výrobu energie."

Konkrétně jde o spalovny ZEVO Praha-Malešice, SAKO Brno a TERMIZO Liberec.

V případě voleb do Poslanecké sněmovny se postupuje podle zákona o volbách do Parlamentu ČR. Podávání kandidátních listin je upraveno v § 31 (3): "Kandidátní listiny se podávají nejpozději 66 dnů přede dnem voleb krajskému úřadu, a to pouze prostřednictvím zmocněnce. Podání kandidátní listiny krajský úřad potvrdí zmocněnci politické strany, politického hnutí nebo koalice." § 55 zákona však uvádí lhůty pro případ, kdy je rozpuštěna Poslanecká sněmovna. Zde jde skutečně o Kalouskem uváděných 38 dní. Konkrétně: " Došlo-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, zkracují se lhůty podle (...) § 31 odst. 3 na 38 dnů."

Relevantní veřejně dostupná studie Českého statistické úřadu zabývající se náklady na výchovu a výživu dětí byla vypracována v roce 2003. Údaje v ní obsažené jsou však poměrně zastaralé. Aktuální informace ale nabízejí např. některé zpravodajské a informačních servery zabývajících se ekonomikou či financemi.

Podle serveru eurozpravy.cz (článek z 23. 4. 2013) : " V současné době představuje dítě podle ekonomických analytiků celkovou investici od 1,5 až do tří miliónů korun s tím, že roční průměrné náklady na dítě činí kolem 60 tisíc korun." Obdobné údaje nabízí i server žena.cz (článek z 5.6. 2011) FinExpert.cz (článek z 24.11. 2010 či Našefinance.cz (článek z 3. 9. 2009).

Reportáž České televize z 17. 8. 2012 zmiňuje částku jednoho a čtvrt milionu korun. Vlastní výpočet TV Nova z 17.4. 2013 zase uvádí částku až 2,7 milionu korun.

Náklady uváděné ve zdrojích se povětšinou pohybují v rámci uvedeném Pavlem Bělobrádkem, proto výrok označujeme jako pravdivý.

Aktuální sazby DPH pro rok 2013 jsou 15 a 21 %, hypotetická průměrná sazba by tedy byla 18 %. Za předpokladu, že splatnost faktur by byla půl roku (a zákazník by platil poslední den splatnosti), stihneme vloženou stokorunu otočit dvakrát za rok, DPH na výstupu by tedy činila 36 % (2x18) z této vložené stokoruny. Pokud by se zkrácením splatnosti podařilo zajistit obrátku peněz 10krát rychleji (splatnost by v takovém případě musela být přibližně 18 dní), DPH na výstupu by za rok bylo skutečně 360 % z vložené stokoruny.

Přestože tedy Rostislav Senjuk chybně uvádí, že průměrná sazba je 17 %, už jako dvojnásobek uvádí správně 36 procent, považujeme to tedy pouze za přeřeknutí a výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme na základě informací z webů swissworld.org, swissinfo.ch , globaledge.msu.edu, wikipedia.org a ch.ch jako zavádějící.

Je pravdou, že švýcarský parlament, Federální shromáždění, je dvoukomorovým tělesem. Dolní komora, Národní rada, se skládá z 200 poslanců a horní komora, Rada států, je tvořená 46 zástupci kantonů.

Také je pravdou, že občané Švýcarska mohou zrušit zákon, který podle jejich názoru není v soulady s jejich zájmy, a to prostřednictvím referenda a lidového hlasování. Občané Švýcarska s volebním právem, nebo minimálně 8 kantonů má právo iniciovat referendum o přijatém zákoně či legislativním aktu. Pokud se do 100 dnů od vyhlášení zákona, jemuž referendum oponuje shromáždí 50 000 platných podpisů, je platnost zákona posouzena prostřednictvím lidového hlasování.

Politický systém Švýcarska je velmi specifický a nelze jej označit jako klasickou parlamentní demokracii. Vláda země, Federální rada, je volena oběma komorami parlamentu a po zvolení jí nelze vyjádřit nedůvěru. Federální parlament může byt rozpuštěn pouze v případě přijetí iniciativy na kompletní změnu ústavy. Oba tyto znaky švýcarský politický systém odlišují od jiných parlamentních demokracií.

Dle dat (a.j.) OECD činily v roce 2011 celkové výdaje na zdravotnictví v ČR 7,4% HDP. Do níže přiloženém grafu jsme na základě těchto dat zobrazili podíly zdravotnických výdajů na HDP pro státy OECD - graf na Dropbox. Ve srovnání s těmito státy má ČR šesté nejnižší výdaje z celkového počtu 28 států uvedených v grafu (pro Austrálii, Izrael, Japonsko, Mexiko a Turecko nejsou dostupná data.)