Evropská unie dlouhodobě kritizuje Českou republiku za neschopnost přijmout služební zákon o státní správě. V sérii doporučení z 29. května 2013, které každoročně vydává Evropská komise pro všechny členské státy, se v bodě č. 15 jasně píše o nutnosti přijmout zákon o úřednících. Komise však už 30. 5 uvedla, že pracovala se starým návrhem zákona a „kritiku zákona, kterou umístila na svém webu, zpracovali její úředníci a neschválili ji komisaři. Materiál tak nereprezentuje oficiální stanovisko Komise a sloužil jako souhrn podkladů pro vypracování doporučení pro Česko“.Přijetí služebního zákona je však do budoucna nutnou podmínkou pro čerpání financí ze strukturálních fondů EU. Zavedení zákona bylo také jednou z podmínek vstupu ČR do EU.

Série doporučení vydávaná Evropskou komisí závazná nejsou, avšak povinnost přijmout služební zákon pro ČR závazná je. Výrok ministra bez portfeje Petra Mlsny proto hodnotíme jako zavádějící.

S výrokem jsme oslovili všechny strany (samozřejmě kromě ODS), které by se podle volebního průzkumu TNS Aisa (období sběru dat: 2. 9. 2013 – 5. 9. 2013) realizovaného pro ČT dostaly do PSP ČR (ČSSD, KSČM, TOP 09, ANO 2011, Úsvit, SPOZ, Strana zelených, doplněno o KDU-ČSL, která je na hranici překonání volební klauzule).

Na základě získaných odpovědí (viz dále) jej hodnotíme jako nepravdivý.

Ke komunikaci jsme použili dva kanály: klasický e-mail a také facebookové stránky (pokusili jsme se zjistit, jak strany komunikují se svými fanoušky) uvedených politických stran.

Z emailových odpovědí (tak, jak postupně přicházely) citujeme následující:

KDU-ČSL: "Dobrý den,

volební program vznikal v několika fázích. Nejprve byl na krajské organizace poslán starý volební program, členové strany posílali připomínky. Pak předsedové odborných komisí zpracovali a navrhli hlavní priority nového volebního programu ve své oblasti. Pak zasedala dvakrát Programová rada KDU-ČSL (Předsednictvo a předsedové odborných komisí). Na druhém zasedání byl program schválen.

S pozdravem

Miriam Farská

asistentka předsedy"

TOP 09: "Hezký den,

strana TOP 09 vytvářela svůj program pro předčasné sněmovní volby právě v expertních komisích strany.

Jejich členové podle své specializace zpracovávali první verze volebního programu - dokonce už předtím, než byly vyhlášeny předčasné volby (neboť TOP 09 si stanovila termíny pro přípravu programu pro běžný termín voleb). V každé expertní komisi jsou zástupci ze všech krajů. Tento návrh poté převzala programová rada strany, která vytvořila konečný návrh programu, který potvrdil schválením Výkonný výbor TOP 09.

Děkujeme za váš zájem.
S pozdravem
Martina Macková
mediální analytik"

ANO: "Dobrý den.

Hnutí Ano pracuje na programu ve čtrnácti pracovních skupinách, které sestávají z
více než 120 resortních odborníků od svého vzniku. Náš program zohledňuje
připomínky členů (viz níže), ale určitě nevznikl pouze na základě komisí
vzešlých z členské základny. To považujeme za zcela neprofesionální, resortní a
odborný program mají tvořit odborníci, nikoliv politici.

S ohledem na to, že prosazujeme profesionalitu, jsou garanty našich resortních témat
vysoce hodnocení odborníci s morálním kreditem a odbornou zdatností, prokázanou v minimálně desetileté praxi, vzděláním a prokazatelnými úspěchy v oboru.

Kromě více než 120 odborníků na příslušné resorty, kteří přispívali svými
odbornými vstupy do resortního znění, proběhlo ve fázi přípravy programových
východisek i online připomínkování od všech členů ANO prostřednictvím online
formuláře na našich stránkách.

Není tedy pravda, že by "žádná jiná politická strana nevytvářela volební
program tak, že by ho vytvářely jednotlivé odborné komise složené z členské
základny".

Bohužel nejsme schopni prokázat žádným odkazem, že diskuze proběhly, protože web jsem již od té doby změnili.

Na druhou stranu, pokud by to demagog.cz vyžádal, jsme schopni dohledat z offline archivu důkazy, že příprava programu takto probíhala.

S pozdravem
Radka Burketová
tisková mluvčíP.S. Členem odborné komise na resort se mohl stát jakýkoliv člen, pokud o topožádal a v desítkách případů se tak stalo."

SPOZ: "Dobrý den,citovaný výrok Jiřího Pospíšila lze interpretovat jako směs neznalosti a
demagogie. Rozhodně přinejmenším některé strany sestavují své volební
programy prostřednictvím svých odborných komisí (ty si ostatně
nevymyslela ODS, ale přejala je od ČSSD).

V naší straně ( SPOZ ) od počátku pracují odborné komise nejen na
centrální, ale i na krajské úrovni - a pokrývají obvyklým způsobem
oblasti jednotlivých resortů. Komise mají početnou základnu, vedle členů
strany se na jejich činnosti podílejí i odborníci z řad nestraníků.

Tvorba programu má obvykle stanovený postup (časový harmonogram, garanty
sekcí, procedury schvalování...). Mimořádné volby poněkud narušily
procedurální část (schvalování volebního programu sjezdem). Zdroje
můžete sledovat v materiálech předchozích voleb (naše stránky,
sjezdové dokumenty a jiné).

Pěkný den,
Vladimír Kruliš
místopředseda strany"

ČSSD:"Dobrý den.

Posílám vám odpověď na Váš dotaz:

Program ČSSD vychází z výstupů jejího odborného zázemí. Během posledních 3 let
jsme zpracovali tzv. zelené a bílé knihy na jednotlivá programová témata. Na jejich
tvorbě se podílelo mnoho mimostranických odborníků. Tyto tzv. zelené a bílé knihy
můžete najít na webu ČSSD.

Volební program pro sněmovní volby byl připraven programovou radou, kterou vedl
místopředseda Lubomír Zaorálek. Aktivně se ho účastnili i předsedové a garanti
odborných komisí a stínoví ministři. Jména garantů odborných komisí můžete
najít na našem webu v sekci odborné komise.

Odborné zázemí ČSSD tvoří nejen členové strany, ale i mimostraničtí odborníci,
kteří se ve straně jiným způsobem než účastí na diskusích o jejím programu
neangažují. To považujeme za výhodu. V současné chvíli tvoří odborné zázemí
ČSSD 24 komisí, ve kterých pracuje přes 500 odborníků.

Odborné komise v české sociální demokracii existují již od roku 1930.

S pozdravem

MgA.Martin Ayrer
tiskový mluvčí ČSSD"

Z facebookových odpovědí citujeme následující:

Strana zelených: "Na tvorbě programu se podílí jednotlivé odborné sekce (např. sekce pro sociální politiku), které jsou v drtivé většině tvořeny členy strany a sympatizanty. Podívejte se například na vedoucí v přehledu sekcí, kteří jsou všichni naši straníci více na http://old.zeleni.cz/.../index.html."

Hnutí Úsvit: "Hezký den,

tady pan Pospíšil výjimečně lhal nevědomky - asi nemohl tušit, že ministrana jako je Úsvit má zatím jen 9 členů, přičemž každý tam má své odborné místo - právník, ekonom, lékař a gesci a každý se podílel jak na části svého odborného programu, tak na celkové koncepci.

S tím že program nám ale pomáhali dotvořit naši sympatizanti -kteří měli čas a chuť programové priority diskutovat a podávat podněty - takže na programu se podílelo 100 procent členů plus řádově okolo stovky nečlenů - sympatizantů.

Je správné říct, že naším programem je několik bodů k systémovým změnám ústavy. Pak máme programové priority, které chceme podporovat v jednotlivých oblastech s tím, že samozřejmě vzhledem k tomu, že nechceme vstupovat do vlády, nelze to mít za plnohodnotný program..

Ale i tento "program" jednohlasně odsouhlasilo 100 procent našich členů. Přece jen jsme stranou přímé demokracie a každý hlas má u nás skutečně stejnou váhu."

ČSSD: Na svém facebookovém profilu odpověděla stejným textem jako v emailové komunikaci.

KSČM: Odpověď od Komunistické strany Čech a Moravy se nám získat nepodařilo. Její předseda Vojtěch Filip však výrok Jiřího Pospíšila odmítl již v samotném pořadu Partie cit: "Pane místopředsedo, takže v tomto ohledu mi dovolte říct, že samozřejmě KSČM jako demokratická politická strana ho tvoří taky, tak neříkejte, že jste jedinou politickou stranou, která ho snad vytvářela demokraticky. To urážíte ostatní politické strany."

Jana Bobošíková má patrně na mysli bývalou předsedkyni Národní strany Petru Edelmannovou. Ta se v médiích vyjádřila, že se s ní v roce 2005 sešel tehdejší předseda ODS Mirek Topolánek a jednal s ní o možné povolební spolupráci, tuto tezi zopakovala pak i v rozhovoru pro server Atlas.cz.

Ke schůzce však došlo v srpnu 2005, za vlády Jiřího Paroubka, ODS tedy byla v opozici a Mirek Topolánek nemohl mít žádné schůzky "u sebe na vládě", výrok tedy považujeme za zavádějící.

Programové prohlášení vlády (zde na Ihned.cz, str. 3) skutečně zmiňuje mj. investici dalších státních prostředků k podpoře růstu ekonomiky:

"Neprodleně budou identifikovány všechny dostupné zdroje investic v rámci veřejné správy a ve státem ovládaných podnicích tak, aby v co nejkratším čase mohly podpořit rozvoj české ekonomiky."

a také:

"Počítáme ovšem s posílením investic do vzdělání, vědy, výzkumu, dopravní infrastruktury a na další prorůstová opatření."

Nemůžeme samozřejmě ověřit, jestli Jiří Rusnok plánuje stát se členem SPOZ v budoucnu, podle dostupných informací jím však není v tuto chvíli. Uvádí to například současný předseda SPOZ Zdeněk Šteng. Je však zřejmé, že v minulých letech měl k této straně blízko.

Se stranou spolupracuje minimálně od roku 2010, kdy vystoupil z ČSSD a stal se „ekonomický expert strany“, objevil se jako zástupce SPOZ například v televizním pořadu Politické spektrum. Ve volbách v roce 2010 také vedl kandidátku SPOZ v Praze-Vinoři jako nestraník.

Kvůli výše uvedeným vazbám na stranu hodnotíme výrok jako zavádějící, přestože formálně skutečně členem strany není.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož prvky přímé demokracie (přímou volbu prezidenta, hejtmanů, starostů) jsou dlouhodobou vizí strany, nicméně jejich poslední program se k této problematice nevyjadřuje.

Ve volebním programu pro volby do PS PČR 2006 uvádí v olební desatero Strany zdravého rozumu pod prvním bodem požadavek zavedení přímé volby prezidenta, hejtmanů a starostů a dále zrušení Senátu, který má být v systému přímé demokracie zbytečný.

Ve volebním programu pro volby do PS PČR 2010 vyjadřuje podporu přímé demokracie v bodech IV. a V.

Volební program pro volby do PS PČR 2013 s názvem Spravedlnost - rozum - cit se k přímé demokracii v žádném z bodů nevyjadřuje.

Lze tedy konstatovat, že se prvky přímé demokracie v programu strany Suverenita - Strana zdravého rozumu sice dlouhodobě vyskytují, nicméně v posledním programu, který je velmi stručný, se nevyskytuje.

Vojtěch Filip patrně hovoří o Sjednocené komunistické straně Turecka (TBKP). Ta była v roce 1991 rozpuštěna rozhodnutím tureckého Ústavního soudu. Evropský soud pro lidská práva (ECHR) však ve svém rozhodnutí z ledna 1998 (plné znění rozhodnutí anglicky zde) shledal toto rozpuštění v rozporu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv, konkrétně s článkem 11 o svobodě shromažďování a sdružování a zúčastněným stranám přiznal odškodné ve výši 120 000 francouzských franků (podle historického kurzu přibližně 700 tisíc korun). Ostatní nároky byly soudem zamítnuty, odškodnění tedy zdaleka nečinilo 3 miliony euro, jak tvrdí Vojtěch Filip.

Kvůli nadhodnocené částce odškodnění hodnotíme výrok jako zavádějící.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z webu mojeods.cz a volby.cz jako zavádějící, neboť Pospíšil značně nadhodnocuje počet členů ODS.

Aktuální počet členů ODS je v tuto chvíli (16. září 2013) 21 493, což je údaj značně nižší, než který popisuje místopředseda ODS.

Počet komunálních politiků zvolených za ODS v posledních komunálních volbách v roce 2010 byl 5 112 zvolených zastupitelů. I když toto číslo nemusí a zřejmě není k dnešnímu dni zcela totožné, je nepochybné, že ODS zastupují na komunální úrovni skutečně stovky zastupitelů.

Do vzniku samostatné České republiky v roce 1993 probíhalo vládnutí na federální a státní úrovni. Během tohoto období byla KDU-ČSL součástí vlád na obou těchto úrovních. Výjimku tvořila federální vláda sestavená po volbách v roce 1990, kdy strana"[d]o federální vlády nedelegovala na protest proti nekorektnímu postupu představitelů vítězného Občanského fóra v době předvolebního agitačního moratoria žádného kandidáta." Od ustavení samostatné ČR se pak KDU-ČSL nepodílela celkem na pěti vládách. Poprvé v letech 1998 až 2002, kdy byla, s podporou ODS, Milošem Zemanem sestavena jednobarevná menšinová vláda. Dalším případem byla první vláda Mirka Topolánka (2006 až 2007) skládající se pouze z ministrů za ODS a nestraníků, která však nezískala důvěru parlamentu.

KDU-ČSL se dále nepodílela ani na úřednické vládě Jana Fischera (2009 až 2010), do níž byli jednotliví ministři navrhováni politickými stranami ODS, ČSSD a Stranou zelených. Po následujících sněmovních volbách, kdy KDU-ČSL nepřekročila 5% volební klauzuli, premiér Petr Nečas sestavil vládní koalici ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Stejně tak se KDU-ČSL nijak nepodílela ani na sestavování současné vlády premiéra Jiřího Rusnoka.

Z výše uvedených zjištění vyplývá, že, pokud vezmeme v úvahu obě vládní úrovně z dob federativního uspořádání státu, politická strana KDU-ČSL od roku 1990 neparticipovala celkem na šesti vládách, což zcela koresponduje s výrokem Pavla Bělobrádka.

Bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09 skutečně rezignoval poté, co jeho náměstka Šišku obvinila policie z podplácení (následně také ze zneužití pravomoci úřední osoby). Odstoupil z funkce ministra na konci října roku 2012.

Co se týká výzev KSČM - již v květnu 2012 interpelovala tehdejší poslankyně Semelová ministra Drábka ve věci “ neprůhledných aktivit a financování na MPSV a sepětí některých vysokých úředníků s určitými firmami a společnostmi. ” V tomto svém vystoupení narážela právě i na náměstka ministra Šišku. Jaromír Drábek jakékoliv pochyby v rámci této interpelace odmítl. Konkrétně na jeho adresu uvedl, že “ po prověření všech aktivit Vladimíra Šišky musím konstatovat, že podle mých informací, těch, které jsou veřejně dostupné, a těch, které mi byly předloženy, nedošlo k žádnému střetu zájmů. ”

Veřejný apel na rezignaci ministra Drábka vyjádřil také další z tehdejších poslanců KSČM - Miroslav Opálka. Na základě těchto dohledaných informací hodnotíme výrok Marty Semelové jako pravdivý.