Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť není známo přesné datum, co se týká členství Pavla Bělobrádka v KDU-ČSL.

K dokončení privatizace OKD došlo v polovině září 2004, kdy vláda rozhodla, že státní podíl získá společnost Karbon Invest. Podle veřejně dostupných zdrojů vstoupil Bělobrádek do strany právě v roce 2004. Server Demagog.cz se ho proto pokusil kontaktovat, aby získal přesné údaje. V časové tísni nás odkázal pouze na svůj oficiální web, kde však tento údaj není úplný.

Ekonom Miroslav Zámečník (spolu s Tomášem Lhotákem) ve své analýze pro Hnutí DUHA z ledna 2013 odhaduje makroekonomické dopady programu pro energetické renovace domů. Podle této analýzy může celý program vygenerovat ročně až 31 tisíc pracovních míst (strana 18).

Každý investovaný million korun pak může přinést dodatečné daňové příjmy ve výši 0,19 až 0,3 miliony (podle typu investice) a příjmy z odvodů na sociálním pojištění 34 až 49 tisíc korun (strana 19). I v případě investice s největším efektem, především u novostaveb, by tedy dodatečné příjmy z jedné miliardy činily 349 milionů korun, nikoliv 3 miliardy.

Ondřej Liška měl patrně na mysli dopad na HDP (strana 16). Podle propočtů Miroslava Zámečníka by skutečně nejefektivnější investice, tedy do novostaveb, přinesly dodatečný HPD 2,99 miliardy korun.

Kvůli této záměně pojmů hodnotíme výrok Ondřeje Lišky jako zavádějící.

V neděli 2. 6. 2013 vláda schválila okamžitou pomoc ve výši 300 milionů Kč pro města a obce postižené povodněmi. K dispozici budou dále 4 miliardy korun ze státního rozpočtu a 1,3 miliardy ze státního fondu dopravní infrastruktury.

Podle České televize mohli a mohou obce okamžitě žádat o finance (ze zmíněných 300 mil. Kč.) prostřednictvím ministerstva financí.

Vyjádření Petra Nečase po mimořádném jednání vlády 2. 6. 2013: „Bude-li potřeba další finanční prostředky, vláda je okamžitě uvolní. Je například k dispozici 1,3 miliardy korun, které jsme připraveni okamžitě v horizontu maximálně dvou dní uvolnit ze Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy a rekonstrukce silnic první, druhé a třetí třídy a také železničních tratí.“

Brífink po návštěvě v povodněmi postižených Zálezlicích 4. 6. 2013: "Již nyní na odstraňování povodňových škod a na rekonstrukci území máme v rozpočtu připraveno zhruba čtyři miliardy korun."

Při podpisu tzv. Lisabonské smlouvy se jednotlivé státy zavázaly k přenosu některých národních pravomocí na kolektivní orgány EU (u mnohých k tomuto přenosu došlo již dříve, například na základě tzv. Maastrichtské smlouvy). Lisabonská smlouva například zakládá celní unii, národní státy tedy nemohou rozhodovat o clech na zboží dovážené do země. EU má také právo upravovat některé otázky týkající se mimo jiné vnitřního trhu v unii, dopravy či energetiky.

Pojem vyhláška však v evropském právu neexistuje. Evropská unie používá následující právní akty:

• Nařízení: vydává Rada EU, závazné pro celou unii (např. chráněná označení produktů)
• Směrnice: stanovuje určité cíle, zpravidla ve formě minimálních požadavků (např. omezení pracovní doby), kterým jsou členské státy povinny přizpůsobit svou legislativu
• Rozhodnutí: vztahuje se k určité zemi či určité firmě, pro tu je pak závazné. Patrně nejznámější rozhodnutí z poslední doby je to týkající se dominantního postavení firmy Microsoft
• Doporučení: nemá právní závaznost, slouží spíše k formulování postojů orgánů EU k určité problematice
• Stanovisko: jedná se především o vydávání stanovisek k připravované legislativě ze strany některých výborů či orgánů

Členské státy jsou tedy nuceny řídit se nařízeními a implementovat směrnice, jejichž případnou (ne)smyslnost si netroufáme hodnotit.

S malou výhradou k nepřesnosti pojmů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Bobošíková z volby prezidenta odstoupila dříve, než došlo k hlasování, její kandidatura v něm tedy nehrála roli.

Bobošíková odkazuje k volbě prezidenta v únoru 2008, kdy proti sobě stáli Václav Klaus a Jan Švejnar jako nejsilnější kandidáti. Podle dřívějšího znění Ústavy ČR (čl. 58) se nepřímá volba konala až ve třech kolech. V prvním kole bylo pro zvolení potřeba získat zvlášť nadpoloviční většiny hlasů všech členů Senátu a všech členů Poslanecké sněmovny. Pokud tuto podmínku nesplnil žádný kandidát, konalo se druhé kolo, do kterého postupoval kandidát s nejvyšším počtem hlasů ve sněmovně a kandidát s nejvyšším počtem hlasů v Senátu.

Před volbou bylo zřejmé, že Švejnar získá většinu poslanců (opoziční poslance a členy Strany zelených, vizte přehled volby iDNES.cz), zatímco Klaus většinu senátorů, mezi kterými měla po volbách r. 2006 většinu ODS (přehled ČSÚ, .pdf). Pokud by ale kandidovala Bobošíková a část poslanců (stačili by poslanci KSČM) v prvním kole hlasovala pro ni namísto Švejnara, mohl se Klaus stát nejsilnějším kandidátem v obou komorách. Nebyl by sice zvolen v prvním kole, byl by však jediným kandidátem postupujícím do kola druhého (tento scénář zmínily kupř. Novinky.cz).

Nehodnotíme, zda Bobošíková prospěla Klausově zvolení. Pokud však bylo jejím cílem snížit svou kandidaturou počet hlasů pro Švejnara (nikoli kvórum, to se v prvním kole volby nemohlo změnit), nebyla úspěšná. Bobošíková již před prvním kolem volby odstoupila (shrnuje iDNES.cz), Švejnar získal většinu hlasů poslanců a postoupil do druhého kola.

Řeč je o probíhajícím vyšetřování ÚOOZ, v rámci kterého byli z korupce obviněni bývalí poslanci Petr Tluchoř, Ivan Fuchsa a Marek Šnajdr. Vyšetřování stále probíhá a není zcela jasné, jaké všechny konkrétní důkazy policie shromáždila a jaké jednání vedlo k obvinění. Nedá se tedy ani posoudit, jestli získané posty byly odměnou za odchod z vlády, či nikoli. Navíc platí presumpce neviny a do rozhodnutí soudu se faktická podstata výroku ověřit nedá.

Kandidát TOP 09 na prezidentský post Karel Schwarzenberg ve své kampani v souvislosti s otázkou přijetí či nepřijetí společné evropské měny zdůrazňoval (např. v rozhovorech a diskuzích - IDNES, IHNED, EurActiv, ČT) především závazek České republiky euro přijmout, který vyplývá z účinných smluv, které jsou pro ČR závazné.

Jednoznačně deklarovanou ambici Karla Schwarzenberga přijmout euro do pěti let tak, jak je uvedeno ve výroku, však ze zkoumaných prohlášení a rozhovorů vyvodit nelze. Předseda TOP 09 v souvislosti s časovým horizontem pěti let hovoří o tom, že přijetí společné evropské měny je: "otázka, která bude k řešení snad za pět let." (rozhovor pro EurActiv) V pořadu Ekonomika ČT24 z 20. prosince 2012 pak Schwarzenberg např. uvádí následující:

"My jsme se k tomu zavázali. My jsme podepsali smlouvu, podle které se Česká republika v přístupové smlouvě Evropské unii zavázala. Takže to není otázka, jestli jsem pro, nebo proti. Nýbrž otázka je kdy. Tam máme bohudíky dost prostoru. Dle mého názoru teď ještě nedosáhneme ukazatelů, které by nám vůbec umožnily zažádat o přijetí do eurozóny. Obávám se, že to bude nějakých čtyři až pět let trvat. Pak bude tato otázka aktuální, pak se zahájí proces a pak rozhodne vláda, která v té době bude, a vedení národní banky, kdy bude za dlouhá léta vhodný okamžik k přijetí eura. Já bych velice varoval před tím, abychom byli nevěrohodní tím, že něco podepíšeme a řekneme – no, okolnosti se pro nás změnily, tudíž to podrobíme referendu."

Na základě výše uvedeného Skopečkův výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť, jak již bylo uvedeno výše, jednoznačně deklarovanou ambici Karla Schwarzenberga přijmout euro do pěti let nelze z veřejně dostupných zdrojů dohledat. Předseda TOP 09 však zdůrazňuje závazek pro ČR euro přijmout, a právě období "za pět let" spojuje s aktuálností této otázky, kdy bychom mohli kritéria pro přijetí společné evropské měny splnit.

Sociální demokraté před schválením přímé volby prezidenta navrhovali několik úprav prezidentských pravomocí. ČSSD navrhovala převést doposud samostatnou pravomoc prezidenta jmenovat členy bankovní rady do režimu kontrasignace či za souhlasu Senátu.

Proti prvnímu i druhému návrhu ve 3. čtení hlasovala ODS, TOP 09 i VV, a návrhy byly následně zamítnuty. Dodejme, že podobné omezení této pravomoci, pouze ze strany Sněmovny, navrhovala i KSČM, i tento návrh byl ovšem odmítnut napříč politickým spektrem, včetně hlasů ČSSD.

Zmiňovaní poslanci ODS a TOP 09 pak ovšem hlasovali ve prospěch dalších “omezovacích” návrhů ČSSD, konkrétně v oblasti abolice (práva zasahovat do trestního řízení) a za omezení imunity pouze na dobu funkčního období.

Později ČSSD také navrhla omezení pravomocí (.pdf) prezidenta v agendě milostí, proti však byli zástupci ODS a TOP 09.

Při analýze výroku nehodnotíme, nakolik se v případě změn, u kterých panoval konsenzus, jednalo o maličkosti či naopak zásadní změny. ČSSD, ODS a TOP 09 tak nalezly shodu na změnu Ústavy ve dvou oblastech (imunita, abolice), v případě bankovní rady a úpravy milostí se strany neshodly.

Výrok Bohuslava Sobotky tak hodnotíme jako pravdivý

Na základě informací z blogu předsedy strany LEV 21 Jiřího Paroubka hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jiří Paroubek na svém blogu během schválování důchodové reformy uvedl následující:

"Současná tzv. důchodová reforma byla vypracována pouze jednou stranou politického spektra a akceptovala vlastně stoprocentně návrh lobbistů penzijních fondů seskupených v tzv. Bezděkově komisi č. 2. Rozhodně nenaplňuje tolik potřebnou podmínku široké společenské a politické shody."

A dále:

"Národní socialisté chtějí jít cestou ochranou zájmů českých občanů, nikoli ochranou zájmů majitelů soukromých penzijních fondů, jak to učinila Nečasova vláda."

Situace kolem nepřihlášení se České republiky k švýcarskému soudnímu procesu, zabývajícímu se privatizací Mostecké uhelné, je prozatím natolik nejednoznačná, že musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Podle informací serveru Česká pozice, který údajně vychází z dokumentů švýcarského soudu, není možné určit, jestli byl osloven Miroslav Kalousek a ministerstvo financí nebo nějaký jiný český úřad. Nedá se tedy potvrdit ani vyvrátit, zda ,, Kalousek a ministerstvo pod jeho vedením prostě odmítalo reagovat ”. Přikládáme i vyjádření ministerstva financí, které kauzu komentuje na svých webových stránkách.