Václav Klaus vedl Občanskou demokratickou stranu do čtyřech voleb do Poslanecké sněmovny, respektive v případě voleb prvních ještě do České národní rady: 1992, 1996, 1998, 2002.

V roce 1992 získala ODS (v koalici s KDS) 29,73 % hlasů a s přehledem zvítězila. V roce 1996 obdržela vítězná ODS 29,62 % hlasů, o více něž tři procentní body více než druhá ČSSD.

V roce 1998 se ODS pod vedením Václava Klause podařil překvapivě dobrý výsledek, ačkoliv krátce předtím nastal rozkol ve straně provázený skandály, rozpadem vládní koalice a odchodem mnoha vlivných členů. Strana tehdy dosáhla výsledku 27,74 % hlasů, necelých pět procent za vítěznou sociální demokracií. V takto komplikované situaci lze dosažený volební výsledek považovat za úspěch.

Výsledek voleb 2002 - tj. 24,47 %, takřka o šest proc. bodů za vítěznou ČSSD - však interpretujeme jako prohru, byť Václav Klaus hovořil o "jen" nevýhře. ODS byla v té době již opětovně konsolidovaná, nejsilnější stranou pravice a v logice opoziční smlouvy mělo dojít k prohození vládní a opoziční role mezi dvěma největšími stranami. Zároveň se procentem získaných hlasů jednalo o do té doby nejhorší výsledek strany.

Václav Klaus se také dvakrát ucházel o úřad prezidenta republiky, v obou případech (2003, 2008) byl zvolen.

Dodejme také, že Klaus byl úspěšný při své kandidatuře na předsedu Občanského fóra v roce 1990 i při všech svých kandidaturách na předsedu ODS.

I přes řadu nepopiratelných výher Václava Klause musíme označit výrok Pavla Béma z důvodu výsledku voleb 2002 jako nepravdivý.

Businessinfo.cz přináší přehled aktuálních informací týkající se sazeb korporátní daně v zemích Evropské unie, o nichž Bohuslav Sobotka hovoří.

Dle tohoto serveru jsou dvě sazby daně z příjmů právnických osob ve smyslu snížené sazby u daní z příjmů právnických osob pouze v těchto zemích Evropské unie:

základní sazbacelková sazbabližší informaceBelgie33 %33.99%Obecná sazba korporátní daně je stanovena na 33 % respektive na 33,99 % s 3% přirážkou. Malé a střední podniky (z minimálně 50 % vlastněné jednotlivci) s příjmem nižším než 322,5 tis. eur můžou při splnění určitých podmínek být předmětem snížených sazeb rozlišených dle výše zdanitelného příjmu.Francie33.33%37.06%Základní sazba daně ze zisku korporací je 33,33 %. Pro malé a střední podniky s obratem do 7,63 mil. eur (z minimálně 75 % vlastněné jednotlivci) je stanovena snížená sazba ve výši 15 % z prvních 38,12 tisíc eur zisku.Litva15%15%Základní sazba korporátní daně činí 15 %. Sníženou sazbu ve výši 5 % je možno uplatnit v malých podnicích do 10 zaměstnanců a s příjmem nepřesahujícím 1 mil. LTL (bylo zvýšeno od 1. ledna 2012 z 0,5 mil. LTL).Lotyšsko15%15%Mikropodniky v Lotyšsku mohou uplatňovat 9% sazbu, základní sazba daně ze zisku je stanovena na 15 %.Lucembursko21%30.8%Základní sazba daň ze zisku firem 21 % je zvýšena o 7% přirážku do zaměstnaneckého fondu a dodatečnou sazbou 6,75 % v závislosti na lokalitě. Pro společnosti s příjmem do 15 tisíc eurčiní obecná sazba 20 %.Maďarsko19%20.86%V Maďarsku je uplatňována nižší sazba ve výši 10 % pro společnosti se zdanitelným příjmem do 500 mil. HUF. Základní sazba korporátní daně činí 19 %. Plánovaná změna na sjednocení na 10 % asi nebude ještě provedena a očekává se, že pro rok 2013 budou obě sazby zachovány.Nizozemsko25%25%Sazba daně ze zisku firem je snížena o 5 procentních bodů ze zisku do 200 tisíc eur. Nad tuto hranici platí základní sazba korporátní daně 25 %Portugalsko25%30%Progresivní zdanění se uplatňuje nad základní sazbu 25 % korporátní daně od 3 do 5 % dle výše příjmů (1,5 mil. eur – 7,5 mil. eur).Rumunsko16%16%Mikropodniky mohou uplatňovat 3% sazbu namísto korporátní daně ve výši 16 %.Spojené království24%24%Ve Spojeném království mají několik sazeb daně ze zisků korporací. Výše sazby se odvíjí od výše zdanitelného zisku. Hlavní sazba daně je 24 % (od 1. dubna 2012) pro korporace se zdanitelným ziskem nad 1,5 mil. GBP. Pro společnosti se ziskem do 0,3 mil. GBP je uplatňována 20% sazba korporátní daně.

Společnosti se zdanitelnými zisky mezi 0,3-1,5 mil. GBP jsou zdaněny na posuvné stupnici mezi hlavní sazbou a sazbou pro malé zisky. Na 1. dubna 2013 je plánováno další snížení základní sazby daně ze zisku korporací na 23 %. V roce 2010 byla tato sazba ve výši 28 %, v roce 2011 byla snížena o dva procentní body na 26 % a o další dva v roce 2012.Španělsko30%35.3%Společnosti do ročního obratu do 10 mil. eur mají zdanění do 300 tisíc eur zdanitelného příjmu ve výši 25 % a nad tuto částku už jsou zdaněni základní 30% sazbou daně ze zisku firem. Pro podniky do 25 zaměstnanců je uplatňována 20% sazba do 300 tisíc eur zdanitelného příjmu, nad tuto hranici je uplatňována 25% sazba.

Naopak, některé země k základní sazbě připočítávají různé přirážky či lokální sazby. Konkrétně se jedná o tyto země:

základní sazbacelková sazbabližší informaceBelgie33%33.99%přirážka 3%Lucembursko21%30.8%přirážka 7%, také lokální sazba ve výši 6.75%Maďarsko19%20.86%lokální přirážkaItálie27.5%31,4 %lokální přirážkaFrancie33.33%37.06%lokální přirážkaŠpanělsko30%35.3%lokální přirážkaNěmecko15%30,95 %lokální přirážka, také solidární 5,5% přirážka, která je určena na financování nákladů znovusjednocení země

Zemí s více než jednou korporátní daní, ať už s ulevujícím efektem (11) či s dodatečnými daněmi (7) , je celkově v Evropské unii 13, tedy skoro zmiňovaná polovina, a na základě této skutečnosti hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý.

Pro úplnost ještě dodáváme, že Česká republika má daň z příjmů právnických osob ve výši 19 %, což je hodnota pod průměrem Evropské unie.

Německá daňová legislativa neobsahuje povinnost prokázat původ svého majetku.

Návrh zákona o prokázání majetku (od poslanců ČSSD) v §3 zakládá povinnost oznamovat zisk majetku v určité výši a v §5 odst. 3 pak stanoví, že hodnota předmětného majetku, u něhož nebude prokázáno, že byl nabyt ze zdaněných prostředků, bude dodatečně zdaněna. Je tedy na vlastníkovi, aby dokázal, že svůj majetek nabyl legálně, a v tomto smyslu chápeme i výrok prezidenta Zemana.

V německé daňové legislativě (zejm. fiskální zákon, něm. či angl.) ovšem srovnatelné ustanovení nenajdeme. Daňoví poplatníci nejsou povinni přiznávat majetek, který se nachází na německém území (na povinnost přiznání zahr. majetku upozorňuje - angl., sekce "taxation" - např. britské ministerstvo zahraničí). Částečně tato povinnost platila v době fungování daně z majetku, která se však nevybírá od r. 1997 (Deutche Welle, angl.). Bez povinnosti přiznávat majetek pak není jasné, kdy má v Německu podle Zemana nastávat situace jako v zákoně o prokázání původu majetku. Důkazní břemeno samozřejmě padá na poplatníka např. tehdy, je-li mu vyměřen daňový nedoplatek, ten ovšem není možné vyměřit na veškerý majetek - na nezaplacenou daň se vztahuje pětiletá promlčecí lhůta (dle §228 zákona).

Uzavíráme tedy, že povinnost prokazovat původ veškerého majetku v Německu neexistuje a výrok prezidenta Zemana proto není pravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě údajů z rozpočtu ČR.

Martin Pecina byl ministrem vnitra od května 2009 do června 2010. Rozpočet Policie ČR v roce 2009 byl dle schváleného rozpočtu Ministerstva vnitra (.pdf - str. 28) 34 715 676 tis. Kč. Rozpočet pro rok 2013 je 27 143 550 tis. Kč (zákon č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2013 - ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra ČR, Specifické ukazatele, Policie ČR). Rozdíl mezi nimi tedy je 7 572 126 tis. Kč, tedy přibližně 7,5 mld. Kč. Martin Pecina tvrdil, že rozdíl mezi nimi je 10 mld., rozdíl mezi jeho tvrzením a realitou je tedy 2,5 mld. Kč.

Rozpočet Policie ČR200934 715 676 tis. Kč201327 143 550 tis. KčRozdíl 7 572 126 tis. Kč

Na jaře 2012 unikly odposlechy Romana Janouška a Pavla Béma z roku 2007pravděpodobně přímo z BIS a zveřejnila je MF Dnes. Následně se vedla diskuse o možném posílení civilní kontroly zpravodajských služeb (blog ČSSD).

Bohuslav Sobotka navrhoval jednak parlamentní komisi, jednak Radu pro zpravodajské služby volenou sněmovnou, senátem a vládou. I KSČM se vyjádřila (.doc, str. 6) pro " posílení pravomocí Parlamentu ČR v otázkách kontroly všech složek bezpečnostního systému ČR, zejména zpravodajských služeb, a použití operativně technických, pátracích a zpravodajských prostředků, jejich využívání 
a zaměření v souladu s Ústavou ČR a z ní odvozených zákonů." Je tedy pravda, že diskuze se vedla, ale spíše na straně opozice, žádné sliby z řad vládní opozice se nám nepodařilo doložit. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Současná podoba legislativy je shrnuta ve výroku Františka Bublana o civilní rozvědce - Parlament nad ní nemá kontrolní pravomoc.

Podle švýcarské ústavy (čl. 59, něm.) je vojenská služba povinná pro všechny muže. Pro ženy je dobrovolná. Aktivní věk pro vojenskou službu je od 18 do 34 let. Pokud je osoba po vstupní prohlídce shledána schopnou vojenské služby, absolvuje základní výcvik (něm.) v tzv. škole pro rekruty (Rekrutenschule), který trvá 18 až 21 týdnů.

Osoby, které jsou v aktivní vojenské službě, obdrží zbraň (ang.), kterou si ponechávají doma po celou dobu své služby. Nejedná se však o kompletní výzbroj, jak uvedl Petr Cibulka, ale pouze o osobní zbraň (něm.). Od roku 2010 (něm.) platí, že kdo si chce ponechat svou zbraň i po skončení vojenské služby, potřebuje k tomu speciální certifikát.

Z důvodu chybného přepisu jsme původně uvedli, že Petr Cibulka pronesl "15 dnů". Za tuto chybu, nezpůsobenou lidských faktorem, se čtenářům omlouváme.

Daň z převodu nemovitosti se nemá v následujících letech rušit, ovšem v souvislosti s novým občanským zákoníkem se má výrazně upravit.

Od roku 2014 by ji měl státu místo prodávajícího odvádět kupující. Nový zákon pak měl v souladu s novým občanským zákoníkem používat místo pojmu "nemovitost" výraz "nemovitá věc". Sazba daně by se nezměnila tak jako tak a zůstala by na současné úrovni čtyř procent. Tuto změnu ovšem neschválil v září Senát.

Nyní má vláda možnost tento zákon prosadit pomocí zákonného opatření. Náměstek ministra financí v demisi Minčič nicméně namítá, že ministerstvo financí není schopno v řádu jednoho či dvou měsíců zpracování takové normy stihnout.

Podle senátora Jiřího Dienstbiera v takovém případě zbývá jediná varianta – navrhnout zákonným opatřením odklad celého občanského zákoníku.

Výrok Miloše Zemana hodnotíme jako nepravdivý, neboť oficiální zdroje samotného Hradu však ukazují, že jich měl zhruba "jen" 120.

Na základě informací z webu Pražského hradu (hrad.cz), který archivuje tiskové zprávy od nástupu Miloše Zemana do funkce prezidenta, jsme přišli na celkový počet setkání ve výši cca 120.

Data, která ukazují počet setkání prezidenta za jeho dosavadní účinkování (na základě webu Pražského hradu) si můžete stáhnout zde.

Strana TOP 09 byla založena v červnu 2009 a od tohoto roku také poskytuje na webových stránkách seznamy svých donátorů. V roce 2011 také začala zveřejňovat každý měsíc výpis ze svého účtu. K tomuto kroku na svých stránkách uvádí: "TOP 09 se zavazuje, že na tomto účtu budou absolutně všechny příjmy včetně členských příspěvků. Považujeme tento systém za výrazně přínosnější a otevřenější než tzv. "transparentní účet"."

Výpisy z účtu pak strana poskytuje na stránkách poprvé až po více než roce od svého založení. I když tedy přistoupíme na tezi, že zveřejňování výpisů z účtu funguje "přínosněji a otevřeněji" než transparentní účet, nepoužívá tento systém strana TOP 09 od svého založení, resp. na jejím webu jsou dostupné výpisy z účtu od roku 2011. Výrok tedy na základě uvedených skutečností hodnotíme jako nepravdivý.

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Důvodem je fakt, že ačkoli regionální rada pražské ODS navrhla (15:27) vyloučení nových zastupitelů Ivana Vinše a Bohumila Zoufalíka na jednání výkonné rady ODS v Táboře, oba zmínění zastupitelé rezignovali (16:40) na své posty ještě předtím, než byl tento návrh přijat.