Výrok hodnotíme na základě dostupných faktů jako pravdivý.

Zákonná opatření, která může Senát ČR přijímat v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny, musí být skutečně následně schválena, neboli ratihabována, nově ustanovenou Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi. Pokud se tak nestane, pozbývají tato opatření další platnosti.

Výrok je hodnocen na základě zpráv Ústavu zdravotnických informací a statistiky, který podobná data přináší.

Zprávy o síti zdravotnických zařízení z let 2008 - 2012 ukazují, kolik přesně nemocnic bylo v ČR v daném roce (popisuje také celkový počet zařízení, v tomto výroku však popisujeme počty nemocnic). V každé zprávě je tato informace dohledatelná v části Zdravotnická síť v roce ...., tyto zprávy jsou ve formátu .pdf a vždy na straně 14 daného dokumentu.

RokPočet nemocnic 2008 192 2009 191 2010 189 2011 189 2012 188

Pokles nemocnic je tedy v řádu jednotek a nelze říct, že jich mizí strašná spousta. Pokud porovnáme také vývoj počtu všech zdravotnických zařízení, které dané zprávy evidují, zjistíme nárůst tohoto počtu. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, neboť celkový počet nemocnic mezi roky 2008 - 2013 sice klesá, ale pouze v řádu jednotek.

Prezident Miloš Zeman ve svém projevu 7. srpna 2013 před hlasováním o důvěře vládě Jiřího Rusnoka skutečně označil za faktického premiéra bývalé Nečasovy vlády ministra financí Miroslava Kalouska. Prezident svůj názor formuloval takto: „Při vší úctě k panu poslanci Petru Nečasovi jsem hluboce přesvědčen, že v uplynulých třech letech byl faktickým premiérem vlády České republiky pan Miroslav Kalousek. A jsem stejně tak hluboce přesvědčen, že v případě, že premiérkou jmenuji - a já to nevylučuji - paní Miroslavu Němcovou, tak to bude opět faktický ministerský předseda jménem Miroslav Kalousek“. Nicméně o tom, že by Miroslav Kalousek "řešil všechno" ve svém projevu nehovoří.

Výrok Andreje Babiše přesto hodnotíme jako pravdivý.

Podobný výrok Ondřeje Lišky jsme již v rámci předvolební kampaně ověřovali, tentokrát je jeho vyjádření korektní.

V přehledové tabulce (kontrolní výpočty viz zde, .xls) zastupitelů na webových stránkách Strany zelených nalezneme celkový počet 245 zastupitelů, a to včetně kandidátů bez politické příslušnosti navržených touto stranou.

Web Strany zelených také popisuje, že stranu zastupují 2 senátoři (senátor Michálek společně s dalšími 2 stranami).

Výrok Miloše Zemana o autorech amnestie hodnotíme jako pravdivý.

Kancléř prezidenta republiky Vratislav Mynář zveřejnil tři jména tvůrců amnestie v rozhovoru pro deník Právo na konci dubna 2013 - jmenoval Ladislava Jakla, Petra Hájka a Pavla Hasenkopfa.

Z rozhovoru také vyplývá, že jmenovaní pánové v minulosti pracovali pro Kancelář prezidenta České republiky.

Pro úplnost dodáváme, že všichni tři jmenovaní své autorství amnestie veřejně odmítli (Česká televize).

Dle článku 39 odst. 4 Ústavy ČR: "K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů."

V případě dolní sněmovny, tedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, "pravice" (pravicově orientovaná koalice) skutečně ústavní většinu (120 mandátů) nikdy neměla.

Vývoj složení v horní sněmovně (Senátu Parlamentu ČR) byl poněkud jiný. Ústavní většinu (min. 49 senátorů) měla "pravicově orientovaná koalice" (ODS, ODA a KDU-ČSL) již po volbách v roce 1996. Po roce 1998 převažuje "pravicová orientace Senátu" (pro ústavní většinu je však k pravici nutné zařadit i KDU-ČSL, která již není součástí pravicové vládní koalice, což je z hlediska komparativní politologie poměrně obtížné). Od voleb v roce 2008 se však situace začíná obracet a postupně sílí strany deklarující "levicovou orientaci". Po doplňovacích volbách v roce 2012 pak získávají ústavní většinu.

I přes odlišnou situaci v horní komoře však výrok označujeme jako pravdivý, neboť pro změnu Ústavy je nutná třípětinová většina všech členů PSP ČR, kterou "pravicově orientované strany" v historii ČR nikdy neměly.

Prozatím potvrzení členové vlády Jiřího Rusnoka nemají stranickou příslušnost - kromě Marie Benešové, která je členkou ČSSD. Sociální demokraté se ovšem k jejímu členství v této vládě staví negativně. K podpoře úřednického kabinetu se pak největší parlamentní strany staví odmítavě. Předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka toto například řekl v rozhovoru pro deník Právo.

Se stejným stanoviskem přišla i ODS. Třetí největší strana ve Sněmovně TOP 09 zaujala skrze své představitele k úřednické vládě odmítavé stanovisko. KSČM pak připouští úřednickou vládu pouze jako dočasné řešení.

Den po hlasování o důvěře vládě Jiřího Rusnoka (tedy 8. srpna) podepsalo 126 poslanců žádost o vyvolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, jejímž cílem je sněmovnu rozpustit. Tuto listinu (.pdf - kompletní znění i s podpisy jednotlivých poslanců) ve zmíněný den podepsali poslanci klubů ČSSD, TOP 09, KSČM a část poslanců klubu VV.

Dodáváme, že 126 hlasů pro rozpuštění PS PČR stačí, je nutných nejméně 120 hlasů - tedy ústavní většina. Jiří Dolejš tak korektně pojmenovává fakta ve svém výroku.

V dokumentu Programové cíle SsČR 2013 (.pdf, str. 12) se vskutku vyskytuje pasáž znějící: " Předvolební a povolební politické spojence budeme hledat zásadně mezi politickými stranami a hnutími od středu doprava ".

Pokud svůj výrok Ivan Bartoš myslel, tak, že je možno hlasovat ve více referendech zároveň, má pravdu. Ve Švýcarsku je skutečně běžnou praxí, že referenda probíhají ve stejný den.

Podle švýcarské ústavy (s. 45-46, .pdf) je také v případě, kdy občanská iniciativa navrhne částečnou změnu ústavy a splní podmínky pro referendum, možno hlasovat o dvou návrzích zároveň. Prvním je návrh občanské iniciativy a druhým může být protinávrh Federálního shromáždění, pakliže ho podá. Volič má možnost hlasovat pro oba 2 návrhy. V případě, že tak učiní má ještě možnost uvést, který návrh preferuje. Nejedná se však v pravém slova smyslu o sloučení referend, spíše o možnost vícenásobné volby.