Důvodová zpráva je běžně přístupná na stránkách Knihovny připravované legislativy (po načtení stránek je nutné kliknout na Hledání, poté doplnit například Předkladatele jako MPSV a po vypsání výsledků hledání je návrh zákona již viditelný, důvodová zpráva je k nalezení v sekci Přílohy). Konkrétně se jedná o Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, a další související zákony, ve vztahu ke kartě sociálních systémů, s číslem jednacím (OVA) 305/13. V rámci výše zmíněných stránek je součástí návrhu zákona i důvodová zpráva. Datum poslední úpravy je sice 8. března, nicméně pokud klikneme na pole "přílohy", je zřejmé, že v knihovně připravované legislativy je dokumene veřejně dostupný již od 28. března.

Je pravdou, že na jednání vlády 6. března 2013 byl na programu návrh zákona (.pdf) z dílny poslance Bárty a dalších, s č.j.188/13, který řeší lichvu. Stanovisko vlády k tomuto dokumentu bylo negativní (bod 10).

Je pravdou - "ve středu je omezení lichvy na vládě" - vzhledem k datu relace, tj. 10. března 2013, se toto tvrzení vztahuje k jednání vlády 13. března 2013 a pod bodem 7 se nachází návrh zákona (.pdf), č.j. 228/13, z dílny poslankyň Langšádlové (TOP 09), Andrýsové (LIDEM) a Černochové (ODS).

Při porovnání obou návrhů zákonů můžeme vidět, že jsou obě znění prakticky totožná. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Nepodařilo se nám najít studie, které by jasně poukazovaly ekonomické přínosy zákazu kouření pro restauratéry.

Předkládáme tedy čtenářům malý přehled názorů na toto téma, které se v debatě na toto téma objevujů.

Při prohledávání dostupných studií se nedá nalezt dostatečná shoda na tom zda zákaz kouření restauraterům ekonomicky pomáhá, ale většina studií potvrzuje, že jim ekonomicky neškodí.

Ve shrnutí (pdf. str.1-2) evropské studie organizace Smoke free partnership se například dozvíme:

• Zkoumání bezmála stovky studií provedených před 31. srpnem 2002 v Kanadě, Spojeném království, USA, Austrálii, Novém Zélandu, Jižní Africe, Španělsku a Hong Kongu na základě objektivního a spolehlivého měření – jako je například kontrola daňových dokladů, porovnání údajů za několik let před a po zavedení nekuřácké politiky, sledování změn v ekonomických podmínkách a statistické hodnocení trendu a kolísání údajů – totiž nezjistilo žádný negativní dopad ani pozitivní vliv.

• Ještě aktuálnější informace o účinku zákazu kouření v New Yorku, Britské Kolumbii, Irsku, Norsku nebo na Novém Zélandu ukázaly, že negativní dopad na tržby v pohostinství nenastal.

K obdobným závěrům dospívá i tato americká studie z roku 2003..

http://en.wikipedia.org/wiki/Smoking_ban

To, že by zakaz kouření měl negativní dopady na tržby potvrzuje i tento článek.

Další text (pdf.str.2) k tomuto tématu ovšem upozrňuje na nutnost rozlišovaní mezi dopady na provozovatele barů oproti provozovatelům restaruací. Kouření je totiž výhradně spojené s pitím alkoholu, ale ne s jídlem - u obou zařízení tedy může mít zákaz opačný efekt.

Podle portálu finance.cz má Česká republika "jako malá otevřená ekonomika jeden z nejvyšších podílů exportu na HDP z celé EU, v loňském roce dosahoval téměř 80 procent."

Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Jiřího Paroubka se vztahuje k působení Miroslava Kalouska na postu ministra financí v rámci současné vlády, tedy ok 13. července 2010. Pro lepší možnost sledování trendů všech zmiňovaných makroekonomických ukazatelů uvádíme delší časové období. Pro upřesnění ještě uveďme, že Miroslav Kalousek zastával pozici ministra financí i ve vládě Mirka Topolánka od ledna 2007 do května 2009.

Deficit státního rozpočtu se skutečně během celého sledovaného období pohybuje nad úrovní 100 milionů korun, dokonce v řádu desítek až stovek miliard. Z dostupných dat (všechna data jsou dostupná z odkazu uvedeného pod tabulkou) vyplývá, že takovéto úrovně deficitu státního rozpočtu nebylo dosaženo nikdy od počátku deficitního hospodaření státu v roce 1996.

Při pohledu na index reálné mzdy nezaznamenáváme jasný klesající trend. Mezi lety 2008 a 2011 zaznamenáváme spíše slabý růst, případně stagnaci. K poklesu indexu dochází pouze v roce 2012. Stejně tak standardní ukazatel měřící reálné starobní důchody nevykazuje tendenci k poklesu.

Spíše jako pravdivé lze označit části výroku o produktivitě práce a poklesu stavební produkce a poklesu průmyslu. Tyto trendy lze na základě dat považovat za potvrzené. Pokles průmyslu měřený jako procentuální meziroční pokles tržeb dosáhl hodnoty -15,9 %.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož se Jiří Paroubek dopustil hned několika nepřesností, a to zejména v odkazu na výši deficitu státního rozpočtu, kde výrazně podhodnotil měřítko jeho obvyklé výše a v tvrzení že klesá průměrná mzda. Další nepřesnosti pak byly spíše terminologické, kdy nejsou uváděny přesnější názvy makroekonomických ukazatelů, ze kterých jsou závěry vyvozovány, což může vést k nepřesnostem při snaze o zpětné ověření jejich platnosti.

RokDeficit státního rozpočtu (mld. Kč)Index reálné mzdy (%, meziroční změna)Průměrný starobní důchod/průměrná mzda (%)Souhrnná produktivita práce (%, meziroční změna)Stavební produkce (%, meziroční změna)2005-56,33,041,15,05,22006-97,64,040,86,66,02007-66,44,340,63,77,12008-20,01,440,20,60,02009-192,42,341,6-2,2-0,92010-156,40,741,22,6-7,42011-142,80,542,00,7-3,62012-101,0-0,6data chybí-1,3-7,6(Data: ČSÚ, .xls)

Na tiskové konferenci z 1. ledna 2013 se ministr spravedlnosti Pavel Blažek vyjádřil takto: "O amnestii jsem věděl, protože se mnou byla předběžně konzultována jak ze strany prezidenta republiky, tak ze strany předsedy vlády. Podle příslušných zákonů i podle přání pana prezidenta jsem o tom nemohl nikoho informovat, takže pro orgány činné v trestním řízení je to informace nová." Z tohoto tvrzení tedy vyplývá, že byl o amnestii informován.

Nicméně nepodařilo se nám dohledat nic o tom, že probíhaly konzultace i s nějakou další osobou doporučenou ministrem spravedlnosti a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož přesná struktura ruských vkladů u kyperských bank není známa. V médiích se sice objevilo několik odhadů uvádějící přibližný objem těchto prostředků, nicméně z nich nelze určit, jakou část tvoří zisky ruských miliardářů. Podle webu Českého rozhlasu se vklady ruských společností a občanů na Kypru mohou pohybovat mezi 20 a 40 miliardami eur. Česká televize ve svém článku uvádí dva údaje. Podle jednoho mají mít Rusové v kyperských bankách uloženo 30 miliard eur, v závěrečné shrnující tabulce se pak objevuje částka odhadující vklady ruských firem a ruských občanů na 20 miliard eur. Pokud jde o korporátní sféru, podrobnější analýzu dané problematiky přináší agentura Moody´s, která odhaduje výši vkladů ruských bank a společností na Kypru na 31 mld. amerických dolarů (přibližně 24,1 mld. eur), tato suma však nezahrnuje vklady soukromých střadatelů.

Dle aplikace Data presentation system na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, která umožňuje vytváření vlastních tabulek, se tržby lékáren od roku 2007 od zdravotních pojišťoven za léčiva (tedy za léčiva na recept; indikátor 4911) pohybovaly (s výjimkou roku 2009, kdy tržby překročily zmiňovaných 35 miliard o 185,429 milionů korun) pod hranicí 35 miliard Kč (viz. níže uvedená tabulka).

Tržby od ZP za léčiva (v tis. Kč)

rok ČR

2007 32 219 244 2008

31 231 356 2009

35 185 429

2010

33 752 703

2011

33 987 000

Tržby lékáren za volně prodejná léčiva (tedy léky "mimo recept"; indikátor 4914) v letech 2007-2009 rostly (viz. následující tabulka).

Tržby za volný prodej (v tis. Kč)
rok ČR

2007

6 637 591

2008

7 392 259

2009

7 764 682

2010

7 482 923

2011

7 663 780

S ohledem na skutečnost, že tržby lékáren za léky na recept v roce 2010 překročily hranici 35 miliard, kterou zmiňuje Zuzana Roithová a skutečnost, že tržby za volný prodej v letech 2007-2009 rostly, hodnotíme její výrok jako zavádějící.

Doplňujeme dokument ÚZIS, který nám Zuzana Roithová zaslala jako podklady pro své argumenty. Ukazuje, že výdaje na léky na recept skutečně dlouhodobě spíše stagnují. Nezmiňuje se však o lécích "mimo recept".

Na základě článku iDnes.cz „Albert přestává prodávat pečivo od velkých výrobců. Dá šanci lokálním.", hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Ke změně dodavatele pečiva pro společnost Ahold provozující obchodní řetězec Albert došlo 10. října 2012. Manažer prodejen Milan Mrázek se k tomu vyjádřil následovně: „Denně je potřeba dodat na každou prodejnu desítky přepravek. Zajistit lokální pekaře, kteří budou schopni dodávat v požadovaných časech dostatečné množství zboží, nebylo úplně jednoduché, nakonec jich máme téměř 30 pro všech našich 282 prodejen."

Andrej Babiš pak ještě v listopadu 2012 tvrdil: „Přestali jsme zásobovat 246 prodejen Aholdu, protože jsme se nedomluvili na ceně, i když cena obilí stoupla."

Z vyjádření Milana Mrázka je tedy patrné, že pečivo pro Albert nově začalo dodávat nikoliv 35, ale „téměř 30" regionálních pekařů. Andrej Babiš si pak v uváděném počtu prodejen protiřečí. Pro zjištění přesného počtu prodejen Albert, které Penam Andreje Babiše ztratil, bychom potřebovali ještě nějaké jiné vyjádření, než dvě různá tvrzení Andreje Babiše. Oslovili jsme tedy společnost AHOLD Czech Republic, a.s. podle jejich případného vyjádření upravíme hodnocení, které zatím necháváme jako neověřitelné.

V důvodové zprávě zákona (.doc) o podpoře regionálního rozvoje skutečně na str. 19 najdeme větu "Evropská unie vyžaduje, aby odpovědnost za využívání prostředků z předvstupních fondů i ze strukturálních fondů nesl stát."