Dne 23. září 2021 oznámil portugalský premiér António Costa, že se od 1. října zruší téměř všechna protiepidemická opatření. Důvodem je vysoká proočkovanost obyvatelstva, která dosáhla hodnoty 85 %. Od jara 2020 tak poprvé nebudou omezeny obchodní služby, kulturní akce nebo počet osob v barech. Zůstává však povinnost nosit roušky v uzavřených veřejných prostorech. Vláda tak postupuje podle plánu zveřejněného v červenci, kde bylo při 85% hranici proočkovanosti slíbeno uvolnění opatření.

Současně je v Portugalsku nejméně lidí nakažených covidem-19 i hospitalizovaných s touto nemocí za posledních 18 měsíců.

Pro úplnost doplňme, že Portugalsko není „další zemí“, která dosáhla 85% proočkovanosti, ale vůbec první zemí na světě, které se to podařilo. Druhou nejvyšší míru plné proočkovanosti má (k 24. září) Malta (81,6 %), následují pak Spojené arabské emiráty (81,5 %). V Česku je plně naočkováno 55,3 % obyvatel.

Opoziční koalice Pirátů a Starostů očkování dlouhodobě podporuje. V dubnu letošního roku zveřejnila koalice několik videí s názvem Děkujeme, že se necháváte očkovat. V nich významní regionální představitelé obou stran, jako jsou pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN), hejtman Libereckého kraje Martin Půta (STAN) či hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek (STAN) jednotně vyzývají občany, aby se nechali očkovat vakcínami proti koronaviru.

K tomu, aby se obyvatelé České republiky nechali očkovat, v minulosti vyzvali i předsedové obou uvedených stran. Například Ivan Bartoš, předseda Pirátů, napsal 28. května na svůj twitter, že „Očkování je teď jediným způsobem, jak účinně bojovat s Covidem“ a „Pokud můžete, určitě se nechte očkovat i vy“. Již 15. prosince 2020 uvedl pro iDnes.cz předseda hnutí STAN Vít Rakušan, že se stoprocentně nechá očkovat a že očkování podle něj má „ohromný smysl“.

Očkování propagují i strany druhé opoziční koalice, koalice SPOLU. Petr Fiala, předseda ODS, na svém facebookovém profilu představil 17. ledna 2021 společně s tamější primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS) brněnské očkovací centrum. Petr Fiala v uvedeném videu říká, že má radost, že se dané centrum podařilo vybudovat, a že „je potřeba očkovat“ (video 2:40). Očkovací kampaň představil 18. května i hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Kampaň měla podle webových stránek kraje cíl „pomoct všem váhajícím rozhodnout se jít naočkovat“. Hejtman Grolich k tomu dodal, že „Očkování pomáhá zastavit šíření koronaviru a pokud si přejeme vrátit k běžnému životu bez vážných mimořádných opatření, je nyní ta správná doba jít se očkovat.“ Na svých sítích vyzvala k vakcinaci i další ze stran, které se sjednotily do koalice SPOLU, a to TOP 09. Při příležitosti naočkování svého poslance a lékaře Vlastimila Válka zveřejnila strana již 30. prosince 2020 status, ve kterém TOP 09 uvádí: „Můžeme jen doporučit, abyste jeho příkladu následovali.“

U hnutí SPD se nám ve veřejně dostupných zdrojích otevřené výzvy k očkování najít nepodařilo, její představitelé se k očkování staví spíše zdrženlivě a zdůrazňují jeho dobrovolnost. Zmiňme však odpověď poslance SPD Zdeňka Podala, který v prosinci 2020 na dotaz, zda se nechá proti covidu-19 očkovat, odpověděl, že se očkovat nechá a bude se chovat disciplinovaně, „protože takhle bychom se měli chovat všichni, poslechnout, co je potřeba. Nevidím jinou možnost“.

Předně uveďme, že přes pokračující vakcinaci obyvatel ČR proti onemocnění covid-19 stále existuje větší množství neočkovaných obyvatel ve zranitelných věkových kategoriích. K 15. září 2021 se jednalo (.pptx, str. 18) například o přibližně 420 000 lidí starších 60 let. Přesvědčit seniory k podstoupení vakcinace se pokusila již kampaň s názvem Udělejme tečku, která byla spuštěna v dubnu 2021. Dle vládního webu byla kampaň nejdříve zaměřena především na seniory.

Ministerstvo zdravotnictví se v červenci 2021 také rozhodlo prostřednictvím zdravotních pojišťoven rozesílat dopisy s výzvou k očkování proti onemocnění covid-19. Tento projekt byl zacílen na všechny dospělé pojištěnce, kteří o očkování neprojevili zájem. Hlavní cílovou skupinou však měli být senioři.

Přístupy jednotlivých pojišťoven k rozesílání těchto dopisů se nicméně lišily. Některé pojišťovny dopisy adresovaly jen seniorům. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) rozesílala všem neočkovaným pojištěncům nad 60 let tzv. „zvací dopisy“, v nichž informuje o možnostech registrace k očkování a vyzývá k němu. Revírní bratrská pokladna se zaměřila na pojištěnce starší 65 let. K rozesílání dopisních výzev se připojila také Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra, která oslovila všechny své pojištěnce nad 18 let, kteří nebyli registrováni ani k první dávce vakcíny. Na stejnou skupinu svých pojištěnců se zaměřila také Vojenská zdravotní pojišťovna.

Některé pojišťovny se však k této výzvě nepřipojily. Například mluvčí ČPZP k tomu poznamenala, že „Česká průmyslová zdravotní pojišťovna dosud takový dopis svým klientům nerozesílala“.

O příplatku ve výši 380 korun se Andrej Babiš zmínil již ke konci srpna 2021. Podle premiéra Babiše se jednalo o návrh pojišťoven, které přišly s iniciativou, že by praktický lékař dostal bonus ve výši 380 Kč za prvoočkovaného seniora nad 65 let. „My jsme to probrali na radě pro zdravotní rizika, pojišťovny chtějí motivovat naše praktiky, pokud ten praktik přesvědčí nějakého seniora nad 65 let, aby se poprvé naočkoval, tak ho chtějí motivovat částkou 380 korun, což si myslím, že je dobrá iniciativa. Uvidíme, jak to bude fungovat,“ řekl předseda vlády.

Lékař tak může vyhledat v registru ty, kteří spadají do této skupiny a nebyli dosud očkovaní, následně je oslovit a poučit o výhodách očkování. Pokud se pacient nechá očkovat, bude praktickému lékaři vyplacena částka 268 Kč jako úhrada za podanou vakcínu, kterou praktici dostávali již dříve, a nově také částka 380 Kč navíc.

Předsedovi Sdružení praktických lékařů Petru Šonkovi se ale nelíbí formulace, kterou používají média a premiér Andrej Babiš. Uvedl, že se nejedná o příspěvek za přesvědčení seniora o očkování, ale o kompenzaci za čas, který lékař stráví lustrováním pacienta a následným rozhovorem o benefitech, které očkování přináší.

K poskytování tohoto příplatku se vyjádřila i tisková mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Viktorie Plívová, která řekla: „Výkon by měl uhradit praktickým lékařům jejich snahu oslovit pacienty. Vyhledat je, ověřit, zda pacient nebyl již očkován v centrálním registru, následně jej kontaktovat a edukovat ho o přínosech očkování.“

To, že částka 380 Kč je skutečně vyplácena praktickým lékařům, je možné ověřit například v číselníku výkonů VZP (.pdf, str. 14) ke dni 1. září 2021, kde je tato položka označena kódem 01307. Doplňme, že podobný výrok jsme již ověřovali zde.

Vláda ve svém usnesení z 28. června 2021 schválila pořízení antigenních testů určených na samotestování ve školách v celkovém objemu nejvýše 4,2 milionu kusů (.pdf, str. 5). Cílem bylo, aby počet sad pokryl tři termíny preventivního plošného testování na školách v první polovině září 2021 (.pdf, str. 5), které proběhlo ve středu 1. září, v pondělí 6. září a ve čtvrtek 9. září. 

Antigenní testy v tomto objemu během léta nakoupila Správa státních hmotných rezerv. Součástí této zakázky je také vyhrazená možnost objednat dalších 1,6 milionů testů pro případné dodatečné testování. 

Mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová k naplnění tohoto ustanovení uvedla, že „Ministerstvo školství v návaznosti na dopis hlavní hygieničky ČR a vyjádření ministra zdravotnictví dne 15. září 2021 zahájilo přípravu aktivace vyhrazené změny závazku. V této chvíli je navýšení dodávky o 1,6 milionu kusů testů komunikováno s dodavatelem i Správou státních hmotných rezerv.“

Ivan Bartoš má tedy pravdu, když tvrdí, že vláda neobjednala za účelem testování dětí ve školách PCR testy, ale testy antigenní, přičemž podstatná část těchto testů již byla spotřebována. O tom, že stát nedisponuje většími rezervami, svědčí skutečnost, že probíhají jednání o dalších dodávkách testů. Na závěr dodejme, že plošné testování, stejně jako využití antigenních testů, kritizovaly obě opoziční koalice. Zatímco místopředseda hnutí STAN Petr Gazdík se zasazoval o nákup PCR testů bez „nepříjemného odběru z nosu nebo nosohltanu“, koalice SPOLU v tiskové zprávě uvedla, že antigenní testy jsou nespolehlivé a neměly by se využívat jen z toho důvodu, že je stát už nakoupil.

Nejvyšší správní soud (NSS) vydal 2. září 2021 rozsudek (.pdf), ve kterém označil červnové opatření Ministerstva zdravotnictví (.pdf) za diskriminační a protizákonné (.pdf, str. 5). Mimořádné opatření totiž neuznává pozitivní testy na protilátky proti covidu-19 jako doklad bezinfekčnosti pro vstup (.pdf, str. 7–8) do některých vnitřních a venkovních prostor nebo pro účast na hromadných akcích, zatímco automaticky předpokládá, že lidé kteří byli pozitivně na covid-19 testování, jimi v dostatečné míře disponují. Soud tedy poukazuje na to, že by testy na protilátky měly mít stejnou váhu jako očkování, test či prodělaná nemoc.

Ministerstvo zdravotnictví podle soudu nedokázalo vysvětlit, proč zvýhodňuje lidi s prodělaným onemocněním covid-19. Napadenou část mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví nemohl NSS zrušit, neboť platilo do konce července, navíc bylo v průběhu soudního řízení zrušeno a nahrazeno novým mimořádným opatřením (.pdf). Ani to však uznávání protilátek neumožňuje (str. 8).

Na zářijový rozsudek soudu reagoval (video, čas 7:18) ministr Vojtěch v Otázkách Václava Moravce: „(…) a budeme tady mít odbornou debatu, která je svolaná, takže budeme se snažit tomu rozhodnutí soudu vyhovět právě z toho důvodu, že je to rozhodnutí soudu a my ho musíme respektovat, byť si o něm můžeme myslet své. Ale najít ten konsenzus je poměrně složité. Prostě ty názory nejsou jednoznačné, nejsou jednolité, že by tady zkrátka byl stoprocentní konsenzus“ a následně také na Twitteru:

Doplňme, že NSS toto pochybení Ministerstvu zdravotnictví vytkl již dříve. Mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová tehdy uvedla: „Na uznávání protilátek v tuto chvíli není odborný konsensus. Podle odborníků zatím není dostatek validních studií (nad rámec 180 dnů, po kterých je odborně uznána míra protilátek získaných proděláním onemocněním), které by určily, jaká hodnota protilátek je ještě ochranná, na jak dlouho a kdy se má vyšetření opakovat. Z těchto důvodu MZ zatím nemohlo zařadit mezi kritéria uznávání bezinfekčnosti hodnotu protilátek tak, jak NSS požaduje.” 

Ze srpnového průzkumu společnosti PAQ Research, která zpracovala report s názvem Motivace a bariéry vakcinace (.pdf), vychází, že faktorem, který nejvíce lidi motivuje k očkování, je možnost výběru vakcíny. Až 30 % lidí, kteří s očkováním proti onemocnění covid-19 váhají nebo jej odmítají, by možnost výběru konkrétní vakcíny k očkování motivovala (pdf, str. 22).

To nicméně ještě neznamená, že by skutečně naočkovat nechali. Jak uvádí autoři průzkumu, „důvodem je to, že efekt intervencí je často pouze posun z tvrdého do měkčího odmítání či váhání (určitě ne → spíše nevím)“. Kolik procent váhajících a odmítajících by se díky motivaci možností výběru vakcíny opravdu nechalo naočkovat, zobrazuje následující graf (.pdf, str. 23).

Dotazováni byli jak očkovaní, tak neočkovaní lidé, přičemž již očkovaných bylo 64 %. Dalších 6 % (nyní nenaočkovaných) by bylo ochotno se nechat očkovat i bez dodatečných motivací, tedy i bez možnosti výběru vakcíny. Pokud by taková možnost byla, nechalo by se jen díky tomu naočkovat dalších 5 % všech respondentů, respektive 14 % nenaočkovaných.

Možnost výběru vakcíny tedy do jisté míry k očkování motivuje 30 % nenaočkovaných, ale jen cca 14 % by se skutečně díky této možnosti nechalo naočkovat. Autoři výzkumu poukazují na to, že v kontextu populace by posun o 5 procentních bodů znamenal doočkování 400 tisíc lidí navíc, což podle nich může být z hlediska šíření nemoci zásadní.

Na začátek uveďme, že zde Ivan Bartoš mluví o dětech ve spojitosti s testováním na covid-19 ve školách. Pojmem „děcka“ proto budeme rozumět kategorii 6–18 let, tedy věkovou skupinu dětí, která navštěvuje základní a střední školy.

Ministerstvo zdravotnictví přehled počtu aktivních případů na svých webových stránkách neuvádí. Teoreticky by bylo možné množství aktivních případů vypočítat jako rozdíl počtu nakažených a počtu a vyléčených a zemřelých. Ministerstvo nicméně tento postup používat nedoporučuje. Důvodem je podle něj skutečnost, že „vykazování vyléčených osob a úmrtí má určité zpoždění oproti reálnému stavu z důvodu validace a uzavírání případů krajských hygienických stanic“. Kvůli zpětnému dohlašování vyléčených pacientů jsou také u některých věkových skupin počty nakažených nižší než počty vyléčených a množství aktivních případů vychází v záporných hodnotách.

Z dat Ministerstva zdravotnictví tedy nelze celkový počet nakažených k danému dni přesně určit, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. Doplňme, že dle dat MZČR (.csv) se v týdnu před konáním námi ověřované debaty (v týdnu od 17. do 23. září 2021) covidem-19 nakazilo celkem 897 dětí ve věkové skupině 6–18 let. Pokud bychom počítali všechny děti do 18 let, jednalo by se o 977 dětí. Ne u všech dětí je nicméně doba trvání onemocnění stejně dlouhá, a přesný počet aktuálně nakažených dětí proto není možné určit ani z této statistiky.

Koalice Piráti a Starostové v srpnu 2021 vypracovala koncepci „Strategie Pirátů a STAN v případě covid krize na podzim 2021“ pro oblast školství. V té prosazují užívání kloktacích, plivacích nebo lízátkových RT-PCR testů v případě nutnosti testování ve školách (.pdf, str. 2). Benefity tohoto způsobu testování oproti antigenním testům s odběrem z nosu nebo nosohltanu vidí ve vyšší spolehlivosti a uživatelské přívětivosti. Výhodou je dle Strategie také možnost testovat uzavřené kolektivy i s poměrně nízkou frekvencí, což má též ekonomický přínos.

Piráti se o využívání PCR testů zasazovali již dříve. Poslanec Lukáš Bartoň například ve svém komentáři v březnu 2021 uvedl: „Pokud má mít testování ve školách skutečně smysl, je nutné využít opravdu funkční testy, které umožňují samoodběr. Těmi jsou například neinvazivní PCR testy s frekvencí testování 1x za 10 nebo 14 dní. V dalších fázích můžeme využít neinvazivních kvalitních antigenních testů, které budou vybrány na základě nezávislých studií jejich parametrů, nikoliv na základě informací od výrobce, jak zatím činí naše vláda.“

V rámci screeningového testování žáků na začátku září 2021 nakoupil stát pro školy antigenní testy, nicméně školy měly také možnost zajistit si PCR testy, rozdíl v ceně jim pak stát měl kompenzovat dvěma sty korunami za test.

Začátkem května tohoto roku byla zveřejněna zpráva z unijního průzkumu Eurobarometr (.pdf), který byl prováděn od 17. do 22. února 2021. Podle něj věřilo vládě 19 % obyvatel Česka, meziročně tak tato hodnota klesla o 21 procentních bodů. Pokud porovnáme důvěru obyvatel v národní vlády v Evropské unii, jsou výsledky vycházející v Česku podprůměrné. Průměrně 36 % občanů EU (str. 6) totiž vyjádřilo důvěru ve své národní vlády.

Vzhledem k datu, kdy byl výzkum prováděn, je možné uznat uvedené období jednoho roku. První případy covidu-19 se na našem území objevily na přelomu února a března 2020 a právě toto období je pro nás relevantní.