Z výroku poslankyně Aleny Schillerové není zřejmé, zda mluví o státním, nebo vládním dluhu. Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17), a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu. Státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také známý jako vládní či veřejný dluh. Ten se kromě státního dluhu skládá například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů.

Státní dluh během Fialovy vlády

Na konci roku 2021, kdy končila Babišova vláda a nastupoval Fialův kabinet, byl státní dluh 2 465,7 miliardy Kč. Jak ukazuje následující graf, během působení Fialova kabinetu se státní dluh meziročně zvyšoval. V roce 2025 bude podle predikce, kterou Ministerstvo financí vydalo na začátku letošního roku, dosahovat 3 614 miliard Kč (.pdf, str. 12). Od začátku působení Fialovy vlády do roku 2025 se tak nominální státní dluh podle odhadu zvýší o 1 148,3 miliardy Kč.

Kromě nominální výše je ale zapotřebí dluh srovnávat také v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP). S tímto podílem několikrát pracuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a Národní rozpočtová rada uvádí, že „pokud si chce kdokoli udělat co nejpřesnější obrázek o tom, jak se státům a vládám daří vyrovnávat se svými dluhy, je vhodné kromě absolutní výše dluhu sledovat také poměr dluhu vůči hrubému domácímu produktu“.

Za období Fialovy vlády se vládní dluh v poměru k HDP podle predikce Ministerstva financí zvýší v roce 2025 na 43 %, tedy celkem o 3,9 procentního bodu v porovnání s rokem 2021. Podotkněme, že během předchozí Babišovy vlády dluh rostl rychleji –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mezi lety 2017 a 2021 se státní dluh vůči HDP zvýšil takřka o 8 p. b. (.pdf, str. 12).

Vládní dluh v poměru k HDP

Co se týče vládního dluhu, který jsme na začátku odůvodnění zmínili, jeho výši v poměru k HDP pravidelně vyčísluje Ministerstvo financí (.pdf, str. 14; .pdf, str. 6). Data o tomto veřejném dluhu je možné najít i na webu unijního statistického úřadu Eurostat. Tento dluh činil v roce 2021 40,7 % HDP. Během působení Fialova kabinetu vzroste podle nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2025 na 44,2 % HDP, tedy o 3,5 p. b. (.pdf, str. 11).

Na výši dluhu má vliv řada faktorů, které jednotlivé vlády mohou jen stěží ovlivnit, ať už se jedná o světovou finanční a hospodářskou krizi v letech 2008 až 2009 a pozdější recesi trvající až do roku 2013, o pandemii covidu-19, nebo o válku na Ukrajině. Pokud je ekonomika v recesi a HDP klesá, je obtížnější snižovat míru zadlužení, i kdyby daná vláda šetřila. Při poklesu výkonnosti ekonomiky totiž obvykle klesají příjmy státu, především ty daňové (.pdf, str. 67). Naproti tomu stát musí platit tzv. mandatorní (povinné) výdaje, které dlouhodobě tvoří největší část rozpočtu. Zejména výdaje na sociální dávky se přitom v důsledku hospodářského poklesu zvyšují (.pdf, str. 15). V době recese tak stát nemá takový prostor pro snižování dluhu, jako když je ekonomika v expanzi a HDP roste.

Závěr

Nominální státní dluh vzroste během vlády Petra Fialy podle makroekonomické predikce Ministerstva financí o 1,148 bilionu Kč. Alena Schillerová se uváděnou částkou 1,2 bilionu Kč vejde do naší standardní 10% tolerance, a její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda SPD Tomio Okamura odpovídá na dotaz, proč hnutí nepodporuje vyšší investice do obrany, a to s ohledem na současnou bezpečnostní situaci ve světě, zejména válku na Ukrajině a napětí na Blízkém východě. Poslanec Okamura připomíná, že hnutí SPD jako jediné hlasovalo proti návrhu na zvýšení výdajů na zbrojení. Jako důvod uvádí přesvědčení hnutí, že je potřeba investovat spíše do zvyšování důchodů, snížení DPH na potraviny a zlevnění energií.

Návrh na zvýšení obranných výdajů

Vláda v listopadu 2024 Poslanecké sněmovně předložila návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí (.pdf) a také související návrhy novel. Ministr financí Zbyněk Stanjura v březnu 2025 předložil pozměňovací návrh (.docx, str. 2), který do souboru návrhů zahrnul navyšování obranných výdajů nad hranici 2 % hrubého domácího produktu (HDP) pro období let 2026–2033 (.pdf, str. 4).

Poslanecká sněmovna o návrhu celého zákona i o souvisejících návrzích hlasovala 25. dubna 2025. Zatímco hlasování o návrhu zákona se hnutí SPD zdrželo, při hlasování o souvisejících návrzích a Stanjurově pozměňovacím návrhu už se vyslovilo proti jejich přijetí. Všechny ostatní sněmovní strany přitom návrhy podpořily. Zmíněné tisky tak dolní komora schválila a ke dni vysílání námi ověřované debaty je přijal i Senát a později podepsal prezident. 

Poslanec SPD Radek Rozvoral během jednání Poslanecké sněmovny uvedl, že jeho hnutí odmítá pozměňovací návrh ministra financí Stanjury, protože podle něj umožňuje vládě navyšovat výdaje na obranu nad 2 % HDP bez parlamentní kontroly a diskuze. Zároveň také prohlásil, že jde o obcházení rozpočtové kázně a otevření prostoru pro nekontrolované utrácení státních peněz. 

Podle Ministerstva financí pozměňovací návrh reaguje na vládní plán schválený v březnu letošního roku, podle kterého by mělo docházet k postupnému navyšování výdajů na obranu o 0,2 % HDP ročně, a to až do dosažení 3 % HDP v roce 2030 (.pdf).

Závěr

Ministr financí Zbyněk Stanjura předložil pozměňovací návrh, který umožňuje navyšovat výdaje na obranu nad 2 % HDP do roku 2033. Poslanecká sněmovna o něm hlasovala v dubnu 2025 a všichni přítomní poslanci hnutí SPD hlasovali proti přijetí návrhu, zatímco poslanci ostatních stran a hnutí byli pro. Výrok Tomia Okamury tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura reaguje na dotaz moderátorky, proč v době, kdy probíhá válka na Ukrajině a eskaluje situace na Blízkém východě, podle něj není nutné více investovat do obrany. Okamura odpovídá, že stát na zbrojení nemá prostředky a měl by podle něj raději zajistit vyšší důchody nebo levnější potraviny prostřednictvím snížení sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Podotýká, že ta je v Česku vyšší než v okolních státech.

DPH v Česku

Do konce roku 2023 platila v Česku základní sazba DPH 21 % a dvě snížené sazby ve výši 15 % a 10 %. V lednu 2024 pak došlo ke sjednocení těchto snížených sazeb do jedné ve výši 12 %. Tuto změnu zavedl konsolidační balíček – soubor opatření, který připravila vláda v roce 2023 s cílem snížit deficit státního rozpočtu. Potraviny tak nyní spadají do 12% sazby. Alkoholické a většina nealkoholických nápojů podléhají základní sazbě daně (.pdf, str. 501 z 1312), 12% DPH se vztahuje jen na pitnou vodu, mléko, mléčné nápoje a jejich rostlinné alternativy (.pdf, str. 192).

Srovnání s okolními státy

V Rakousku se na potraviny vztahuje 10% DPH. Ostatní okolní země na toto zboží uplatňují různé sazby. V Německu jsou dvě: na většinu potravin se vztahuje sazba 7 % a vyšší, 19% sazba zde platí pro malou část potravin, například pro rostlinné alternativy mléčných výrobků či náhražky masa. Na Slovensku platí DPH ve výši 5 % pro základní potraviny (.pdf, str. 2–3), mezi které patří maso, mléko, máslo, pečivo či velká část zeleniny. Při nákupu sýrů, pšeničné mouky, většiny druhů ovoce, obilnin a dalších mnoha potravin ovšem lidé na Slovensku zaplatí DPH ve výši 19 %.

V Maďarsku, které jsme do srovnání také zahrnuli, se na potraviny vztahují tři sazby daně. Nejnižší z nich, 5% DPH, platí jen pro mléko, vejce a maso. Vyšší, 18% DPH zákazníci v Maďarsku platí za mléčné výrobky, sýry, pečivo či cereálie. Řada dalších potravin patří do 27% sazby, například mouka, cukr, olej atp. U vybraných základních potravin – včetně mouky, cukru a oleje – ovšem maďarská vláda v březnu 2025 zastropovala marže obchodníků, což má podle tamního kabinetu zastavit růst cen.

Tři sazby DPH na potraviny existují také v Polsku. Zde 5% DPH platí pro základní potraviny, jako jsou mléko, chleba, zelenina a ovoce, 8% sazba například pro zpracované potraviny či cukrovinky a třetí sazba ve výši 23 % se vztahuje jen na malou část potravin, bohužel pro Poláky sem patří kromě kaviáru i čokoláda.

Závěr

Rakousko má ve srovnání s Českem nižší sazbu DPH na všechny potraviny, drtivá většina potravin je zdaněna méně také v Německu a Polsku. Na Slovensku a v Maďarsku platí na řadu potravin naopak vyšší DPH než v ČR, vybrané základní potraviny jsou však v těchto dvou zemích zdaněny méně. Právě základní potraviny tak Česko z okolních států daní nejvíce. Výrok Tomia Okamury z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura reaguje na dotaz moderátorky, proč v době, kdy probíhá válka na Ukrajině a eskaluje situace na Blízkém východě, podle něj není nutné více investovat do obrany. Okamura jako důvod uvádí, že armáda dle jeho názoru nedokáže realizovat ani stávající výdaje, a tvrdí, že současné hospodaření není úsporné. Jako příklad připomíná nákup polní kuchyně, kterou armáda ještě nedostala.

Nákup polní kuchyně 

Armáda smlouvu na nákup polní kontejnerové kuchyně typu KALICH uzavřela v listopadu 2023 s firmou 4 Army (.pdf, str. 1 z 53), která obchoduje s Ministerstvem obrany od roku 2019 a s armádou má uzavřenou například rámcovou dohodu na dodávky sociálních kontejnerů a jímek (.pdf).

Jednatelem a majitelem této společnosti je bývalý člen ODS Vlastimil Sehnal, který v letech 2004–2010 za tuto stranu působil jako senátor. Sehnal později z ODS vystoupil a v roce 2017 založil hnutí Sportovci pro společnost, které v témže roce neúspěšně kandidovalo do sněmovních voleb.

Soupravu polní kuchyně za celkem 65 945 000 korun měla armáda podle smlouvy obdržet do 15. října 2024 (.pdf, str. 3 z 53). Podle zjištění Seznam Zpráv z května 2025 však armáda soupravu od firmy nedostala. Mluvčí Ministerstva obrany uvedl, že po dodání zboží resort vypočítá pokutu z prodlení, která činí 0,2 % z kupní ceny za každý den (.pdf, str. 15 z 53).

Závěr

Ministerstvo obrany objednalo polní kuchyni za téměř 66 milionů korun v listopadu 2023. V květnu 2025 Seznam Zprávy informovaly, že armáda kuchyni stále neobdržela, ačkoli podle smlouvy měla být dodána do poloviny října 2024. Společnost 4 Army, s níž armáda zakázku uzavřela, vlastní bývalý senátor za ODS Vlastimil Sehnal, který však již členem ODS není. Výrok Tomia Okamury tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura reaguje na dotaz moderátorky, proč v době, kdy probíhá válka na Ukrajině a eskaluje situace na Blízkém východě, podle něj není nutné více investovat do obrany. Okamura jako důvod uvádí, že armáda dle jeho názoru nedokáže utratit ani stávající výdaje, a tvrdí, že současné hospodaření není úsporné. Jako příklad uvádí nákup stíhaček F-35, které jsou podle něj předražené. Právě v této souvislosti zmiňuje, že do Česka letouny F-35 přijdou až za deset let.

Nákup stíhaček

Vláda v září 2023 schválila pořízení 24 amerických stíhacích letounů F-35 pro českou armádu. Nákup za 150 miliard korun následně v lednu 2024 podpisem memoranda stvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podle odhadu Ministerstva obrany by celkové náklady včetně zajištění provozu do konce životnosti letounů v roce 2069 měly činit 322 miliard korun. Platby za letouny a příslušné vybavení jsou rozloženy do 11 let v období 2024–2034 s průměrnou splátkou přibližně 14 miliard korun ročně.

Doručení do Česka

Polovina stíhaček bude podle Ministerstva obrany vyrobena ve Spojených státech. Šest letounů má být zhotoveno už v roce 2029, kdy na nich začne probíhat tříletý výcvik českého personálu v USA (.pdf). Další dva letouny bude mít Česko v USA k dispozici v roce 2030 (.pdf, str. 1). Následující čtyři stroje pak budou dokončeny v roce 2031 a ve stejném roce bude prvních dvanáct stíhaček F-35 doručeno přímo na území Česka. Zde bude výcvik dále pokračovat. K dosažení „počátečních operačních schopností“ má podle harmonogramu Ministerstva obrany dojít v roce 2032 (.pdf).

Dalších 12 letounů bude sestrojeno v Itálii a do Česka v letech 2032–2034 každý rok dorazí čtveřice strojů (.pdf, str. 1). Všechny stíhačky by tak na území České republiky měly být až v roce 2034 (.pdf). S dosažením plných operačních schopností Ministerstvo obrany počítá na konci roku 2035 (.pdf).

Závěr

Čeští vojáci budou moci s letouny F-35 začít cvičit v roce 2029 ve Spojených státech. Polovina z 24 zakoupených strojů dorazí z USA do Česka v roce 2031. Zbytek bude doručen z Itálie po čtyřech kusech ročně. Všechny stíhačky budou na území ČR až v roce 2034, s dosažením plných operačních schopností se počítá v roce 2035. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala v rozhovoru obhajoval stav české ekonomiky a tvrdil, že mj. rostou reálné mzdy. Moderátorka v reakci namítala, že občané tento růst tolik nepocítí kvůli vysoké kumulativní inflaci za období Fialovy vlády. Premiér pak ve své odpovědi uznává dopady kumulativní inflace a poukazuje na to, že v době nástupu jeho kabinetu byla v Česku rychlost inflačního růstu jednou z nejvyšších v Evropě.

Inflace v době nástupu vlády Petra Fialy

Meziroční míra inflace postupně rostla už od první poloviny roku 2021 a v srpnu tehdy poprvé od roku 2008 překonala hranici 4 %. V listopadu 2021 se inflace vyšplhala na 6 % a v prosinci, kdy byla jmenována vláda Petra Fialy, se dostala na 6,6 %. V neobvykle strmém růstu míra meziroční inflace pokračovala i poté a vrcholu dosáhla v září 2022, kdy činila 18 %. Od roku 2023 pak inflace postupně klesala a od ledna 2024 se pohybuje okolo 3 %. 

Hlavní příčinou růstu inflace v průběhu roku 2021 bylo podle České národní banky (ČNB) „vzedmutí spotřebitelské poptávky“ po uvolnění omezujících opatření, která byla dříve zavedena kvůli covidu-19. Nárůst poptávky dle ČNB vedl k prudkému zdražování v sektoru služeb, přičemž se zároveň zrychlil i růst cen zboží. Za další výraznou příčinu tehdejšího růstu inflace ČNB označila „vysoký růst cen průmyslových výrobců ve světě daný výpadky v dodavatelských řetězcích“ a výrazné zdražování surovin a materiálů. Na podzim 2021 inflaci dle ČNB ovlivnilo také zdražování energie na komoditních burzách. V roce 2022 se podle ČNB do růstu inflace promítlo kromě předchozích faktorů i zvyšování cen energií a potravin, na které měla vliv válka na Ukrajině zahájená Ruskem v únoru 2022.

V grafu lze vidět propad inflace v posledních měsících roku 2022. Tento výkyv byl způsoben především tím, že ČSÚ při výpočtu inflace započítal vliv tzv. úsporného tarifu, tedy příspěvku na energie pro domácnosti. Po jeho ukončení v lednu 2023 inflace opět vzrostla.

Inflace v EU

Srovnání vývoje inflace v Česku a ve státech Evropské unie lze najít na webu evropského statistického úřadu Eurostat. Podle jeho dat dosáhla v prosinci 2021 meziroční inflace v Česku 5,3 % a byla až 13. nejvyšší v EU. Za leden 2022 dosáhla meziroční inflace v Česku 8,8 %, a ČR se tak dostala na třetí příčku. Na ní se držela až do dubna 2022, na desátém a nižším místě se Česko začalo umisťovat až v průběhu roku 2024.

Statistika Eurostatu popisuje vývoj tzv. harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP), který zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Ve srovnání s Českým statistickým úřadem Eurostat používá odlišnou metodiku, jeho data se tak od dat ČSÚ mírně liší.

Závěr

V době nástupu vlády Petra Fialy, která byla jmenována v polovině prosince 2021, rychle rostla inflace. Podle statistiky ČSÚ byla inflace v srpnu 2021 nejvyšší od roku 2008 a následně dále rostla. Zvyšování míry inflace pokračovalo i v prosinci 2021 a dalších měsících až do září 2022, kdy dosáhla 18 %.

Podle dat Eurostatu o meziroční inflaci bylo Česko v prosinci 2021 mezi zeměmi EU na 13. místě, hned v lednu 2022 se ale skutečně umístilo na jednom z předních míst, konkrétně na třetí příčce. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib odpovídá na dotaz, zda existuje možnost, že by se Piráti v budoucnu mohli znovu spojit s ODS proti hnutí ANO. Hřib to nevylučuje a podotýká, že s ODS vládne v Praze v rámci koalice se SPOLU a STAN. Dodává, že ODS podle něj neohrožuje základy kolektivní bezpečnosti. Naráží přitom na předvolební prezidentskou debatu, ve které dle jeho slov Andrej Babiš odmítl vojenskou pomoc Polsku v případě jeho napadení.

Prezidentská debata

Před prezidentskými volbami v roce 2023 odvysílala Česká televize 22. ledna debatu, ve které se setkali vítězové prvního kola⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Petr Pavel a Andrej Babiš. Jedním z probíraných témat byla pomoc napadené Ukrajině, kdy Babiš nesouhlasil s tím, že by se v její podpoře mělo pokračovat za cenu snížení životní úrovně českých občanů (video, čas 46:18).

Moderátor se následně Andreje Babiše zeptal, zda by mělo Česko poslat vojáky do otevřeného konfliktu v případě napadení Polska či pobaltských států. Na to Babiš reagoval slovy: „Kam myslíte? Do války? Určitě ne.“ (video, čas 51:58⁠⁠⁠). Moderátor následně otázku několikrát zopakoval a zeptal se, zda by v takovém případě mělo Česko splnit spojenecké závazky NATO. Babiš znovu odpověděl: „Ne, určitě ne. Já chci mír, nechci válku a v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války.“ A zdůraznil, že válce je potřeba zabránit (video, čas 52:12–⁠⁠⁠⁠⁠⁠53:40).

Vyjádření po debatě

Po odvysílání debaty se Andrej Babiš ke svému výroku vyjádřil na sociální síti X, kde uvedl, že nechtěl odpovídat na hypotetickou otázku, a doplnil, že v případě skutečného napadení by článek 5 NATO neporušil.

Závěr

Andrej Babiš v debatě před druhým kolem prezidentských voleb v lednu 2023 řekl, že by neposlal české vojáky na pomoc Polsku nebo pobaltským státům v případě ozbrojeného napadení. Moderátor však výslovně nezmínil, kdo by měl být potenciálním agresorem, a ani Babiš o Rusku konkrétně nemluvil. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Vývoj inflace

Poslankyně Alena Schillerová (ANO) kritizuje vládu Petra Fialy za vysoké ceny a poukazuje na to, že jsou dokonce historicky nejvyšší. Ve svém výroku zjevně naráží na dobu existence České republiky a v našem odůvodnění se tak zaměříme na vývoj inflace od roku 1993 do současnosti.

Vysoká inflace se projevila hned ze začátku 90. let, kdy postupná transformace ze socialistické ekonomiky na tržní ekonomiku zapříčinila prudký nárůst cen. V polistopadové éře Československo zaznamenalo největší meziroční inflaci v roce 1991, kdy došlo k jednorázové liberalizaci většiny cen a inflace dosáhla 56,6 %. V roce 1993, tedy během prvního roku existence samostatné České republiky, inflace dosáhla 20,8 %.

Jak ukazuje následující graf, po roce 1993 už míra inflace tuto hodnotu nikdy nepřesáhla. Druhá nejvyšší inflace byla naměřena během období vlády Petra Fialy v roce 2022, kdy její průměrná roční hodnota činila 15,1 %. Růst cen byl dle ekonomů zapříčiněn např. válkou na Ukrajině, energetickou krizí nebo následky pandemie covidu-19.

Závěr

Za dobu existence samostatné České republiky byla nejvyšší míra inflace naměřena hned v roce 1993, kdy dosáhla 20,8 %. Během vlády Petra Fialy v roce 2022 inflace dosáhla 15,1 %, což byla doposud druhá nejvyšší hodnota. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Redaktorka zjevně naráží na válku na Ukrajině a ptá se Zbyňka Stanjury (ODS), jestli bude koalice SPOLU ve volební kampani strašit válkou a tvrdit, že České republice hrozí zatažení do konfliktu. Stanjura to odmítá a dodává, že členové vlády nikdy netvrdili, že by Česko mohlo být do války vtaženo. Vysvětluje, že koalice pouze vyzdvihuje potřebu odstrašit potenciální agresory zvyšováním obranných výdajů.

Vyjádření členů Fialovy vlády

Ve veřejných vystoupeních členů vlády Petra Fialy od února 2022 do dubna 2025 ani na jejich sociálních sítích jsme nenašli žádné vyjádření, ve kterém by kdokoliv z nich tvrdil, že Česká republika může být zatažena do války na Ukrajině. Po začátku konfliktu premiér Petr Fiala v březnu 2022 prohlásil (video, čas 2:23): „Vladimir Putin ale nevede válku s Ukrajinou. On ji vede i s námi. Jinými prostředky. Ekonomickou, dezinformační, hybridní, prostě různé formy války.“ Zároveň však odmítl možnost vojenského zapojení České republiky (čas 02:58): „Když se díváme na ty záběry, každého napadne: nemáme tam nějak zasáhnout? Nemáme něco udělat? Ale jakýkoliv další krok – a všichni ti státníci, kteří to zvažují (...), tak si musí uvědomit, co to znamená. Oni si to taky uvědomují – to je třetí světová válka.“

Vláda opakovaně vyloučila, že by České republice hrozilo zatažení do konfliktu. Např. Fiala v lednu 2023 zdůraznil, že „žádné zavlečení do války nepřipadá v úvahu“, když vysvětloval, že takové rozhodnutí přísluší parlamentu a vládě, nikoliv prezidentovi republiky (video, čas 4:58). Ministryně obrany Jana Černochová v únoru 2023 zase při obhajobě novely zákona o ozbrojených silách uvedla, že „nikdo nezatahuje Českou republiku do války na Ukrajině“.

Členové vlády několikrát upozorňovali na možné scénáře budoucího vývoje, kdy by v případě porážky Ukrajiny mohlo být ohroženo i další území v Evropě. Například ministr zahraničních věcí Jan Lipavský v prosinci 2023 zmínil, že „pokud Ukrajina padne, budeme čelit Rusku o něco blíže – doslova na hranicích Evropské unie, velice blízko k Česku – a to nesmíme připustit“. Nevyjádřil se ovšem v tom smyslu, že České republice hrozí zatažení do války.

Podobně v únoru 2024 Petr Fiala uvedl, že „pokud padne Ukrajina, je jen otázkou času, kdy bude ohrožen někdo další. (...) Nemá smysl si namlouvat, že Putinovi bude Ukrajina stačit. Všichni chceme mír. A právě proto se nesmíme bát postavit těm, kteří mír ohrožují“ (video, čas 1:19). V dubnu 2025 ministryně obrany Černochová mluvila o tom, že je připravena jednat o případném vyslání výcvikové mise na Ukrajinu, současně ale řekla, že v kampani před sněmovními volbami válkou strašit nebude.

Závěr

Ve veřejných vyjádřeních a prohlášeních členů vlády Petra Fialy z období od února 2022 do dubna 2025 jsme nedohledali žádný případ, kdy by kterýkoli člen vlády tvrdil, že České republice hrozí zatažení do války na Ukrajině. Výrok ministra financí Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý.

Prognózy v roce 2022

Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 začaly prudce zdražovat pohonné hmoty a průměrná cena benzínu a nafty se blížila k hranici 50 korun za litr. Právě v období několika měsíců po zahájení invaze se objevovaly některé predikce vývoje cen pohonných hmot. Například TN.cz v červenci 2022 citovala hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandu, který hovořil o tom, že ceny pohonných hmot mohou dosáhnout 80 až 100 Kč za litr. Tento předpoklad odůvodnil ruskou odpovědí na západní sankce a posílením dolaru.

O potenciálních vysokých cenách mluvil o několik dní později i energetický expert Vladimír Štěpán pro CNN Prima News, když predikoval, jaké dopady by mohlo mít přerušení dodávek z ropovodu Družba. Podle něj se cena za litr pohonných hmot mohla vyšplhat na 50 až 70 korun a v případě prodloužení přerušení se mohla dostat až na 90 nebo 100 korun. Ve veřejném prostoru se objevily i predikce stabilnějšího vývoje cen pohonných hmot – např. spolumajitel Tank ONO Jiří Ondra už v březnu 2022 odhadoval, že se cena benzínu bude dlouhodobě pohybovat mezi 40 a 50 korunami.

Vývoj cen pohonných hmot

Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že ceny nafty a benzínu v roce 2022 nejprve dosahovaly přibližně 35 Kč za litr, následně ale vzrostly a téměř až do konce roku se pohybovaly mezi 40 a 50 korunami za litr. Následovalo zlevnění, kdy ceny po většinu roku 2023 nepřesáhly 40 korun za litr. V dubnu 2025, kdy vyšel námi ověřovaný rozhovor se Zbyňkem Stanjurou, se ceny nafty a benzínu pohybovaly okolo 35 Kč za litr.

Závěr

V roce 2022 někteří experti predikovali nárůst cen nafty a benzínu na 50 až 100 korun, ačkoliv ceny pohonných hmot takových hodnot nikdy nedosáhly. Jmenovitě se takto vyjádřili např. ekonom Lukáš Kovanda nebo energetický expert Vladimír Štěpán. Výrok ministra financí Stanjury proto hodnotíme jako pravdivý.