Pravda
Andrej Babiš v debatě před druhým kolem prezidentských voleb 2023 skutečně řekl, že by v případě napadení Polska nebo pobaltských států jiným státem nevyslal na pomoc české vojáky. Moderátor ani on ale explicitně nezmínili, že by potenciálním agresorem mělo být Rusko.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib odpovídá na dotaz, zda existuje možnost, že by se Piráti v budoucnu mohli znovu spojit s ODS proti hnutí ANO. Hřib to nevylučuje a podotýká, že s ODS vládne v Praze v rámci koalice se SPOLU a STAN. Dodává, že ODS podle něj neohrožuje základy kolektivní bezpečnosti. Naráží přitom na předvolební prezidentskou debatu, ve které dle jeho slov Andrej Babiš odmítl vojenskou pomoc Polsku v případě jeho napadení.

Česko se jako člen NATO zavázalo k poskytnutí pomoci napadenému spojenci podpisem Severoatlantické smlouvy. Podle článku 5 se totiž útok na jednoho člena Aliance považuje za útok na všechny a členské státy tak musí zareagovat, přičemž článek připouští použití ozbrojené síly.

Prezidentská debata

Před prezidentskými volbami v roce 2023 odvysílala Česká televize 22. ledna debatu, ve které se setkali vítězové prvního kola⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Petr Pavel a Andrej Babiš. Jedním z probíraných témat byla pomoc napadené Ukrajině, kdy Babiš nesouhlasil s tím, že by se v její podpoře mělo pokračovat za cenu snížení životní úrovně českých občanů (video, čas 46:18).

Moderátor se následně Andreje Babiše zeptal, zda by mělo Česko poslat vojáky do otevřeného konfliktu v případě napadení Polska či pobaltských států. Na to Babiš reagoval slovy: „Kam myslíte? Do války? Určitě ne.“ (video, čas 51:58⁠⁠⁠). Moderátor následně otázku několikrát zopakoval a zeptal se, zda by v takovém případě mělo Česko splnit spojenecké závazky NATO. Babiš znovu odpověděl: „Ne, určitě ne. Já chci mír, nechci válku a v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války.“ A zdůraznil, že válce je potřeba zabránit (video, čas 52:12–⁠⁠⁠⁠⁠⁠53:40).

Vyjádření po debatě

Po odvysílání debaty se Andrej Babiš ke svému výroku vyjádřil na sociální síti X, kde uvedl, že nechtěl odpovídat na hypotetickou otázku, a doplnil, že v případě skutečného napadení by článek 5 NATO neporušil.

Závěr

Andrej Babiš v debatě před druhým kolem prezidentských voleb v lednu 2023 řekl, že by neposlal české vojáky na pomoc Polsku nebo pobaltským státům v případě ozbrojeného napadení. Moderátor však výslovně nezmínil, kdo by měl být potenciálním agresorem, a ani Babiš o Rusku konkrétně nemluvil. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Pravda
Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou neposkytlo Ministerstvu pro místní rozvoj požadované finance na výstavbu dostupného bydlení v rámci rozpočtu na rok 2025. Jeho resort nesouhlasil ani s navrhovanou reformou antimonopolního úřadu.

Předseda Pirátské strany Zdeněk Hřib mluví o tom, že Piráti jsou ochotní znovu spolupracovat s ODS, pokud se zbaví některých svých členů. Konkrétně zmiňuje, že Piráti mají problém s Pavlem Blažkem kvůli bitcoinové kauze a jeho napojení na brněnskou bytovou kauzu. Dále kritizoval také Zbyňka Stanjuru, který podle Hřiba neposkytl finance pro některé projekty a návrhy.

Financování dostupného bydlení

Dostupné nájemní bydlení je investiční program, který vláda schválilačervenci 2024. Jeho cílem je zvýšit podíl dostupných nájemních bytů zejména podporou výstavby a rekonstrukcí. Program je součástí projektu MMR s názvem Bydlení pro život a cílí především na mladé lidi do 35 let a zaměstnance ve veřejně prospěšných profesích. Nemohou ho využívat lidé, jejichž příjmy patří mezi 20 % nejvyšších.

Piráti měli spor s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou během vyjednávání státního rozpočtu na rok 2025. Zatímco v roce 2024 hospodařilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) se zhruba 15,2 miliardami korun (.pdf, str. 32), návrh rozpočtu na rok 2025 pro MMR vyhradil pouze 13,3 miliard korun (.pdf, str. 8 z 358). Tehdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) naopak požadoval, aby se rozpočet pro jeho resort navýšil alespoň o sedm miliard korun na podporu dostupného nájemního bydlení.

Ivan Bartoš v září 2024 uvedl, že vláda prostředky na dostupné bydlení schválila již v dubnu a o měsíc později konkrétní parametry představila veřejnosti. Ministerstvo financí však rozpočet pro MMR ve výsledku snížilo. Na svém účtu na sociální síti X Stanjura Pirátům vzkázal, že „aby se mohlo stavět, musí nejdřív fungovat digitalizované stavební řízení“, které měl v tu dobu ještě na starosti právě Bartoš. Ministr Stanjura dodal, že vláda je ochotná peníze v rozpočtu najít, až zájemci předloží projekty dostupného nájemního bydlení.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu nakonec v prosinci 2024 Sněmovna schválila beze změn alokované částky pro MMR. Piráti, kteří v té době již nebyli součástí vlády, kritizovali dle nich nedostatečnou podporu dostupného bydlení a rozpočet svými hlasy nepodpořili.

Reforma antimonopolního úřadu

Reformu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj v souladu s programovým prohlášením vlády (.pdf, str. 39) v červnu 2024, tedy ještě pod vedením Ivana Bartoše. Mezi hlavní změny, které měla reforma zavést, patřilo omezení rozhodovací pravomoci předsedy úřadu a zefektivnění přezkumu veřejných zakázek.

Reforma ale nepostoupila v legislativním procesu kvůli množství připomínek. Výhrady měl samotný ÚOHS a třeba také Ministerstvo financí, které požadovalo přepracování předloženého materiálů kvůli jeho „nedostačující kvalitě“ (.docx, str. 1). Bartošův nástupce na postu ministra pro místní rozvoj Petr Kulhánek připravil přepracovanou podobu reformy ÚOHS, na té se ale v únoru 2025 vláda neshodla.

Závěr

Ministr financí Zbyněk Stanjura nevyhověl požadavku někdejšího ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), aby navýšil rozpočet jeho resortu o sedm miliard korun na program Dostupné nájemní bydlení. Schválený rozpočet na rok 2025 naopak oproti předchozímu roku výdaje na MMR snížil o téměř dvě miliardy korun. Ministerstvo financí nesouhlasilo ani s reformou antimonopolního úřadu, kterou předložilo MMR pod Bartošovým vedením. Výrok Zděňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Za Hřibova primátorství magistrát opravil více než 1 000 bytů. Zároveň docházelo k navyšování počtu služebních bytů určených vybraným profesím a zněkolikanásobil se počet bytů pro osoby v sociální tísni, přičemž samoživitelé tvořili 31 % ze všech domácností v sociálním bydlení.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v kontextu výroku kritizuje bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka, když srovnává správu městských bytů v Praze a v Brně. V případě Brna upozorňuje na kauzu, která se týká přerozdělování městských bytů a kvůli které v Brně v říjnu 2022 zasahovala policie. V Praze, kde tehdy působil jako primátor, se podle něj obecní byty opravovaly z jiných důvodů. V našem ověření se tedy zaměříme na to, jak rekonstrukce probíhaly a jak bylo zajištěno, aby nově zrekonstruované byty byly dostupné pro uvedené skupiny obyvatel.

Oprava obecních bytů v Praze

Zdeněk Hřib působil jako pražský primátor od listopadu 2018 do února 2023. Podle analýzy Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) došlo od roku 2019 do června 2021 k rekonstrukci 2 389 obecních bytů (.pdf, str. 23–25). Celkem 849 z nich opravil pražský magistrát, zbytek zrekonstruovaly jednotlivé městské části. V období od začátku roku 2021 do konce května 2023, tedy časovém úseku zasahujícím už do doby, kdy Hřiba v čele úřadu vystřídal Bohuslav Svoboda (ODS), bylo podle dat IPR opraveno 2 434 bytů, přičemž magistrát jich zrekonstruoval 748 (.pdf, str. 35, 39). Celkový počet obecních bytů v metropoli tehdy činil 29 841, přičemž 22 612 z nich spravovaly městské části a 7 229 bylo ve správě magistrátu. Pokud jde o rekonstruované byty za období působení Zdeňka Hřiba, nemůžeme určit přesné číslo, ovšem z údajů za roky 2019-2023 plyne, že došlo k opravě nejméně 1 000 bytů.

Využití obecních bytů

Pravidla pro pronájem městských bytů v Praze dlouhodobě označují seniory, osoby se zdravotním postižením, osoby v sociální tísni a vybrané profese za prioritní skupiny osob, na které se pražská bytová politika zaměřuje (.pdf, str. 1). Po Hřibově nástupu do úřadu městská rada v březnu 2019 pravidla revidovala v návaznosti na kontrolu Ministerstva vnitra a zavedla nová bodová kritéria pro výběr nájemců i možnost individuálního posouzení situace žadatele (.pdf, str. 10–12).

V případě bytů pro osoby v sociální tísni rada upravila pravidlo, podle kterého musela domácnost žadatele původně disponovat příjmem ve výši násobku průměrné měsíční mzdy v Praze pohybujícím se v závislosti na počtu členů domácnosti mezi hodnotami 0,35 a 1,7 (.pdf, str. 1). Podle tehdejšího radního pro bydlení Adama Zábranského (Piráti) „matka samoživitelka se třemi dětmi musela podle starých pravidel vydělávat minimálně 33 500 korun měsíčně, aby mohla žádat o městský byt pro osoby v sociální tísni“, přičemž na částku nad 30 000 korun podle průzkumu z roku 2018 v Česku dosáhla jen zhruba 4 % samoživitelek. Nová pravidla stanovovala pouze maximální hranici příjmu domácnosti na úrovni 2,25násobku životního minima (.pdf, str. 4).

Dle předsedy Platformy pro sociální bydlení Jana Snopka byli právě samoživitelé skupinou, které byly městské byty v minulém volebním období pronajímány ve velké míře. Byt získalo celkem 146 domácností samoživitelů, které tak tvořily 31 % ze všech domácností v sociálním bydlení.

Během Hřibova působení na pozici primátora městská rada také navyšovala počty bytů určených pro vybrané profese. V listopadu 2019 pro služební účely vyčlenila 133 bytů, celkový počet se tak zvýšil z 1 339 na 1 472. Další byty byly v následujících letech určené pracovníkům ve zdravotní a sociální oblasti, učitelům, hasičům či zaměstnancům městské policie.

Ze zhruba 300 městských bytů pronajatých během prvního roku fungování pražské koalice s Hřibem v čele jich 101 tvořily služební byty pro vybrané profese, 49 byty sociální a 26 byty určené pro pohybově omezené žadatele, 65 nájemních smluv pak město uzavřelo se seniory. Na základě soutěže pronajalo dalších 52 bytů. V dalším roce radní stanovili, že 45 % bytů, které město mělo mít v roce 2020 k dispozici, bude pronajato zástupcům podporovaných profesí, 30 % rodinám v bytové nouzi s potřebou podpory, tedy např. rodinám z ubytoven, 15 % bytů se vyčlení na podporu reformy péče o duševní zdraví a 10 % bytů bude určeno jednotlivcům v bytové nouzi. Zbytek bytů měl připadnout seniorům. V lednu 2022 Zábranský uvedl, že od začátku volebního období město pronajalo potřebným celkem 400 bytů, 450 poskytlo zástupcům podporovaných profesí a 300 seniorům a lidem se zdravotním postižením. Podle analýzy vypracované Platformou pro sociální bydlení se počet bytů pro osoby v sociální tísni v daném volebním období zněkolikanásobil.

Závěr

Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy došlo od roku 2019 do června 2021 k rekonstrukci 2 389 obecních bytů, z toho 849 ve správě magistrátu. V období od začátku roku 2021 do konce května 2023, pokrývajícím částečně i dobu primátorství Bohuslava Svobody, bylo opraveno 2 434 bytů, přičemž magistrát zrekonstruoval 748 z nich. V lednu 2022 tehdejší radní pro bydlení Adam Zábranský (Piráti) uvedl, že od začátku volebního období město pronajalo potřebným celkem 400 bytů, 450 poskytlo zástupcům podporovaných profesí a 300 seniorům a lidem se zdravotním postižením. Podle Platformy pro sociální bydlení se počet bytů pro osoby v sociální tísni v daném volebním období zněkolikanásobil a samoživitelé byli skupinou, které byly městské byty přidělovány ve velké míře. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Od března 2025 do 27. května se jednání třetího čtení k novele školského zákona podařilo otevřít celkem třikrát. Jindy bylo závěrečné čtení návrhu opravdu opakovaně zařazeno na pořad sněmovní schůze, aniž by se nakonec uskutečnilo.

Poslankyně Jana Berkovcová (ANO) se ohrazuje proti slovům moderátorky, která označila postup opozice při schvalování novely školského zákona za obstrukce. Podle Berkovcové je za situaci odpovědné vedení Poslanecké sněmovny, které třetí čtení otevřelo jen třikrát, a to pouze na krátkou dobu, takže poslanci ANO nestíhali vystoupit se svými projevy. Ve zbytku času pak podle ní k plánovanému jednání nedošlo vůbec.

Novela školského zákona

Vláda Petra Fialy v říjnu 2024 schválila návrh novely školského zákona a zároveň jej předložila Poslanecké sněmovně. Ta ho nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav, které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje např. změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Kromě toho novela zavádí např. stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga nebo slučování malých škol jedné obce. Upravuje také konkurzy na ředitele škol.

Jednání o školské novele

Zákony musí v Poslanecké sněmovně standardně projít třemi čteními, přičemž v prvním čtení může Sněmovna návrh zamítnout, vrátit k dopracování nebo předat k projednání výborům. Během druhého čtení se předkládají pozměňovací návrhy, o nichž se následně hlasuje ve třetím čtení, kdy také Sněmovna rozhoduje o návrhu jako celku. První čtení novely školského zákona proběhlo 4. prosince 2024, kdy Sněmovna posunula návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Během druhého čtení, které se uskutečnilo 11. února 2025, předložili poslanci několik pozměňovacích návrhů.

Třetí čtení návrhu novely proběhlo několikrát, poprvé 7. března, kdy bylo zařazeno jako poslední bod jednání. Rozprava byla zahájena přibližně ve 12:15 a za hnutí ANO v ní vystoupili poslanci a poslankyně Stržínek, Berkovcová, Hanzlíková, Rais, Brož, Berkovec, Lang a Knechtová. Poslední v pořadí, Jan Bělica, byl přerušen ve 14:00 kvůli vypršení časového limitu a jeho projev byl přesunut. Jednání pokračovalo 12. března po 13:00, ale ve 13:55 bylo přerušeno kvůli pevně naplánovanému bodu schůze. Návrh byl dále součástí schváleného pořadu schůze na 14. března, k jeho projednání však nedošlo

Návrh novely byl zařazen také na pořad schůze 26. března a opět nebyl projednán. Ve druhé části jednacího dne tehdy ve Sněmovně vystoupil prezident Petr Pavel. K dalšímu plánovanému projednání nedošlo ani ve druhé polovině dubna. Třetí čtení pokračovalo 7. května, kdy byla novela druhým a zároveň posledním bodem schůze. Projednávání začalo krátce po 9:30 a trvalo až do konce jednacího dne ve 14:04. Během jednání vystoupilo několik zástupců hnutí ANO, přičemž někteří z nich mluvili opakovaně.

Závěr

Třetí čtení školské novely bylo před vysíláním námi ověřované debaty zahájeno třikrát, a to v první polovině března, přičemž jednou jako poslední bod a jednou necelou hodinu před zařazením pevného bodu sněmovní schůze. Následně pokračovalo na začátku května, kdy mu byl věnován skoro celý jednací den. Mezitím však byla novela třikrát zařazena na pořad schůze, ale k jejímu projednání poté nedošlo. Jana Berkovcová tedy správně uvádí, že mimo uskutečněná třetí čtení bylo v plánu několik dalších. Ta nakonec neproběhla, a její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Národní rozpočtová rada a někteří ekonomičtí experti skutečně kritizovali rozpočet navržený vládou Petra Fialy za to, že obsahuje nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje. Na přesun části deficitu do mimorozpočtových fondů upozorňovali u rozpočtů na roky 2023 a 2024.

Poslankyně Alena Schillerová odpovídá na dotaz, zda se v případě návratu na post ministryně financí chystá snižovat daně a jestli by se v takovém případě neobávala možného zvýšení schodku státního rozpočtu a následné kritiky na svou osobu. V rámci odpovědi kritizuje rozpočtovou politiku vlády Petra Fialy a odkazuje se na Národní rozpočtovou radu a další odborníky, kteří dle jejích slov mají k rozpočtu současné vlády řadu výhrad.

Nadhodnocené příjmy

Národní rozpočtová rada (NRR) v říjnu 2024 ve svém stanoviskunávrhu rozpočtu na rok 2025 upozornila na nadhodnocené příjmy z prodeje emisních povolenek. Ministerstvo financí naplánovalo příjem ve výši 30 miliard korun, přestože by Česko za 11,63 milionu povolenek, které má pro rok 2025 k dispozici, mohlo při tehdejší ceně 62 eur za kus získat pouze 18 miliard korun. Podle NRR by k naplnění rozpočtovaných příjmů musela cena emisní povolenky dosáhnout zhruba 104 eur, což rada označila za „krajně nepravděpodobné až nerealistické“. Výhrady k tomuto odhadu mělo i Ministerstvo životního prostředí, které dle vyjádření mluvčí při odhadech pracovalo s širším rozpětím příjmů ve výši 17–32 miliard korun.

NRR označila za nadhodnocené také plánované odvody podniků pod státní kontrolou. Podle rady je nepravděpodobné, že by organizace s přímým vztahem ke státu dosáhly zisků, které by umožnily odvést do rozpočtu plánovaných 8 miliard korun. Rada proto varovala, že část těchto příjmů by měla charakter tzv. „superdividendy“, jež by neměla navyšovat celkový výdajový rámec státního rozpočtu.

Podhodnocené výdaje

Na výdajové straně rozpočtu na rok 2025 NRR upozornila na chybějící prostředky, které by byly potřeba na pokrytí podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE). Ministerstvo průmyslu a obchodu původně výši potřebných prostředků na OZE vyčíslilo na 31,2 miliardy korun, ale v rozpočtu na ně vláda vyčlenila jen 8,5 miliardy. V březnu 2025 nakonec vláda schválila navýšení výdajů na OZE o dalších 20 miliard na celkem 28,57 miliardy korun.

NRR shledala nedostatky i v kapitole týkající se školství, ve které nejsou dostatečně pokryty platy nepedagogických pracovníků, protože vláda plánovala od začátku školního roku 2025/2026 přenést financování na obce a kraje. V době tvorby rozpočtu však nebyla schválena legislativa potřebná pro tuto změnu, proto měly být podle NRR ve státním rozpočtu prostředky zahrnuty v plné výši. Rada tento postup označila za rozpočtování nepodložené aktuálně platnou legislativou. Nepedagogické pracovníky bude nakonec do konce kalendářního roku 2025 z rozpočtu platit stát. Po kritice, že by změna financování znamenala zásah do letošních rozpočtů obcí a krajů, ji totiž vláda odložila až na leden 2026.

Podle výpočtů NRR také vláda nepočítala s dostatečnou částkou na pokrytí důchodů. Rozpočet předpokládal navýšení těchto výdajů meziročně o 11,2 miliardy korun, což bylo asi o miliardu méně než částka potřebná pro zákonnou valorizaci, kterou zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Částka v rozpočtu na rok 2025 je podle rady podhodnocena o 5 až 7 miliard korun.

Přesouvání výdajů

V souvislosti s tvorbou rozpočtů na roky 2023 a 2024 Národní rozpočtová rada kritizovala praktiku vlády, kdy byla část rozpočtového deficitu přesunuta do mimorozpočtových fondů. Podle NRR tento postup snižoval transparentnost. Zdůraznila, že by se nerovnováha veřejných financí měla soustřeďovat ve státním rozpočtu. Tuto praxi kritizoval také např. hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil, který ji označil za „laciný účetní trik“. V rozpočtu na rok 2025 se podle NRR už takový krok neobjevil.

Vyjádření dalších odborníků

Státní rozpočty kritizovali i někteří další experti. Např. ekonom David Marek, tehdejší poradce prezidenta Petra Pavla, nebo jeho stávající poradce Vladimír Bezděk, v listopadu 2024 řekli, že jejich připomínky k návrhu rozpočtu jsou totožné s výtkami NRR – upozornili zejména na přeceněné příjmy z emisních povolenek a nevyjasněné výdajové položky. Ekonomka Helena Horská, členka Národní ekonomické rady vlády a hlavní ekonomka Raiffeisenbank, označila návrh státního rozpočtu za oběť legislativního chaosu. Nižší transparentnost a realističnost rozpočtu kritizoval také ekonom z think tanku IDEA při CERGE-EI a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Münich.

Závěr

Jak Národní rozpočtová rada, tak někteří ekonomičtí experti skutečně kritizovali státní rozpočet navržený vládou Petra Fialy a upozorňovali na nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje a v souvislosti s rozpočty na roky 2023 a 2024 také na přesouvání části deficitu do mimorozpočtových fondů. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc prosazený v rámci Lex Ukrajina VII byl již dříve součástí návrhu novely trestního zákoníku připravovaného Ministerstvem spravedlnosti. Ten prošel připomínkovým řízením a na podzim 2024 získal doporučení legislativní rady vlády.

Redaktorka konfrontuje ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) s kritikou opozice, podle které Starostové omezují svobodu slova. Jako jeden z kontroverzních kroků Ministerstva vnitra jmenuje i paragraf o činnosti pro cizí moc, který prošel jako součást tzv. Lex Ukrajina VII. Rakušan upozorňuje, že za věcným návrhem právní úpravy nestál jeho resort, ale Ministerstvo spravedlnosti. Návrh navíc podle něj prošel připomínkovým řízením a ani legislativní rada vlády kvalitu návrhu nezpochybnila.

Paragraf o trestné činnosti pro cizí moc

Tzv. Lex Ukrajina VII, novela zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině (.pdf), je sedmou úpravou zákona Lex Ukrajina, který legislativně upravuje status ukrajinských uprchlíků na území Česka. Poslanecká sněmovna tuto úpravu přijalaprosinci 2024. Schválila přitom i pozměňovací návrh předložený poslancem Martinem Exnerem (STAN), který jako trestný čin zaváděl neoprávněnou činnost pro cizí moc (.pdf, str. 5–8).

Opozice a někteří senátoři paragraf kritizovali jako zneužitelný, podle opozice se navíc jednalo o „přílepek“, kterým vláda obešla legislativní proces. To Rakušan odmítl s odkazem na právní rozbor legislativců a se zdůvodněním, že Lex Ukrajina zdůrazňuje bezpečnostní zájem. Úprava se podle vyjádření ministra spravedlnosti Pavla Blažka původně měla objevit až v připravované novele trestního zákoníku.

Návrh předložený poslancem Exnerem, pod kterým jsou mimo jiné podepsáni i Blažek a Rakušan (.docx, str. 1), skutečně odpovídá úpravě v návrhu novely trestního zákoníku (.docx, str. 3–4; .docx, str. 14–15). Ten již v březnu 2024 předložilo do připomínkového řízení Ministerstvo spravedlnosti. Podle mluvčí resortu vnitra Hany Malé se Ministerstvo vnitra podílelo na přípravě skutkové podstaty zavedení nového trestného činu. Legislativní rada vlády na podzim 2024 doporučila návrh schválit, k paragrafu o trestném činu spočívajícím v neoprávněné činnosti pro cizí moc připomínky neměla (.pdf, str. 4–6).

Závěr

Paragraf v Lex Ukrajina VII o činnosti pro cizí moc byl původně součástí připravovaného návrhu trestního zákoníku předloženého Ministerstvem spravedlnosti. Ten resort v březnu 2024 odeslal do připomínkového řízení. Legislativní rada vlády na podzim 2024 doporučila návrh schválit, a to včetně části o novém trestném činu spočívajícím v neoprávněné činnosti pro cizí moc. Výrok Víta Rakušana tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vít Rakušan

Pravda
Poslanecká sněmovna v prosinci 2024 schválila novelu Lex Ukrajina VII, která skutečně zavedla podmínku, že se žadatelé o české občanství musí nejdříve vzdát ruského občanství.

Lex Ukrajina VII je novela zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Novelu vláda schválilačervnu 2024, jejím hlavním cílem bylo prodloužit dočasnou ochranu ukrajinským uprchlíkům nebo jim umožnit získat zvláštní dlouhodobý pobyt (.pdf, str. 17–⁠⁠⁠⁠⁠⁠19 z 82). Sněmovna novelu schválila v prosinci 2024. Senát k novele nepřijal žádné usnesení kvůli neshodám o zvláštním zápisu ukrajinských dětí do škol, zavedení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc a také o zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství. Návrh novely následně putoval k prezidentu Pavlovi, který ji podepsal v únoru 2025.

Zamezení dvojího občanství 

Podle zákona Lex Ukrajina VII je možné udělit občanům Ruské federace české občanství pouze v případě, že předloží důkaz o pozbytí ruského občanství (.pdf, str. 11). Tato povinnost se netýká lidí, kterým byl v Česku udělen azyl. Nevztahuje se ani na osoby, kterým bylo české občanství uděleno za významný přínos České republice v oblasti vědy, vzdělávání, kultury, sportu nebo humanitární činnosti. Dětí, jejichž matka má ruské občanství a otec české občanství, se při udílení českého občanství tato povinnost také netýká, pokud určení otcovství nebylo účelové pro získání českého občanství (.pdf, str. 11). 

Podle Seznam zpráv je vzhledem k válce na Ukrajině a nepříznivým česko-ruským vztahům komplikované vzdát se ruského občanství, jelikož žádost o zrušení občanství musí potvrdit ruská strana. Někteří politiciorganizace zamezení dvojího občanství kritizovali jako diskriminační. Proti návrhu vznikla např. iniciativa „Jsme lidé“, která upozorňuje, že pozastavení udělování českého občanství ruským občanům ponechává mnoho lidí v právní nejistotě. Ministr Rakušan obhajoval zamezení dvojího občanství jako nutnost pro omezení vlivu Ruska, jehož prezident se podle ministrových slov snaží využít ruskou komunitu v zahraničí k politickým účelům. Rakušan uvedl, že novela není diskriminační, protože neznemožňuje žádat o české občanství ani nezmění podmínky pro dlouhodobý pobyt.

Závěr

Součástí novely Lex Ukrajina VII, kterou Poslanecká sněmovna schválila v prosinci 2024, je zamezení dvojího občanství u žadatelů s ruským občanstvím. Až na výjimky se žadatelé o české občanství budou muset nejdříve vzdát toho ruského. Výrok Víta Rakušana tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Výdaje Ministerstva obrany v roce 2024 podle konečného rozpočtu dosáhly 164,3 miliard Kč. To je skutečně o jedenapůlkrát více než v roce 2023, kdy tato částka činila 110,3 miliard Kč.

Ministryně obrany Jana Černochová v rozhovoru mluví o tom, že resort obrany v roce 2024 hospodařil s větším rozpočtem, než jaký byl původně schválen, mj. i díky nevyčerpaným prostředkům z předchozího roku. Podle ní se na ministerstvo nakonec vyčlenilo 164 mld. Kč, což je jedenapůlkrát více než v roce 2023.

Rozpočet Ministerstva obrany

Ve státním rozpočtu na rok 2023 bylo na Ministerstvo obrany vyčleněno 111,8 mld. Kč. Konečný rozpočet se nepatrně snížil na 110,3 mld. Kč, z čehož se nakonec vyčerpalo 100,7 mld. Kč (.pdf, str. 9 z 61).

Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2024 předložila vláda Petra Fialy v září 2023. Poslanecká sněmovna ho schválila na konci listopadu a v prosinci ho podepsal prezident Petr Pavel. Senát se projednáváním zákona o státním rozpočtu nezabývá.

Schválený státní rozpočet na rok 2024 původně počítal s tím, že se na Ministerstvo obrany přidělí 151,18 mld. Kč (.pdf, str. 32). S touto částkou počítala i novela přijatá v souvislosti s podzimními povodněmi (.pdf, str. 8 z 10). Nakonec ale resort hospodařil s částkou 164,3 mld. Kč, ze které vyčerpal 159 mld. Kč (.pdf, str. 6). Ve srovnání s rokem 2023 tak byly výdaje v konečném rozpočtu přibližně jedenapůlkrát vyšší, jelikož mělo ministerstvo k dispozici o 54 mld. Kč více.

Výdaje nerostly pouze v nominálních číslech, ale také v procentech hrubého domácího produktu. Ministerstvo obrany uvedlo, že podle makroekonomické predikce Ministerstva financí z listopadu 2024 představovaly výdaje resortu v roce 2024 1,99 % HDP (.pdf, str. 3). O rok dříve to přitom bylo jen 1,37 % HDP (.xlsx).

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r=0;r<e.length;r++)if(e[r].contentWindow===a.source){var i=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";e[r].style.height=i}}}))}();

Celkové výdaje na obranu

Celkově bylo na obranu státu v roce 2024 alokováno 177,1 mld. Kč, z nichž se vyčerpalo asi 167 mld. Kč (.pdf, str. 6). Resort do těchto výdajů totiž kromě výdajů Ministerstva obrany počítá také výdaje jiných státních institucí, jako je Státní správa hmotných rezerv, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo zahraničních věcí nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (.pdf, str. 6).

Závěr

Po změnách v rozpočtu hospodařilo Ministerstvo obrany v roce 2024 s částkou 164,3 mld. Kč, zatímco konečný rozpočet v roce 2023 byl o 54 mld. Kč nižší. Výdaje resortu tedy byly oproti předchozímu roku jedenapůlkrát vyšší a výrok Jany Černochové proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Vládní novelu zákona o státním zastupitelství, která zpřísnila podmínky pro odvolání nejvyššího státního zástupce, schválil Parlament během února a března 2024 a opravdu nabyla účinnosti 1. července 2024.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) vysvětloval, proč nepodal návrh na odvolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Toho do funkce jmenovala předchozí Babišova vláda, což kvůli Střížově minulosti kritizovali někteří členové současné koalice. Blažek v rozhovoru např. uvedl, že pokud jde o „praktickou stránku“ výkonu funkce, neměl Střížovi co vytknout. Mluvil také o tom, že uvnitř vládní koalice na Střížově odvolání nebyla shoda, a vláda se tak na případném konci Stříže ve funkci nestihla dohodnout před novelizací zákona o státním zastupitelství (video, čas: 5:50), která vstoupila v účinnost 1. července 2024.

Novela zákona o státním zastupitelství

Vláda se jak v původním programovém prohlášení (.pdf, str. 50), tak v jeho upravené verzi z března 2023 zavázala k přípravě novely zákona o státním zastupitelství do konce roku 2022. Návrh (.pdf) novely zákona o státním zastupitelství odeslalo Ministerstvo spravedlnosti do připomínkového řízení v říjnu 2022. Návrh poté Fialova vláda předložila Poslanecké sněmovně v červnu 2023. Parlament novelu schválil na začátku roku 2024 a následně vyšla ve Sbírce zákonů s účinností od 1. července 2024.

Dřívější znění zákona vládě umožňovalo odvolat nejvyššího státního zástupce bez udání důvodu. Naproti tomu novela stanovuje konkrétní důvody pro jeho odvolání. Mezi ně patří závažné porušení povinností nebo hrubě nevhodné chování, které by vedly k ohrožení důstojnosti nebo vážnosti funkce nebo ohrožení důvěry v zákonnost, nestrannost a odbornost soustavy státních zastupitelství.

Novela (.pdf) zavedla sedmileté funkční období pro nejvyššího státního zástupce a také pro vrchního, krajského a okresního státního zástupce. Nejvyšším státním zástupcem nemůže být nikdo jmenován více než jednou a nemůže se jím stát člověk, kterému bylo pravomocně uloženo kárné opatření.

Konec Igora Stříže

Vláda Andreje Babiše jmenovala Igora Stříže do pozice nejvyššího státního zástupce v červenci 2021 poté, co se jeho předchůdce Pavel Zeman vzdal funkce. Někteří zástupci koalice SPOLU tehdy tento krok kritizovali kvůli Střížově činnosti ve funkci prokurátora v době komunistického režimu. Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebo Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásili, že pokud SPOLU vyhraje volby, dojde k jeho odvolání.

Nejvyšším státním zástupcem se stane bývalý komunistický prokurátor Igor Stříž, který posílal do vězení za to, že někdo nechtěl sloužit socialistické vlasti. A rozhodla o tom vláda trestně stíhaného premiéra, na jehož řízení může mít státní zástupce vliv. Po volbách ho odvoláme.

Markéta Pekarová Adamová
Markéta Pekarová Adamová

Po jmenování Fialovy vlády ministr spravedlnosti Pavel Blažek v rozhovoru pro deník Právo v prosinci 2021 uvedl, že ke Střížově odvolání zatím nedojde, protože v koalici na tom není jednotný souhlas. Blažek pak v roce 2023 serveru Neovlivní.cz řekl, že Stříže neodvolá. Obdobné tvrzení zopakoval i v říjnu 2024, kdy navíc podotkl, že pro odvolání nejsou ani žádné zákonné důvody. Igor Stříž nakonec ze své funkce odešel sám, když na začátku ledna 2025 ohlásil svou rezignaci z osobních a rodinných důvodů.

Závěr

Vládní novela zákona o státním zastupitelství, která zpřísnila podmínky pro odvolání nejvyššího státního zástupce a stanovila jeho funkční období na sedm let, skutečně nabyla účinnosti 1. července 2024. Výrok ministra spravedlnosti Pavla Blažka proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Pavel Blažek byl ministrem spravedlnosti i v roce 2012. Ve stejném roce vyhověl návrhu tehdejšího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a jmenoval Lenku Bradáčovou do čela Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v kontextu výroku mluví o personální změně na postu nejvyššího státního zástupce, který bude od dubna 2025 zastávat dosavadní pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Moderátor se Blažka ptá, proč do funkce vybral právě ji a připomíná vyjádření Bradáčové o tom, že by raději setrvala na své současné pozici. Blažek své rozhodnutí obhajuje i tím, že Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně jmenoval už roce 2012 a podotýká, že „není zdravé“, aby v jedné funkci byla tak dlouhou dobu.

Rok 2012

Současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek vykonával stejnou funkci za vlády Petra Nečase od července 2012 zhruba rok. Podle tehdejší úpravy zákona kandidáty na vrchního státního zástupce navrhoval nejvyšší státní zástupce (tento postup se s přijatou novelou zákona o státním zastupitelství nezměnil, nyní ale musí kandidáti projít výběrovým řízením). Nejvyšším státním zástupcem v roce 2012 byl Pavel Zeman, který tehdy navrhl Lenku Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze. Blažek s jeho výběrem souhlasil a Bradáčovou jmenoval v červenci 2012.

Nejvyšší a vrchní státní zastupitelství

Současným nejvyšší státním žalobcem je Igor Stříž, který ale 6. ledna 2025 rezignoval. V úřadu byl přitom od roku 2021, kdy jeho jmenování schválila vláda Andreje Babiše. Nejvyšší státní zastupitelství je vrcholným článkem soustavy státních zastupitelství. Vykonává kontrolní, metodickou a řídící činnost. Jeho působnost je v souladu s působností Nejvyššího soudu v Brně. Mezi pravomoci nejvyššího státního zástupce patří například vydávání pokynů a stanovisek pro podřízená státní zastupitelství. Dále může podat žalobu k ochraně veřejného zájmu nebo dovolání, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu.

Dvě vrchní státní zastupitelství se nachází v Praze a Olomouci a řeší nejzávažnější finanční či hospodářské kauzy a terorismus. Vrchní zastupitelství vykonávají dozor nad krajskými státními zastupitelstvími v jejich působnosti a rozhodují o opravných prostředcích. Dle ústavy všechna státní zastupitelství zastupují veřejnou žalobu v trestních řízeních.

Závěr

Pavel Blažek byl ministrem spravedlnosti už v letech 2012–2013 během Nečasovy vlády. V červenci 2012 vyhověl návrhu tehdejšího nejvyššího státního žalobce jmenovat Lenku Bradáčovou do pozice vrchní státní zástupkyně v Praze. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.