Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož je z velké části založen na informacích předaných mezi zástupci hnutí ANO. Ty nemůžeme z veřejně dostupných zdrojů ověřit.

Andrej Babiš řekl, že důležitější než post hejtmana je ve Středočeském kraji boj s korupcí. Rakušan, kterému post hejtmana nabídl, je „slušný člověk“, proto není pro Babiše problém nabídnout mu toto místo. Na oplátku by ale chtěl většinu v jedenáctičlenné radě.

Naopak kandidátka na hejtmanku Jermanová má za cíl získat 4 místa v radě a hejtmanský post. Šéfa ANO přesvědčila, aby ji při vyjednávání nechal volné ruce.

Nedá se ověřit, zda je Babišův postoj územ ve vyjednávání po krajských volbách. O místech v radě se v době vyřčení výroku (neděle 16. října 2016) pouze jednalo, nejde tedy s určitostí tvrdit, že by na většinu ANO nedosáhlo, vše by záleželo na tom, s jakými stranami by hnutí vytvořilo koalici a možností se během týdne objevilo hned několik.

Hned v neděli po krajských volbách se zástupci ANO, TOP 09 a Starostů domluvili na společném vyjednávání. Avšak ještě před volbami se TOP 09 domluvila s ODS na společném jednání. ODS se pak dala do jednání s Jermanovou, která jim přislíbila dvě místa v radě. Vzniklá situace způsobila rozkol uvnitř středočeské TOP 09, kterou však Jermanová do koalice již nepotřebuje.

K dispozici nejsou vyjádření klubu zastupitelů za ANO, pověřující Jermanovou k boji za post hejtmanky. Jedná se o interní věc klubu a žádost z řad zastupitelů k lídryni není ve veřejných zdrojích dohledatelná.

Stanislav Mackovík byl skutečně odvolán (.pdf, str. 133) z pozice ředitele zdravotnické záchranné služby, z žádného dostupného zdroje však není možno s jistotou konstatovat, že by to bylo z důvodu uváděném Zuzanou Kocumovou, výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

V listopadu 2013 byl kvůli špatnému stavu proveden audit Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje. K dispozici veřejnosti byl dán pouze manažerský souhrn, který ve zkrácené formě obsahuje nejdůležitější informace z auditu.

Z tohoto shrnutí, o kterém informoval jak Liberecký kraj, tak Česká televize, vyplývá, že došlo k výraznému zhoršení hospodaření záchranné služby. Například náklady na mzdy stouply o více než 25 %, v ostatních šesti sledovaných krajích to bylo mezi 6-11 %.

Velmi negativně pak auditoři vidí oblast autoprovozu, jako nedostatečně upravenou pak oblast zadávání zakázek. Lékaři v Libereckém kraji měli ve sledované době o více než 30 tisíc vyšší platy než zbytek České republiky, záchranáři pak o 22 tisíc. Podle auditorů bylo možné na úsporách ušetřit (.pdf, str. 95) až 18 milionů za rok.

O tom, že by se toto část vyjádření měla zakládat na pravdě a Stanislav Mackovík měl skutečně zaměstnávat stranické příslušníky (konkrétně to měla být Martina Rosenbergová z ČSSD), informuje regionální občanský web Náš Liberec a iDnes.cz. Audit však v tomto směru neobsahuje nic.

Ani v zápisu (.pdf, str. 131) z Rady kraje, na které se o výsledku forenzního auditu a o odvolání Stanislava Mackovíka jednalo, není o tomto tématu zmínka, stejně tak v tiskových zprávách. Pokud by se v neveřejné verzi auditu něco takového uvádělo, je zde předpoklad, že by na to Stanislav Mackovík reagoval ve své oponentní zprávě. To se však nestalo.

Že by skutečnosti popisované Zuzanou Kocumovou měly být za odvoláním Stanislava Mackovíka z pozice ředitele Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje je tedy neověřitelné.

Z dostupných zdrojů se nedá ověřit, v jaké výši vynaložila Helena Válková finanční prostředky na svou kampaň. Podobně ani podíl ANO na kampani Válkové se nedá ověřit. ANO 2011 sice má transparentní účet, avšak nedá se v něm vysledovat jaké položky jdou na jakou kampaň.

Během roku 2016 na něj Helena Válková odeslala celkem 150 tisíc korun (23. března 50 tisíc a 25. července 100 tisíc), účel těchto prostředků však není definován a vlastní transparentní účet Válková nemá.

I dle analýzy Transparency International není financování senátorské kampaně Válkové naprosto průhledné. V dopise, který Válková pro TI napsala uvádí, že náklady na kampaň budou asi 900 tisíc. Tuto částku ovšem není možné z veřejně dostupných zdrojů doložit.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, a to především na základě informací, které nám poskytlo ministerstvo dopravy a které situaci kolem výroku Andreje Babiše vyjasňují.

Zákon o drahách stanovuje povinnost vydání tzv. Prohlášení (.pdf) o dráze celostátní a regionální. Jedná se o dokument, podle kterého platí, že v souladu s § 34b odst. 2 zákona o dráhách kapacitu dráhy na celostátních a regionálních dráhách přiděluje přídělce. Tím je u drah v majetku státu Správce železniční dopravní cesty. Na základě toho SŽDC přiděluje kapacitu dráhy za cenu sjednanou podle platných cenových předpisů.

Podle tohoto dokumentu platí, že „povinností SŽDC je zajistit při procesu přidělování kapacity dráhy a určení jízdního řádu vlaku nediskriminační přístup dopravců na dráhu s cílem maximálního využití kapacity dráhy.“

Prohlášení o dráze celostátní a regionální pak stanovuje podmínky pro přidělování kapacity dráhy, a to jak obecné přístupové podmínky (.pdf, str. 24) a obecné obchodní podmínky (.pdf, str. 26), tak specifické požadavky na pravidla provozu, drážní vozidla či personál.

Zároveň je výslovně stanoveno, že SŽDC přidělí kapacitu dráhy, pokud jsou splněny vyjmenované podmínky (.pdf, str. 55).

Kvůli nejasnosti, zda lze výrok Andreje Babiše označit jako pravdivý, jsme požádali o stanovisko příslušný orgán, jímž je ministerstvo dopravy. Za něj nám vyčerpávajícím způsobem odpověděl tiskový mluvčí Tomáš Neřold:

„Režim zajišťování veřejných služeb v přepravě cestujících upravuje především nařízení (ES) č. 1370/2007 a následně zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změnách dalších zákonů.

Obecně je řečeno, že závazek veřejné služby by měl vstupovat tam, kde nepostačí fungování tržních sil (čl. 2 písm. e) nařízení) – závazkem veřejné služby je požadavek, který vymezí nebo stanoví příslušný orgán k zajištění veřejné služby v přepravě cestujících v obecném zájmu, který by provozovatel na základě svých obchodních zájmů bez odměny nepřevzal nebo nepřevzal ve stejném rozsahu nebo za stejných podmínek.

Vzhledem k tomu, že MD objednává mezi Prahou a Brnem vlaky, pokračující střídavě na Slovensko a do Rakouska, v hodinovém taktu, a také tomu, že spor mezi ČD a RegioJet se týká několika párů vložených vlaků, u nichž ani MD v Plánu dopravní obsluhy území pro roky 2012 – 2016 nepředpokládalo dlouhodobý režim závazkové dopravy, je zjevné, že se spor týká komerčního vedení vlaků obou dopravců.

MD si je vědomo znění výše uvedeného článku. To znamená, že neuvažujeme o tom, že by s ohledem na ochotu dvou dopravců provozovat vložené vlaky na komerčním základě některou z tras těchto vložených vlaků objednávalo.

Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve stávajícím znění pak neobsahuje žádné ustanovení, které by bránilo dopravci vypravit vlaky v komerčním režimu. Jediným regulativem může být pouze vyčerpaná kapacita dopravní cesty. Avšak v případě sporu ČD a RegioJet je zjevné, že alespoň jedna trasa je ze strany SŽDC v návrhu jízdního řádu vytvořena.

Tvrzení pana vícepremiéra Babiše je v zásadě pravdivé. Pokud není vyčerpaná kapacita dopravní cesty, musí být dopravci umožněno, aby na trať vlaky v komerčním režimu vypravil. Přístup na železniční infrastrukturu je v podmínkách ČR otevřen. V daném případě se nejedná o přístup k veřejných službám.“

V případě údajného odevzdávání soupisu zaměstnanců Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje (ZZS LK) do rukou Krajské rady či bývalé náměstkyně Kocumové se podařilo dohledat jen citaci Kocumové pro Jablonecký deník: "Zažádala jsem o počty zaměstnanců za posledních pět let, a to především na pozicích v administrativě, a výši vynaložených mzdových prostředků. Je za tím legitimní snaha vedení kraje ujistit se, že je s veřejnými prostředky nakládáno hospodárně."

Na druhou stranu je, ale nutné poznamenat, že se ve stejné době se objevili v mediích spekulace ohledně zaměstnávání osob u ZZS LK, které byly spřízněny se špičkami ČSSD v kraji.

Pokud jde obecně o problematiku zaměstnávání a zaměstnanců na ZZS LK v dobách působení Mackovíka v letech 2010-2013, jediná oficiálně dostupná data lze získat z výsledků forenzního externího auditu z listopadu 2013, kde se mimo jiné řešila i personální stránka, opět bez pro veřejnost uvedených osobních údajů.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, vzhledem k tomu, že ani jedna strana veřejně neprokázala či vyvrátila existenci daného dokumentu.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť služební zákon sice skutečně potvrzuje Gazdíkovu pozici, nicméně problémem je střet se zákonem o krajích. Zda Drábová bude moci zastávat nadále post zastupitelky (neuvolněné - tedy řadové zastupitelky) a současně držet pozici ve Státním ústavu pro jadernou bezpečnost, je věcí sporu s ministerstvem vnitra, který aktuálně probíhá. Tento spor možná skončí u správních soudů a z našeho pohledu nelze v tuto chvíli jasně rozhodnout, který právní výklad v dané věci je korektní.

Služební zákon Daně Drábové skutečně umožňuje vykonávat funkci neuvolněné krajské zastupitelky. Podle § 33 zákona o státní službě nelze do služebního poměru přijmout pouze uvolněného člena zastupitelstva. Jak ovšem uvádíme v následujících výrocích, dochází ke sporu s ministerstvem vnitra, které v dané věci zveřejnilo své stanovisko (.pdf). Podle něj je souběh zmíněných funkcí problematický.

Miroslava Němcová pro LN v listopadu 2014 kritizuje tým okolo prezidenta Miloše Zemana, vytýká mu neprofesionalitu jeho týmu, v čele s kancléřem. Miloš Zeman podle ní: „Neustále a rád mluví o odbornících, ale jeho kancléř (Vratislav Mynář) dělá ostudu za ostudou. Například lži kolem účasti Vratislava Mynáře na zasedání NATO či nekonečná trapnost ohledně jeho bezpečnostní prověrky." Kritika prezidentova poradce Martina Nejedlého se týká jeho vlivu na prezidentovy postoje k Rusku. „V personální rovině mi vadí, že prezidentův poradce Martin Nejedlý má značný vliv na postoje českého prezidenta ve vztahu k Rusku," uvedla Miroslava Němcová pro časopis e-Polis.cz v červnu roku 2015.

Miroslava Němcová rovněž interpelovala v říjnu 2015 na ministra zahraničí ve věci diplomatického pasu Martina Nejedlého. Z této interpelace vyplývá i kritika směrem k Nejedlému, v níž Němcová tvrdí, že jí vadí nejistá pozice Martina Nejedlého - má přiděleny kanceláře na Hradě, ale není v žádné oficiální struktuře zaměstnanců, není známo proč mu byl udělen diplomatický pas a co vlastně dělá pro ČR.

EIA skutečně omezila možnost další stavby dálnice D3, ovšem není pravdou, že by šlo o zastavení výstavby celé dálnice. V minulých letech navíc stála výstavba i přesto, že úseky platnými posudky EIA disponovaly, jde tak o zavádění.

EIA je procedura, při které se posuzuje vliv plánovaných staveb na veřejné zdraví a životní prostředí (vliv na živočichy, rostliny, ovzduší, krajinu, přírodní zdroje, kulturní památky, atd.). Tento proces je veden buď krajským úřadem, nebo ministerstvem životního prostředí.

Jan Zahradník má pravdu, když říká, že na stavbu dálnice D3 bylo vydáno kladné stanovisko EIA na posouzení vlivu na životní prostředí. Stalo se tak v únoru roku 2012, tedy ještě za vlády Petra Nečase, kdy byla tato stanoviska vydávána podle starého zákona o posuzování vlivu staveb na životní prostředí z roku 2001.

Evropská komise však odmítla na začátku roku 2016 uznávat stanoviska EIA udělená podle zákona vzniklého před vstupem České republiky do EU, a to na základě formálního upozornění z dubna roku 2013 o zahájení řízení vůči České republice kvůli nesprávné transpozici směrnice EIA. To se dotýkalo 64 staveb, u kterých by se celé řízení muselo opakovat, což by znamenalo výrazné zdržení.

Na základě této výzvy připravilo ministerstvo životního prostředí novelu zákona, která vyšla z vlády Bohuslava Sobotky a nabyla účinnost 1. dubna 2015. Jak již ale bylo zmíněno, Evropská komise i tak stanoviska podle starého zákona odmítla uznat.

Vláda Bohuslava Sobotky v červnu tohoto roku navrhla novelu zákona, která by nařízením vlády zařadila prioritní stavby na seznam výjimek, které by mohly novým řízením EIA projít rychleji nebo v průběhu prací. Ta byla schválena a v účinnost vstoupila 5. srpna 2016.

Seznam těchto staveb byl vládou schválen 25. srpna 2016 a z úseků dálnice D3 obsahuje pouze obchvat Českých Budějovic. U zbylých tří úseků, které v tomto seznamu nefigurují a zároveň mají stanovisko EIA podle starého zákona, bude muset proběhnout nové řízení.

Z celkové délky 175 km dálnice D3 by aktuálně měla probíhat výstavba na třech úsecích o délce přibližně 16 km. Na dalším úseku se pak dokončuje činnost související s vydáním stavebního povolení a plánovaný začátek stavby je v říjnu tohoto roku.

Reálně je však situace jiná. Porovnáním statistik z výročních zpráv Ředitelství silnic a dálnic zjistíme, že celková délka dálnic se zvedla od roku 2012 (.pdf, str. 15) pouze v roce následujícím (.pdf, str. 15), kdy přibylo 25 kilometrů dálnic. V letech 2014 (.pdf, str. 15) a 2015 (.pdf, str. 24) pak bylo číslo stále stejné.

Na zbylých pěti úsecích v délce 44 kilometrů probíhá vykupování pozemků a získávání stavebního povolení a začátek stavby je stanoven na rok 2017, respektive 2019. U tří z těchto úseků se bude v průběhu přípravy stavby opakovat posudek EIA (přibližně 24 km).

Jak již bylo zmíněno, na základě výše uvedených informací můžeme říci, že se vývoj v podobě výstavby skutečně na zahájených úsecích zastavil, nikoliv však kvůli posudkům EIA, výrok je tedy zavádějící.

V programovém prohlášení vlády týkajícím se priorit Ministerstva zdravotnictví stojí: "Vláda zavede pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce.“ 30.5. 2016 bylo schváleno, že platby za státní pojištěnce budou zvýšeny o 3,6 miliardy korun.

Vláda se také dohodla na zvýšení platů lékařů a sester od 1. ledna 2017, a to o 10 %. Navýšení ještě nebylo potvrzeno usnesením vlády, podle premiéra Sobotky i ministra financí Babiše se však koalice na tomto kroku již shodla.

Nepodařilo se nám dohledat zmiňovaný trend v Jihočeském kraji, výrok tedy musíme ponechat jako neověřitelný.

O převisu poptávky nad nabídkou, který developeři v ČR nebudou schopní uspokojit, informovaly investiční portálymesec.cz čiinvesticniweb.cz.

Druhý z nich se odvolává na informace zečtvrtletní studie (.pdf) developerských společností, kterou zpracovaly firmy CEEC Research a KPMG Česká republika.

V této studii se skutečně podobné trendy zmiňují a potvrzují je dokonce někteří ředitelé developerských společností (str. 5-9). Tyto trendy jsou ovšem zpracované pro celou ČR, případně vyselektovaná je v nich jen Praha (str.8).

Proto nedokážeme doložit stejný trend i partikulárně na jižní Čechy. O vyjádření jsme proto požádali několik developerských společností v jižních Čechách a jejich vyjádření k výroku doplníme.