Jak v tiskové zprávě Agrofertu, tak ve vyjádření tiskového mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky pro ihned.cz je patrné, že za hlavní zdroj zvýšení zisku označují chemičky v zahraničí, jmenovitě v Německu a na Slovensku.

Tisková zpráva Agrofertu "Významnou měrou se na hospodářském výsledku podílely zahraniční chemické podniky koncernu. Německé SKW Piesteritz dosáhlo hospodářského výsledku před zdaněním ve výši 2 754 milionů Kč a slovenské Duslo 1 360 milonů Kč. V součtu obě zahraniční chemičky dosáhly hospodářského výsledku ve výši 4 114 milionů Kč před zdaněním, což tvoří podíl na celkovém hospodářském výsledku celého koncernu ve výši 37,86 %.Výrazný dopad na meziroční srovnání má také pekárenská skupina Lieken AG, kde byly v roce 2014 tvořeny značné rezervy na restrukturalizaci. Podniky ostatních segmentů skupiny zaznamenaly mírné zlepšení hospodaření."

Vyjádření tiskového mluvčího Agrofertu pro ihned.cz: "Hlavním důvodem nárůstu zisku oproti loňským 6,1 miliardy jsou lepší výsledky hospodaření chemiček, hlavně v Německu a na Slovensku."

Aktualizováno:

Na základě dat poskytnutých Kateřinou Konečnou měníme hodnocení výroku na zavádějící.

"Dobrý den, vyjádření v pořadu OVM bylo nepřesné, kvůli zhuštěnému prostoru na odpověď. V přípravné fáze jednání o TTIP bylo uspořádáno na 560 konzultací z nichž 92% byli představitelé korporátního sektoru. 4% byly skupiny hájící veřejný zájem, zbytek jednotlivci, akademické instituce atd.

Naopak při veřejné konzultace k ISDS (arbitráže) přišlo téměř 150 000 reakcí z nichž většina 97% byla negativní.

V mé odpovědi tedy došlo záměně dvou čísle, která se od sebe však výrazně neliší a ukazují na převahu korporátních zájmů v TTIP. Za nepřesnost se omlouvám," napsala nám Kateřina Konečná s odkazem na studii organizace Corporate Europe Observatory (CEO).

Mírnou nepřesnost v uváděných procentech bychom tolerovali, nikoliv ale nesprávnou interpretaci dat zdrojové studie. Ta je z roku 2014 a pokrývá schůzky v období leden 2012 až duben 2013 (viz metodika) - tedy v poměrně rané fázi vyjednávání. Tuto limitaci připouští i sama CEO, stejně jako další problémy s nekompletností dat (odstavec Limitations of the data):

"Časové období tato data jasně limituje, stejně jako překrývání jednotlivých kategorií, které používáme, především u různých průmyslových sektorů. Data také nezohledňují fakt, že všechna lobbistická setkání nejsou stejně významná ve smyslu ovlivňování strategie vyjednávání. Je například pravděpodobné, že 2hodinové setkání za zavřenými dveřmi je efektivnější, než účast na "Evropském dialogu s občanskou společností". Data navíc zahrnují pouze lobbying u evropského komisaře pro obchod, který vede vyjednávání na straně EU. Lobbying u jiných resortů, které jsou také zapojeny ve vyjednávání (podnikání a průmysl, zdraví a ochrana spotřebitelů, zemědělství apod.) nejsou zahrnuta," dočteme se v poznámkách k metodice studie.

Vykládat proto tato data tak, že "se nikdo nebaví" s nevládními organizacemi, je hodnoceno jako zavádějící.

Původní odůvodnění:

NEOVĚŘITELNÉ: Podklady k tomuto výroku se nepodařilo dohledat. V rámci stránek Evropské Komise jsme narazili na výslednou zprávu o konzultacích o TTIP, do kterých se mohla mezi březnem a červencem 2014 skrze online formulář zapojit široká veřejnost. O velikosti byznysu, ze kterého respondenti pocházejí, se však informace získat nedají.

Rada EU v říjnu 2014 zveřejnilamandát (.pdf) pro TTIP, tedy závazné směrnice pro jednání mezi EU a USA o obchodním a investičním partnerství. Podle Evropské komise se jedná o nejtransparentnější obchodní jednání, která kdy EU vedla. TTIP je totiž prvním případem, kdy EU zveřejnila mandát v průběhu vyjednávání.

EU kromě mandátu zveřejnila také texty jednání, návrhy některých kapitol a své pozice. Na internetu jsou však publikovány pouze dokumenty, které neohrozí vyjednávací pozici EU. Texty jsou zveřejňovány postupně vždy po shodě mezi členskými státy. Finální návrh TTIP má být kompletně zveřejněna po ukončení jednání a před jejím podpisem a ratifikací.

Dokumenty, které by mohly ohrozit vyjednávací pozici EU, jsou k dispozici pouze aktérům jednání, tedy vybraným českým expertům a úředníkům. Upozorňujeme, že k této dokumentaci mají přístup pouze členové expertního týmu, nikoli všichni čeští poslanci.

Odtajnění dokumentů o jednání o TTIP souvisí s novou strategií EU, která má vést k vyšší transparentnosti jednání. Tento přístup má týkat všech obchodních smluv, a EU tak postupně publikuje jejich dokumentaci. V roce 2015 publikovala mandáty u smluv TiSA a CETA.

I po tomto kroku však zaznívají ohlasy, že jednání o TTIP stále není dostatečně transparentní. Vyjádřil se tak například prezident německého Spolkového sněmu. Mezi českými kritiky můžeme jmenovat například hnutí Greenpeace.

Co se týče 12 let zkušeností s obchodní politikou v Bruselu, pro úplnost dodáváme, že Dita Charanzová byla již v roce 2005 vedoucí úseku obchodní a rozvojové politiky v zastoupení ČR při EU v Bruselu.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Pospíšil korektně popisuje jak fakt, že tzv. sick days jsou zaváděny v západních zemích, tak i to, že zhruba pětina českých firem je dobrovolně přijímá.

Koncept tzv. sick days vychází z možnosti až pěti plně placených dní zdravotního volna bez lékařského potvrzení. Anketa Hospodářské komory z února tohoto roku informovala o tom, že tuto možnost využívá už pětina firem. Stejný koncept ale se třemi volnými dny nabízí dobrovolně třetina oslovených firem. Hospodářská komora se ve své tiskové zprávě staví proti zrušení karenční doby a vyzvala k debatě právě ohledně koncepcu sick days, podle jejího názoru by se tak předešlo zneužívání benefitu, který by mohl být zaveden opětovným proplácení prvních 3 dnů v nemoci.

O pětinovém podílu firem informoval podle Hospodářských novin i Svaz průmyslu a dopravy ČR. To, že už dnes firmy takové benefity pro své zaměstnance nabízejí dobrovolně, svaz zdůrazňuje i ve své tiskové zprávě (.pdf) z března tohoto roku, ve které, podobně jako Hospodářská komora, nesouhlasí se zrušením karenční doby.

Co se týká západních zemí, think tank The Center for Economic and Policy Research (CEPR) analyzoval způsoby proplácení (.pdf - str. 8) sick days. V této studii zjistili, že z 22 zkoumaných bohatých zemí pouze USA, Kanada a Japonsko negarantují 5 dní nemoci v tabulce označené jako "5-Day Flu". Mezi analyzované země patřily vyjma zemí západní Evropy také USA, Kanada, Japonsko, Nový Zéland.

Jan Zahradník byl hejtmanem Jihočeského kraje v letech 2000–2008. Výstavba dálničního úseku mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí byla zahájena v říjnu 2008. Tento úsek byl otevřen a zprovozněn v červnu 2013. Jiří Zimola byl zvolen hejtmanem za Jihočeský kraj 24. listopadu 2008.

Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, protože k zahájení prací na dálničním úseku došlo ještě v době, kdy byl hejtmanem Jan Zahradník.

Při hlasování o návrhu poslance Bendy hlasovali jednotliví poslanci klubu ANO různě, což by potvrzovalo, že v klubu nebylo závazné hlasování. Pravdou však je, že návrh podpořilo pouze 8 poslanců, zatímco 33 bylo proti. Jeden člen klubu se zdržel, tři nebyli přihlášeni a tři byli omluveni.

Některé části Zemanova vyjádření jsou z faktického hlediska neověřitelné, proto výrok jako celek rovněž nemůžeme hodnotit jinak. Jde zejména o otázku laxního přístupu Ředitelství silnic a dálnic a dále také "problémovost" nové úpravy EIA, jakkoliv úplně nová není.

Citujeme ze zprávy o rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI): „Rozpočet roku 2016 vychází z navýšených směrných čísel Ministerstva financí ČR v celkové výši 47,1 mld. Kč národních zdrojů a při zapojení předpokládaného zůstatku finančních prostředků SFDI ke konci roku 2015 pracuje s celkovými národními zdroji ve výši 51,3 mld. Kč. Se zapojením prostředků EU ve výši 14,3 mld. Kč činí pro rok 2016 celková výše navrženého rozpočtu téměř 65,7 mld. Kč."

Podle rozpočtu výdajů v roce 2016 (tabulka 5, str. 9) pak připadá na financování výstavby a modernizace, oprav a údržby silnic a dálnic a poskytování příspěvků na výstavbu a modernizaci průjezdních úseků silnic a dálnic(tedy silnice i dálnice dohromady) asi 25,5 mld. korun, případně přičtěme dalších 142 milionů na poskytování příspěvků na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na výstavbu, modernizaci a opravy silnic a dálnic, dopravně významných vodních cest a staveb celostátních a regionálních drah.

K otálení s výkupem pozemků můžeme pouze uvést, že počátkem roku 2016 vstoupila v platnost novela zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, která dle své důvodové zprávy napravuje četné chyby dřívější úpravy, kvůli nimž byl proces výkupu pozemků značně komplikovaný a zdlouhavý. Jde například o systém oceňování nemovitostí, umožnění vyvlastnění pozemků ve spoluvlastnictví nebo třeba usnadnění směny mezi subjekty. Je zjevné, že toto jsou důvody, kvůli kterým (také) dochází k průtahům v řízení o odkupu, je však takřka nemožné dokázat, nakolik šlo a nadále třeba půjde o chyby právní úpravy a nakolik průtahy způsobuje laxnost, o které mluví Zeman.

Co se týče “nové EIA,” Evropská unie si ji vymyslela již v roce 2014, když na návrh Evropské komise vydala novou směrnici o posuzování vlivu na životní prostředí. EIA (Environmental Impact Assessment) je instrument posuzování vlivu na životní prostředí, podle něhož jistý okruh stavebních záměrů podléhá posouzení jeho dopadů na životní prostředí. Směrnice má být transponována do národních právních řádů do 16. května 2017, proto je toto téma v Česku aktuální až nyní. Návrh novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nyní ukončil připomínkové řízení. Návrh v některých částech opravdu klade na investory vyšší nároky a rozšiřuje například okruh záměrů, které jsou předmětem posuzování (bod 7 návrhu).

Návrh nové EIA zkomplikoval v České republice výstavbu některých staveb, vláda se proto dohodla na možnosti pokračovat v budování jí vybraných 10 klíčových staveb. Výrok ovšem hodnotíme jako neověřitelný. Zeman popisuje řádově korektně celkovou alokaci na dopravní stavby, ovšem další faktory nejsou z veřejných zdrojů autoritativně hodnotitelné - např. laxnost ŘSD. Nelze totiž vyloučit, že na stávající nebudování např. dálnic má vliv řada dalších faktorů. Dodejme, že Zemanem zmíněná EIA, nebyla Evropskou komisí vymyšlena teď, jak prezident uvádí, ale před zhruba 2 lety.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože se nám z veřejně dostupných zdrojů podařilo dohledat zmiňované varovaní ministra Chovance.

O výrocích ministra vnitra, že se mezi migranty mohou nacházet pedofilové či psychopati, informovala např.Česká televize či portálNovinky.cz. Poslední uvedený se spolu s deníkem Blesk.cz odvolával na diskuzi organizovanu think tankem Evropské hodnoty, kde ministr Chovanec tyto názory prezentoval. O Chovancových vyjádřeních k fotografiím v mobilech utečenců informovala TV Nova.

Avšak jediný případ (který uveřejňoval např. serveriDNES.cz nebo některá zahraniční média), kdy byly nalezeny fotografie vyjadřující podporu tzv. Islámskému státu či dokonce fotky brutálních poprav, byl minulý rok v Norsku.

Vedoucí norskeho azylového programu Erik Haugland však v médiích upozorňuje, že důvod přítomnosti těchto fotografií může být zcela nevinný a utečenci je mohou používat jako důkaz hrůzy, před kterou utíkají, či jako prostředek, díky kterému mohou utíkat i přes oblasti ovládané džihádisty.

Jak dokumentuje například fanouškovský web Útvaru rychlého nasazení (URNA), Liberecký kraj skutečně vlastní zásahovou jednotku nemá a nejbližší je ta v Teplicích.

Prošli jsme tedy vystoupení poslance Mackovíka na plénu Poslanecké sněmovny. V těchto vystoupeních se věnuje například problematice zdravotnické záchranné služby, zřízení Krajského soudu v Liberci nebo situaci na Ukrajině. Vystoupení, ve kterém by žádal zřízení zásahové jednotky v Libereckém kraji se nám nepodařilo dohledat. Je ale možné, že se problematikou zabýval některý z výborů, jejichž je Stanislav Mackovík členem, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Hodnotíme jako neověřitelné, jelikož jde o obecný výrok, ze kterého není patrné, které konkrétní členy strany Pavel Svoboda myslí. Členství v ČSSD bylo v důsledku údajné manipulace s evropskými dotacemi pozastaveno Robertu Duškovi, u ostatních obviněných nelze údaje zjistit.

V červnu minulého roku obvinila protikorupční policie členy ČSSD Roberta Duška, Martina Seppa a dle serveru Deník.cz i dalšího člena ČSSD Petra Skálu z korupce v souvislosti s neoprávněným čerpáním evropských dotací na výstavbu relaxačního komplexu a termálních lázní v Chrastavě u Liberce. Pozadí kauzy detailně popisuje server HlídacíPes.

Robert Dušek v reakci na obvinění rezignoval na funkci člena předsednictva ČSSD a krajský výkonný výbor ČSSD rozhodl v lednu 2016 o pozastavení jeho členství ve straně. U ostatních obviněných nelze zjistit, zda se jejich členství pozastavilo.