Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám podařilo najít pouze 1 člověka, který by odpovídal vymezení Pavla Teličky, nicméně europoslanec mluví o obecnějším fenoménu. Nejsme schopni také u každého jednoho člověka v rámci státních firem určit, s kterou politickou stranou je spjat a jaká je jeho mzda.

V předchozím výroku jsme definovaly ony stejné peníze. Šlo o 11,5 milionu korun v letech 2010 - 2014, tedy 2,3 milionu korun ročně. Není zcela jasné, jak Telička definuje spjatost s politickou stranou.

V každém případě v médiích lze dohledat příklad Ludvíka Urbana, krajského zastupitele ČSSD ve Zlínském kraji, který se v listopadu 2014 stal místopředsedou představenstva Českých drah. Tato státní firma v roce 2015 skutečně dosáhla ztráty, jak dokládají výsledky hospodaření (str. 2) podniku.

Zmíněný Ludvík Urban podle mediálních informací má v této pozici vydělávat zhruba 3 miliony korun ročně. Je třeba dodat, že sám Urban se popisuje jako experta na železniční dopravu a nepřipouští, že by rozhodnutí jej jmenovat do této funkce bylo protekční z titulu jeho stranické příslušnosti.

Ve výroční zprávě (str. 14) ČD Cargo za rok 2015, státního podniku, kde Urban sedí v dozorčí radě (tento podnik není ve ztrátě, tedy zde není Teličkova výtka validní) se k němu uvádí:

" Ludvík Urban vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině. Celý svůj profesní život zasvětil železnici a působil v mnoha provozních a následně řídících funkcích. Od května roku 2014 byl jmenován náměstkemGŘ ČD, a.s., pro regionální integraci. Od listopadu 2014 je místopředsedou představenstva ČD, a.s. "

První výbuch v muničním skladu ve Vrběticích byl ohlášen 16. října 2014 před 10. hodinou ranní. Druhý den ráno zasedal policejní krizový štáb. Podle policejní zprávy na něm byl přítomen i hasičský sbor, není však jasné, zda byla přítomna i bezpečnostní rada kraje. Kraj informoval o zasedání bezpečnostní rady až 27. října.

Podle nařízení vlády 462/2000 Sb. (§ 13) tvoří krizový štáb členové bezpečnostní rady a stálá pracovní skupina se zástupci složek integrovaného záchranného systému. Nemůžeme však doložit, že 17. října rada zasedla s policejním krizovým štábem. Tisková zpráva kraje přitom uvádí, že kraj celou věc monitoroval již od prvotního výbuchu.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože není zcela jasné, zda 17. října zasedla v krizovém štábu i bezpečnostní rada kraje. Nepodařilo se dohledat žádný relevantní zdroj, který by potvrdil svolání bezpečnostní rady kraje do 48 hodin.

Poslanec Soukup má pravdu, že o tomto fenoménu se informace skutečně šíří. Za všechny můžeme jmenovat blog Jakuba Zbořila týkající se zmíněných zón v Paříži a v Londýně nebo článek neziskové organizace Gatestone Institute.

Tento článek čerpá především z ostatních mediálních zdrojů informujících o tzv. no-go zónách. Důvodem je, že primární zdroje o tomto faktu nepojednávají, případně tuto skutečnost nepotrvzují, a to ani v případě Londýna či Paříže.

Nicméně tento problém je reálně diskutován, což potvrzují právě četné zprávy. Např. ČT24 a pořad Horizont ČT24 ve své reportáži popsaly problém v německém Duisburgu či francouzském Marseille. Popisují dále, že americký kanál Fox News, respektive jeden z jeho redaktorů, se musel omluvit za své výroky týkající se no-go zón ve městech v Evropě, například v Paříži či anglickém Birminghamu.

Samotná problematika no-go zón je také poměrně novým jevem z pohledu akademického, tento fenomén prozkoumávala bakalářská práce (.pdf - str. 36) Šimona Levíčka, studenta Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kdy tato nepřinesla jednoznačné potvrzení existence no-go zón. Když se podíváme do zdrojů této práce, najdeme tam znovu především zdroje z médií či již zmiňovaný Gatestone Institute. Teoretický základ pak vychází z práce religionistů Pipese a Kerna, kteří se tímto, jak autor uvádí, jako jedni z mála profesionálně zabývají.

Autor v závěru uvádí, že: „Na základě výzkumu pak dospěla k závěru, že muslimské no-go zóny na území Velké Británie prakticky neexistují, a to ani podle jedné z obou koncepcí, avšak u některých oblastí v Anglii je tento závěr sporný, neboť je zapotřebí provést další studie, které by poskytly potřebná data. Tento výsledek je zapříčiněnomezeným výběrem zdrojů, které jsou k dispozici.“

Z důvodu nedostatku relevantních primárních dat je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Změna pro Liberecký kraj korupční jednání svého sponzora skutečně odsoudila a sponzorský dar mu vrátila zpět.

Odsouzeným sponzorem byl podnikatel Tomáš Absolon, který nynějšímu kandidátovi na hejtmana Mackovíkovi nabídl stotisícový úplatek, když pracoval jako ředitel záchranné služby Libereckého kraje. Absolon byl odsouzen k osmnáctiměsíčnímu podmíněnému trestu a k peněžní pokutě. Pro úplnost uvádíme, že Absolon je manželem předsedkyně zastupitelského klubu Změny pro Liberec Kateřiny Absolonové.

Změna se od sponzora v tiskové zprávě distancovala a vrátila mu 30 tisíc korun, které spolku daroval Absolon v červnu 2012, tedy ještě před krajskými volbami (nemůžeme to však dokázat výpisem z transparentního účtu, kde lze naleznout jen záznamy od 15. února letošního roku).

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, nepodařilo se nám dohledat příklady obcí ze senátního obvodu Jana Veleby, kde by obce budovaly malometrážní byty pro seniory.

Podle článku chrudimského deníku z 22. dubna 2016 se v obci Hroubovice rekonstruuje zakoupený vybydlený dům, ze kterého chce obec vytvořit dvě bezbariérové garsonky a jeden byt o velikosti 1+1 pro držitele průkazů ZTP. O nové bezbariérové bydlení již projevily zájem tři postižené osoby. Nutno dodat, že tato obec (byť jen těsně) nespadá do senátního obvodu Jana Veleby.

Dalším případem o kterém informuje článek z 30. září 2014 je výstavba nové Senior Rezidence v Chrudimi. Tato Rezidence má sloužit jako domov pro seniory, poskytující sociální a zdravotní služby. Nejde tedy přímo o stavbu malometrážních bytů. Podobný případ byl řešen v Chotěboři.

Z důvodu malého množství informací o výstavbě malometrážních bytů v senátním obvodu 44 je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Přímo na stránkách OKD se lze dočíst, že OKD je zaměstnavatelem téměř 11 000 lidí. K tomu poskytuje práci dalším 3 000 pracovníků dodavatelských organizací. S těmito počty se jedná o největšího zaměstnavatele v regionu a jednoho z největších zaměstnavatelů v ČR. Nelze ovšem potvrdit aktuálnost těchto dat.

Jak vyplývá z výroční zprávy podniku za rok 2015 (.pdf, str. 22), společnost měla průměrně 10 423 vlastních zaměstnanců a 3 332 zaměstnanců dodavatelských firem.

Podle informací ČTK publikovaných 15. srpna 2016 se současný počet zaměstnanců OKD pohybuje kolem 12 000. Z toho asi 9 500 jsou vlastní zaměstnanci firmy a zbytek jsou pracovníci agentur a dodavatelských společností.

Co se týká dalších míst, která jsou na OKD navázána, nepodařilo se nám dohledat data, která by konkrétní počet takových míst kvantifikovala.

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

V červenci 2015 byla v Mladé Vožici stavěna nová lékárna. O starou město přišlo v důsledku změny kategorie budovy původně určené pro provoz zdravotnického zařízení. Po této změně kategorizace zrušilo ministerstvo financí předkupní právo na budovu a její majitel s ní mohl nakládat dle svého uvážení. Lékárna tak byla zrušena. Město Mladá Vožice podalo následně trestní oznámení na ministerstvo zdravotnictví a financí.

Starosta Větrovský se dle svých slov několikrát sešel s pracovníky ministerstev, o oficiální schůzce s ministrem Babišem však nejsou dostupné žádné informace. Ani o druhém jednání mezi Větrovským a Babišem vztahujícím se k senátní kandidatuře nejsou veřejně dostupné záznamy.

Nepodařilo se nám dohledat okolnosti této konkrétní kauzy, na kterou Braný upozorňuje. Tedy fakt, že by stát prostřednictvím kraje do hospice „nalil“ 8 milionů korun na úhradu DPH. Výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože podle veřejných záznamů z jednání vlády se česko-čínské vztahy na jednáních vlády neřešily, schůze vlády jsou ale neveřejné a není tedy možné zjistit, zda mezi členy vlády vznikly neoficiální dohody. Podle veřejných záznamů z jednání vlády se řešily pouze návštěvy českých představitelů v Čínské lidové republice nebo naopak.

Taková návštěva proběhla na jaře 2014, vláda o tomto jednala v dubnu. Ministr zahraničí navštívil Čínu ve snaze rozvíjet politické a ekonomické kontakty.

Spor o vzájemných vztazích mezi Čínou a Českou republikou vyvolalo setkání ministra kultury Hermana s dalajlámou, který v říjnu 2016 navštívil Česko. Po tomto setkání vydali premiér, prezident, předseda Poslanecké sněmovny a předseda Senátu prohlášení, ve kterém se distancovali právě od setkání ministra kultury s dalajlámou. Toto prohlášení mělo avizovat, že se nijak vztahy mezi ČR a Čínou nemění a že Česko nadále uznává jednotnost Číny. Ministr financí Babiš však uvedl, že co se týká ekonomických vztahů, setkání s dalajlámou na ně nebude mít žádný dopad.

Ministr zahraničních věcí Zaorálek ale kritizoval ministra Hermana zejména za to, že porušil strategii o partnerství s Čínou, která byla dohodnuta na jednání vlády v dubnu 2014. Ministr zahraničí proto požádal premiéra Sobotku o dohledání a zveřejnění záznamů z jednání vlády, na kterém byly právě vztahy s Čínou definovány.

Na této schůzce mělo být dle vyjádření Lubomíra Zaorálka dohodnuto, že se členové vlády nebudou oficiálně setkávat s dalajlámou. To ale ministr kultury Herman odmítá. Většina ministrů uvedla, že by se zveřejněním záznamu schůzky neměla problém. Premiér Sobotka prostřednictvím svého mluvčího oznámil, že zveřejňovat tento záznam nebude. Podle jednacího řádu vlády (.pdf - příloha 3, posl. bod) je ovšem Sobotka jediným člověkem, kdo může toto zveřejnění učinit.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože současný předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker byl prvním předsedou EK, který byl Evropským parlamentem nejen schvalován, ale i volen a to 15. července 2014. Avšak tato volba byla tajná, což znamená, že známe pouze výsledky, avšak nelze zjistit jak hlasovali jednotliví poslanci dílčích frakcí Evropského parlamentu. Juncker získal 422 hlasů, proti němu hlasovalo 250 poslanců a 47 se zdrželo.

Nicméně je pravdou, že Junckerovi předem deklarovaly podporu dvě největší frakce Evropského parlamentu, tedy jeho vlastní lidovci (EPP - za ČR je zde KDU-ČSL a TOP 09) a socialisté (S&D - za ČR je zde ČSSD) a dále našel podporu i mezi liberály (ALDE - za ČR jsou zde poslanci ANO 2011).