Výrok Petra Gazdíka označujeme jako neověřitelný, hodnocení jím nastíněného problému je příliš široké a z naší strany není možné je v rozsahu jednoho výroku korektně ověřit.

Hlavní programové priority stran mají často velmi obecnou podobu, a proto je obtížné je hodnotit. Jiné mohou být prosazeny až po kompromisu mezi koaličními partnery.

Starostové kandidovali v roce 2010 na společné kandidátce s TOP 09, nelze tak zcela rozlišit programové priority obou subjektů. TOP 09 a Starostové prosadili některá svá programová východiska, koaliční občanští demokraté však rovněž.

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) kandidovalo ve sněmovních volbách v roce 2010 společně se stranou TOP 09. Z 41 mandátů, které společná kandidátka v květnu 2010 získala, patřilo do STAN devět z nich. TOP 09 a STAN vstoupili po volbách do společné vládní koalice s Občanskou demokratickou stranou a Věcmi veřejnými.

Jednou z programových priorit (. pdf, str. 27) hnutí STAN byla změna rozpočtového určení daní obcí.

„Zájmem vlády je rovněž zvýšit finanční motivaci obecních zastupitelstev na příznivém podnikatelském prostředí v obci.Cílem pak je dlouhodobá stabilní dohoda, která formou zákona stanoví příjmy obcí tak, aby se snížil současný diskriminační rozdíl příjmů na obyvatele mezi ‚ nejchudší ' a ‚ nejbohatší ' obcí. Současný rozdíl je zhruba 4,5 násobek příjmů na obyvatele, cílový stav vláda stanoví v intervalu 2,5–3 násobku.“ Tehdejší vláda schválila v září 2012 novelu zákona, která od 1. ledna 2013 měnila určení daní. Hlavní motivací změny byla snaha snížit disproporce v příjmech na obyvatele mezi obcemi. Pokles sdílených daní u největších čtyř měst (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň) činil v porovnání s objemem sdílených daní v roce předešlém v úhrnu 1,1 mld. Kč.

Nicméně i dalším stranám se podařilo prosadit své zájmy. ODS považovala za svoje priority (. pdf, str. 10) např. prosazení důchodové reformy a snížení kapitálových výdajů vedoucí k nižšímu schodku státního rozpočtu. V roce 2013 klesly kapitálové výdaje o 2 mld. Kč z 96, 9 mld. Kč v roce 2012 na 94,9 mld. Kč. v roce 2013 (. doc, str. 27).

Vláda navíc prosadila narovnání vztahu církve a státu, což byl rovněž programový bod občanských demokratů (. pdf, str. 36).

VV před volbami požadovaly přímou volbu prezidenta, hejtmanů a starostů (. pdf, str. 42). Vláda, jejímiž byli politici VV v první fází členy, prosadila v červnu 2012 změnu volby prezidenta republiky.

Koaliční vládnutí skončilo zásahem Policie ČR na Úřadu vlády v červnu 2013.

Počet poslanců, kteří se k platformě hlásí, není konkrétně znám. Média počet přebrala od poslance Soukupa a není možné jej korektně potvrdit či vyvrátit z dostupných zdrojů. O platformě jako první informoval deník Právo.

Zdeněk Soukup pro server Echo24 uvádí, že se k platformě přihlásilo asi 40 poslanců, např. poslanci ANO Jana Lorencová, Bohuslav Chalupa nebo Ladislav Okleštěk, dále z ČSSD Stanislav Huml, Ladislav Velebný, Jaroslav Foldyna nebo Pavlína Nytrová. K těmto poslancům se podle článku přidali i členové KSČM a hnutí Úsvit, z opoziční ODS se prý přihlásil jediný poslanec Radim Holeček.

Podle informací o návštěvě Angely Merkelové na webových strákáchÚřadu vlády přivítal kancléřku premiér Sobotka sám a několik minut spolu hovořili, až do společného jednání delegací. Stránky Úřadu vlády všakinformují jen o jednaní v delegaci, kterého se zúčastnili i místopředseda vlády Pavel Bělobrádek, ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, ministr dopravy Dan Ťok a ministr kultury Daniel Herman.

O programu návštěvy informuje velmi stručně, proto jsme se s dotazem o bližší informace týkající se jednaní mezi premiérem a kancléřkou obrátili přímo na Úřad vlády. Po získaní dalších informácí ověření tohto výroku doplníme.

O minulých setkáních premiéra s předsedy vlád jiných zemí vždy informoval Úřad vlády (například se slovenským premiérem Robertem Ficem, litevským premiéremButkevičiusem nebo bývalým britským premiérem Davidem Cameronem). Avšak z těchto veřejných informací se nelze dozvědět, zda jednání probíhala mezi čtyřma očima a zda je to tedy bežná součást každé návštěvy předsedů vlád.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože místopředseda Škromach v něm míchá několik tvrzení týkajících se jak Společné zemědělské politiky EU, tak samostatných národních dotací či ruského embarga a nám se nepodařilo tyto propojení a dopady na český trh prokázat.

Jako ukazujetabulkaV. pro rozpočtový rok 2014, v absolutních hodnotách čerpá nejvíce Francie (18,9 %), následovaná Španělskem (12,6 %), Německem (11,7 %) a Itálií (10,2 %). Pokud však jde o EZFRV (Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova), nejvíce prostředků čerpá Polsko (14 %), po němž následuje Itálie (9,8 %), Německo (9,8 %), a Rumunsko (9,2 %).

I portál Evropského parlamentu polemizuje o spravedlnosti přímého financování a upozorňuje, že lze pozorovat nerovné rozdělení přímých dotací na úrovni zemědělských podniků, které se přímo dotýká i České republiky. Otázky a snahy o reformu SZP jsou tedy na místě.

Rozličné polemiky o spravedlivosti a udržitelnosti SZP už vedly i k tomu, že byly uskutečněny jisté reformy pro větší spravedlnost. Tato nová SZP má například zajistit, aby dotace dostali jen aktivní zemědělci, nebo předejít dvojitému financování za splnění stejného přínosu pro ochranu životního prostředí.

Co se nám ale nepodařilo dokázat, je přímé propojení těchto nerovností na úrovni ZSP s národními dotacemi jihoevropských zemí do komodit dotčených ruským embargem, které by tyto zemědělce zvýhodňovalo v porovnání s těmi českými.

Chovanec se již k této věci vyjadřoval letos na jaře. Důvodem byly loňské protesty vedené proti imigraci a uprchlickým kvótám, které byly doplněny o makety šibenic. Ministerstvo vnitra se rozhodlo podat žalobuna Magistrát hlavního města Prahy, který nošení šibenic neoznačil za přestupek.

Chovanec se tedy vyjádřil následovně: „S tímto argumentem (magistrátu) se zejména v době, kdy se extremisté radikalizují a neštítí se používat násilí, nemohu ztotožnit. Na základě názoru a doporučení legislativních odborníků ministerstva vnitra proto podám správní žalobu proti rozhodnutí orgánů hlavního města Prahy.“

Kromě tohoto vyjádření ministr vnitra veřejně poskytl ještě podobná stanoviska. V žádném z námi dohledaných však přímo neodkazuje na možný trend, který by mohlo ignorování fenoménu nošení šibenic na demonstracích přinést. Nelze nicméně vyloučit, že Chovanec toto pronesl, výrok tedy hodnotíme s odkazem na chybějící dostupné zdroje jako neověřitelný.

Kauzu Čapí hnízdo vyšetřuje odbor hospodářské kriminality pražské policie. O napojení těchto policistů na Ivo Rittiga, resp. jejich podřízenost jemu, není možné doložit, takové informace nejsou dostupné. Je otázkou, odkud čerpá tyto informace ministr financí Babiš.

Tomuto odboru se dostalo mediálního zájmu poté, co deník Právo informoval o nálezu odposlechů v kanceláři šéfa tohoto oddělení.

Program integrovaného dopravního systému, který se má realizovat do konce roku 2019 skutečně pracuje s třemi modely řešení (.pdf, str .3) Nejsme však schopni získat podrobný obsah těchto variant veřejné dopravy, jelikož se nejedná o veřejně dostupné informace (.pdf, str. 3)

Z oficiálních (např. zápisů z jednání dané komise) či jiných veřejně dostupných zdrojů, není možné dohledat apel směrem ke členům komise, který Kalina popisuje. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Jaromír Kalina (KDU-ČSL) má však pravdu v zastoupení spolustraníků v dopravní komisi. KDU-ČSL zde zastupuje Jan Tourek a Josef Mach.

Oba představitelé krajských úřadů na Vysočině jsou opravdu stíháni soudem.

Zdeněk Kopecký správně konstatuje, že náměstek pro dopravu Libor Joukl je společně s ředitelem Krajské správy a údržby silnic Janem Míkou aktuálně trestně stíhán za nákup předražených sypačů.

Celkově výrok hodnotíme jako pravdivý.

Smlouva mezi státem (zastoupeným společností PRISKO, kterou plně ovládá Ministerstvo financí) a společností OKD v části 8 uvádí následující (smlouva byla zveřejněna v Registru smluv):

To dokládá slova místopředsedy Bartoška. Dodejme ještě informace ze samotných odpovědných resortů. Jak vyplývá z tiskové zprávy ministerstva financí má stát právo na zástavu celého OKD, pohledávek a akcií. V případě, že nedojde ke splacení úvěru, bude mít společnost Prisko (státní podnik spadající pod ministerstvo financí) možnost uspokojit své pohledávky ze zástavy.

Hlavní podmínkou půjčky je reorganizace OKD o které rozhodli věřitelé. Úvěrovou smlouvu postupně doporučili prozatimní věřitelský výbor, insolvenční správce a schválil ji i soud.

Podle tiskové zprávy ministerstva průmyslu a obchodu se v souvislosti s těžební společnosti OKD a její plánovanou reorganizací ministři průmyslu a financí dohodli na obsazení pozic finančního ředitele (ministerstvo financí) a provozního ředitele (ministerstvo průmyslu a obchodu).

V minulosti ale sám ministr Mládek připustil, že by se část půjčky společnosti OKD nemusela vrátit. Na druhou stranu dává podle ministra Mládka vlastnictví pohledávek státu silnou pozici ve věřitelském výboru a získá určitý vhled do hospodaření firmy.

V aktuální koncepci Policie ČR (.pdf) se skutečně nehovoří o nějaké reorganizaci či slučování útvarů. Naopak se zde plánuje rozvoj ÚOOZ:

" Lze konstatovat, že jádrem této „architektury“ je v současné době odbor terorismu a extremismu ÚOOZ SKPV. K řešení tohoto stavu je nutno přijmout neprodleně opatření spočívající v navýšení počtu policistů s uvedenou specializací, následně pak postupné převzetí problematiky extremismu z územních odborů jednotlivých krajských ředitelství Policie ČR plně do kompetence ÚOOZ SKPV." (s. 29)

či

" Na centrální úrovni vzniklo pracoviště v rámci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu SKPV (ÚOOZ), které bude zastřešovat metodiku a koordinaci aktivit v rámci realizace koncepce informační kriminality, mezinárodní spolupráci a zajištění komunikace s Národním bezpečnostním úřadem (dojde k přesunu stávajícího OIK ÚSKPV na ÚOOZ). Toto pracoviště bude jediným garantem problematiky informační a kybernetické kriminality v Policii ČR. Zároveň v rámci ÚOOZ vznikne nový organizační článek (odbor V8) a budou rovněž posíleny jeho územní pracoviště ÚOOZ (expozitury) za účelem zajištění těsné a efektivní součinnosti s Národním centrem kybernetické bezpečnosti (NCKB) v Brně..." (s. 32)

Tuto koncepci schválila (.pdf) Bezpečnostní rada státu na svém jednání 6. října 2015. Babiš má tedy pravdu, že v této přijaté koncepci nebyla aktuální reorganizace obsažena.