Živnostenské oprávnění dostal rodinný podnik sourozenců Baťových dne 21. září 1894. Podnik ale z počátku překonával finanční potíže a potýkal se i s bankrotem. Firma se začala vzmáhat až na přelomu tisíciletí poté, co uvedli na trh lehké plátěné boty tzv. "baťovky." Poté, co bratr Antonín v roce 1908 zemřel, zůstal Tomáš Baťa na podnikání sám. Dne 12. července 1932 pak zahynul v Otrokovicích při letecké havárii.

Není bohužel možné dohledat informaci o průměrné mzdě v ČSR v tomto období, tím spíš statistiku rozdělenou podle krajů. Nicméně můžeme vycházet z některých informací. V roce 1924 podle statistiky úrazového pojištění činila průměrná denní mzda 25,71 Kč. O rok později činila průměrná denní mzda dělníků přes 27 Kč (str. 15). Oproti tomu ekonom prof. Milan Zelený ve svém článku uvádí průměrnou týdenní (!) mzdu u Bati v roce 1924 na 205 Kč.

Tentýž autor také provádí srovnání průměrných mezd v ČSR a v Baťovských podnicích v roce 1932. Jedná se o týdenní mzdy v Kč.

BaťaČSRkvalifikovaní400270pomocní280150učni180100

Z těchto údajů se tedy dá dovodit to, že v Baťovských podnicích vypláceli patrně lepší mzdy než byl republikový průměr. Nicméně to nelze vztáhnout na zlínský kraj jako celek, tato data dostupná nejsou a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Město Lišov, jehož je Jiří Švec starosta, podporoval Hospic Sv. Jana N. Neumanna v roce 2008 (str. 22), 2011 (str. 38), 2012 (str. 44), 2013 (str. 39), 2014 (str.41). Taktéž ho podporoval minulý rok a podporuje ho i letošní.

Město Lišov se řadí do kategorie dárců přispívajících 10 tisíc až 100 tisíc korun.

Výrok hodnotíme na základě informací ze světových médií. Ta skutečně informovala o tom, že Evropská unie po nátlaku Spojených státu kvůli smlouvě TTIP shodila legislativu ohledně pesticidů. Za všechny můžeme jmenovat britský Guardian či Independent.

Podle médií měla Evropská komise po nátlaku obchodních představitelů USA odložit návrh na zákaz části chemických látek obsahujících endokrinní disruptory. Vyplývá to i z dokumentu zveřejněného organizací Pesticides Action Network Europe (PAN). Dokument také dále hovoří o bezprecedentní průmyslové lobby v této věci. Dodejme, že zástupci Evropské komise tuto věc popřeli.

Problematika regulace látek obsahujících endokrinní disruptory je v Evropě citlivým tématem. Vyjádřil se k ní například i Evropský parlament nebo Světova zdravotnická organizace (WHO).

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsme schopni doložit, zda tyto podmínky, jak o nich Konečná mluví, skutečně padly a byly nutností pro další jednání o TTIPu.

Rostislav Vyzula mluví o vládním návrhu zákona o dani z hazadních her. Ten předložil za vládu ministr financí Babiš. Během projednávání byl načten v rozpočtovém výboru pozměňovací návrh, který původní sazby (.pdf - § 4) 30 a 25 % upravil na (.pdf - návrh A) 35 a 23 %. To znamenalo zmíněný výpadek, o kterém Vyzula mluví.

Údaj 450 milionů uvedl sám předkladatel návrhu, tedy ministr financí Babiš. Uvedl to během hlasování o tomto pozměňovacím návrhu. Ovšem řekl, že návrh znamená výpadek 300 milionů pro stát a "pouze" 150 milionů pro obce.

Ze záznamu o hlasování je zjevné, že vládní partneři hnutí ANO se vyslovili pro tento návrh, tedy proti přání hnutí ANO, jehož předseda zákon předkládal.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný. Vyzula uvádí korektně případ, kdy koaliční partneři hlasovali proti hnutí ANO. Výhrada k výroku je ta, že uvedená částka pouze obcím, ale také státu, což ovšem není zásadní pro tento výrok a pak to, že částku kvantifikoval ministr financí bez výpočtu či podkladu a na základě jeho slov nejsme schopni posoudit, jestli tato částka odpovídá budoucímu sníženému výběru daně.

Výrok hodnotíme jako neoveriteľný, kedže sa nám z verejne dostupných zdrojov nepodarilo spomínaný program dohľadať.

Ministerstvo zemědělství publikuje koncepcie a stratégie na svojich webových stránkach. V poslednej z nich sa ale popisované plány ministerstva nenachádzajú. Popisuje například budúci trend poklesu zamestnanosti (.pdf, str.28) v zemědělství z dovodu zvyšovania efektivity produkcie, avšak o zatravněných plochách (.pdf, str.104) hovorí len veľmi všeobecne, že je v záujme zdrojové oblasti zatrávniť (str.104).

Je však pravdou, že Pavlíkova argumentácia sa zhoduje s informáciam poskytnutými serverom vitalia.cz, ktorý už v roku 2013 popísal tento program aj s vyjadreniami a kritikou předsedy Zemedelského zvazu ČR, Martinom Pýchom a Jaroslavom Faltýnkom, predsedom Agrárnej iniciatívy.

No ani na stránkach Zemedelského zvazu sa nám viac informácii k tomuto programu, z roku 2013 či letošního roku dohľadať nepodarilo, preto sme kontaktovali Ministerstvo zemědělství s dotazom o bližšie informácie k spomínanému dokumentu.

V koaliční smlouvě vlády Bohuslava Sobotky se v části 5.1 Důchodový systém (.pdf, s. 15) píše:

„Dáme podnět k sestavení odborné komise v gesci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva financí složené z delegovaných zástupců koaličních stran, opozice, zástupců tripartity a odborníků z řad ekonomů, demografů a sociologů, která připraví úpravy zdanění práce a důchodového systému s účinností od roku 2017 tak, abychom zajistili výplaty důstojných penzí, posílení principu zásluhovosti, narovnání transferu mezi rodinou a společností a zastropování věku odchodu do důchodu.“

Studii o benefitech přinášených smlouvou TTIP pro jednotlivé členské země Evropské unie zpracoval World Trade Institute (WTI) při Univerzitě v Bernu.

V kapitole zabývající se Českou republikou studieodhaduje (pdf, str. 38), že v oblasti makroekonomických změn dojde v oblasti investic ze strany Spojených států k poklesu o 0,2 %.

Nejedná se tedy o studii americké Obchodní komory, s touto malou výhradou ale výrok hodnotíme jako pravdivý.

zdroj: WTI

Čína používá dumping hlavně v obchodu se surovými materiály. Evropská unie ani Spojené státy neuznávají Čínu jako tržní ekonomiku právě kvůli státním zásahům do ekonomiky a zvýhodňování místních producentů.

Dumping (tedy státem podporovaný vývoz za nižší ceny než jsou v tuzemsku, případně i za ztrátovou cenu) se posle Evropské komise v Číně týká hlavně surových materiálů. „Čína uvaluje soubor vývozních restrikcí, včetně exportních kvót, povinností a dodatečných požadavků, které limitují přístup k vzácným materiálům pro firmy mimo Čínu. Tato opatření významně deformují trh a favorizují čínský průmysl. Evropská unie považuje tato čínská opatření za porušování obecných pravidel Světové obchodní organizace.“ Touto záležitostí se zabývala i Světová obchodní organizace, která ve své zprávě dala EU za pravdu. Právo každého státu nakládat se svými přírodními zdroji podle ní neumožňuje kontrolovat celosvětový trh se surovými materiály nebo jejich distribuci, země tak nemůže uvalit restrikce pouze na zahraniční uživatele.

Uznání ruské ekonomiky jako tržní oznámila EU v roce 2002. Rusko se stalo členem Světové obchodní organizace v srpnu 2012.

Výrok je označen jako pravdivý, protože ministr Němeček nejprve požadoval po vládě navýšení státních plateb za pojištěnce o 10 miliard, v čemž však ustoupil a následně požadoval pouze 5 miliard. Z těchto 5 miliard však vláda schválila pouze 3,6 miliard, o které budou tedy navýšeny státní platby za pojištěnce.

Na základě dat Ministerstva průmyslu a obchodu ČR hodnotíme výrok premiéra Sobotky jako pravdivý.

Jak uvádí veřejná databáze zahraničního obchodu MPO, dle údajů (.xls) za první čtyři měsíce roku 2016 činil export do ČLR 14 336 milionů korun. Import ve stejném období dosahoval částky 140 412 milionů korun.

Jak ukazuje tabulka Teritoriální struktura zahraničního obchodu ČR za leden - duben 2016 (.xls),v současné době tvoří vývoz ČR do ČLR skoro přesně 10 % dovozu.