Zdeněk Škromach zde mluví o mailech, které rozesílala údajná falešná mluvčí jihomoravského hejtmana Michala Haška. Celou kauzu letos v červenci odkryla MF Dnes.

Z mailové adresy Lucie Proutníkové dostávala média vyjádření již od roku 2010. Pod pseudonymem Proutníkové se však skrývala lobbistka Jana Mrencová.

Podle vyjádření bývalé mluvčí Jihomoravského kraje Denisy Kapitančikové se všechny zprávy určené médiím posílaly nejdříve Janě Mrencové, která je potom pod falešnou mailovou adresou přeposílala. Poskytovala tak Jihomoravskému kraji „mediální služby“. Za tuto činnost si její produkční centrum Profil účtovalo až 400 tisíc korun ročně.

Toto tvrzení však odmítá Věra Vojáčková, ředitelka Krajského úřadu JMK. Uvádí, že se kraj vymezuje proti výrokům exmluvčí Kapitančikové. Vzápětí však přiznává, že lobbistce Mrencové za poskytnuté mediální služby skutečně platil. Denisa Kapitančiková působila ve funkci oficiální mluvčí od dubna 2013 do května 2015. Poslední mail z této fiktivní adresy přišel podle serveru Lidovky.cz ještě minulý měsíc (tedy červen 2016) a týkal se církevních restitucí.

Celá kauza tak začala před pěti lety, ale trvá doposud. Reportér iDnes.cz Josef Kopecký na svém Twitteru zveřejnil přehled některých mailů od Proutníkové z předchozích let, naposledy z roku 2014. Podle ČT s Janou Mrencovou komunikovala i současná mluvčí Eliška Windová, která je ve funkci od 1. června 2015.

Podle Zdeňka Škromacha se tedy jedná o pět let staré maily. Z výše uvedeného ovšem vyplývá, že tato komunikace s médii pokračovala i v letech následujících, a proto je tedy nutné výrok označit za zavádějící.

Debata o tom, zda mít, nebo nemít Senát, se skutečně vede již od konce roku 1992, kdy byla tvořena Ústava ČR. Řada poslanců však tehdy apelovala na upřednostnění státotvorných zájmů před stranickými, a tedy i na snahu o konsensus.

Ústavou ČR ze 16. prosince 1992 zaniklo federativní uspořádání Československé republiky, tedy i Federální shromáždění, které do té doby plnilo funkci společného parlamentu pro Česko i Slovensko. Z České národní rady se nově stal Parlament ČR, přičemž zmíněná ústava v čl. 18 dělí tento subjekt na Senát a Poslaneckou sněmovnu.

Tato koncepce (. doc) dvou zákonodárných orgánů se začala řešit již v červenci 1992. Komise předsednictva ČNR, která se tehdy na přípravě ústavy podílela, počítala se 100 senátory, jejichž působení musí být maximálně odděleno od poslaneckého. Stejně tak musí působit v odlišném funkčním období. Vláda ovšem nesouhlasila s maximálním oddělením komor. V průběhu jednání se měnil i počet senátorů, který se nakonec ustálil na 81.

Senát jako takový však začal fungovat až od voleb 1996. Do té doby působil v ČR Prozatímní Senát, vůči němuž chovala řada poslanců antipatie a proklamovala jeho zrušení (.doc, kapitola III.).

Jedním z předmětů sporu byl i výběr volebního systému. KDU-ČSL prosazovala tzv. australský systém (alternativní hlasování), kde voliči vytvářeli pořadí kandidátů uvedených na jedné kandidátce. Zvítězil ten, kdo získal nadpoloviční většinu hlasů. V opačném případě byly „hlasovací lístky kandidáta, který získal nejméně prvních pořadí, přiřazeny k hlasovacím lístkům kandidátů, kteří byli na nich uvedeni jako druzí v pořadí“ (.doc, str. 4).

Po níže zmíněném pozměňovacím návrhu Hirše byl tento model zamítnut a schválen většinový dvoukolový systém.

Vládní návrh ústavy z poloviny roku 1992 ovšem přímo neřešil způsob volby.

„Články upravují aktivní a pasivní volební právo. Tím se obě komory od sebe liší, jinak ústava odkazuje na zákon. V zákoně bude upraveno, na jakém základě se budou volby provádět.“ - k čl. 18 až 20 vl. návrhu ústavy.

S přesnou specifikací přišla vláda, když se návrh předložil 10. listopadu ČNR k projednání. Pozměňovací návrh na upřesnění čl. 18 zmíněného návrhu ústavy podal Pavel Hirš přímo v průběhu 10. jednání.

„2. V čl. 18 odst. 1 se uvádí:‚Do komor parlamentu se použije odlišný způsob voleb'. Přitom neuvádí jaký.

Zde bych rád zdůraznil, že celá ústava je koncipována na vzájemné vyváženosti obou komor parlamentu, to je poslanecké sněmovny a senátu, přičemž senát plní v legislativním procesu funkci kontrolního a pojistného mechanismu a má odlišný charakter než poslanecká sněmovna. Aby svoji funkci mohl plnit, musí být zvolen v jiném časovém období a jiným způsobem. Dále - aby senát plnil svoji funkci, měli by být senátoři zástupci užšího okruhu voličů než poslanci poslanecké sněmovny. Proto je nejvýhodnější, aby členové senátu byli voleni v menších jednomandátových obvodech, nejlépe většinovým volebním způsobem.

Na druhé straně - poslanecká sněmovna jako základní prvek legislativního procesu je složena z členů zastupujících větší volební obvody, kdy se na volebním procesu podílejí především politické strany, které, jak se praví v čl. 5 navrhované ústavy, jsou základem politického systému státu. Zde je pak nejvýhodnější nám již tradiční poměrný volební systém.

Z těchto důvodů navrhuji následující znění čl. 18 první odstavec:‚Volby do poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady poměrného zastoupení.'

Dále navrhuji zařazení dalšího odst. 2 v následujícím znění:‚Volby do senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva většinovým systémem.' Stávající odst. 2 se pak přečísluje na odst. 3.“

Tato navrhovaná úprava se stala nakonec jediným schváleným pozměňovacím návrhem ústavy, který podpořilo 151 přítomných poslanců.

Samotná debata o ponechání, či zrušení Senátu se skutečně vede od samého vzniku republiky a soustavně pokračuje až do dneška. V roce 1996 řada poslanců usilovala o jeho zrušení. Jejich iniciativu nakonec zamítla vláda. Proti Senátu se otevřeně vyslovil v rozhovoru pro BBC v roce 2001 i Ivan Langer (tehdy ODS).

Pro zrušení Senátu se často vyslovují členové KSČM (např. poslankyně Zuzka Rujbrová v roce 2004). Otázka potřebnosti Senátu eskaluje často s volbami, jak je tomu i po současných senátních volbách, kdy Andrej Babiš proklamuje nesmyslnost Senátu.

Krajský úřad zveřejnil audit až po jeden a půl od jeho zadání roce a to až v jeho druhém provedení.

V roce 2004 byla podepsána smlouva na pronájem brněnského letiště po dobu padesáti let mezi soukromou společností Letiště Brno a Jihomoravským krajem, kde tehdy vládla koalice složená z Čtyřkoalice (strany KDU-ČSL, Unie svobody, Demokratická unie a Občanská demokratická aliance) a ODS. Smlouva se postupně ukázala pro kraj velmi nevýhodná, soukromá firma totiž podle serveru iDnes na krajských pozemcích provozuje solární elektrárnu se ziskem 320 milionů korun ročně. Kraj na mimořádném zasedání Rady oznámil v listopadu 2014, že uzavřenou smlouvu prověří auditem. Jak informuje Mladá fronta, první audit (odevzdaný 30. dubna 2015) krajský úřad nezveřejnil, hejtman Hašek totiž nechal den po zprávě iDnes o nevýhodnosti smluv 22. dubna 2016 vypracovat druhý. Ten byl nakonec zveřejněn (.pdf) 28. června tohoto roku.

Michal Hašek dále poznamenává, že Brno zveřejnilo audit Velké ceny motocyklů se začerněnými údaji. Položky auditu však zneviditelnila firma Automotodrom Brno údajně kvůli zachování obchodního tajemství, brněnští představitelé tedy s utajením informací nic nezmohli. Později se společnost sama rozhodla, že umožní náhled do plné verze dokumentu alespoň zastupitelům města. Nicméně dodnes nenajdeme na městských stránkách plné znění auditu, veřejnost se k němu dostane jen přes facebookový profil náměstka primátora Hollana z hnutí Žít Brno, je zde rozdělen na první (.pdf) a druhou část (.pdf).

Kraj sice audit zveřejnil, stalo se tak ovšem více jak rok a půl od jeho zadání. Na webových stránkách kraje lze i tak naleznout jen druhou verzi auditu, k první verzi se hejtman pro iDnes odmítl vyjádřit. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Prezident republiky si opravdu sám vybírá vedoucího Kanceláře prezidenta republiky a další vedoucí pracovníky, dle zákona o Kanceláři prezidenta republiky je jmenuje i odvolává dle vlastního názoru. Mezi tyto pracovníky patří i Jindřich Forejt, který je ředitelem protokolu.

Postavení Kanceláře prezidenta republiky je upraveno v zákoně o Kanceláři prezidenta republiky. V jejím čele stojí vedoucí Kanceláře, kterého jmenuje a odvolává prezident republiky. Prezident republiky dále stanovuje vnitřní organizaci Kanceláře a okruh vedoucích pracovníků, které jmenuje a odvolává. Jindřich Forejt jako ředitel Odboru protokolu mezi vedoucí pracovníky patří. Kromě schématu vlevo dole to dokládá i odpověď (.pdf, str. 1) Kanceláře prezidenta republiky dle zákona o přístupu ke svobodným informacím, která Jindřicha Forejta zahrnuje mezi vedoucí pracovníky.

Zdroj: www.hrad.cz

Kancelář prezidenta republiky ani její pracovníci nespadají pod služební zákon, neboť nesplňují podmínky vymezené v § 3 zákona o státní službě (Kancelář prezidenta republiky je sice zřízená zákonem, ale není výslovně označena jako správní úřad či orgán státní správy). Potvrzuje to i seznam (.pdf) služebních úřadů vedený Ministerstvem vnitra, který Kancelář prezidenta republiky neobsahuje.

Jindřich Forejt se stal ředitelem protokolu Kanceláře prezidenta republiky v roce 2004, Miloš Zeman jeho pozici ředitele protokolu 14. března 2013 potvrdil, přestože se diskutovalo o jeho jmenováním velvyslancem ve Vatikánu. Výrok je proto hodnocen jako pravdivý.

Vlastislav Navrátil uvedl částky z plánu rozpočtu na rok 2016 jako pravidelné roční výdaje kraje. Tato částka však neodpovídá ročním výdajům kraje na SPZ Holešov, reálná čísla jsou podstatně nižší, a to mj. díky zavedené praxi, kdy plánované částky jsou četnými úpravami každoročně snižovány a nakonec i ne zcela dočerpány.

Strategická průmyslová zóna Holešov je rozvojovou plochou, která měla za cíl přilákat do kraje investory a vytvořit nová pracovní místa. V současné době se potýká s problémy a je stále prázdná. Vlastislav Navrátil mluvil o této zóně v souvislosti s záměrem TOP 09 podpořit živnostníky v kraji. V číslech je poměrně korektní, pokud jde o letošní rok. Dle rozpočtu na rok 2016 (.pdf, str. 27) tvoří celkové plánované výdaje asi 52 milionů Kč. Z toho přibližně 26 milionů Kč by mělo plynout firmě Industry Servis ZK, a.s., která má zajišťovat marketing, investorsko-inženýrskou činnost, údržbu a správu majetku v zóně Holešov. Zdůrazňujeme, že jde o plán.

Vlastislav Navrátil však říká, že tato částka je vynakládána ročně, což už pravda není, podíváme-li se na částku, kterou plánovali na SPZ Holešov vynaložit v roce 2015 (.pdf, str. 31). Celkové výdaje byly plánovány ve výši přibližně 33 milionů Kč, z toho cca 16 milionů Kč tvoří „běžné výdaje na opravu a údržbu, následnou péči o zeleň, služby poradců a znalců, na zajištění činností vykonávaných společností Industry Servis ZK, a. s., pojištění majetku“ atd. Ze závěrečného účtu (.pdf, str. 52) pak seznáme, že investováno bylo nakonec jen něco málo přes 12 milionů Kč, přičemž na marketingové a související práce bylo odčerpáno jen asi 3,3 milionu Kč (str. 53).

V roce 2014 pak byla plánována investice (.pdf, str. 46) přes 43 milionů Kč, ze závěrečného účtu (.pdf, str. 49) ale plyne, že proinvestováno bylo pouze 15 milionů. V roce 2013 pak můžeme vidět plánovanou investici 183,5 milionů celkem, z toho 12,5 milionů (převážně) na činnost marketingové společnosti Industry Servis ZK, a.s. Proinvestováno však bylo nakonec asi 13,4 milionů Kč z nově vzniklého odboru koordinace rozvojových aktivit (.pdf, 51) a dále 1,4 milionu Kč ze stávajícího odboru investic (.pdf, str. 38). Společnosti Industry Servis ZK, a.s. připadlo asi 273 tisíc Kč (str. 52). Nakonec v roce 2012 plánovalo město investovat (.pdf, str. 30) 183 milionů Kč, z čehož 32,6 milionů by opět putovalo společnosti Industry Servis ZK, a.s. za marketingové služby. Ve skutečnosti pak bylo proinvestováno (.pdf, str. 36) 88,9 milionů Kč, do částky 14 milionů Kč pak byly zahrnuty i služby marketingové společnosti (str. 39).

V tabulce uvádíme údaje ze závěrečného účtu Zlínského kraje za poslední čtyři roky (volební období). Tedy údaje, které byly po skončení rozpočtového období skutečně vynaloženy.

Strategická průmyslová zóna Holešov údaje v mil. Kč RokPříjmyVýdaje celkemZdroj20129,688,9 .pdf, str. 3620135,814,8 .pdf, str. 38 a 51201421,815 .pdf, str. 4920156,312,1 .pdf, str. 31

Z těchto údajů je tedy zřejmé, že Vlastislav Navrátil nemá pravdu, když tvrdí, že kraj ročně přispívá na provoz Strategické průmyslové zóny Holešov částkami, které uvádí. Částky sice odpovídají plánovanému rozpočtu na rok 2016, nicméně jde pouze o plánovanou investici, která se s velkou pravděpodobností neuskuteční v plné výši (jak ostatně ukazují i čísla z posledních let). Kromě toho kraj takové částky nevydává pravidelně, ročně. Reálně proinvestované peníze se pohybují v mnohem nižších číslech.

Senát ČR na své24. schůzi dne 26.05.2016 k návrhu změny Ústavy ČR, která nutně předcházela přijetí novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu (rozšíření pravomocí na kontrolu státních podniků, krajů, obcí atd.) přijal následující usnesení: " Senát doporučuje vládě ČR předložit návrh změny Ústavy České republiky týkající se rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu a návrh změny zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, až současně s návrhem na odstranění duplicit kontrolních systémů."

Právě otázka eliminace nadměrného množství kontrol vůči územně samosprávným celkům (obcím, krajům) byla pro nepřijetí samotného zákona rozšiřujícího kontrolní pravomoci NKÚ ze strany senátorů klíčová.

Je pravdou, že v Jihočeském kraji k výstavbě dálnic nedocházelo. Výrok však hodnotíme jako nepravdivý, protože hejtman Zimola mluvil o pozastavení výstavby silnic v České republice, k čemuž v uvedené době (2010–2011) nedošlo.

Vít Bárta byl ministrem dopravy v období od 13. července 2010 do 21. dubna 2011.

Podle dostupných informací Ředitelství silnic a dálnic se od roku 2010 do roku 2015 v rámci Jihočeského kraje skutečně začalo (.pdf, str. 2) s výstavbou dálnic až roku 2013. V časovém období 2010 až 2012 byl počet kilometrů dálnic v Jihočeském kraji 15,4 km. Teprve v roce 2013 došlo k výraznému navýšení, a to na 40 km. Od té doby se však opět v Jihočeském kraji žádné dálnice nestaví.

Co se týče celé České republiky, podle výročních zpráv ŘSD se počet kilometrů dálnic zvyšoval. V roce 2010 se jednalo o celkem 733,9 km (.pdf, str. 9) a v roce 2015 to bylo 775,8 km. (.pdf, str. 24). V době, kdy byl Vít Bárta ministrem dopravy (roky 2010–2011), došlo k navýšení kilometrů dálnic o 7,2.

počet km (celostátně)201020112012201320142015dálnice733,9741,1751,2775,8775,8776rychlostní komunikace422,3427442,1458,3459,4

434,2

V případě rychlostních komunikací v Jihočeském kraji se počet kilometrů od roku 2011 dokonce snížil ze 7,4 na 6,7. Od roku 2011 se toto číslo nesnížilo ani nezvýšilo. V Jihočeském kraji tedy nedochází ani k výstavbě rychlostních komunikací.

V případě celé republiky bylo v roce 2010 celkem 422,3 km a v roce 2014 to bylo už 459,4 km. Ve sledovaném období (2010–2011) se zvýšil počet kilometrů rychlostních komunikací na území ČR o 4,7. Viz tabulka (.xlsx)

Dodejme, že „Novelou Zákona 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích došlo od 1. 1. 2016 ke změně většiny rychlostních silnic na dálnice II. třídy“. (.pdf, str. 22) Z tohoto důvodu se snížil počet km rychlostních komunikací, jak je uvedeno v tabulce, a dále se navýšil (pouze administrativně) počet kilometrů dálnic na 1228 km.

Je zjevné, že zatímco k výstavbě dálnic a rychlostních silnic v Jihočeském kraji v uvedeném období nedocházelo, na území celé republiky k nárůstu počtu kilometrů došlo.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože konstatování, že vláda nic nedělá stran informování veřejnosti, se nezakládá na pravdě. Ve skutečnosti uspořádala v posledních 2 letech desítky veřejných diskuzí.

Kateřina Konečná má pravdu, že občané toho o TTIPu skutečně mnoho nevědí. Nebo přinejmenším to sami deklarují. Slabé povědomí o smlouvě TTIP mezi českou veřejností dokládají výzkumy Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd České republiky (CVVM) z července, září a listopadu 2015.

Data ukazují, že více než polovina občanů ČR vůbec o smlouvě neslyšela. Těch, co o ní slyšeli a vědí, čeho se přesně týká, jsou pouhá 3 procenta. Celkem 20 % pak alespoň zhruba ví, o čem smlouva je. Je tedy poměrně problematické při této deklarované neinformovanosti spojovat obecnou podporu "dohodě o volném obchodu a investicích mezi EU a USA" s konkrétním zněním dohody TTIP.

Kateřina Konečná napsala Bohuslavu Sobotkovi otevřený dopis 14. srpna 2014 a premiér na něj odpověděl o 2 týdny později. Oba tyto dopisy zveřejnila europoslankyně na svém facebookovém profilu.

Sobotka ve své odpovědi píše: "Z tohoto důvodu organizuje MPO jako gestor řady kulatých stolů pro veřejnost, přednášky pro studenty, prezentace pro firmy obchodující se Spojenými státy americkými a diskuze se zájmovými sdruženími. MPO vede rovněž expertní tým k TTIP, jehož se účastní zástupci zainteresovaných resortů, představitelé Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory, Českomoravské konfederace odborových svazů, Asociace malých a středních podniků, Sdružení automobilového průmyslu, Agrární komory a dalších. Ti všichni jsou pravidelně informováni o aktuálním vývoji vyjednávání, mají možnost prezentovat své pozice a přímo se tak podílet na formulování priorit České republiky."

Kateřina Konečná tedy korektně uvádí to, že se premiér přihlásil k průběžnému informování různých partnerů i veřejnosti. Nemá ovšem pravdu, když dále tvrdí, že tak vláda zcela nečiní.

Komplexní přehled informací k Transatlantické dohody o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP) publikuje Ministerstvo průmyslu a obchodu businessinfo.cz.

V Kapitole 4 – Akce pořádané k TTIP je uveden seznam všech seminářů, debat a dalších událostí, které byly konány ve vtahu k TTIP za roky 2014, 2015 a 2016. Z tohoto výčtu je zjevné, že je pořádána řada veřejných diskuzí o celé problematice.

Uskutečněné v roce 2016 25.04.2016 Představení národní dopadové studie TTIP na ČR, Praha 11.04.2016 Seminář „TTIP - Transatlantické obchodní a investiční partnerství“, Brno 06.04.2016 Setkání expertního týmu TTIP - dopadová studie, Praha 31.03.2016 Seminář „Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP)“, Liberec 22. – 23.3. Strojírenské fórum, Praha („Co přinese TTIP strojařům?“ 22.3.) 17.02.2016 Beseda "TTIP - naděje, nebo hrozba pro celou společnost?", České Budějovice 16.02.2016 Setkání expertního týmu TTIP - příprava 12. kola, výsledky dopadové studie 03.02.2016 Seminář „TTIP – zájmy, moc a demokracie“, Poslanecká sněmovna, PrahaUskutečněné v roce 2015 18.11.2015 Seminář „Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP)
- aktuální stav vyjednávání“, Senát PČR, Praha 23.10.2015 Seminář „Jak podnikat v USA?“, Praha 22.10.2015 Seminář „Jak podnikat v USA?“, Brno 12.10.2015 Setkání expertního týmu TTIP k regulatorní spolupráci a investicím 18.09.2015 Kulatý stůl k TTIP, Eurocentrum / Krajský úřad Jihočeského kraje, České Budějovice 17.09.2015 Transatlantický obchod: TTIP (EU-USA) a dohoda EU-Kanada (CETA)
- Expertní den na stánku Ministerstva průmyslu a obchodu na
57. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně 16.09.2015 Setkání expertního týmu TTIP k dopadové studii TTIP
, k problematice zemědělství a k informačním technologiím (ICT) 23.06.2015 Panel k TTIP na Masarykově demokratické akademii, Praha 22.06.2015 Panel k TTIP na Ústavu mezinárodních vztahů, Praha 17.06.2015 TTIP: Transatlantická obchodní dohoda mezi EU a USA Co může přinést a proč
vyvolává tolik otázek? Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava 8.-9.6.2015 Návštěva Shermane Katze – host US vlády k TTIP (spolupráce s US velvyslanectvím) 05.06.2015 Veřejné vystoupení komisařky C. Malmström na Univerzitě Karlově, Praha 28.05.2015 TTIP: odvážné palce – debata Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova, 17:30 25.05.2015 Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) – mýty a fakta, Eurocentrum Jihlava 23.05.2015 Hlavolam jménem TTIP, 13:00, Praha 22.05.2015 Národní konvent k TTIP , Praha 11.05.2015 Mají se čeští spotřebitelé bát dohody mezi EU a USA? Eurocentrum Praha 28.04.2015 Prezentace k TTIP, Západočeská universita, Plzeň 28.04.2015 Kulatý stůl k obchodu s USA a k prezentaci TTIP, Plzeň 21.04.2015 Prezentace k TTIP, Universita Palackého v Olomouci 04.02.2015 Náměstek MPO V. Bärtl v Hyde parku, ČT 24 06.02.2015 Setkání J. Mungengové s poslanci a senátory Parlamentu ČR u kulatého stolu, Praha 06.02.2015 Expertní tým TTIP s J. Mungengovou, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha 12.02.2015 Debata k TTIP pořádaná Radou pro mezinárodní vztahy, Evropský dům, Praha 20.02.2015 Debata k TTIP se zástupci politických stran, Ústav mezinárodních vztahů, Praha Uskutečněné v roce 2014 18.03.2014 Kulatý stůl k TTIP s firmami Moravskoslezského kraje za účasti Hospodářské komory a

Svazu průmyslu a dopravy, Ostrava 18.03.2014 Přednáška k TTIP na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava 10.04.2014 Přednáška pro absolventy Fakulty mezinárodních vztahů VŠE, Praha 10.04.2014 Kulatý stůl k TTIP v Americkém centru, Praha 15.04.2014 Prezentace k TTIP pro představitele chemického průmyslu ČR, Praha 23.04.2014 Přednáška k TTIP pro členy Nordic Chamber, Praha 24.04.2014 Přednáška pro studenty cyklu International Business na VŠE, Praha 19.05.2014 Prezentace TTIP a oblasti textilního průmyslu na valné hromadě ATOK, Strážnice 25.09.2014 Prezentace TTIP a bilaterálních vztahů ČR–USA pro studenty

Lipscomb University Nashville, Praha 29.09.2014 Prezentace TTIP pro studenty ENA, Praha 01.10.2014 Prezentace TTIP a oblasti strojírenství v rámci odpoledního bloku 10 let v EU, MSV Brno 09.10.2014 Prezentace TTIP na přednášce pro veřejnost v Eurocentru, Praha 29.10.2014 Prezentace TTIP pro setkání s novináři, Zastoupení Evropské komise v ČR, Praha 06.11.2014 Mezinárodní konference k TTIP, VŠE, Praha 21.11.2014 Prezentace TTIP pro společné setkání členů Parlamentu ČR

a europoslanců, Poslanecká sněmovna, Praha

S ohledem na výše uvedeného nelze konstatovat, že se ve věci informovanosti k TTIP "neudálo nic", či že "MPO neinformuje", "nedělá veřejné semináře a debaty". Výrok tedy označujeme jako nepravdivý.

Babiš se v rozhovoru pro Aktuálně.cz z 9. 6. 2016 zastal státních zástupců ve věci policejní reorganizace.

„Pokud ale státní zástupci takto mluví a pokud nebyli zapojeni do reorganizace, tak je to vážný problém. Já jsem nepovažoval zpočátku celou situaci za tak vážnou, ale pan Pelikán mi vysvětlil, jak je to vážné.“

Podle vyjádření náměstka ministra vnitra Mlsny bylo k 20. 7. 2016 vypořádáno 41 připomínek z 45. Do konce měsíce srpna měly být vypořádány zbylé 4 technické připomínky.

Podle vyjádření nejvyššího státního zástupce Zemana z 5. 8. 2016 v DVTV „policie doposud splnila dá se říct všechny zásadní připomínky, které jsem k tomu dal... chybí věci technicistního charakteru.“ (čas 7:45–8:50)

Koalice Zelení a Piráti pro Jihomoravský kraj pro účely své kampaně užívá transparentní účet Strany zelených. Zde jsou - dle deklarace kandidujícího subjektu - k dispozici údaje o příjmech a výdajích na volební kampaň. Tento fakt byl zohledněn i v hodnocení transparentnosti financování kampaní politických stran a volebních hnutí realizovaným Transparency International.

Zřízení transparentního účtu není dle současné účinné legislativy povinné. Tuto povinnost zavádí až nová legislativa upravující financování politických stran a volebních kampan í účinná od 1. 1. 2017. V případě koalice Zelených a Pirátů v JMK jde tedy o dobrovolnou činnost.