Přehled ověřených výroků

Dodávka zbraní do Iráku proběhla 19. listopadu 2015. Část daru byla určená irácké armádě a druhá část kurdským ozbrojeným silám.

Co se letounů L-159 týče, jejich odprodej je skutečně dojednán. Že dva z bitevníků jsou již na místě, o tom informuje např. Idnes, Reflex, Novinky.cz či České noviny (eng.) - zpravodajský server ČTK. Odkazují přitom na aeroblog Aerohisto, který sdílel fotky bitevníků stojících na letišti v bulharském Plovdivu a dále na agenturu Reuters.

O úspěšném obdržení letounu informují i některá zahraniční média, např. zde (eng.) či zde (arabsky).

Estonsko skutečně pokročilo v elektronizaci správy a dalších funkcí státu: do soustavy " E-Estonsko " dnes patří např. elektronické hlasování ve volbách, evidence pobytu i daňová evidence. Estonsko nicméně dosud nezavedlo povinnou, okamžitou evidenci tržeb ve státním registru, která by odpovídala Elektronické evidenci tržeb v ČR. Stejně tak doposud nezavedlo povinnost udržovat evidenci o tržbách v registrační pokladně, případně v jiném zařízení s fiskální pamětí (srov. s údaji – angl. – Estonské obchodní komory).

V § 148 daňového řádu (zákona č. 280/2009 Sb.) je stanovena lhůta pro stanovení daně. Základní lhůta je 3 roky, daňový řád však uvádí několik skutečností, které mohou tuto lhůtu prodloužit (viz odst. 2). Zákon také vyjmenovává případy, kdy lhůta začne běžet znovu celá (odst. 3).

Jako nejpozdější dobu, kdy uplyne lhůta pro podání daně, stanoví daňový řád 10 let od prvního počátku běhu lhůty (tedy před prodlužováním nebo novým spuštěním). Po uplynutí této doby je tedy pro finanční úřad konkrétní případ zcela uzavřen a po čase pravděpodobně skutečně skartován.

Vzhledem k tomu, že nelze přesně doložit, kdy a za jakých okolností finanční úřady archivují/skartovávají daňová přiznání, je ale výrok hodnocen jako neověřitelný.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný z důvodu absence oficiálních dat, které jsou pouze na úrovni odhadů, i když je pravděpodobné, že zmiňovaná represe se v Číně bude týkat skutečně stovek tisíc lidí.

Podle dat (.pdf) Mezinárodního centra vězeňských studií z roku 2013 bylo v Číně ve věznicích 1 640 000 odsouzených vězňů. Čínská lidová republika neuveřejňuje oficiální statistiky vykonaných trestů smrti, všechny údaje jsou proto pouze odhady.

Lidskoprávní organizace Dui Hua zaměřená na problematiku odsouzených v Číně uvádí odhad 2 400 popravených v roce 2013. Zpráva Amnesty International uvádí více než 1 000 provedených trestů smrti s odvoláním na fakt, že neexistují spolehlivé údaje. Situace je pochopitelně stejná i v případě mučení.

Výrok hodnotím jako neověřitelný, jelikož k dispozici nemáme žádnou studii, která by vypovídala o počtu provozoven, ve kterých již registrační pokladny fungují. Pravdou však zůstává, že KDU-ČSL se aktivně zasazovalo o snížení počtu subjektů, kterých se povinnost zavedení elektronické evidence tržeb dotkne v první vlně.

Na brífinku po jednání poslaneckého klubu KDU-ČSL ze 17. března předseda Bělobrádek uvádí, že stále ještě ministerstvo financí nedodalo všechny potřebné analýzy a podklady. Dále vyjádřil podporu zákonu o zavedení elektronické evidence tržeb pro restaurační zařízení a maloobchody, ale zároveň vyjádřil obavy ohledně zavedení evidence tržeb pro další typy podnikání, jako je malíř, truhlář apod... (video z brífinku, čas: 4:01)

Spolu se zavedením elektronické evidence tržeb podpořil ve stejném výstupu také snížení DPH na jídlo prodávané v restauracích z 21 na 15 procent.

Hospodářské noviny čtenáře informují, že Andrej Babiš vzal při předkládání návrhu zákona v potaz námitky Lidovců. List doslova citoval ministra financí:"Povinnost evidovat tržby budeme zavádět postupně, takže zatím jsme navrhli jenom restaurace a maloobchod. To je 50 procent z celkového počtu subjektů, kterých se to týká. Další sektory budeme přidávat výhradně na základě rizikové analýzy daňové správy. Takže u každého sektoru zvážíme přínosy a náklady a na drobné řemeslníky nebo například kadeřnice se elektronická evidence tržeb vztahovat nebude".

Značnou pozornost veřejnosti přitáhla v létě tohoto roku informace, že místopředsedkyně hnutí ANO Radmila Kleslová inkasuje od společnosti ČEZ sto tisíc korun měsíčně. Tuto zprávu publikoval server Neovlivní.cz. Peníze měla dostávat (podle smlouvy podepsané v únoru 2015) za " Poskytování poradenských služeb a předkládání pravidelných měsíčních zpráv o plánu legislativních a nelegislativních prací vlády a parlamentu ČR v roce 2015. Server Neovliní.cz publikoval také nahrávku rozhovoru mezi Kleslovou a dnes již bývalým náměstek ministra Babiše Wagenknechtem, kde právě angažmá Kleslové v ČEZ probírají a kde padla i slova, která se dala vykládat jako zastrašování člena dozorčí rady ČEZ.

Po tomto zveřejnění následně Kleslová rezignovala na funkci místopředsedkyně hnutí ANO a také zrušila svou smlouvu s ČEZem. Co se týče dalších firem, z nichž Kleslová čerpala peníze, tak tuto informaci přinesly prvně Lidové noviny. Jde o firmy (nejen státní ale také městské): Pražská energetika, Pražská teplárenská, Dopravní podnik hl. města Prahy, České dráhy, ČEPRO. O napojení na další státní firmu, ČEPS, pak informoval Český rozhlas, který na základě zákona o svobodném přístupu k informacím zkoumal, na kolik si Kleslová v daných firmách přišla.

3 dny po zveřejnění informací Českým rozhlasem Kleslová opustila představenstvo Pražské teplárenské a místo předsedkyně dozorčí rady PRE. To vše, jak sama uvádí, " z důvodu dlouhodobé účelově vedené kampaně v zájmu určitých skupin proti mé osobě ".

Bohuslav Sobotka se v listopadu 2014 účastnil spolu s předsedou Poslanecké sněmovny Hamáčkem odhalení busty Václava Havla v Kongresu USA. Při této příležitosti skutečně veřejně vzkázal náměstku Drulákovi, že musí respektovat politiku vlády.

Doslova premiér uvedl (web České televize, zpráva ČTK): " Především platí, že pan náměstek Drulák, stejně jako další zaměstnanci vlády, musí respektovat politiku vlády. "

Náměstek Drulák v květnu 2014 veřejně mluvil o tom, že "havlovská politika byla chybná a škodlivá". Podrobněji tento názor rozvíjí v rozhovoru s Kateřinou Šafaříkovou v Lidových novinách.

K Sobotkovému apelu z USA se vyjádřil i ministr Zaorálek, jak popisuje ČT, když uvedl: " Nelze než souhlasit s vyjádřením pana premiéra. Všichni úředníci ministerstva zahraničí respektují a budou respektovat zahraniční politiku vlády." Co se týče Martina Prose, tak jako první informovaly o jeho nominaci na post náměstka ministra financí Lidovky.cz. Jak popisují, premiér na adresu Prose uvedl: „J e to kvalifikovaný člověk, jazykově vybavený, se zahraničními zkušenostmi. Věřím, že novou pozici zvládne velmi dobře.“

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, Fialova formulace v podstatě kopíruje vyjádření Bohuslava Sobotky ze 17. února 2014.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nelze zjistit, zda Tomio Okamura hovořil uvnitř strany o integraci s jinými stranami.

Tomio Okamura v pořadu Události, komentáře ve středu 11. února přiznal, že byl v pátek vyzván, aby v pondělí představil svou vizi dalšího směřování strany. O tom, zda existovala nějaká interní dohoda i mezi dalšími poslanci ve věci možnosti přednesení návrhů na pondělním zasedání, nemáme informace.

Na základě vyjádření Marka Černocha pro Ihned.cz předpokládáme, že onou "integrací strany", o které mluví, se rozumí přijímání členů a spojení s jinými hnutími, neboť prohlásil: “Není to tak, že bychom se odtrhli od hnutí Úsvit. První, kdo s tím přišel, byl Tomio Okamura na ideové konferenci v září. Přišel s tím, že se vytvoří integrační strana, která bude mít kapacitu, aby se přijímali členové a mohla se přijmout i jiná hnutí“.Právě nedostatečná aktivita směřující k přijímání nových členů a k integraci dalších politických subjektů je Okamurovi vyčítána poslanci jeho hnutí. Marek Černoch proto již např. zahájil vyjednávání s Hnutím pro sport a zdraví či Občanskou konzervativní stranou.

Pokud se podíváme na projev Tomia Okamury na zářijové konferenci, tak v něm opravdu najdeme rozšiřování členské základny. Předseda Úsvitu doslova prohlásil: “(…) jsme vděční za nadšené idealisty v celé republice, kteří se chtějí na změnách a jejich prosazování podílet. V jednotlivých okresech a krajích proto zakládáme kluby hnutí Úsvit, které se stanou budoucí členskou základnou. Jak víte, do konce letošního roku máme v plánu nárůst členské základny hnutí Úsvit a to především o naše úspěšné kandidáty, aktivní dlouhodobé příznivce, aktivní členy grémia či členy našich odborných pracovních komisí. Tedy o ty, kteří svojí aktivní nezištnou prací dokázali, že jsou pro hnutí přínosem“.Přijímání nových členů se objevilo také v pátém bodu usnesení z této konference. Zajímavostí je, že Tomio Okamura před touto konferencí podle ČTK tvrdil, že hnutí již nemá pouhých 9 členů, nýbrž „kolem 35“. Nyní však např. dle článku Idnes.cz vyplynulo na povrch, že skutečnost je jiná a členů je stále 9.

Ideu sjednocení více politických subjektů představil na konferenci tajemník Úsvitu Jan Zilvar. Z úst předsedy hnutí Okamury jsme tuto informaci alespoň v médiích nedohledali. Je však možné, že se o ní hovořilo pouze uvnitř samotného hnutí.

Požadavky na velvyslance jsou uvedeny na webových stránkách ministerstva zahraničí. Je zde i požadavek na bezpečnostní prověrku na jeden ze dvou nejvyšších stupňů.

Postup při udělování bezpečnostní prověrky upravuje zák. č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (.pdf). V § 4 jsou uvedeny čtyři stupně utajení. Jedná se o (vzestupně). "vyhrazené, důvěrné, tajné a přísně tajné".

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Zdeněk Papoušek ve svém osobním medailonku na webových stránkách KDU-ČSL uvádí, že mimo jiné pracoval 20 let ve Fondu ohrožených dětí. Během této doby působil také jako ředitel brněnské pobočky.