Jakub Michálek
Kdysi jsem měl tu čest s paní Jermanovou z ANO, teď je místopředsedkyní Sněmovny, že také začnou zveřejňovat kontakty s lobbisty a politiky, informace o schůzkách, samozřejmě nic takového se nestalo, bylo to shodou okolností v České televizi. Dodneška ANO žádné takové kontakty s lobbisty nezveřejňuje.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože místopředsedkyně Sněmovny Jaroslava Jermanová sice řekla, že kontakty s lobbisty hnutí ANO zveřejňovat bude, zároveň však odkazovala na to, že je nejprve nutno přijmout definici termínu “lobbista”.
Jakub Michálek a Jaroslava Jermanová byli skutečně společně hosty pořadu Politické spektrum. Jakub Michálek vyjmenoval (0:34 a dále) mezi prioritami České pirátské strany také zveřejňování kontaktů s lobbisty na internetu. Jaroslava Jermanová na to posléze reaguje slovy, že postrádá definici slova lobbista, tudíž nedokáže říct, kdo to je (čas 3:35). Toto zopakovala i později (5:47), kdy řekla, že neexistuje oficiální definice lobbisty a je potřeba ji nejprve přesně stanovit, ale ANO je na to připravené a určitě bude kontakty zveřejňovat.
Z tohoto vyjádření vyvozujeme, že Jaroslava Jermanová tento svůj závazek podmiňovala právě přijetím definice lobbista. Tak to pochopila také Česká televize, která tuto interpretaci výroku uvedla ve shrnujícím článku.
Hnutí ANO nyní své kontakty s lobbisty nezveřejňuje.
Vladimír Duchek
ODS se rozpadla na několik místních uskupení a zároveň se veřejnost organizuje do několika aktivistických skupin.
Plzeňská ODS si skutečně prošla rozsáhlou krizí. Po odchodu Jiřího Pospíšila záhy stranické sdružení opustilo i několik dalších zastupitelů. Dřívější zastupitelé města Plzně a členové ODS Jan Michálek a Jiří Uhlík tak letos kandidují na kandidátce hnutí Občané patrioti jako nezávislí kandidáti. Hnutí vede bývalý radní rovněž dříve za ODS Marcel Hájek. Na sólovou dráhu se z ODS vydal bývalý starosta centrálního obvodu Jiří Strobach, a to s hnutím Jiří Strobach – náš starosta.
Co se týče aktivistických skupin, některá menší uskupení (konkrétně Strana zelených, Česká pirátská strana, Plzeňská aliance a hnutí Změna) se pro účely podzimních komunálních voleb spojila do útvaru Společně za Plzeň.
Na jejich kandidátce se pak objevuje místní aktivista a nezávislý kandidát Petr Vaněk, další ze známých plzeňských aktivistů Martin Marek je jedničkou na kandidátce Změny pro Plzeň. Nezávisle pak fungují výše zmínění Občané patrioti a množství jiných uskupení.
Výrok Vladimíra Duchka je tedy v obou částech pravdivý, ODS se roztříštila do několika dalších uskupení a veřejnost se nyní skutečně aktivizuje v několika skupinách.
Lubomír Zaorálek
Jedná se především o dodávku munice v této chvíli, protože Česká republika teď nedisponuje přímo, jako co se týče možnosti darovat, tak nemáme k dispozici dokonce, jak se ukazuje, ani lehké zbraně, které bychom mohli dát. Čili jedná se především o dodávku munice. A je to teda kromě té humanitární pomoci, kterou tam dáváme.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť vláda skutečně rozhodla o dodání munice a nikoli zbraní. Kromě toho také probíhá humanitární pomoc Iráku, jak Zaorálek uvádí.
Vláda České republiky přijala na svém jednání 27. srpna usnesení (.pdf), v němž souhlasí s věnováním vojenského materiálu vládě Irácké republiky prostřednictvím Kurdské regionální vlády.
Konkrétní dodávky pak specifikuje na svém webu Ministerstvo obrany ČR. " Konkrétně se jedná o 10 milionů nábojů pro pušky Kalašnikov, 8 milionů kusů munice pro kulomety, 5 tisíc nábojů pro pancéřovky a 5 tisíc ručních granátů, to vše v souhrnné účetní hodnotě 41 milionů korun."
O možnosti darování přímo zbraní se neuvažovalo. Podle vyjádření ministra obrany Stropnického pro ČT24 by armáda zřejmě nějaké zbraně našla, nicméně politické reálie v Iráku tyto dodávky znemožňují (kvůli potenciálnímu odmítání dodávek Kurdům ze strany centrální vlády). Svým způsobem má tedy Zaorálek pravdu i v tomto bodě.
Co se týká zmíněné humanitární pomoci Iráku, je pravdou, že ji Česká republika poskytuje, a s dodávkami munice nesouvisí, je dlouhodobá. Ministerstvo zahraničí na svých stránkách uvádí k Iráku následující (jedná se o souhrnné informace o humanitární pomoci za loňský rok): "V rámci pomoci uprchlíkům ze Sýrie v sousedních zemích byl částkou 3 mil. Kč podpořen projekt Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v Iráku, který se zaměřuje jak na provoz největšího uprchlického tábora Domiz, tak na podporu udržitelných zdrojů obživy pro irácké navrátilce ze Sýrie i nově příchozí uprchlíky v místních komunitách."
S pomocí v regionu i v samotném Iráku pak počítá také Operační strategie humanitární pomoci ČR na rok 2014, která je dostupná také na webu Ministerstva zahraničí.
Petr Štěpánek
Jedna věc jsou terénní pracovníci, to jsou lidé, které zaměstnávají charity nebo jiné profesionální organizace, a těm za tu práci někdo musí platit a to je něco, co si město objednává jako službu.
Ostravská univerzita v Ostravě vydala Metodickou příručku pro výkon terénní sociální práce, kde jsou role, kompetence, práva a povinnosti terénního pracovníka definovány (.pdf, str. 15–28). Dokument na straně 26–28 definuje spolupráci pracovníka s veřejnoprávními subjekty, neziskovými organizacemi a soukromými subjekty. Terénní sociální pracovník/terénní pracovník úřadům a institucím a místním neziskovým organizacím konkrétně nabízí:
Sociální práce jsou financovány ze státního, krajského či obecního rozpočtu, státních dotací, sponzorských darů, fondů či grantů. Teologická fakulta Jihočeské univerzity uvádí (str. 2), že sociální služba může být součástí veřejných služeb. Tzn. v případě, kdy sociální služby objednává obec, kraj nebo stát.
Bohuslav Sobotka
...chceme připravit zákon, nový zákon, který by řešil pravidla pro zastupování státu v dozorčích radách v těchto akciových společností, protože ta pravidla tady zatím jsou dána neformálně, máme v legislativním plánu vlády zákon, který by tyto věci měl popsat, který by tyto věci měl řešit.
V plánu legislativních prací vlády na rok 2014 je zmíněn návrh zákona o výběru odborníků do funkcí ředitelů a členů dozorčích rad státních podniků a členů orgánů obchodních společností ovládaných státem. Tento návrh zákona by měl zahrnovat i část upravující způsob jejich odměňování. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Petr Fiala
Ten návrh ústavně právního výboru má 84 stran, 201 paragrafů, to přece za dvanáct dní nelze úplně dobře jednat.
Zmíněný pozměňující návrh služebího zákona (.pdf) má skutečně 201 paragrafů a 83 stran. Z tohoto pohledu je výrok předsedy ODS pravdivý. Zda jej lze za 12 dnů dobře nastudovat, necháme na posouzení čtenáře, soustředíme se pouze na rozsáhlost zmíněného návrhu.
Tomáš Hudeček
reakce na předchozí výrok: Rozklikávací rozpočet je rozdělená útrata, tam nevyčtete ani komu to bylo zadáno.
Rozklikávací rozpočet hl. m. Prahy ukazuje hospodaření obce za jednotlivé kalendářní roky. Částky v jednotlivých kategoriích umožňuje stránka rozklikávacího rozpočtu zobrazit celkově nebo v přepočtu na obyvatele.
Z rozklikávacího rozpočtu lze vyčíst výši schodku či přebytku, příjmy a výdaje obce a vnitřní přesuny peněžních prostředků obce. Všechny zkoumané oblasti jsou rozděleny pouze do kategorií, avšak komu byly jaké částky zadány, server neuvádí. Rozklikávací rozpočet tak slouží pouze jako základní přehled toků peněz obce, jde tedy o zjednodušení přístupu k informacím pro občany na principu “user friendly”.
Václav Hampl
V Česku zatím naštěstí tyto případy (myšlena je tragédie ve Žďáru – pozn. Demagog.cz), je to vlastně poprvé, z Ameriky slýcháváme tyto případy častěji a tam taky míra zabezpečení těch škol je podstatně větší.
Výrok Václava Hampla je hodnocen jako nepravdivý. V České republice se bohužel vyskytly některé případy podobné neštěstí, jež se událo ve Žďáru nad Sázavou.
Co se týče různých situací z USA, smrtící útoky ve školách se skutečně stávají a mívají i značný počet obětí. Několik nejvážnějších případů uvádí Policejní noviny.
Je pravdou, že podobné incidenty jsou v ČR naštěstí spíše ojedinělé a s významně menšími následky. Nicméně v posledních letech se jich několik vyskytlo, a to i takových, při nichž přišel o život člověk. Souhrnný seznam podobných incidentů vydal server Lidovky.cz.
Tomio Okamura
My jsme opakovaně jednali s vládou a s paní ministryní, aby se nezvyšovalo o 1,8 % (jedná se o valorizace důchodů, pozn. Demagog), to znamená všem stejným procentem, ale jediný Úsvit navrhoval, aby se zvýšilo všem stejnou částkou. (...) A vláda nám řekla: "Ne, ne, my už jsme se domluvili na 1,8 %."
Tomio Okamura skutečně v rozpravě při druhém čtení novely zákona o důchodovém pojištění zmiňoval možnost navýšení důchodů o pevnou částku namísto procentní valorizace. Zda o tom skutečně jednal s vládou či ministryní se nám ale nepodařilo zjistit, ve veřejně dostupných zdrojích o tomto jednání nejsou zmínky. Požádali jsme o vyjádření paní ministryni, ale zatím jsme nedostali odpověď.
„A samozřejmě co se týče současné valorizace, já už jsem to s paní ministryní projednával, nicméně za vládu s negativním stanoviskem, (...) abychom vzali ten balík peněz, který máme na důchody, (...) a přidejme stejnou částkou všem, abychom zmenšovali sociální nůžky, které se nám rozevírají mezi těmi nejchudšími důchodci a chudými důchodci, kterých je většina, a těmi nejbohatšími."
Karel Schwarzenberg
Václav MORAVEC: Proč jste to příměří označil za pochybné? Karel SCHWARZENBERG: Podívejte se (...), dle mých informací se mají stáhnout Ukrajinci. Nikdo nepíše, že ty bojůvky, ruští vojáci se mají stáhnout. Kdyby pro obě strany platilo, že se mají stáhnout sto kilometrů, prosím. Ale když to jedna jenom ze stran, tak je to jediná možnost, že náhodou zase došlo k něčemu a bude další území okupováno.
Argumentace Karla Schwarzenberga se nejspíš opírá o původní plán příměří navržený Vladimírem Putinem, který skutečně zahrnoval jednostranné stažení vládních jednotek. Současné příměří se však řídí podle dohody podepsané 5. září v Minsku. Tato dohoda (.pdf, RJ; neoficiální překlad dohody, AJ) v bodě 10 obsahuje požadavek na stažení všech nelegálních vojenských skupin, vojenského vybavení, bojovníků a žoldáků z území Ukrajiny.
