Přehled ověřených výroků

Za poslední rok skutečně v Teplicích poklesl (.pdf, zjištěno součtem evidovaných heren 5/2013 a 9/2014, viz odkazy a jejich porovnání, to samé u počtu herních zařízení) počet povolených heren o více jak 10 %. Jak je také ve výroku uvedeno, většina ze stávajících podniků přitom ale doznala značného rozšíření, a to především co do počtu provozovaných herních zařízení. Celkový počet heren (.pdf) za minulý měsíc se sice pohybuje spíše k hranici 90 podniků, nicméně celkově můžeme hovořit o pravdivosti daného výroku.

Vláda v říjnu letošního roku jednala o návrhu zákona o osvojení dítěte druhým partnerem z registrovaného partnerství. Zmíněný návrh zákona byl předložen ministrem pro lidská práva, legislativu a rovné příležitosti Jiřím Dienstbierem na návrh 13 poslanců. Vládní kabinet však nezaujal k zákonu žádné stanovisko. Předloha nebyla ministrem schválena (pro zákon hlasoval pouze jeden ministr) ani zamítnuta (zamítnout ji chtělo jen pět ministrů). Nicméně shoda nepadla ani na neutrálním stanovisku, proto je výrok hodnocen jako pravda s výhradou. Pokud vláda k poslaneckému návrhu nezaujme stanovisko do 30 dnů, bude to automaticky znamenat její souhlas. Schválení návrhu by tak zůstalo na rozhodnutí Poslanecké sněmovny, Senátu a prezidenta.

Jak jsme již rozebrali ve výroku Jitky Seitlové, neexistuje žádné závazné právo ani povinnost v tom smyslu, že by vítěz voleb musel být prezidentem pověřen k sestavení koalice. V Česku sice existuje široce uznávaný úzus v tom smyslu, že první prezidentem jmenovaný premiér je z řad vítězné strany, žádné vymahatelné právo však vítězná strana nemá. Zákonný postup dle Ústavy je rozebrán v článku 68.

Výrok Antonína Prachaře je tedy pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám prozatím nepodařilo zjistit jaké stanovisko Evropská komise v otázce přijetí služebního zákona zastává. Otázkou je rovněž, zda zatažení Evropské komise do české vnitropolitické debaty mělo skutečně za následek to, že EK přestala vydávat stanoviska. Oslovili jsme Zastoupení Evropské komise v ČR a hodnocení výroku případně na základě jeho vyjádření doplníme.

Neformálním stanoviskem Evropské komise argumentoval poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek na schůzi Sněmovny 16. 7. 2014. Kalousek z dokumentu citoval: „Plánované nabytí účinnosti k 1. lednu 2015 je všeobecně vítáno. Nicméně Komise vždy zdůrazňovala, že rychlost by nikdy neměla být na úkor kvality předpisu. Navíc vzhledem k více než dvouletému přechodnému období je jasné, že některé části předpisu vstoupí v účinnost až po zákoně samotném,“.

Ministr Jiří Dientsbier stejně jako kandidátka na eurokomisařku Věra Jourová však tvrdí, že schválení služebního zákona je podmínkou Evropské komise. Jourová se k tomu vyjádřila následovně: „Jednoznačně potvrzuji, že Evropská komise při jednání o evropských fondech dává jasnou podmínku, že od 1. 1. 2015 máme mít účinný služební zákon a od 1. 1. 2016 mají fungovat prováděcí předpisy, to znamená, že ta informace, která dnes zazněla, není pravdivá. Já tímto potvrzuji, že jsem absolvovala osobně několik jednání, kde toto jasně zaznělo, máme to i v dokumentech. “

Jediným stanoviskem EK, které se nám podařilo dohledat, jsou neformální připomínky ke služebnímu zákonu ze 14. 7. 2014, které Miroslav Kalousek použil na zmíněné schůzi Sněmovny. Je tedy otázkou, zda asi měsíc staré stanovisko již lze považovat za zastaralé a vyvozovat, že Evropská komise raději v této otázce stanoviska přestala vydávat.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Část výroku o jednání s protikandidáty nelze z veřejně dostupných zdrojů ověřit. Před druhým kolem senátních voleb Oldřicha Vlasáka podpořil kromě nově zvoleného primátora Zdeňka Finka i Pavel Křížek, jenž kandidoval za SZ. Na webové stránce Oldřicha Vlasáka mu vyjadřuje podporu také Jiří Oliva z TOP 09. Podpořili jej tedy pouze 3 z 10 protikandidátů prvního kola senátních voleb, což nelze považovat za většinu.

Hnutí Úsvit bylo zaregistrováno Ministerstvem vnitra 19. června 2013, hnutí ANO 2011 11. května 2012. Nicméně již v listopadu 2011 se Andrej Babiš obrátil se svou výzvou na občany (tedy svým způsobem jde o delší období), formálně však hnutí ANO funguje pouze něco přes 2 roky.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s odkazem na následující informace. Hampl je kandidátem v senátním obvodě Praha 1 za koalici KDU-ČSL a Strany zelených.

Strana zelených podporuje (.pdf, bod 79 a 80) zavedení stejné legislativy v oblasti vztahů stejnopohlavních a různopohlavních párů a odstranění diskriminace sexuálních menšin. Strana zelených také prosazuje novelizaci zákona o registrovaném partnerství umožňující individuální adopci.

Na rozdíl od SZ má KDU-ČSL vůči adopci registrovanými partnery značně negativní postoj a odmítá ji.

Od ledna 2014 nemá pražský magistrát řádně zvoleného ředitele. Tehdy ukončil úřad Martin Trnka i z důvodu nedůvěry primátora. Úřad zatím vede zástupce ředitele Radovan Košťál. O novém řediteli rozhodne až nové vedení vzešlé z komunálních voleb. Výrok je hodnocen jako pravdivý.

Petr Fiala reaguje na vyjádření premiéra, který v pořadu tvrdil, že nepřijetí služebního zákona by znamenalo zastavení evropských dotací od 1. ledna příštího roku.

Dle Dohody o partnerství (.pdf) odeslané dne 17. dubna 2014 na Evropskou komisi spadá přijetí zákona o státní službě do předběžné podmínky (ex ante kondicionalita) č. 11 Existence strategického politického rámce pro posílení účinnosti veřejné správy členských států, včetně reformy veřejné správy (.pdf, str. 70 a dále). Zmiňovaná dohoda však neobsahuje žádný závazný termín plnění.

Zároveň je nutné dodat, že se Komise vyjádřila, že v případě nesplnění podmínek přihlédne k hledisku proporcionality (v angličtině, str. 2):

"The commission will ensure proportionality in determining any potential consequences of non-fulfilment of the ex-ante conditionalities by taking into account the amounts of funds which could be affected."

Je tedy důvodné předpokládat, že nesplnění či (detailně obhájené) odložené plnění jedné z předběžných podmínek by nezapříčinilo úplné zastavení čerpání evropských fondů.

Toto potvrzuje také vyjádření 1. náměstka Ministerstva pro místní rozvoj Daniela Brauna, který uvedl: "Vážnější věc je služební zákon. Evropská komise nebude jeho absenci vázat na schválení či neschválení Dohody o partnerství. Bude ale chtít vidět průběžné verze zákona i prováděcí předpisy. Požaduje také záruky a závazky, že k jeho přijetí dojde v odpovídající podobě."

Dodejme ještě, že podle serveru Ihned, který získal vyjádření Martina Staška ze Zastoupení Evropské komise v ČR, "třebaže by měl být zákon přijat a uplatňován bez zbytečných odkladů, komise vždy zdůrazňovala, že urychlené přijetí zákona by nemělo být na úkor jeho kvality." Jinými slovy, Evropská komise na okamžité přijetí zákona "netlačí". Podle Staškova vyjádření má Česko čas dokonce až do konce roku 2016.

Ačkoliv je tedy daná kondicionalita v Dohodě o partnerství uvedena, fakticky se skutečně nejedná o nutnou podmínku pro čerpání evropských fondů. Výrok je tedy pravdivý.

Integrované teritoriální investice jsou zaměřeny na jiný typ projektů, než jsou sportovní haly. O tom, zda z nich chtěl hokejovou halu financovat bývalý primátor Martin Novotný, jsme nedohledali informace, a proto hodnotíme výrok Antonína Staňka jako neověřitelný.

Podporované cíle (.pdf, str. 124 a 134) v rámci Integrovaných teritoriálních investic (ITI) jsou:

• SC 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje síti regionální silniční infrastruktury navazující na síť TEN - T
• SC 1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy
• SC 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb, vedoucí k sociální inkluzi
• SC 2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání
• SC 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení
• SC 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví

Protože se žádný z těchto cílů nezaměřuje na oblast stavby budov typu sportovní haly, ani hokejová hala v Olomouci pravděpodobně nemůže být financována z tohoto programu.