Přehled ověřených výroků

Plánovaná doba trvání tohoto opatření byla v době jeho schvalování skutečně (pdf.str.48) tři roky.

O situaci v minulosti informoval Brněnský deník. Podle vyjádření vedoucího oddělení magistrátního odboru školství Martina Jelínka nastupuje do brněnských základních škol zhruba 3 500 dětí ročně a ředitel brněnské pedagogicko-psychologické poradny Libor Mikulášek uvedl, že odklad se týká každého pátého dítěte. Počet dětí s odkladem tedy odpovídá vyjádření Františka Viždi.

Co se týká novely školského zákona, tak ten v paragrafu 47 skutečně uvažuje o zřízení tzv. přípravným tříd. Konkrétně uvádí: " Obec, svazek obcí, kraj a registrovaná církev a náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, mohou zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. "

Výrok je zavádějící, jelikož Michálek naznačuje, že povinné subjekty mají povinnost zveřejňovat smlouvy, což není pravda.

Hlavní město Praha je majoritním akcionářem akciové společnosti Pražské služby. Povinné subjekty jsou dle § 2 zákona č. 106/1999 Sb. státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Pražské služby jsou však skutečně povinny zveřejňovat informace. Vyvozujeme tak z judikatury Nejvyššího správního soudu, jenž v rozsudku ze dne 6. 10. 2009, č. j. 2 Ans 4/2009-93, publ. pod č. 1972/2010 Sb. NSS judikoval, že akciová společnost ČEZ, která je většinově vlastněna státem, je povinna informace zveřejňovat. Tato judikatura se dle našeho názoru dá analogicky vztáhnout i na Pražské služby, a. s., jež jsou většinově vlastněny hlavním městem Praha.

Nicméně i za předpokladu, že by se daný judikát vztahoval na Pražské služby, zákon jim neukládá povinnost, aby samy od sebe informace jako smlouvy zveřejňovaly, jak naznačuje Michálek. Subjekty jsou povinovány poskytnout takovéto informace na základě žádosti podle zákona 106/1999 Sb., o tomto případě ovšem Michálek nehovoří.

Společnost Pražské služby na svých webových stránkách skutečně žádné smlouvy nezveřejňuje. V sekci Info pro akcionáře lze sice nalézt například výroční zprávy a záznamy z jednání valné hromady, ovšem úplné znění smluv, o kterých se v těchto dokumentech hovoří, zveřejněno není.

Výrok je označen jako zavádějící. Tisková mluvčí hnutí ANO Lucie Kubovičová nám prostřednictvím e-mailu sdělila: " Hnutí ANO senátním kandidátům přispělo na kampaň částkou 400 tis., ti by pak měli stejnou částku investovat sami, veškeré faktury jdou přes centrálu ANO, účty jejich kampaní budou zveřejněny na stránkách hnutí. Senátní kandidáti, pokud víme, transparentní účty nemají."

Systém financování tedy není postaven tak, že by si kandidát financoval kampaň v libovolné výši a hnutí ANO by stejnou částku doplácelo. Reálně je to tak, že hnutí dává na kampaň částku ve fixní výši a tutéž částku pak doplácí sám kandidát.

Díky tomu, že senátní kandidáti nevlastní transparentní účty, nemůžeme ověřit, kolik peněz bylo vydáno na předvolební kampaň Antonína Prachaře a jaký podíl z částky pocházel z jeho vlastních zdrojů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý – například na základě případu, kdy se na úřad veřejného ochránce práv obrátilo sdružení Ekologický právní servis se stížností na Krajský úřad Moravskoslezského kraje a Ministerstvo životního prostředí.

Ve stanovisku Jitky Seitlové, tehdejší zástupkyně veřejného ochránce práv, se k tomuto případu píše:"Prvním pochybením příslušných úřadů je, že kvůli svému paušálnímu přístupu odepřely EPS s odvoláním na ochranu obchodního tajemství i takové informace, které za obchodní tajemství v žádném případě považovat nelze. Jako dva nejkřiklavější příklady jsem uvedla bezpečnostní listy běžně dostupných látek (např. motorové nafty) a integrované povolení krajského úřadu na původní pásovou minihuť. To, že společnost označila i takovéto informace za obchodní tajemství, názorně ukazuje, že je nezbytné, aby úřad požadavky na ochranu obchodního tajemství vyslovené podnikatelem nepřejímal nekriticky, ale podrobil je vlastnímu zkoumání, jak to ostatně požaduje i Nejvyšší správní soud."

Zároveň se ve stanovisku dočteme, že část sporu byla řešena soudní cestou.

Program Jaroslava Malého skutečně obsahuje šest bodů v uvedených oblastech:

"1. Zdravotnictví […]

2. Školství[…]

3. Senioři […]

4. Doprava[…]

5. Bydlení[…]

6. Práce"

Řeč je o Milanu Bajgarovi, bývalém členovi dozorčí rady ČEZ. Bajgar je podle serveru Lidovky lékař a ředitel rehabilitačního centra Čeladná, kde je skutečně propagátorem tzv. terapie tmou. Bajgar se tedy skutečně s trochou nadsázky dá označit za "léčitele tmou", výrok je tedy pravdivý.

Novela zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti skutečně změnila § 44 b o změně exekutora. Srovnáním dosavadní a navrhované podoby tohoto paragrafu (viz str. 10 dokumentu) dojdeme ovšem k závěru, že právě odstavec druhý, který dává věřiteli nárok požádat o výměnu exekutora, byl slovo od slova přepsán ze stávající úpravy. Zdůrazněna byla pouze nutnost výběru "nového" exekutora opět v souladu s § 28, tedy principem teritoriality a rovnosti při nápadu exekučních případů. Laicky řečeno: znovu v rámci místního exekutorského obvodu a tak, aby na všechny exekutory v daném obvodu připadal ideálně stejný počet exekučních návrhů.

Důvodová zpráva (viz str. 5 dokumentu) navíc v souvislosti se změnou exekutora hovoří spíše o nemoci či požáru úřadu jako důvodu pro tento postup.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože vyznívá ve smyslu, že oprávněný věřitel doposud neměl nárok požádat o změnu exekutora, a rovněž protože Tomio Okamura uvádí laxnost či pochybení (sic!) exekutora jako důvody pro takovýto postup. To ale není v zákoně ani návrhu novely explicitně uvedeno a je to tedy pouze domněnka.

Spalovna Chotíkov s plánovanou kapacitou 95 tisíc tun odpadu ročně je součástí Integrovaného systému nakládání s komunálními odpady, platného pro celý Plzeňský kraj. Provozovatelem a investorem je Plzeňská teplárenská, akciová společnost, jejímž jediným akcionářem je statutární město Plzeň.

Podle studie EIA, která posuzuje vliv stavby na životní prostředí, skutečně dojde k nárůstu o několik stovek aut denně (str. 51, tabulka 12). Nárůst bude o trochu menší, pokud se podaří vybudovat obchvat města (str. 52, tabulka 15).

Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Členy koalice byly pro volební období 2010–2014 strany ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Projekt před spuštěním ztratil podporu právě poslední jmenované strany. Náměstek primátora, člen této strany, se k tomuto vyjádřil z pohledu ekonoma. Vysvětlil důvody, proč přes dlouhé přípravy změnili postoj k realizaci rekonstrukce.

Podle města Olomouc měla rekonstrukce započít v roce 2014. Vzhledem k dlouhodobosti procesu příprav lze říci, že TOP 09 se v květnu tohoto roku vyjádřila skutečně na poslední chvíli, když rekonstrukce měla být spuštěna na jaře 2014. To potvrzuje například i server olstavby.cz finančně podporovaný městem Olomouc.

Vše navíc potvrzuje výrok Aleše Jakubce z TOP 09, který server Demagog.cz rovněž ověřil.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.