Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý – například na základě případu, kdy se na úřad veřejného ochránce práv obrátilo sdružení Ekologický právní servis se stížností na Krajský úřad Moravskoslezského kraje a Ministerstvo životního prostředí.

Ve stanovisku Jitky Seitlové, tehdejší zástupkyně veřejného ochránce práv, se k tomuto případu píše:"Prvním pochybením příslušných úřadů je, že kvůli svému paušálnímu přístupu odepřely EPS s odvoláním na ochranu obchodního tajemství i takové informace, které za obchodní tajemství v žádném případě považovat nelze. Jako dva nejkřiklavější příklady jsem uvedla bezpečnostní listy běžně dostupných látek (např. motorové nafty) a integrované povolení krajského úřadu na původní pásovou minihuť. To, že společnost označila i takovéto informace za obchodní tajemství, názorně ukazuje, že je nezbytné, aby úřad požadavky na ochranu obchodního tajemství vyslovené podnikatelem nepřejímal nekriticky, ale podrobil je vlastnímu zkoumání, jak to ostatně požaduje i Nejvyšší správní soud."

Zároveň se ve stanovisku dočteme, že část sporu byla řešena soudní cestou.

Vláda Petra Nečase skončila demisí předsedy vlády 17. června 2013 (do 10. července vládla v demisi). V červnu 2013 dle dat CVVM (.pdf) důvěřovalo kabinetu 18 % lidí. Sobotka tedy popisuje situaci z minulého roku korektně a jeho výrok je pravdivý.

Výrok navazuje na předchozí prohlášení Matěje Hollana a samotného Romana Onderky ohledně stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který se věnoval nastavení pravidel regulace hazardu obcemi. Toto stanovisko (.pdf) bylo ovšem vydáno již 1. září 2014, není tedy pravdou, že by jej Onderka měl k dispozici pouze týden ke dni vysílání pořadu (24. září 2014).

Studie Hazardní hraní v České republice a jeho dopady (.pdf) zařadila kvízomaty do nelegálního trhu s hazardními hrami (str. 12) a představila zároveň zároveň i mnohá doporučení pro řešení problémů souvisejících s hazardem (str. 8–10).

Členy širší pracovní skupiny studie přitom byli zástupci a zástupkyně Ministerstva financí i Matěj Hollan za občanské sdružení Brnění (str. 1–2). Ministerstvo se Sdružením tudíž opravdu spolupracovalo při řešení problému kvízomatů.

Zavedením tzv. kvízomatů mohou provozovatelé hracích přístrojů obcházet zákazy provozu hracích automatů (zprávu o tom podala např. ČT). Kvízomat nepracuje pouze na principu náhody, nýbrž hráči pokládá jednoduché otázky (např. “kolik je 1+1”). O snaze Ministerstva financí omezit provoz kvízomatů napsal Idnes.cz či Brněnský deník. Ministerstvo podle těchto zpráv na provozovatele automatů v Brně podalo několik žalob.

Václav Láska dlouhodobě, především od vstupu do Strany zelených, řeší téma korupce v české politice, kam mimo jiné patří také financování politických stran. Strana zelených se pak chystá podpořit zákon o financování politických stran, jehož spoluautorem byl právě Václav Láska už před vstupem do Strany zelených. Proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, v minulosti rozpočtová jednání s tripartitou probíhala velmi těsně před konečným schvalováním, ačkoliv se nejednalo doslova o tři dny. Ministr Babiš také začal diskutovat čtyři nikoliv pět měsíců před rozpočtovým "deadlinem".

V roce 2012 byla kolem rozpočtu z pera Nečasova kabinetu velká debata a závěrečná diskuze (na které odboráři však již reagovali na předem předložený návrh rozpočtu,) proběhla skutečně až v září, konkrétně však až 24. 9.

Také o rok dříve proběhla rozpočtová jednání večer 20. září. Stejně tak v roce 2010 a 2009 (.zip) proběhla v polovině září.

Andrej Babiš s tripartitou o rozpočtu diskutuje od začátku června tohoto roku, zprávu přinesla i ČTK prostřednictvím některých deníků, např. zde. Jedná se tedy o přibližně 4, nikoliv pět měsíců před předložením rozpočtu na schválení Sněmovnou.

Výrok Andreje Babiše tedy hodnotíme přes jisté nepřesnosti jako pravdivý s výhradou.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže publikoval dne 1. září 2014 stanovisko (.pdf) vztahující se k regulaci loterií a jiných podobných her obcemi, ve kterém těmto sděluje, že na základě § 19a (Dozor nad orgány veřejné správy) zákona č. 143/2001 Sb., zákon o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 56/10, jsou obce, které se pro regulaci loterií a jiných podobných her rozhodnou, povinny ke dni 1. ledna 2015 zveřejnit veškerá kritéria, na základě nichž budou na jejich území loterie a jiné podobné hry regulovány. V případě, že již obce přijaly vyhlášky, které jsou v rozporu s výše uvedeným paragrafem zákona a nálezem Ústavního soudu, tedy možné diskriminaci provozovatelů ze strany obcí vedoucí k možnému narušení hospodářské soutěže, jsou nuceny do stejného data zjednat nápravu.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Kandidátka na senátorku Jitka Seitlová se zavázala podpořit všechny návrhy Rekonstrukce státu (RS). Ve svých programových prioritách ale uvádí pouze některé z těchto návrhů.

RS předkládá devět zákonů, jimiž jsou "politika bez tajných sponzorů, majetková přiznání politiků, smlouvy na internetu, zrušení anonymních akcií, konec trafik ve státních firmách, odpolitizování státní správy, nezávislé vyšetřování korupce, zákony bez přílepků a rozšíření pravomocí NKÚ".

Ve volebním programu na oficiálním webu Jitky Seitlové těmto zákonům obsahově odpovídají pouze tři sliby, a "to boj proti korupci a všem právním předpisům, které pro korupci vytváří podmínky"(podle RS: nezávislé vyšetřování korupce),"transparentnost jednání a rozhodování o veřejných penězích a ve veřejné správě" (podle RS: politika bez tajných sponzorů), "posílení demokratických principů v politice i řízení státu, jako jsou limity financování volebních kampaní" (podle RS: majetková přiznání politiků).

Ostatní návrhy nejsou v jejím programovém prohlášení na webu explicitně zahrnuty nebo jsou vzhledem k ověřovanému tvrzení zavádějící (Heslo "budu prosazovat příznivější podmínky pro podnikání a zaměstnanost, stabilní daňový systém a přehledné právní prostředí" nelze chápat jako podnět ke zrušení anonymních akcií nebo konci trafik ve státních firmách). Výrok je proto hodnocen jako zavádějící.

Výrok hodnotíme na základě schváleného střednědobého rozpočtového výhledu (.xls) na roky 2015 a 2016.

Zde na kartě "Provozní výdaje" najdeme položku "Neinvestiční příspěvky a granty", která má následující vývoj:

Částky v tisících KčSkutečnost 2013 Schválený rozpočet 2014Upravený rozpočet 2014 po ZMO 1.3.Rozpočtový výhled 2015Rozpočtový výhled 2016 neinvestiční příspěvky a granty96 26584 10087 58379 79079 790

Z uvedených hodnot vyplývá, že rozpočet této kapitoly pro rok 2014 byl mírně navýšen oproti původnímu plánu, je to však stále méně než v roce 2013. Podle výhledu na roky 2015 a 2016 má částka dále klesat. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Přislíbené prostředky (87 milionů korun pro rok 2014) skutečně můžou pocházet z příjmů z loterií a hracích přístrojů, které jsou rozpočtovány na 103,5 milionu korun (viz karta "Příjmy").

Navíc nelze přímo spojovat grantovou politiku obce a příjmy z hazardu. Ty totiž jdou do obecního rozpočtu jako celku a nejsou vázány na konkrétní kapitolu. Je tedy spíše otázkou politické priority, na co tyto prostředky využít.

Vláda Petra Nečase předložila návrh zákona o státních úřednících krátce před svým pádem. B yl předložen dne 13. června 2013, tedy během funkčního období Petra Nečase jakožto premiéra.

Návrh však skutečně neprosadila, jeho projednávání bylo ukončeno s koncem volebního období v červenci 2013.

Dodáváme, že opozice nevyčítá Sobotkovi, že návrh předkládá během pěti měsíců, ale že je předkládán komplexní pozměňovací návrh a opozice nemá dostatek času se s ním seznámit.