Přehled ověřených výroků

Zákon č. 504/2012 Sb. o státním rozpočtu na rok 2013 (pdf, s.12)

Zákon č. 475/2013 Sb. o státním rozpočtu na rok 2014 (pdf, s.12)

Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti (Kč)

5 435 869 000

4 589 818 750

Výdaje na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (Kč)

3 713 000 000

3 600 000 000

Z výše uvedené tabulky je patrné, že rozpočtované výdaje jak na státní politiku zaměstnanosti, tak na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, byly pro rok 2014 oproti roku 2013 sníženy. Ve schváleném zákoně o státním rozpočtu na rok 2014 jsou u obou kapitol uvedené stejné částky jako v původním návrhu tohoto zákona. V průběhu projednávání zákona tedy nakonec nedošlo k přijetí žádných pozměňovacích návrhů.

Dle záznamu (.doc) z jednání Výboru pro sociální politiku, na kterém byla projednávána kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí státního rozpočtu na rok 2014 a které se konalo dne 11. prosince 2013, nevyjádřili zástupci ODS konkrétní výhrady ke snižování obou částek. Poslanec Beznoska z ODS z jednání stáhl svůj návrh a uvedl, že jej předloží až při jednání na plénu Poslanecké sněmovny. Uvedený návrh není možné dohledat.

Při projednávání návrhu státního rozpočtu na plénu ve druhém čtení navrhli prostřednictvím pozměňovacích návrhů (.pdf) celkem dva poslanci navýšení výdajů na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Byly podány dva identické pozměňovací návrhy na zvýšení kapitoly o 113 milionů korun. Oba návrhy pocházely od ODS, jmenovitě od poslanců Beznosky a Stanjury (viz příloha 2, s. 1, oddíl B/4 a s. 2 oddíl B/7 dokumentu). Pokud by došlo k jejich přijetí, zachovaly by se výdaje na tuto kapitolu ve stejné výši jako v roce 2013. První polovina výroku je tedy dle dostupných zdrojů pravdivá.

V případě kapitoly výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti byly podány celkem čtyři pozměňovací návrhy - poslanec Beznoska z ODS navrhl zvýšení výdajů na státní politiku zaměstnanosti o cca 310 milionů korun (viz příloha 2, s. 2, oddíl B/7 dokumentu), poslanec Stanjura (taktéž z ODS) přišel s identickým návrhem (viz příloha 2, s. 1, oddíl B/4), poslankyně Pecková za TOP09 s návrhem na zvýšení o cca 850 milionů korun (viz příloha 2, s. 4, oddíl B/12) a poslanec Radim Fiala za hnutí Úsvit navrhl zvýšení o 500 milionů korun (viz příloha 2, s. 6, oddíl B/22). Pokud by byl přijat návrh ODS, v kapitole by sice došlo k navýšení, ale konečná částka by nedosahovala úrovně z roku 2013.

Poslanci za ODS tedy skutečně jako jediní navrhovali zvýšení položky výdajů na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Navrhovali také zvýšení položky na aktivní politiku zaměstnanosti, v tomto případě ale nebyli jediní a jejich návrh nevyrovnával snížení oproti roku 2013. Proto hodnotíme výrok Lenky Kohoutové jako zavádějící.

Je pravdou, že ke svým dluhům se Ransdorf vyjádřil pro zmíněné médium v intencích jeho výroku.

Konkrétně uvedl: "Vím, že už dotazy o výši vašeho dluhu nemáte rád, ale mohl byste sdělit veřejnosti, aby bylo jasno, jaký v současnosti je?

Prodej bytu za dva a půl milionu korun znamená, že exekuce budou skončeny. Standardní úvěry, které mám, řádně splácím. Jejich současná výše je dohromady řádově pět milionů korun."

V době, kdy byl Josef Dobeš ministrem, skutečně došlo k pozastavení čerpání dotací z evropských fondů na operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Český rozhlas k tomu uvedl: „Komise odhalila například špatně zadané veřejné zakázky nebo nedostatečnou kontrolu utrácení evropských peněz. Ministerstvo školství v čele s Josefem Dobešem (VV) se hájí tím, že jde o projekty vypsané v letech 2008 až 2009, kdy úřad vedli jiní lidé. Audit ale nalezl největší chyby v kontrole výdajů. A kontrola se dělala především v roce 2011, kdy už úřadu šéfoval ministr Dobeš. Naopak nastavení evropských projektů, které provedlo předcházející vedení ministerstva, bylo správné.“Jednalo se tedy skutečně o pochybení ministra Dobeše. Čerpání dotací pak bylo během ministrování Petra Fialy v listopadu 2012 obnoveno, ale část dotací na vadné projekty nebyla Evropskou unií proplacena. Česká televize však zároveň poznamenala: „Ministerstvo školství ale o 762 milionů nepřijde, v rámci programu je bude moci využít v dalších letech.“ Petr Fiala rovněž uvedl: „Je téměř jisté, že nevyčerpáme celou částku. Bude to zhruba čtyři až pět miliard korun.Toto je odhad, který je docela realistický. Částka může být o něco nižší. Neznamená to ale, že o to přijde státní rozpočet.“

K problémům s čerpáním dotací se 6. května 2014 vyjádřil ministr školství Marcel Chládek: „U operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost pokud všechno dobře půjde, tak tam téměř nebude žádná ztráta.“ Navzdory tomu, že Petr Fiala během svého působení tvrdil, že se program Výzkum a vývoj pro inovace potýká jen se „standardními potížemi a funguje uspokojivě“, hrozí podle nynějšího ministra situace, kdy nebude vyčerpáno až deset miliard korun.

Vzhledem k problémům, které provázejí čerpání dotací v oblastech školství a výzkumu, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tématem se zabýval jak premiér, tak další poslanci z řad ODS i opoziční ČSSD. Celá kauza navíc vyústila v novelizaci občanského soudního řádu, Pospíšil tedy zavádí v tvrzení, že věc nikoho nezajímala.

Jiří Pospíšil hovoří o sporu rodičů o opatrovnictví dcery, v němž nejprve český soud přikázal poslat šestiletou dceru k jejímu otci do Portugalska (matka přitom tvrdila, že se jednalo o únos), nakonec pak portugalský soud přiřkl dceru zpět matce do Česka.

Jiří Pospíšil se v této době skutečně kauzou zabýval. Nepodařilo se nám sice dohledat, že by hovořil přímo o spojitosti tématu s Evropskou unií, nicméně vyjádřil se v podobném duchu, jak informovala ČTK a portál Novinky: "Jde o velmi složitou právní oblast, kde se střetáváme s mezinárodním prvkem, a ne každý soudce může být specialista na tuto oblast," uvedl ministr. Kontakt se soudem v zahraničí, který řeší stejný případ, bude zajišťovat styčný soudce." Změnu v této oblasti prosazoval i tehdejší ministr Nečas, změnu v rozhodování soudů prosazovaly např. i poslankyně Dundáčková a Čurdová.

K tomu, co Jiří Pospíšil v kauze "řešil", uvádí server E15, že bývalý ministr spravedlnosti zřídil pracovní skupinu, která měla problematiku mezinárodních únosů zhodnotit a navrhnout řešení. Členy byli dva soudci, právnička z Nadace Naše dítě a zástupce MPSV. Podle portálu Eprávo také v reakci na kauzu došlo z iniciativy Ministerstva spravedlnosti rovněž ke zřízení institutu styčného soudce pro haagskou Úmluvu o únosech dětí.

Pospíšil (resp. vláda) pak následně navrhl i novelu občanského soudního řádu, která.mj. řešila i zrychlení práce soudů v případech mezinárodních únosů dětí. Zákon byl pak Sněmovnou jednohlasně schválen (Jiří Pospíšil na hlasování přítomen nebyl) a následně vyhlášen jako zákon 218/2009 Sb. Není tedy pravdou, že by celá věc "nikoho moc nezajímala", výrok je proto zavádějící.

Ač se v roce 2013 poprvé od 90. let snížil státní dluh, konkrétně ke třetímu čtvrtletí 2013 byl dluh nižší o 14,2 mld. Kč oproti stavu na začátku roku 2013, celkově se za tento rok státní dluh zvýšil z 1 667,6 mld. Kč (rok 2012) na 1 683,3 mld. Kč. Přírůstek státního dluhu je však nejnižší od roku 1996.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, pokles proběhl pouze kvartálně, nikoliv za celý fiskální rok. Kvartálně navíc český dluh klesl i v minulosti, například 2004 jak ukazuje statistika Eurostatu.

Podrobněji se k tématu vyjadřuje například Ihned.

Při hodnocení tohoto výroku vycházíme z dat Eurostatu, který uvádí, že v únoru roku 2014 bylo v Evropské unii (všech 28 států) 25,920 milionů nezaměstnaných. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Česká republika vstoupila do Evropské unie k 1. květnu 2004. Je to tedy skutečně 10 let, co jsme v Evropské unii.

Se vstupem do EU akceptovala Česká republika i primární právo Evropské unie v celém jeho rozsahu, pokud nebyla v rámci přístupové smlouvy dojednána výjimka. Výjimku z povinnosti přijmout v nespecifikovaném časovém období euro si Česká republika nevyjednala, jak je patrné z přístupové smlouvy (.pdf) samotné nebo z kratšího dokumentu (.pdf) shrnujícího podstatné body smlouvy pro ČR, vypracovaného Ministerstvem zahraničních věcí.

Znění otázky v referendu bylo následující: "Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?" I otázka samotná tedy explicitně odkazuje na podmínky vyjednané v rámci smlouvy o přistoupení, a tedy i o závazku budoucího přijetí eura. Výrok Ivana Bartoše proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle serveru cleareurope.eu a textu Garetha Hardinga z dubna tohoto roku bylo v roce 2012 v Evropském parlamentu 113 akreditovaných žurnalistů pracujících pro německá média. Novější data se nám nepodařilo dohledat. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, skutečně jsou jednotlivé dávky v rámci kapitoly MPSV vypláceny z jednoho balíku (313), kterým ministerstvo disponuje.

Podíváme-li se na zmíněnou kapitolu 313 státního rozpočtu (.pdf, str. 18), tak je nepochybné, že jde o jednotný "balík peněz" pro celé Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Konkrétní situace ve svém výroku Lenka Kohoutová popisuje také korektně. Výplatu zmíněných podpor popisuje web ministerstva práce.

Co se týče "přelévání" do jiného zákona, není zcela jednoznačné, co má Lenka Kohoutová na mysli. Proto necháváme tuto část výroku bez hodnocení.

Dle tiskové zprávy úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad byly za období 2007 - 2013 nejúspěšnějšími z čerpaných programů právě regionální operační programy (ROP). Jedním z nich je například ROP Jihozápad, který patří v čerpání evropských fondů k těm nejúspěšnějším v ČR.

Nejproblematičtější programy, u kterých hrozí riziko největšího vrácení prostředků do rozpočtu EU, jsou dnes OP Životního prostředí (.pdf., s. 11) (program MŽP), OP Výzkum a vývoj pro inovace (.pdf., (program MŠMT) a OP Podnikání a inovace (.pdf, s. 7) (program MPO). Dle odhadů hrozí u OP Životního prostředí ztráta až 13 miliard korun, u OP Výzkum a vývoj pro inovace 7,5 miliard a u OP Podnikání a inovace 1,5 miliardy korun.