Přehled ověřených výroků

Výrok Martina Štěpánka je hodnocen jako pravdivý, neboť korektně popisuje nastavení programu sociální inkluze včetně tzv. sociální smlouvy a povinností, jež z ní vyplývají.

Principy zmíněné sociální smlouvy uvádí město Ostrava na svém webu.

" Vybraným rodinám, které mají trvalé bydliště ve vyloučené lokalitě v jednom z těchto obvodů (Moravská Ostrava a Přívoz, Mariánské Hory a Hulváky, Vítkovice, Radvanice a Bartovice), bude nabídnut podpis tzv. sociální smlouvy, která klientovi zajistí podporu města při řešení jeho pracovního uplatnění, získání dostatečné kvalifikace pro výkon povolání a řešení bytové problematiky. Principy sociální smlouvy, resp. povinnosti klienta lze shrnout v bodech následovně:1) Dodržení všech podmínek uvedených ve Smlouvě o podnájmu (poskytnutí bytu třetí osobě, dodržování veřejného pořádku, neohrožování veřejného zdraví, péče o společné prostory v místě bydliště a veřejná prostranství v bezprostřední blízkosti místa bydliště, apod.);
2) Intenzivní spolupráce s neziskovými organizacemi, které působí v rámci programu a účast na všech aktivitách směřujících k integraci a zlepšení kvality života;
3) Participace na aktivitách směřujících ke zlepšení pozice klienta i osob žijících s ním ve společné domácnosti na trhu práce, aktivní hledání pracovního uplatnění a svědomité plnění pracovních povinností v případě získání zaměstnání;
4) Zajištění pravidelné školní docházky dětí, participace rodičů na procesu vzdělávání jejich dětí (spolupráce rodičů se vzdělávacími institucemi, domácí příprava, apod.);
5) Dodržování harmonogramu povinných očkování u svých nezletilých dětí.
Nedodržení výše uvedeného je podnětem ke zrušení přidělení bytu a k zániku podnájmu. " Média již v minulosti informovala o tom, že byly z programu inkluze škrtnuty některé rodiny (resp. jednotlivci - přišli o byt), a to právě z důvodu, že v rozporu se smlouvou odmítly přijmout práci, která jim byla nabízena. Informovaly o tom jednak Novinky.cz (listopad 2013), jednak Moravskoslezský deník (červenec 2013).

Střednědobá fiskální strategie (pdf., kapitola 3.1.3.) vlády skutečně počítá s tím, že v dalších letech, tedy 2015 až 2017, se podaří udržet deficity v maximální výši 2,3 % HDP. Na konci tohoto období se dokonce předpokládá díky vyšší dynamice ekonomiky pokles na 1,7 %. Daný výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Na tiskové konferenci (video v článku) ČSSD nejprve premiér Sobotka řekl, že se budou legislativci z Úřadu vlády nadále na pracích podílet. Na to reagoval ministr Dienstbier slovy: „Já jsem za sebe řekl, že já se za této okolnosti nebudu účastnit dalších prací na služebním zákoně. Zejména se jedná o to, že požádám vládu, aby mě zbavila pověření k jednání s Evropskou komisí z hlediska naplnění tzv. ex ante kondicionality pro čerpání evropských fondů. Co se týče vládní legislativy – já musím říct, že vládní legislativa začala pracovat na služebním zákonu, resp. poskytla maximální podporu zejména na jaře v době, kdy ještě rezorty po nástupu nové vlády nepředkládaly rezortní návrhy zákonů a tedy vládní legislativa neměla tolik práce. (...) Musím říct, že vládní legislativa samozřejmě nemá takovou kapacitu jako měla na jaře, aby podporovala práce na služebním zákoně. (...) Jejich nadšení pro podporu jakýchkoliv dalších prací je samozřejmě velmi omezené. Ale hlavním důvodem je samozřejmě, že v podstatě v tuto chvíli je nulová kapacita na úrovni vládní legislativy, nulová kapacita na tuto podporu.“ Na to opět reagoval Sobotka: „Samozřejmě vládní legislativa se bude podílet. Tak jako na všech dalších úkolech se bude podílet taky na tomto úkolu.“

Nedá se tvrdit, že by na tiskové konferenci nedošlo k žádnému konfliktu. Mimo dosah mikrofonů měl poté podle Aktuálně.cz Sobotka Dienstbierovi říct: „Tady to nebudeme řešit.“

Již před touto konferencí se Dienstbier veřejně vyjádřil o dohodě mezi vládní koalicí a pravicovou opozicí na úpravách služebního zákona jako o "zprznění" (Lidovky.cz) původního návrhu, na čemž si trval (na dotaz Echo 24) i při své páteční tiskové konfenci na Úřadu vlády ČR. Konkrétně popsaly zmíněné lidovky.cz: "Dienstbier ve čtvrtek své rozhodnutí nepodílet se na dalších pracích na zákonu zdůvodnil tím, že "není ochoten za takovéto prznění kvalitního koaličního návrhu převzít zodpovědnost". Není prý schopen zaručit, že návrh splní podmínky osmadvacítky, a proto na příští schůzi vlády požádá o zproštění pověření ve věci s EU vyjednávat."

Na svém odpoledním pátečním brífinku po schůzce s premiérem již hovořil ministr po lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Dienstbier smířlivěji a řekl, že uvolnil dva ze svých podřízených, aby se podíleli na pozměňovacím návrhu služebního zákona.

Je tedy pravdou, že Jiří Dienstbier osobně již na přípravě komplexního pozměňovacího návrhu pokračovat nebude, což se však netýká legislativců z Úřadu vlády. Avšak tvrzení, že nedošlo k žádnému konfliktu, je dle našeho názoru zavádějící.

Veřejnoprávními médii v České republice jsou Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář. Všechna mají ze zákona svou radu, která je volena Poslaneckou sněmovnou.

Rada ČT – ta je volena Poslaneckou sněmovnou, jíž podávají návrhy (.pdf – zákon o ČT, § 4 bod 2) na kandidáty nejrůznější organizace a sdružení (tato praxe byla veřejně diskutována skrze to, zda nejde pouze o zástěrku, přes níž si politické strany dosadí do Rady ČT své nominanty).

Poslední volba proběhla 26. března, kdy bylo dovoleno 6 radních. Celou volbu popisuje Mediář.cz. Před touto volbou byli stávající radní na svých postech i před tím, než se Úsvit vůbec dostal do Poslanecké sněmovny, tudíž předchozí radní k tomuto hnutí nepatřili. Z nově zvolených členů je poměrně jasná profilace exposlankyně KSČM Levé či Vratislava Dostála z Deníku referendum (jenž má blízko k ČSSD). Z radních, kteří zůstali na svém postu, lze jmenovat také Josefa Pavlatu (bývalý dlouholetý senátor ODS). Politické pozadí volby popisuje server Idnes.cz.

Je tedy zřejmé, že někteří radní mají za sebou politickou minulost provázanou s některou konkrétní stranou, resp. jsou vnímáni jako příznivci nějaké strany/hnutí. Nicméně nejsme schopni korektně a autoritativně posoudit, jakou profilaci mají všichni z nich. I přes to výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť ani v jedné z rad není člověk, který by měl přímo blízko k hnutí Úsvit či Okamurovi.

Do Rady ČRo byli po volbách 2013 dovoleni 3 členové, 2 z nich (radní Dohnálková a Vejvoda –Mediář.cz) v březnu 2014 a Ivan Vodochodský (mimo jiné krajský zastupitel Královéhradeckého kraje za Koalici pro KH kraj) v květnu letošního roku.

Sedmičlenná Rada ČTK je dovolena v tomto složení, ani v ní není přímý zástupce hnutí Úsvit či jeho nominant.

V České republice bylo v roce 2013 prosázeno 123 miliard Kč, což je méně než v předchozím roce a takový trend bude zřejmě i pokračovat. Podle studie hazardních her v ČR (.pdf, str. 13) byly v roce 2007 s náskokem na prvním místě v sumě prosázených finančních prostředků výherní hrací přístroje. Na druhé příčce byly technické hry. Následné pořadí bylo: kurzové sázky, kasina a loterie.

Vymezení hazardu na zmíněné typy se poměrně výrazně kryje s výčtem Jaroslava Kubery, který jmenoval herny (provozovny výherních hracích přístrojů), Sportku (představitele loterií) a sportovní (kurzové) sázení. Přesto hodnotíme výrok jako pravdivý. Kromě jmenovaných typů Jaroslavem Kuberou se totiž na hazardu výrazně podílí i kasina a loterie (mimo Sportky).

Snaha o mírové řešení celé ukrajinské krize, dialog mezi znesvářenými stranami konfliktu a uzavření příměří na území Ukrajiny skutečně patří mezi dlouhodobé cíle Evropské unie. Potvrzuje to například prohlášení ze zvláštního jednání Evropské rady z letošního července (pdf., str.2).

Výsledkem schůzky Porošenka a Putina v Minsku bylo skutečně jednání obou prezidentů mezi čtyřma očima. Stalo se tak poprvé v historii.

Zákon o obcích ani zákon o volbách do zastupitelstev v obcích skutečně neobsahuje ustanovení, které by vítěznému uskupení dalo právo sestavit první návrh koalice. Stejně tak je tomu ale v případě vlády. V ČR sice existuje široce uznávaný úzus v tom smyslu, že první prezidentem jmenovaný premiér je z řad vítězné strany (na jeho návrh pak prezident zpravidla jmenuje i ostatní členy vlády,) žádné vymahatelné právo však vítězná strana nemá. Nedávná historie rovněž potvrzuje, že úzus není závazný.

Zákonný postup dle Ústavy je vymezen pouze takto: "(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.
(3) Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.
(4) Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavců 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny".

Vítězná strana tedy nemá zákonné právo navrhnout složení vládnoucí koalice, tím méně pak právo „stanovit další postup".

Petr Fiala reaguje na vyjádření premiéra, který v pořadu tvrdil, že nepřijetí služebního zákona by znamenalo zastavení evropských dotací od 1. ledna příštího roku.

Dle Dohody o partnerství (.pdf) odeslané dne 17. dubna 2014 na Evropskou komisi spadá přijetí zákona o státní službě do předběžné podmínky (ex ante kondicionalita) č. 11 Existence strategického politického rámce pro posílení účinnosti veřejné správy členských států, včetně reformy veřejné správy (.pdf, str. 70 a dále). Zmiňovaná dohoda však neobsahuje žádný závazný termín plnění.

Zároveň je nutné dodat, že se Komise vyjádřila, že v případě nesplnění podmínek přihlédne k hledisku proporcionality (v angličtině, str. 2):

"The commission will ensure proportionality in determining any potential consequences of non-fulfilment of the ex-ante conditionalities by taking into account the amounts of funds which could be affected."

Je tedy důvodné předpokládat, že nesplnění či (detailně obhájené) odložené plnění jedné z předběžných podmínek by nezapříčinilo úplné zastavení čerpání evropských fondů.

Toto potvrzuje také vyjádření 1. náměstka Ministerstva pro místní rozvoj Daniela Brauna, který uvedl: "Vážnější věc je služební zákon. Evropská komise nebude jeho absenci vázat na schválení či neschválení Dohody o partnerství. Bude ale chtít vidět průběžné verze zákona i prováděcí předpisy. Požaduje také záruky a závazky, že k jeho přijetí dojde v odpovídající podobě."

Dodejme ještě, že podle serveru Ihned, který získal vyjádření Martina Staška ze Zastoupení Evropské komise v ČR, "třebaže by měl být zákon přijat a uplatňován bez zbytečných odkladů, komise vždy zdůrazňovala, že urychlené přijetí zákona by nemělo být na úkor jeho kvality." Jinými slovy, Evropská komise na okamžité přijetí zákona "netlačí". Podle Staškova vyjádření má Česko čas dokonce až do konce roku 2016.

Ačkoliv je tedy daná kondicionalita v Dohodě o partnerství uvedena, fakticky se skutečně nejedná o nutnou podmínku pro čerpání evropských fondů. Výrok je tedy pravdivý.

Podle zákona (.pdf) č.128/2000 Sb. o obcích § 101/1: rada obce se schází ke svým schůzím podle potřeby, její schůze jsou neveřejné. Rada obce může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat dalšího člena zastupitelstva obce a jiné osoby.

Tomáš Hudeček byl do funkce primátora zvolen 20. června 2013. Údaje o hospodaření hlavního města Prahy jsou ve formě tzv. rozklikávacího rozpočtu s možností exportu do strojově čitelných formátů dostupné právě do roku 2013. Data pro současný návrh rozpočtu na rok 2014 a soubor rozpočtů hlavního města Prahy na tentýž rok jsou sice zveřejněna ve srovnatelném rozsahu, avšak výhradně formou jednotlivých souborů ve formátu .pdf. Ze zjištěných informací tedy vyplývá, že změna ve vedení magistrátu vedla i ke změně ve způsobu prezentace rozpočtu města.