Přehled ověřených výroků

Teplická KSČM ve svém volebním programu (ke stažení v .doc) uvádí, že je potřeba počet heren v Teplicích regulovat. Herny chtějí omezit především v okolí škol, v blízkosti kostelů a budov státní správy.

Na stránce Úsvitu věnované komunálním volbám není takováto informace k dispozici a doposud také nebyla zveřejněna statistika počtu kandidujících subjektů v jednotlivých obcích. Obrátili jsme se na regionálního manažera hnutí Úsvit a na základě jeho odpovědi níže hodnotíme výrok jako pravdivý:

"Mohu potvrdit, že hnutí Úsvit přímé demokracie staví ke dni 5.8.2014 k 16:00 napříč republikou samostatné, nebo koaliční kandidátky, jejichž celkový počet je 101 a dále máme na 4 kandidátkách jiných stran zastoupení našimi lidmi, jako lídry kandidátek. Přičemž samostatných kandidátek hnutí Úsvit je 87."

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Daný dokument sice neobsahuje jednoznačnou formulaci v tom smyslu, že by Roman Onderka chtěl hazard do města vracet, následující vývoj událostí ovšem k změkčení původní striktně zákazové vyhlášky skutečně směřoval.

Tento zápis (.docx) byl zveřejněn na stránkách Žít Brno. Datovaný je ke dni 5. března 2013, popisuje však jednání z 28. února 2013. Podepsán Ing. Radimem Jüttnerem.

V roce 2013 platila vyhláška zakazující hazard s výjimkou kasinových či živých her na území centrálních městských části jako je Brno-střed či Brno-Sever a Brno-Královo pole.

Zmiňovaný zápis tento stav komentuje slovy "Primátor si vyslechl problémy s dopady zákazové vyhlášky, na které upozornil dopis, a konstatoval, že je ochoten situaci vyřešit do konce června 2013. " či " Komise připraví návrh nové regulační OZV, která bude předložena ke schválení na červnové schůzi zastupitelstva. Je si jistý, že dokáže zajistit schválení." Dále nová vyhláška měla obsahovat "standardy (podobné obsahu Deklarací v jiných městech), přesně definovanou vizuální stránku vnějšího pláště provozoven, ale také jednoznačný zákaz provozu v konkrétních místech (centrum města, ulice se zvýšeným bezpečnostním rizikem-sociálně vyloučené skupiny obyvatelstva). Stále tvrdí, že mu nevadí kasina a překvapivě rychle pochopil, že pro udržení a zvýšení kvality jakýchkoliv provozoven potřebujeme co nejdelší investiční jistotu. Bližší podmínky primátor zatím nestanovil." Připomeňme ale, že s ohledem na platnou vyhlášku zmiňovanou výše, ale zákaz hazardu v sociálně vyloučených lokalitách (jsou na Brně-střed, Brně-sever, Králově poli) a v centru města (Brno-střed) platil.

Dále Matěj Hollan poskytl Demagog.CZ s odkazem na důvěrný zdroj další vyjádření Radima Juttnera ke zmiňované schůzce. V tom Juttner uvádí: "Na této schůzce (28. 2.) jsem primátorovi věci objasnil tak , jak jsem všem napsal včetně popisu jeho reakce. Výsledku – obnovení jednání s branží za účelem změny vyhlášky bylo dosaženo a rovněž se podařilo získat souhlas k vytvoření komise." Dále vyjádření obsahuje následující kroky hazardních zástupců: "Přítomní se shodli, že místo dosavadního vyjednávání bez výsledku by měl nastoupit tvrdší postup, který zahrnuje právní kroky vůči městu Brnu a konec sponzoringu brněnských sportovních či neziskových aktivit.. Sdružení SPELOS přislíbilo, že během následujícího týdne pošle ostatním asociacím právní dokument resp. dopis pro město Brno, který odstartuje tvrdší komunikaci." Na podzim roku 2013 pak brněnský magistrát skutečně jednání o hazardu znovu otevřel, informoval o tom např. Idnes. Libor Šťástka, starosta Brno-střed, k tomu uvedl: "Dle mého názoru je současný stav neúnosný a hazard musí být v co nejkratší době na území města, především v městské části Brno-střed, zcela zásadně omezen a zregulován - a to nejen 'na papíře'". Opět ovšem připomeňme, že vzhledem ke stávající vyhlášce by omezení na úkor úplného zákazu znamenal de facto změkčení postupu vůči hernám.

Rozhodnout o dalším postupu měli starostové jednotlivých městských částí. Ti se však ve většině části vyslovili pro zachování zákazu, který byl dokonce rozšířen. Pouze zmiňovaný Libor Šťástka požadoval zachování devíti kasin v MČ Brno-Střed. Podle zjištění české televize ale provozovny proklamované za kasina žádné živé hry vůbec neobsahovaly.Konečná vyhláška nakonec umožnila fungování dvou kasin.

Upozorňujeme, že vzhledem k neoficiální povaze dokumentu nemůžeme říci, zda schůzka skutečně proběhla tak, jak je popisována. Toto v komunikaci s Demagog.CZ přiznává i sám Hollan.

Hodnocení bylo změněno z původní hodnoty "zavádějící" na základě doplňujícíh informací, které Demagog.CZ dodal Matěj Hollan.

Pavel Žáček má v rámci senátních voleb podporu od Karla Schwarzenberga, dále však také od Konfederace politických vězňů v ČR, profesora politologie Michaela Krause či herce Oldřicha Navrátila a mnohých dalších. Co se pak týče podpory od politických stran, kromě zmíněné TOP 09 získal kandidát ODS ve druhém kole senátních voleb i podporu od Svobodných a ČSSD. Proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Úpravnu vody, fotbalový stadion a první etapu západního okruhu se Plzni skutečně podařilo vybudovat bez aféry. Martin Baxa však dále v rozhovoru doplnil, že skandálem měl na mysli korupci, netransparentnost nebo neefektivní vynakládání peněz. Nové divadlo se sice oproti plánu prodražilo, avšak i tak není spojováno s neefektivním financováním. To se však nedá říct o stavbě depa městské hromadné dopravy, které je kritizováno Bezpečnostní informační službou, Ministerstvem financí, Transparency International a vyšetřuje jej protikorupční policie.

V Plzni letos skutečně začalo fungovat nové depo městské dopravy. Na financování se podílela také plzeňská Škoda. Toto depo bylo bývalým ministrem financí Miroslavem Kalouskem označeno za zlodějinu. O tom, že ministerstvo považuje projekt za rizikový, mluvil v médiích opakovaně i Jan Zikl, ředitel odboru Financování územních rozpočtů a programové financování (rozhovor pro MF Dnes a pro Český rozhlas o měsíc později). Plzeňské depo se objevilo také ve výroční zprávě BIS (viz kapitola 3.2 Organizovaný zločin), jež uvádí: „Provází jej řada pochybností, mj. o finanční výhodnosti pro město Plzeň“. Od dubna letošního roku zakázku prošetřuje také protikorupční policie.

O zahájení modernizace úpravny vody v Plzni informoval server E15.cz. Modernizace začala v září 2013 a její ukončení je naplánováno na březen 2016. Tato zakázka nebyla během uplynulého roku spojena s žádnou aférou.

Vybudována byla také první etapa západního okruhu, která začala řidičům sloužit na začátku září letošního roku. Ani v tomto případě není evidována žádná větší kontroverze. Kritiku je možno slyšet z úst zástupců záchranné stanice zvířat – po nárazu do protihlukových stěn hynou stovky ptáků. Ani v případě západního okruhu však není evidována žádná větší kontroverze.

Se stavbou divadla se pojí spor města Plzeň se společnosti Hochtief. Ta požadovala doplacení čtyřiceti milionů nad rámec domluvené ceny. Zastupitelé však v listopadu 2013 odsouhlasili pouze navýšení o osmnáct milionů korun. Zaplacení celé požadované sumy navrhoval náměstek Petr Rund (ODS), který byl za investici odpovědný. V lednu 2014 došlo k odvolání Petra Runda, kdy pro jeho odvolání hlasovala i většina koaliční ČSSD. V ohrožení byl plánovaný termín otevření divadla. Město se však nakonec se společností Hochtief domluvilo na dostavbě a k obávanému nedodržení termínu nakonec nedošlo. Sporných 21,6 milionu však zaplaceno nebylo, a tak se ve vzduchu stále vznáší otázka, zda bude Hochtief tyto prostředky vymáhat soudní cestou.

Během končícího volebního období byl rovněž rekonstruován stadion ve Štruncových sadech. K této stavbě se také nepojí žádná kontroverzní kauza.

Na stránce Ministerstva vnitra je možno nalézt např. uzavřené smlouvy, k nalezení jsou po vyžádaní také informace o platech, odměnách a výsluhách. Z roku 2011 je dostupný dokumentMzdy policistů a hasičů (.pdf), z roku 2012 zase Vývoj platů příslušníků bezpečnostních sborů (. pdf).

V oficiálním programovém prohlášení vlády takovou dohodu nenajdeme. Mohlo k ní však dojít během jednání vlády za dobu jejího fungování. S žádostí o vyjádření jsme proto kontaktovali zbylé dvě koaliční strany − ANO 2011 a KDU-ČSL − a prozatím výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Do doby, než obdržíme vyjádření oslovených stran, můžeme konstatovat pouze následující: Ani v programovém prohlášení, ani v přiložené koaliční smlouvě není bod věnující se privatizaci státních a polostátních společností, který by byl zobecnitelný na všechny státní a polostátní společnosti nebo konkrétně Letiště Praha. Dodejme ale, že privatizace pražského letiště je de facto zapovězena předpisem č. 69/2010 Sb.

Jediná zmínka k tomuto tématu je v koaliční smlouvě (.pdf), která je jako příloha vládního programového prohlášení. Na straně 32 nalezneme bod: "Nebudeme privatizovat státní lesy."

Výrok Martina Zrzaveckého hodnotíme jako pravdivý. Dluh města Plzně skutečně činí 2,3 miliardy Kč a celková částka na účtech města mírně převyšuje zmíněné 2 miliardy Kč.

Dle Výroční zprávy města Plzně 2013 (.pdf, str. 30) činil celkový dluh města 2 298,2 mil. Kč, tedy téměř 2,3 miliardy Kč.

Současně se v Závěrečném účtu města Plzně za rok 2013 (.pdf, kap. 1.3) uvádí, že zůstatky finančních prostředků na účtech fondů města činily k 31. 12. 2013 téměř 1 957 tisíc Kč. Po převedení přebytků z hospodaření v příslušném roce se disponibilní zůstatky dostaly i na více než 2 miliardy Kč.

Studie Hazardní hraní v České republice a jeho dopady (.pdf) zařadila kvízomaty do nelegálního trhu s hazardními hrami (str. 12) a představila zároveň zároveň i mnohá doporučení pro řešení problémů souvisejících s hazardem (str. 8–10).

Členy širší pracovní skupiny studie přitom byli zástupci a zástupkyně Ministerstva financí i Matěj Hollan za občanské sdružení Brnění (str. 1–2). Ministerstvo se Sdružením tudíž opravdu spolupracovalo při řešení problému kvízomatů.

Zavedením tzv. kvízomatů mohou provozovatelé hracích přístrojů obcházet zákazy provozu hracích automatů (zprávu o tom podala např. ČT). Kvízomat nepracuje pouze na principu náhody, nýbrž hráči pokládá jednoduché otázky (např. “kolik je 1+1”). O snaze Ministerstva financí omezit provoz kvízomatů napsal Idnes.cz či Brněnský deník. Ministerstvo podle těchto zpráv na provozovatele automatů v Brně podalo několik žalob.

O tzv. "španělském modelu", za jehož poznáním se někteří ostravští politici vydali v roce 2011 do Madridu, informoval Moravskoslezský deník, který je na této cestě doprovázel. Autorka článku potvrzuje informaci o tom, že tímto způsobem v Madridu řeší situaci se sociálním vyloučením posledních třicet let. Počátky snah o odstranění slumů se datují do 80. let i podle článku Romea.cz.

Je tedy pravdou, že tzv. "španělský model" přinesl výsledky v boji proti sociálnímu vyloučení. Statistiky (.pdf, str. 12) organizace IRIS (která se na celém projektu podílela) dokládají, že první výsledky v přestěhovávání obyvatel ze slumů jsou datovány již od roku 1999. Postupně, jak je patrné z dat IRIS, roste počet integrovaných lidí. Není tedy pravdu, že by výsledky této činnosti byly záležitostí současnosti, jde o dlouhodobý trend, který je sledovatelný od roku 1999. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako zavádějící.