Byly to VV, které vyměnily policejního prezidenta, a po letech zametání se konečně začalo vyšetřovat. Byly to VV, které předložily nejtvrdší majetkové přiznání, které by platilo i zpětně. Byly to VV, které předložily novelu zákona o veřejných zakázkách. Byly to VV, které zrušily doživotní imunitu politiků, byly to VV, které předložily novelu o trestní odpovědnosti právnických osob.
Tato tvrzení uvedl Vít Bárta ve svém prohlášení ze dne 4. 10. 2013, jímž reagoval na obdržení anticeny od projektu Rekonstrukce státu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož všechna tvrzení v něm obsažená byla na základě veřejně dostupných informací ověřena jako pravdivá.
Věci veřejné, konkrétně jejich tehdejší předseda a ministr vnitra Radek John, skutečně vyměnily policejního prezidenta. Tím se stal Petr Lessy. Prezentace činnosti Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality za roky 2010 (.ppt), 2011 (.ppt) a 2012 (.ppt) dokládají, že počet obvinění za trestné činy, které jsou v gesci tohoto útvaru vyšetřujícího nejzávažnější formy korupce a hospodářské a finanční kriminality, skutečně vzrostl.
Počet osob stíhaných za korupční trestné činy:
2008
58
20096220109420111592012122
Návrh Věcí veřejných předložený Poslanecké sněmovně navrhoval uzákonění povinnosti uvést zpětně vývoj majetku od roku 1990 v tom případě, že si osoba pořizuje nemovitost dražší než 20 milionů anebo jinou věc za více než 5 milionů.
Poslankyně Věcí veřejných Kristýna Kočí a Karolína Peake opravdu předložily noveluzákona o veřejných zakázkách.
Poslankyně za Věci veřejné Kateřina Klasnová byla jednou z předkladatelů návrhu na změnu Ústavy České republiky, kterým se zrušila doživotní imunita členů Parlamentu. Klasnová také jménem předkladatelů vystupovala ve Sněmovně. Návrh však předkládali i zástupci dalších poslaneckých klubů. Návrh prošel Sněmovnou a poté i Senátem a 1. 6. 2013 nabyl účinnosti. Ve Sněmovně pro něj hlasovalo 10 poslanců Věcí Veřejných, jeden byl omluven. Výrok, že Věci Veřejné zrušily doživotní imunitu, lze považovat za poněkud chvástavý, protože pro návrh hlasovalo dalších 138 poslanců jiných stran, v jádru však není nepravdivý.
Skupina poslanců Věcí veřejných předložila v únoru 2013 návrh novely zákona o trestní odpovědnosti právnických osob.
Evropská unie doporučuje, abysme refinancovali ropné produkty ze státních hmotných rezerv. To je další projekt, který Slováci zrealizovali. A to se jednal o tom s panem ministrem Kažimírem slovenským.
Výrok musíme hodnotit jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo k tomuto tvrzení dohledat žádné potvrzující informace.
Mezní zdanění nejbohatších příjmových skupin ve Švédsku dosahuje 56 %.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle zdroje finance.cz kombinovaná (na místní i centrální úrovni dohromady) horní sazba daně z příjmu fyzických osob v roce 2013 činila ve Švédsku 56,6 %.
Policie je zpolitizována od doby, co přišel na Ministerstvo vnitra pan Langer. Ten zpolitizoval policii (...) Dosazováním do klíčových pozic samozřejmě lidi, který mu byli loajální, za odměny, za zvyšování různých osobních výhod, které pro ně byly. To znamená, do té doby policie neměla takové pravomoci nebo takové prostředky.
Ve vztahu k Ivanu Langerovi jakožto ministrovi vnitra se objevovaly různé indicie poukazující na jeho problematická rozhodnutí. Patří mezi ně například podezřelé zakázky na praní uniforem a IT služby či nezbavení policistů mlčenlivosti ohledně kauzy Krakatice. Tyto kauzy se však přímo netýkají personálních otázek spojených s Policií České republiky, které zmiňuje poslanec Ondráček.
Parametry personální politiky již má zrušení finanční policie, o kterém ministr Langer rozhodl brzy po svém nástupu do funkce. Spekulovalo se, že důvodem pro zrušení je paradoxně úspěšnost této složky police, což bylo politikům trnem v oku.
Velkou změnou byla Langerova reforma policie a s ní spojené změny příslušných zákonů. Dalším personálně-organizačním krokem byl návrh na zřízeníGenerální inspekce bezpečnostních sborů. Podezření však panovalo i u konkrétnějších personálních kroků, zmiňovalo se např. tzv. žabákování, kdy policista za podezřelých podmínek dosáhne povýšení a "přeskočí" tak obvyklý kariérní postup.
Nepodařilo se nám však dohledat veřejně dostupná data potvrzující zvyšování různých osobních výhod a odměn pro loajální lidi v klíčových pozicích. Dále si nejsme jisti, co poslanec Ondráček myslel poslední větou výroku, to jest o kterých pravomocích a prostředcích mluvil. Požádali jsme jej proto, zda by mohl svá tvrzení upřesnit a především doložit údaji, ze kterých vycházel. Na poslancovu odpověď prozatím čekáme.
Vladimír KEBLÚŠEK: Vy jste jeden z mála politiků, kteří se rozhodli odletět na olympiádu do Soči. Co bylo tím důvodem? Kritika směrem k Rusku sílí kvůli dodržování lidských práv. Zvažoval jste, že byste nakonec neodjel? Miloš ZEMAN: Jak jste přišel na to, že jsem jedním z mála politiků? Doporučuji ... Vladimír KEBLÚŠEK: Myslím tím českých politiků, protože z vlády tam míří jenom ministr školství. Miloš ZEMAN: No dobře, ale přečtěte si, přečtěte si seznam zahraničních hostů na olympiádě v Soči a zjistíte, že velká část, například západoevropských politiků, bude přítomna.
Hodnocení výroku jsme změnili z původní nepravdy na neověřitelné na základě podnětů našich čtenářů, za které děkujeme.
Ruská tisková agentura RIA-Novosti zveřejnila seznam hlav států, které se měly zúčastnit oficiálního zahájení her. Seznam hojně citovala světová média, agentura AP s odkazem na RIA-Novosti publikovalaobdobný seznam s dovětkem, že účast všech jmenovaných nebyla schopna verifikovat. Z dostupných zdrojů se nám podařilo zjistit, že ze státníků uvedených na seznamu se ceremoniálu nezúčastnil švédský král, který se do Soči chystá až později.
Z představitelů západoevropských států na tomto seznamu najdeme například nizozemského krále Willema-Alexandra spolu s premiérem Markem Ruttem, švýcarského prezidenta Didiera Burkhaltera, dánského korunního prince Fredericka, norskou premiérku Ernu Solbergovou, či premiéra Itálie Enrica Lettu.
Svoji neúčast naopak předem oznámili například Angela Merkelová či Joachim Gauck (z německých politiků však přislíbil účast ministr vnitra), François Hollande, David Cameron nebo Barack Obama.
Jedná se však o čelné představitele státu, zatímco Miloš Zeman hovoří o politicích obecně. Zda se skutečně zúčastnila velká část těch západoevropských nedokážeme na základě dostupných zdrojů posoudit. Nejasná je také definice „západní Evropy“, která se v různých zdrojích různí, necháme tedy čtenáře, ať si udělá představu sám.
...je jasné, že voliči rozdali karty tak, že ty strany, které teď vyjednávají, mají šanci zvolit, sestavit koalici, která má většinu a všechny tři strany, jsou to strany, které se výrazně vymezovaly vůči politice minulé vlády.
Je veřejně dohledatelné, že strany jednající o vládní koalici - tedy KDU-ČSL, ČSSD a ANO se vymezovaly (ať už skrze vyjádření svých vrcholných představitelů nebo pomocí petičních archů) proti zásadním reformním krokům vlády Petra Nečase - jako například byla důchodová reforma, projekt S-karet a nebo proti vládě jako takové.
Zde uvádíme příklady takových projevů u všech zmíněných subjektů či jejich představitelů:
KDU-ČSL
V srpnu 2012 se před Ministerstvem práce a sociálních věcí uskutečnil happening pořádaný společně KDU-ČSL a Národní radou zdravotně postižených. Na akci aktivně vystupoval místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek a zasazoval se o zrušení S-karet.
Lidovci také iniciovali petici proti schválení důchodové reformy, kterou považovali za nesolidární a bezohlednou. Tuto petici předali zástupci KDU-ČSL poslancům v sprnu 2012.
ČSSD
Sociální demokraté patřili k největším kritikům pravicové vlády a už téměř po roce fungování kabinetu Petra Nečase začali sbírat podpisy pod petici, která žádala jeho odstoupení. V únoru letošního roku pak ČSSD připravila ústavní stížnost proti projektu S-karet. Několikrát také sociální demokraté vyvolali hlasování o vyslovení nedůvěry vládě - například na začátku roku 2012 nebo v lednu 2013.
ANO
Andrej Babiš jako předseda hnutí ANO kritizoval vzáří 2012například Petra Nečase za jeho údajnou servilitu ke kmotrům a nejednotnou zahraniční politiku. Ve svých projevech v roce 2013 pak nadále opakoval, že jsou to hlavně velké strany - tedy ODS a ČSSD, které můžou za nefunkční stát. Pro hnutí ANO se už také vžila charakteristika tzv. protestní strany.
Jsme součástí Evropské unie, kde platí princip volného pohybu zboží.
Česká republika se stala členským státem Evropské unie 1. května 2004. Jedním z hlavních prvků společného vnitřního trhu EU je princip volného pohybu zboží.
Ustanovení o volném pohybu zboží upravují (.pdf, str.3) články 34–36 Smlouvy o fungování Evropské Unie.
Podívejte se, byl zabaven částečně ano dle Benešových dekretů, nicméně řád se tehdy odvolal a jak známo, byl nacisty rozpuštěn, několik řadových členů, seděli za nacistů, takže československý soud ještě v roce 47, nemýlím-li se, je od nařčení kolaborace osvobodil.
Po obsazení Československa a vytvoření Protektorátu došlo vzápětí i k pozastavení činnosti Řádu německých rytířů. Majetek byl podřízen říšsko – německé správě. Řád přestal za války fakticky existovat (.doc str. 3). Po vypuknutí druhé světové války byl řád pronásledován, řada jeho členů (zejména mužské větve) byla nacisty vězněna, popravena nebo zavražděna.
Po válce byl majetek řádu zabrán dekretem presidenta republiky č. 5, který se týká neplatnosti majetkových převodů na Německou říši a uvalení národní správy na německé a kolaborantské majetky. Ačkoliv nešlo o německou, ale nadnárodní, protinacisticky zaměřenou a nacisty pronásledovanou organizaci, československé (komunisty ovládané) ministerstvo zemědělství v roce 1946 vyhlásilo konfiskaci majetku řádu podle Benešových dekretů a následně ji provedlo.
V roce 1948 Nejvyšší správní soud nálezy ze dne 2. 2. 1948 a ze dne 17. 12. 1948, sp. zn. 690/46, o rozhodl o stížnosti Řádu německých rytířů a národní správy jeho statků v Bruntále na rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 19. 8. 1946 a opatření téhož ministerstva ze dne 30. 8. 1946 o převzetí zemědělského majetku.Stížnost národní správy byla odmítnuta a o stížnosti Řádu německých rytířů bylo rozhodnuto tak, že uvedené správní akty (konfiskace) byly zrušeny (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 1. 2009 sp. zn. II.ÚS 2904/08). Konfiskace prohlásil za neodůvodněné a nezákonné a vydal rozhodnutí, podle kterého náleží konfiskovaný majetek stále řádu. Komunistický převrat ale znemožnil převzetí majetku řádem.
Někteří členové řádu tedy byli za války uvězněni a řádu byla znemožněna činnost. Po válce jim byl na základě Benešových dekretů zkonfiskován majetek, roku 1948 však Nejvyšší správní soud rozhodl o neoprávněnosti konfiskace. S jedinou výhradou (soud rozhodl roku 1948, nikoliv 1947) tak hodnotíme výrok jako pravdivý.
Vězni, kteří pracují, jak tu bylo řečeno, tak ty teplé sprchy a to koupání mají. Takže to je další motivace k tomu, aby se snažili pracovat.
Na základě definice ve vyhlášce č. 345/1999 Sb., Řádu výkonu trestu odnětí svobody, a předchozí diskuse ve studiu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Vězenský řád v § 21 stanoví, že "koupání se odsouzeným umožní nejméně jednou týdně. Pokud to vyžaduje pracovní zařazení odsouzených nebo jiné okolnosti, umožní se koupání častěji."
Zároveň ve studiu potvrdil praxi generální ředitel Vězeňské služby ČR, který říká: "Samozřejmě zákon hovoří tak, že u odsouzených nebo odsouzení se musí koupat minimálně jedenkrát týdně, nicméně praxe je taková, že jak jsem říkal, že nám 65% odsouzených pracuje a odsouzení, kteří pracují, se například koupou denně, po každé práci. Rovněž po každé sportovní aktivitě, které mají odsouzení, se mohou vykoupat. Takže toto citujete pouze zákon a v praxi to je úplně jinak."
Já bych rád reagoval i na více bodů jeho vystoupení a začal bych tím nejednodušším, a to je celní unie mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Jeden z prvních činů po nástupu na Ministerstvo průmyslu a obchodu bylo to, že jsem spolupodepsal článek osmi ministrů pro Financial Times, který říkal, že naším zájmem je, aby tato dohoda o celní unii byla podepsána co nejdříve, takže já to jednoznačně podporuji, vláda to podporuje.
16. února tohoto roku se konala schůze mezi představiteli Evropské unie a Spojených států, jejímž předmětem bylo tzv. Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Jedná se o vytvoření celní unie mezi oběma ekonomickými velmocemi.
Schůzka se nesla ve všeobecném souhlasu s touto obchodní spoluprací, důkazem byl podpis pod článek pro Financial Times, který hovořil o prospěšnosti partnerství. Tento článek podepsalo osm evropských ministrů a španělský státní sekretář pro obchod. Jan Mládek, od 29.1.2014 ministr průmyslu a obchodu, se pod článek pro Financial Times o podpoře vytvoření celní unie EU se Spojenými státy spolupodepsal 18 dnů po svém jmenování. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
