Přehled ověřených výroků

Jednotný vnitřní trh Evropské unie znamená odstranění vnitřních tarifních omezení mezi členskými státy a stejně tak i postupné odstranění netarifních omezení.

Nejčastěji uplatňovanou formou netarifního opatření je preferování "domácích" firem před těmi zahraničními a to například prostřednictvím státních podpor (dotace, státní zakázky, daňové zvýhodnění, atd.). Přesto, že se Evropská unie snaží postupně omezovat i tyto netarifní bariéry, existuje možnost výjimek, kdy jsou pro daný členský stát netarifní omezení volného obchodu buď dočasně (podpora v důsledku přírodních katastrof), či trvale (ochrana kulturního bohatství) dovolena.

Výše popsané tedy znamená, že netarifní omezení nejsou namířena proti jednotlivým členským státům (například proti českým podnikatelům), ale jsou všeobecná. Není zcela přesné, že díky netarifním omezením nemohou čeští podnikatelé prodávat své zboží do Evropy, protože mohou, a stejně tak se tato problematická oblast netýká pouze českých podnikatelů, ale naopak všech podnikatelů v Evropské unii a problémem českých podnikatelů tak tedy může být spíše nedostatečná konkurenceschopnost, než bariéry v rámci vnitřního trhu EU.

Je tedy pravdou, že některá omezení stále přetrvávají a pro české podnikatele mohou být omezující. Existují však další překážky, např. nedostatečná konkurenceschopnost, nicméně výrok ministra financí je možno považovat za korektní.

Projev ministryně Marksové-Tominové se zaměřuje na podporu zaměstnavatelů v zaměstnávání mladých lidí do 30ti let.

Původní znění zákona o zaměstnanosti z roku 2004 skutečně v § 33 odst. 1 písm. b a c demonstrativně vyjmenovává podporu mladých lidí do 25 let a absolventů vysokých škol jako jedny z cílových skupin pro zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání.

Šlo o vládní návrhkoalice ČSSD - KDU-ČSL - Unie Svobody.

Ani první (.doc), ani druhá série (.doc) pozměňovacích návrhů tento paragraf nikterak nezasáhly. Není tedy jasné, jak by KSČM mohla do podoby zákona zasáhnout, ať už ve fázi jeho tvorby, nebo jeho projednávání. K žádné novele zákona roku 2004 nedošlo.

Navíc v závěrečném hlasování v Poslanecké sněmovně pro tento návrh zástupci KSČM nezvedli ani jednu ruku. Celý klub (až na pár výjimek) se zdržel hlasování.

Vládní novela č. 382/2008 druhé Topolánkovy vlády toto skutečně modifikovala na podporu osob do 20 let a zcela vyškrtla podporu absolventů. Stalo se tak ale 3 roky po vstoupení zákona v platnost. Klauzule samotná byla v platnosti více než čtyři roky.

Vzhledem k tomuto a skutečnosti, že nemáme doklad o tom, že by se na jejím zakomponování do zákona podílela KSČM, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Česká republika má podle metod měření rizika chudoby Eurostatu (.pdf) skutečně procentuálně nejnižší riziko chudoby (9,8 %) ze zemí EU. Nejvyšší míra rizika na hladině 22 % se vyskytuje ve Španělsku, Bulharsku a Rumunsku. Vyplývá to tak ze zprávy Eurostatu z roku 2012. Je nutné ovšem vzít úvahu relativitu chudoby v jednotlivých zemích, v nichž se hranice chudoby můžou výrazně lišit.

Hospodářské noviny vysvětlují relativní míru chudoby takto: „Relativní míra chudoby je způsob, jakým lze změřit míru ohrožení populace chudobou, vzhledem k ostatním zemím. Základním principem je stanovení hranice chudoby vůči příjmovému mediánu domácnosti. Dle metodiky Evropského statistického úřadu Eurostatu je jako kritérium chudoby stanoveno méně než 60 procent mediánu příjmu domácností."

Server finance.cz uvádí hodnoty hranice chudoby v různých zemích. Například v České republice je hranice chudoby 4 235 EUR za rok, zatímco například v Lucembursku činí hranice chudoby 19 400 EUR za rok.

Výrok s ohledem na relativitu metodiky výpočtu rizika chudoby hodnotíme jako pravdivý.

Předseda ODS Fiala uvádí částku 350 mld. Kč, která ve skutečnosti zahrnuje závazek ČR při vstupu do eurozóny, tedy zhruba 40 mld. Kč splaceného kapitálu, a následný podmíněný závazek 310 mld. Kč využitý pouze v případě potřeby. Tento podmíněný závazek s fungováním Evropského mechanismu stability (ESM) bezprostředně souvisí.

Jak uvádí oficiální stránky Rady EU, ESM vznikl „… za účelem podpory stability prostřednictvím řady nástrojů finanční pomoci členským státům ESM, které mají vážné finanční problémy nebo jim takové problémy hrozí.“

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako zavádějící, protože závazek 310 mld. Kč je pouze podmíněný a bude uplatněn v případě využití výpůjční kapacity ESM – viz „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“ (.pdf, str. 24).

Podle portálu Trading Economics míří skutečně 60 % německého exportu do zemí EU (40 % zboží a služeb je pak vyváženo do zemí eurozóny).

Stejný server pak uvádí za rok 2012 podíl německého exportu na HDP ve výši 51,79 % (stejný údaj uvádí např. i Světová banka). Jelikož se tedy Martinem Schulzem uváděný údaj o podílu vývozu na německé ekonomice výrazně odchyluje od skutečnosti, výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Podle údajů České národní banky (ČNB) je většina bank působících v České republice dceřinými společnostmi či pobočkami zahraničních bank. V současné době v České republice působí 23 bank, z nichž 8 je v českém státním či soukromém vlastnictví.

Celkovou strukturu bankovního trhu shrnuje tabulka níže.

Z 23 bank je tedy 8 bank v českém soukromém či státním vlastnictví, 12 bank spadá pod společnosti zemí eurozóny a pouze 3 banky spadají pod společnosti mimo eurozónu.

Z přehledu vyplývá, že většina českých bank je skutečně dceřinými bankami společností, které jsou v eurozóně. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Základním pilířem koncepce hospodaření v Lesích ČR je takzvaná Dřevěná kniha (.pdf). Počítá s každoročním vypisováním pětiletých veřejných zakázek na těžbu ve státních lesích, konat se mají vždy jen na pětině území. Tendry mají mít podobu takzvaných komplexních zakázek. Jejich vítězové mají provádět jak pěstební práce, tak dřevo těžit a dále jej i prodávat.

Vítězné firmy musí pak pětinu vytěženého dřeva dál nabídnout prostřednictvím burzy či aukcí, aby se dřevo dostalo i na menší zpracovatele.

20 % vytěženého dřeva je tedy prodáváno systémem aukcí, a proto výrok označujeme za pravdivý s výhradou.

Sazby pojistného na sociální pojištění se různí podle druhu činnosti, z kontextu však předpokládáme, že má Miroslav Kalousek na mysli odvody ze mzdy.

Ty jsou pro letošní rok 6,5 nebo 3,5 procenta (při účasti ve druhém pilíři důchodového spoření) za zaměstnance (strhává se z hrubé mzdy) a 25 % za zaměstnavatele.

V sazbě 25 % je zahrnut i příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,2 %) a nemocenské pojištění (2,3 %). Samotné důchodové pojištění pak je 21,5 % 6,5 % (případně 3,5 %), tedy 28 % ze mzdových nákladů.

Sanace soukromých bank byla jedním z prvků řešení hospodářské krize v některých zemích EU, ať již členů eurozóny (typicky - Irsko, Španělsko atd.), tak i nečlenů (Velká Británie, Dánsko a další). V České republice pak bankovní sektor výraznější problémy nezaznamenal.

Na základě dohledaných dat tedy hodnotíme výrok jako pravdivý, protože součástí řešení problémů bankovního sektoru v mnoha členských zemích EU byla skutečně i státní pomoc.

Vládla skutečně předložila do Parlamentu novelu zákona, která vrací valorizaci penzí na původní úroveň (o třetinu růstu mezd a o celou inflaci; opatřením Nečasovy vlády se v letech 2013 až 2015 měly důchody valorizovat pouze o jednu třetinu inflace, nikoliv o celou, jako tomu bylo dříve). Novela prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně.

Zároveň si ministryně Marksová-Tominová zajistila u ministra financí příslušné navýšení rozpočtu, počítá se se 7,1 miliardy korun.

Ministryně také podle médií jednala na tripartitě o převodu sociálních služeb na kraje.

Na základě výše uvedeného tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.