Žádáme, aby jeho (nově zaváděného referenda) platnost, nebyla vázaná počtem zúčastněných voličů, tak jako dnes u všech jiných typů voleb do Sněmovny, kraje, obce a Senátu.
Na základě vyjádření v tiskovém prohlášení vydaném hnutím Úsvit hodnotíme výrok jako pravdivý. V citovaném prohlášení je vyslovení důvěry vládě explicitně podmiňováno požadavkem na přijetí zákona o obecném referendu.
Funkční referendum je zde definováno jako takové,
„- jehož vyhlášení v praxi nebude znemožněno vysokým počtem podpisů potřebných pro iniciaci referenda nebo jinou formální kličkou - jeho platnost, tak jako dnes u všech jiných typů voleb do Sněmovny, kraje, obce a Senátu nebude vázaná počtem voličů - a otázky v referendu budou omezeny pouze jejich ústavností, kterou bude přezkoumávat Ústavní soud“.
Jelikož tedy Úsvit skutečně chce takové referendum, které bude platné bez ohledu na účast, je výrok hodnocen jako pravdivý.
Nejvíc mě vždycky dokáže překvapit, když mi někdo dává do úst něco, co jsem nikdy neřekl. Naopak, vždycky jsem patřil k lidem, ať už to bylo v komisi, ve vystoupeních v radě i v Evropským parlamentu, který říkali, že ti politici, který říkají, že asociační dohoda je o tom, buď Rusko, buď Moskva nebo Brusel, že to je falešná politika.
Štefan Füle odmítá tlak na Ukrajinu ohledně udržování vztahů zároveň s EU i s Ruskem, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Veřejně prohlašuje, že na Ukrajinu nesmí být vyvíjen tlak v souvislosti s podpisem asociační dohody s EU. Například v srpnu 2013 Füle prohlásil, že je možné, aby Ukrajina nadále udržovala vztahy s Ruskem. Podobně se vyjadřoval v projevu 11. října 2013 v Kyjevě, kde nazval tlaky spojené s podpisem asociační dohody mýtem. Snahu ukázat, že se nejedná čistě o geostrategickou dohodu, můžeme vyčíst i v projevu z 13. března 2013.
Štefan Füle ve svých projevech prezentuje snahu o přidružení Ukrajiny k EU, ale zároveň říká, ačkoliv ne vždy zcela explicitně, že není cílem Ukrajinu odtrhnout od jiných partnerů (například od Ruska).
Odbornou studii u renomovaného auditora z takzvané velké čtyřky si nechala udělat již Topolánkova vláda a při diskusích v Poslanecké sněmovně po pádu Topolánkovy vlády Poslanecká sněmovna si nechala zpracovat studii oponentní u jiného téhož renomovaného auditora. Došel k naprosto stejné částce. To znamená, je tady studie, kterou si nechala zpracovat Vláda České republiky, je tady studie, kterou si nechala zpracovat Poslanecká sněmovna za doby Fischerovy vlády a obě dvě studie došly k téměř stejné částce a plus mínus desetitisíce.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako nepravdivý. Je sice pravda, že byly zpracovány dvě studie ocenění církevního majetku, přičemž výsledná částka první studie byla následně prověřena a potvrzena druhou studií, avšak první studii nezpracoval auditor z Velké čtyřky a druhá nebyla vyžádána za doby Fischerovy vlády.
V roce 2007 (pdf., str. 7) byla vypracována Církevní komisí první studie ocenění majetku, který by měl být navrácen církvi. Studie byla zpracována na základě řady podkladů, včetně materiálů poskytnutých Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky a podkladů církví a náboženských společností. Výsledky byly následně schváleny vládní a expertní komisí, v níž zasedali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva zemědělství a Ministerstva financí. Podrobná metodika ocenění je zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva kultury. Výsledný majetkový nárok vycházející z této studie byl vyčíslen na 134 miliard Kč.
V roce 2008 byla provedena druhá studie na žádost sněmovní komise, jejímž cílem byla kontrola podkladů a metodiky studie z roku 2007. Tuto kontrolu a následné potvrzení provedla mezinárodní poradenská firma Ernst & Young, která je součástí tzv. Velké čtyřky auditorských firem. V této době však byla u moci stále ještě druhá Topolánkova vláda.
Tak já jsem se přirozeně ptal prezidenta republiky na ten další časový harmonogram a dostalo se mi ujištění, koneckonců to potvrdilo i veřejné vystoupení prezidenta republiky, že vláda bude jmenována do konce tohoto měsíce.
Výrok premiéra Bohuslava Sobotky hodnotíme na základě informací z médií jako pravdivý.
Prezident Miloš Zeman se vyjádřil pro zpravodajskou agenturu reuters (český přepis rozhovoru dostupný z článku ČT zde (.doc)) v tom smyslu, že jmenování nové vlády do konce ledna je velmi realistický předpoklad. Ačkoliv toto vyjádření prezidenta nelze brát jako definitivní ujištění, je pravděpodobné, že prezident vládu do konce tohoto měsíce jmenuje.
Já jenom řeknu jednu větu. Já jsem v poslanecké lavici neseděl (v předchozích volebních obdobích, pozn. Demagog.CZ).
Na základě informací ze serveru nasipolitici.cz tento výrok hodnotíme jako pravdivý.
Politická kariéra Miloše Vystrčila započala v roce 1991 vstupem do Občanské demokratické strany. Od té doby vystřídal řadu politických pozic od městského či krajského zastupitele, přes starostu města Telč, hejtmana kraje Vysočina, až po senátora, kterým byl zvolen v roce 2010.
Václav MORAVEC: Návrh státního rozpočtu na příští rok přitom počítá s tím, že dojde k navýšení počtu policistů ze současných 39 na 40 tisíc. Už jste, pane ministře, dohodnuti s policejním prezidentem, ve kterých momentech výkonu přímé služby bude posíleno, navýšeno těch tisíc policistů? Martin PECINA: Ano. Pan policejní prezident za mnou byl s návrhem, já jsem ho schválil. Ta představa je taková, že z té tisícovky půjde zhruba 925, tuším, policistů do výkonu, do krajů, (...) A zhruba 75 policistů zůstane na centrále, to znamená na Policejním prezidiu a celorepublikových útvarech a z toho zhruba polovina jde na ochranku, protože ochranná služba potřebuje přidat lidi, ne na ochranu ústavních činitelů, ale na ochranu budov...
Na základě schváleného usnesení Vlády ČR by se měl počet policistů v roce 2014 navýšit na 40 272 z letošního stavu 38 996 tabulkových míst. Toto navýšení bylo dohodnuto v červenci na schůzce ministra Peciny s policejním prezidentem Červíčkem. Ten také uváděl, že z navýšení stavu by se měla těšit hlavně „konkrétní obvodní oddělení, konkrétní kriminálky, kde považujeme situaci za nejvíce rizikovou“.
Také ministr Pecina navrhoval„aby se zvedly početní stavy hlavně u pořádkové a dopravní policie v problematických lokalitách na Ostravsku a na severu Čech“. 272 lidí by podle něj mělo zamířit do policejních škol.
Policejní prezidium na náš dotaz ohledně budoucího rozdělení nových tabulkových míst odpovídá „Plánované navýšení počtu policistů avizované ze strany ministra vnitra nebudeme v tuto chvíli komentovat, protože není ještě zcela zřejmé, zda, kam a v jakém počtu budou tyto posily určeny…“
Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsme schopni potvrdit fakta, která ve svém prohlášení ministr vnitra uvádí.
Václav MORAVEC: A má Evropská unie připravenu finanční pomoc, významnou finanční pomoc, kterou by po těch krvavých bojích, a teď se nebavme o pomoci, kterou jste nabízeli v rámci asociační dohody na podzim, k níž Ukrajina v čele s Janukovyčem nepřistoupili, máte teď aktuální balík finanční pomoci pro Ukrajinu? Štefan FÜLE: Máme, a když jsme se bavili o tom balíku před podpisem asociační dohody nebo před plánovaným podpisem, tak jsme už tehdy jasně říkali, že ta pomoc není nutně navázána na podpis asociační dohody. Plnění asociační dohody by samozřejmě ještě možnosti toho balíku dál rozšířily, ale já jsem mimochodem tuhletu tezi asi před 3 týdny znovu opakoval ukrajinskému vedení, že pokud jde o pomoc z naší strany, společně s měnovým fondem, dalšími mezinárodními finančními institucemi, i dalšími třetími státy, jsme připraveni poskytnout.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací z dokumentů Evropské unie (asociační dohoda a tzv. asociační agenda) a zpravodajských článků. Konkrétní slova Štefana Füleho ukrajinskému vedení jsme nenalezli, nicméně dohledané informace odpovídají pozici, kterou eurokomisař zmiňuje. Předchozí finanční pomoc, o níž hovoří Štefan Füle, je zmíněna obecně například v aktualizované verzi EU-ukrajinské asociační agendě (.pdf, angl.) z 24. června 2013 (původní z roku 2009), stejně jako v samotné asociační dohodě (.pdf, angl., články 453–459) pod titulem VI. Finanční spolupráce s ustanoveními proti podvodům.
Současnou situaci objasňují slova některých představitelů Evropské unie, například vysoké představitelky evropské diplomacie Catherine Ashtonové, která již na počátku února informovala o jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy ohledně krátkodobé finanční podpory Ukrajině. O konkrétní částce se zatím nemluví, podle ukrajinského opozičního lídra Arsenije Jaceňuka by minimální částka na stabilizaci měla být 15 mld. dolarů – ta byla původně přislíbena Ruskem. Do týdne (podle zprávy Libora Roučka z 24. února 2014) by pak měla Ukrajina na záchranu před bankrotem získat 4 mld. dolarů.
Podle ukrajinského ministra financí Jurije Kolobova musí získat na letošní a příští rok zahraniční pomoc ve výši 35 mld. dolarů. Údajně již požádal zahraniční partnery. Zmiňuje USA, Polsko a v souvislosti s možnou dárcovskou konferencí i další aktéry. Olivier Bailly, mluvčí Evropské komise, zmínil jako možné partnery také organizace Mezinárodní měnový fond, Evropskou investiční banku nebo Evropskou banku pro obnovu a rozvoj. Pomoc však bude pravděpodobně navázána na ekonomické reformy. EU chce také s finanční pomocí počkat na ustanovení nové ukrajinské vlády.
Ukrajina také již dříve finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu dostávala. Ten však kvůli neplnění podmínek dohodnutých mezi těmito dvěma aktéry finanční pomoc v celkové výši 15 mld. dolarů následně pozastavil.
Michaela JÍLKOVÁ: (...)Největší ohlas jaksi vyvolalo to, že vy navrhujete například, že za televizi, rádio ředitel stanoví poplatek. David RATH: To už je ale dnes. Michaela JÍLKOVÁ: No to tady navrhujete. Ale není to s poplatkem. David RATH: To je samozřejmě i zpoplatněno.
Na základě vyjádření Vězeňské služby ČR hodnotíme výrok jako zavádějící.
David Rath v novele zákona o výkonu vazby skutečně navrhuje zpoplatnění televizních a radiových přijímačů, respektive zde (.pdf, strana 4) uvádí, že:&
"Ředitel věznice může za připojení do elektrické sítě stanovit denní poplatek odpovídající denní spotřebě elektrické energie."
V současném zákoně (§ 17) je pak uvedeno toto:
"Pokud jsou pro to ve věznici podmínky, může ředitel věznice povolit připojení radiopřijímačů a televizorů na elektrickou síť."
Nevohoří se zde tedy o zpoplatnění, ale pouze o tom, že ředitel může a nemusí připojení na elektrickou síť povolit.
Vyjádření Vězeňské služby ČR zní takto: „Ve věznicích se umožňuje používat vlastní radiopřijímač napájený z vlastního zdroje po provedení kontroly technických parametrů ke zjištění, zda nebylo instalováno nežádoucí zařízení. O ponechání jiných věcí rozhoduje ředitel věznice nebo jím pověřený zaměstnanec vězeňské služby. Jedná-li se o elektrospotřebiče s příkonem vyšším než 100 W, ředitel věznice uzavře s odsouzeným písemnou dohodu o úhradě paušální náhrady za spotřebu elektřiny."
Z vyjádření vyplývá, že rozhodování o elektrických spotřebičích je výrazně v rukou jednotlivých věznic. Běžnou praxí je používání rádia, rozhodování o dalších spotřebičích je pak na řediteli, či jiném zaměstnanci věznice. Poplatky jsou zavedeny povinně pouze za odběr energie u spotřebičů nad 100 W a výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.
My jsme jednali ve Varšavě s Poláky o tom, že by se lépe propojily plynová potrubí mezi Českou republikou a Polskem, protože Poláci staví ve Svinoústí terminál na zkapalněný zemní plyn, který by byl zřejmě dovážen z Alžírska a Kataru, a pak by eventuálně mohla mít, když se samozřejmě posílí ty spoje, Česká republika přístup k tomuhle alternativnímu zdroji.
Dne 5. března 2014 jednal předseda vlády Bohuslav Sobotka s polským premiérem Tuskem. Kromě jednání o česko-polské spolupráci v rámci Visegrádské čtyřky, bylo na programu také jednání o propojení energetického trhu. Dle slov Bohuslava Sobotky ČR dlouhodobě participuje na projektech, které mají zajistit energetickou nezávislost. V minulosti došlo k otevření prvního propojení plynovodu mezi Polskem a ČR. Na jednání 5. března Bohuslav Sobotka mimo jiné také diskutoval o tom, aby došlo k zintenzivnění práce na výstavbě druhého propojení. Premiér rovněž uvedl, že se v Polsku staví terminál, který by měl mít možnost přijímat velké zásilky zkapalněného plynu.
V květnu 2009 podepsal (.pdf, str. 55) polský prezident Lech Kaczyński zákon upravující výstavbu terminálu LNG v polském Svinoústí. Producentským zemím, které budou transportovat zkapalněný plyn do Polska, dominuje Katar (.pdf, str. 55). Regionální propojení přenosových soustav je tak prvním krokem, jak může ČR v budoucnu prostřednictvím LNG terminálu snížit svou závislost na ruském plynu (.pdf, str. 40).
Tak možná víte, že já jsem lékař a zabýval jsem se hlavně zdravotnictvím. Tudíž skutečně já nemohu suplovat justici a to, že pan ministr Pospíšil kašlal na vězeňství a nezavedl ani domácí vězení a hlídací náramky.
MUDr. David Rath byl poslancem dvě volební období, v letech 2006 až 2010 a ve zkráceném období 2010 až 2013. Po celou tuto dobu působil ve výboru pro zdravotnictví, od 13. 9. 2006 do 31. 3. 2009 byl dokonce jeho předsedou. Působil také jako ministr zdravotnictví ve vládě Jiřího Paroubka.
Ohledně domácího vězení však nemá David Rath pravdu, institut domácího vězení je v trestním zákoníku od začátku roku 2010, není však příliš využíván právě kvůli nedostupnosti hlídacích náramků. Na ty byl v roce 2010 vypsán tendr a v roce 2012 byl dokonce spuštěn zkušební projekt. Od května 2013 pak měly být náramky uvedeny do provozu. Projekt byl však po nečekané lednové amnestii prezidenta republiky zastaven.
Možnost domácho vězení jako alternativního trestu tedy existuje, avšak není příliš využívána kvůli nedostupnosti elektronických náramků. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.
