Přehled ověřených výroků

Výrok pochází z relace Hyde Park, odvysíláno 16. 1. 2014 (čas 47:40).

Co se týče poslaneckých a ministerských platů, jejich souběh vylučuje zákon č. 236/1995 Sb. v §34 odstavci druhém, kde stojí, že „přisoučasném výkonu dvou funkcí představitele náleží představiteli plat stanovený tímto zákonem, který je vyšší." V souladu s §3a tohoto zákona činí platová základna pro výpočet platů představitelů v letech 2011-2014 51 731,- Kč. Nejvyšší možný plat poslance či senátora (v případě, že zastává funkci předsedy komory) se dle §8 písm. f téhož zákona vypočítává koeficientem 1,82 z platového základu, zatímco řadovému ministru pak podle §11 písm. a koeficientem 2,06. Poslanec-ministr tedy pobírá pouze ministerský plat.

Funkci hejtmana však upravuje Zákon o krajích, který ale rovněž nevylučuje platové ohodnocení hejtmana v případě souběžného výkonu jiné veřejné funkce. Jeho plat upravuje nařízení vlády, které na toto téma také mlčí. Není tedy důvod, aby hejtman nemohl zároveň pobírat další plat.

Proto potvrzujeme výrok Jana Hamáčka jako pravdivý.

O návrhu tzv. Nového občanského zákoníka (NOZ) se skutečně jednalo i v době, kdy KDU-ČSL měla zastoupení v Senátu ČR, jak je uvedeno na stránkách vlády ČR věnovaných této tematice.

Projednávání finálního návrhu proběhlo v roce 2011, kdy došlo v únoru k vypořádání došlých připomínek, v dubnu byl návrh předložen Legislativnímu výboru vlády ČR a v květnu následně schválen vládou ČR a poté zaslán do Poslanecké sněmovny jako sněmovní tisk č. 362.

V této době byla KDU-ČSL zastoupena v Senátu ČR třemi senátory, Ing. Stanislavem Juránkem (mandát 23.10.2010 - 23.10.2016) a Ing. Petrem ŠIlarem (mandát 23.10.2010 - 23.10.2016) a Jiřím Čunkem (mandát 20.10.2012 - 20.10.2018).

Je také pravdou, že byly projednávány pozměňovací návrhy k NOZ zpracované jako tisk 362/3 ve druhém čtení.

V listopadu 2013 se také shodli lídři ČSSD, ANO a KDU-ČSL na tom, že je třeba podpořit přijetí zákonných opatření vlády v demisi k tomu, aby začal od ledna 2014 platit nový občanský zákoník.

Na základě dostupných informací proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na základě informací dostupných z médií hodnotíme výrok Zdeňka Žáka jako zavádějící.

Ředitelství silnic a dálnic vyjednalo s provozovatelem elektronického mýtného firmou Kapsch výrazně lepší cenu než doposud, a to 237 korun namísto 1400 korun za jednu palubní jednotku OBU (jednotka určená k placení elektronického mýtného). Tedy nikoliv 293 kč, jak uvádí ministr v demisi Zdeněk Žák.

Jedná se přitom o sumu, kterou český stát každoročně proplácí firmě Kapsch výměnou za to, že firma jednotky udržuje v mýtném systému plně funkční. Nižší cena se týká pouze nových jednotek OBU (cca 143 tisíc kusů), které do systému přibyly za poslední dva roky a jsou nadbytečné oproti původně nasmlouvanému množství. Nejedná se tedy o nově vyjednanou cenu za všechny jednotky v oběhu, nýbrž pouze za menšinu přespočetných, které jsou málo využívané, avšak musí být připraveny k provozu. Za většinu původních jednotek (530 tisíc) se platí stará cena 1400 Kč vyjednaná za ministra Aleše Řebíčka.

Ve svém tiskovém prohlášení hnutí Úsvit říká, že oslovilo vládní strany ohledně jejich názoru na jednu z programových priorit hnutí, obecné referendum. Ze tří vládních stran jim na tento dotaz odpovědělo pouze ANO 2011, a proto se hnutí rozhodlo vládu nepodpořit.

Komunistická strana Kypru je nejsilnější komunistickou stranou v Evropě, komunisté stáli v čele kyperské vlády mezi lety 2008 - 2012. V roce 2006 získali 31,1 % hlasů, v roce 2011 32,7 %.

Ve volbách v roce 2012 získali řečtí komunisté v květnu 8,5 %, v červnu pak 4,5 %. Komunisté v Itálii (.pdf, str. 13) byli součástí levostředové koalice Olivovníku.

Výrok prezidenta Miloše Zemana hodnotíme na základě informací dostupných z médií jako pravdivý.

Miloš Zeman během prezidentské kampaně přislíbil na Hradě symbolicky vyvěsit vlajku Evropské unie v případě svého vítězství ve volbách. Své stanovisko později zopakoval několik dní po svém zvolení, když v rozhovoru pro Právo vyslovil přání vyvěsit vlajku společně s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem.

Akt vyvěšování vlajky se konal začátkem dubna a přímo proti němu protestovalo několik skupin odpůrců, mj. představitelé neparlamentních stran Suverenita a Strany svobodných občanů.

Není pravdou, že by Barrosova komise neudělala v otázce zjednodušení byrokracie nic. V r. 2007 byla založena expertní skupina zabývající se administrativní zátěží v čele s Edmundem Stoiberem. Skupina měla za úkol ve spolupráci s Komisí snížit administrativní zátěž. Cílem programu bylo snížit administrativní zátěž v oblasti podnikání o 25 % do r. 2012 a dle dostupných informací se jej podařilo naplnit.

Ve finanční oblasti byl dále také navržen např. program (.pdf) simplifikace pro víceletý finanční rámec 2014–2020. V r. 2013 byla také představena iniciativa REFIT, která má řešit zbytečnou administrativní a legislativní zátěž pro občany i podniky. Na základě výše zmíněných iniciativ Barrosovy komise tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Prohlášení předsedy Evropské komise J. M. Barrosa z r. 2004, ve kterém by sliboval redukci byrokracie EU, se nám dohledat nepodařilo. Nicméně nevylučujeme, že může existovat.

Jeho projev (.doc) před Evropským parlamentem z r. 2004 při příležitosti schvalování nové Komise žádné zmínky o byrokracii neobsahoval. Priority stanovené Haagským programem z r. 2005 otázku byrokracie rovněž nezahrnují. Zmínku o zjednodušení legislativy a administrativy se nám však podařilo nalézt v pracovním programu Komise pro rok 2005 (.pdf, s. 10–12).

Na základě níže předložených informací hodnotíme výrok Jiřího Dienstbiera jako pravdivý. V Okamurově návrhu figuruje tzv. péče řádného hospodáře, která ovšem představuje nižší úroveň, než jaká je v současné právní úpravě požadována.

V tomto případě Jiří Dienstbier hovoří o návrhu (.pdf) na změnu v zákoně č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, a v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který podal Tomio Okamura a další poslanci. Dle tohoto návrhu (str. 1) by zástupci státu a zástupci územních samosprávných celků měli jednat se svěřeným majetkem s péčí řádného hospodáře. Jak je ale uvedeno ve stanovisku vlády k tomuto návrhu (.pdf), v současné právní úpravě je v případě hospodaření s majetkem vyžadována vyšší míra odbornosti, než jakou navrhuje Okamura (str. 1).

V zákoně 219/2000 Sb. je v § 47 uvedeno následující: " Fyzické osoby, které z titulu svých funkcí nebo pracovního zařazení v organizačních složkách anebo z titulu pověření vykonávat jménem státu jeho práva akcionáře činí právní a jiné úkony týkající se majetku a plní další úkoly stanovené tímto zákonem, jsou povinny provádět tuto činnost s odbornou péčí a postupovat podle tohoto zákona, dalších právních předpisů a vnitřních předpisů, jimiž se hospodaření a nakládání s majetkem, popřípadě jeho správa řídí ". Je tedy nutná odborná péče.

O péči řádného hospodáře hovoří Nový občanský zákoník v § 159 následovně: " Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky ". Péče řádného hospodáře sice není přesně popsána, ale obecně se má za to (stanovisko vlády ji tak pojímá – str. 2), že vyžaduje znalosti informovaného laika. Díky této navrhované úpravě by tedy místo odborných znalostí stačily znalosti řádově nižší.

Pravomoci prezidenta, o nichž mluví Miloš Zeman, upravují v Ústavě České republiky články 62 a 64. Na základě jejich obsahu je pak jeho výrok hodnocen jako pravdivý.

Prezidentovi skutečně Ústava ČR umožňuje projednávat s členy vlády otázky patřící do jejich působnosti, což by se dalo jinak označit jazykem Miloše Zemana za "pravidelné konzultování".

Čl. 62
Prezident republiky
a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
...

Čl. 64
...
(2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.

Premiér Bohuslav Sobotka sdělil (video, 0:06 min.) na brífinku, jenž se konal po jednání ÚVV ČSSD dne 8. února 2014, že Jan Keller získal na zasedání ÚVV ČSSD 136 ze 147 odevzdaných hlasů delegátů Ústředního výboru, což představuje 92% důvěru.