Přehled ověřených výroků

Finanční správa zveřejňuje na webu pouze roční statistiky, poslední dostupná čísla jsou tedy z konce roku 2012, tehdy se jednalo o necelých 135 miliard. Na přímý dotaz potvrdilo Generální finanční ředitelství, že k 31. říjnu 2013 činila tato částka 141 572 milionů korun.

Pohledávky České správy sociálního zabezpečení jsou pak zveřejňovány čtvrtletně, poslední dostupný údaj k 30. září jsou necelé 64 miliardy korun, dohromady s nedoplatky na daních se tedy skutečně jedná o více než 200 miliard korun.

Údaje o dovozu najdeme na stránkách Českého statistického úřadu, jsou založeny na výkazech Intrastat, tedy pochází přímo od firem. Podle této evidence byla hodnota dovozu v roce 2012 více než 2,7 bilionu korun. Údaje o vykazování DPH z dovozu se nám však nepodařilo dohledat, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Tomio Okamura svůj výrok pronesl v rozhovoru pro server Idnes.cz 21. ledna 2014.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť mimo České republiky se dva dny volí ještě ve volbách (do dolní komory, obecních, regionálních i evropských) v Itálii.

Okamura nespecifikuje druh voleb, zda má na mysli volby parlamentní, obecní či regionální a evropské. Ve všech těchto typech však kromě ČR je ve dvou dnech voleno v Itálii.

Je pravdou, že ve 26 zemích EU se pro volby do dolních komor parlamentu volí zpravidla v jednom dni. Nicméně není pravda, že je Česká republika při dvoudenních volbách zcela osamocena. V Itálii se ve dvou dnech volí také. To dokládá jednak web parties and elections, který sleduje všechny evropské země a volby v nich, pak také zdroje o italských všeobecných volbách z let 2006 a 2008.

Mimo Itálii existují také případy, kdy se volí ve dvou dnech, nicméně zde nejde o dva po sobě jdoucí dny, o čemž poslanec Okamura pravděpodobně mluví. Jde např. o Francii, kde je používán (.pdf, s. 7- 9) dvoukolový většinový systém (pro představu je velmi podobný systému voleb do českého senátu).

Co se týče finanční náročnosti, např. organizace voleb do Sněmovny v r. 2010 údajně stála zhruba 463 milionů Kč. V r. 2012 pak krajské volby dosáhly ceny 494 milionů Kč a senátní volby 81 milionů. Na přípravu prezidentské volby dostal Český statistický úřad již v r. 2012 10 milionů a na r. 2013 pak bylo vyčleněno na organizaci 600 milionů. Pro ilustraci předchozí nepřímá volba vyšla stát na 15 milionů.

Tisk volebních lístků pak probíhá nezávisle na počtu dní a je také dán konkrétním volebním systémem v dané zemi. Při zavedeném všeobecném volebním právu není ani možné, aby se zmíněné miliony lístků netiskly.

Na základě níže uvedených zdrojů je výrok Jan Kellera hodnocen jako pravda.

Co do počtu obyvatel je Česká republika na 11. místě ze všech 28 členských států Evropské unie. Avšak co do počtu europoslanců je skutečně jen osm států větších než ČR. Řecko, Maďarsko, Portugalsko a Belgie mají stejně poslanců. V současné době je jich 22, od dalšího volebního období to bude 21 europoslanců.

Dánsko je skutečně jedinou zemí v Evropské unii, která má jednotnou sazbu DPH ve výši 25 %. Je také pravdou, že podle různých průzkumů jsou Dánové nejšťastnějším národem v EU (dokonce na světě). Výhrada u výroku je v tom, že o posledně jmenovaném referují studie OSN (prostřednictvím ČTK), a nikoli Eurobarometru. Nicméně i přes tuto nepřesnost je výrok hodnocen jako pravdivý.

Zrušení daně z příjmu fyzických osob je možné najít v Politickém programu Strany svobodných občanů (.pdf), konkrétně v části VI. Daňová a rozpočtová politika, bod 2 (str. 17).

Dle Návrhu státního závěrečného účtu za rok 2012 (.pdf, str. 4) je skutečný výnos daně z příjmů fyzických osob roven 92,59 mld. Kč, v roce 2011 byl skutečný výnos 90,61 mld. Kč. Skutečné výdaje rozpočtu pro rok 2012 se rovnaly 1 152,39 mld. Kč, skutečný výnos daně z příjmů fyzických osob tedy odpovídá 8 % celkových skutečných výdajů (v případě schválených celkových výdajů a schváleného výnosu daně z příjmů fyzických osob by se výsledek rovnal 7,7 %), navrhovaná jedna patnáctina (tedy 6,667 %) je číslem mírně nižším. V případě skutečných celkových výdajů pro rok 2011 (1 155,53 mld. Kč) by výsledkem bylo 7,8 %, což je opět mírně nižší než navrhovaná jedna patnáctina.

V porovnání s hrubým domácím produktem (v konstantních cenách roku 2005, měřeným výdajovou metodou), který pro rok 2012 byl roven 3 584,924 mld. Kč, by skutečný výnos odpovídal 2,58 %, pro rok 2011 byl hrubý domácí produkt roven 3 621,908 mld. Kč a skutečný výnos daně z příjmů fyzických osob odpovídal 2,5 % hrubého domácího produktu daného roku. Petr Mach ve svém výroku mluví o zhruba 3 procentech, jeho vyjádření tak lze považovat za korektní.

Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem k faktu, že KDU-ČSL byla součástí vládní koalice v uplynulých sedmi letech.

Uvažujeme-li o “uplynulých sedmi letech”, pak uvažujeme o období od počátku roku 2007. Od této doby se dodnes vystřídaly následující vládní koalice:

9. 1. 2007 – 8. 5. 2009 – Vláda Mirka Topolánka II. (část období se jednalo o vládu v demisi); koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených

9. 4. 2009 – 13. 7. 2010 – Vláda Jana Fischera (úřednická vláda “ na půdorysu tří politických stran: ODS, ČSSD a Strany zelených” – .pdf)

13. 7. 2010 – 10. 07. 2013 – Vláda Petra Nečase; koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, resp. LIDEM

13. 07. 2013 – 29. 01. 2014 – Vláda Jiřího Rusnoka; úřednická vláda mimo politické koalice (všechna výše uvedená data byla získána z portálu Vláda.cz)

Současná vládní koalice se skládá z ČSSD, hnutí ANO 2011 a KDU-ČSL (Koaliční smlouva).

ODS byla dle výše uvedeného součástí vládních koalic přibližně 5,5 roku (u žádné strany nebude počítaná případná “účast” na úřednických vládách, jelikož se nejedná o koalice v pravém slova smyslu).

TOP 09 byla součástí vládních koalic pouze jednou, a to 3 roky.

Přestože ČSSD ani ANO 2011 nebyly v žádném z těchto období členem vládní koalice (ANO 2011 v té době dokonce ani neexistovalo), není možné tvrdit totéž o KDU-ČSL. Ta byla součástí druhého kabinetu Mirka Topolánka v letech 2007–2009 jako plnohodnotná koaliční strana, která se tím pádem přímo podílela na vykonávání a tvorbě exekutivy. Není na Demagog.cz, aby posuzoval míru odpovědnosti, kterou nesou jednotlivé koaliční strany za podobu exekutivy. Fakticky vzato ale byla strana KDU-ČSL součástí vládní koalice, a tím pádem měla přímý přístup k vládní politice, čímž za ni nesla rovněž odpovědnost.

Na základě e-mailové odpovědi Ing. Ladislava Nováka, ředitele Svazu chemického průmyslu České republiky (SCHP), hodnotíme výrok jako pravdivý. K tomuto hodnocení připojujeme odpověď na náš dotaz v plném znění:

Dobrý den

mohu potvrdit, že ke komunikaci Svazu s našimi europoslanci docházelo v průběhu projednávání Nařízení REACH v letech 2004-2006 naprosto pravidelně a často – jednal jsem s nimi převážně já, jak formou zasílání emailů, tak formou osobních schůzek v Bruselu, Štrasburku i v ČR. Osobních schůzek bylo nespočet a vždy byly konstruktivní a věcné.

S pozdravem

Ladislav Novák

Nařízení (.pdf) Evropského parlamentu a Rady č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction of Chemicals, tzv. REACH) sjednocuje a přibližuje legislativu týkající se chemických látek a posuzuje jejich vliv na zdraví a životní prostředí.

Látky budou muset být také registrovány v databázi nově zřízené Evropské chemické agentury v Helsinkách. Nařízení bylo podepsáno 18. prosince 2006 a v platnost vstoupilo dne 1. června 2007 (str. 69). Pokud jde o termín "nejsložitější směrnice", toto nařízení nahrazuje (.pdf) 45 současných předpisů. Server EUobserver toto nařízení skutečně označuje jako " nejkomplexnější v evropské historii " (cit. z angl. originálu).

Výrok Jana Mládka je hodnocen jako nepravdivý, neboť americký Kongres prezidenta Obamu nezmocnil rozšiřovat Magnitského zákon a podobné ustanovení se ani nenachází v textu daného zákona. Je však pravdou, že Magnitského zákon obsahuje další omezení kromě zamezení přístupu do USA – tím je znemožněno používání amerického bankovního systému.

Tzv. Magnitského zákon zapovídá ruským činitelům, kteří se podílejí na porušování lidských práv, vstup do USA. Také jim znemožňuje používat americký bankovní systém. Zákon je především namířen proti těm, kdo se podíleli na mučení a smrti Sergeje Magnitského. V textu zákona se uvádí (ang., Sec. 404a), že v případě, kdy bude prezident chtít seznam osob rozšířit, musí příslušný seznam dodat kongresním komisím nejméně 120 dní před požadovaným zápisem osob do seznamu.

Minulý rok se v USA ozývaly hlasy požadující rozšíření (ang.) Magnitského zákona. Obamova administrativa k tomu však nakonec nepřistoupila a rozšiřující seznam se tak ani nedostal ke schválení Kongresu.

Barack Obama nakonec uvalil (ang.) sankce ve formě zmrazení víz a finančních postihů na ruské představitele po vojenské intervenci na Krym. K dalším sankcím USA přistoupily po zveřejnění výsledků referenda o připojení k Rusku. Tyto sankce však nesouvisí s Magnitského zákonem.

Tvrzení soudu, na která se odkazuje ve svém projevu Vladimir Putin, jsou skutečně obsažena ve zmiňovaném rozsudku Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Ovšem soud ve svém rozhodnutí ani jednou nezmiňuje Putinem uvedený bod Charty Organizace spojených národů.

Putinem citovaná slova jsme hledali na základě anglického překladu jeho projevu, který byl zveřejněn na webových stránkách Kremlu. V případě tohoto výroku se jedná o tuto pasáž:

"Pursuant to Article 2, Chapter 1 of the United Nations Charter, the UN International Court agreed with this approach and made the following comment in its ruling of July 22, 2010, and I quote: “No general prohibition may be inferred from the practice of the Security Council with regard to declarations of independence,” and “General international law contains no prohibition on declarations of independence.” Crystal clear, as they say."

Věty citované Vladimirem Putinem můžeme pak opravdu nalézt ve zmiňovaném rozsudku. První z nich: „Žádný obecný zákaz jednostranného vyhlášení nezávislosti z praxe OSN nevyplývá“zde (.pdf, str. 8) a druhou „Obecné mezinárodní právo neobsahuje žádný použitelný nástroj k zákazu vyhlášení nezávislosti“zde (.pdf, str. 10).

Pro úplnost uvádíme ještě přesné znění bodu 2 zmiňovaného prvního článku Charty organizace spojených národů:

"Cíle Organizace spojených národů jsou tyto:

(…)

2. rozvíjet mezi národy přátelské vztahy, založené na úctě k zásadě rovnoprávnosti a sebeurčení národů, a činit jiná vhodná opatření k posílení světového míru".

Vladimir Putin tedy sice správně cituje právní výroky Mezinárodního soudního tribunálu, ovšem dodává k nim svou vlastní interpretaci rozsudku (.pdf, str. 102 GENERAL CONCLUSION) .

Dodáváme ještě, že to bylo právě Rusko, které odmítlo uznat existenci Kosova i po zveřejnění uvedeného rozsudku z Haagu.

Výrok Bohuslava Sobotky je hodnocen jako pravdivý, neboť korektně popisuje stav ve své straně.

Bohuslav Sobotka reaguje na slova Andreje Babiše, že hnutí ANO je jednotné a mělo teambuildingovou akci, v jejímž rámci mimo jiné hráli i představitelé hnutí bowling. Nicméně pro upřesnění dodáváme, že zřejmě Babiš myslel pouze představitele poslaneckého klubu ANO a ne členy hnutí obecně.

Nicméně Sobotka ve svém výroku popisuje jednak fakt, že ČSSD má širokou organizační strukturu a poukazuje také na velký počet členů.

Server Idnes na základě údajů zaslaných kancelářemi jednotlivých stran uveřejnil, že k březnu roku 2013 měla ČSSD 22 881 členů. K tomuto datu se obvykle ve stranách platí členské příspěvky na rok a jde tak o poslední celostranické sčítání.

Ze stanov (.pdf - str. 7-14) strany pak vyplývá, že ČSSD disponuje mimo centrálních orgánů také strukturou místních, okresních a krajských organizací.